Baskytarový předzesilovač VOX 1202
#1
Zdravím pánové, snažil jsem se navrhnout desku na výše zmíněný předzesilovač, a potřeboval bych, aby se na ni někdo kouknul a případně poradil co předělat.

Nakonec bych sem rád přidal komentář jak to dopadlo / hraje a finální návrh desky.

Případně jestli někdo má s tímto předzesilem nějaké skušenosti, dejte vědět. Měl být z aparátu Vox Venue bass 100.

Link: http://www.ulozto.cz/5263900/vox-bass-pre-1201.zip

Ď.
Citovat
#2
Hamosi, takto v Eaglu to vypadá hezky navržené =) Trošku sis zdramatizoval rozložení součástek přeskládanými potenciometry od toku signálu. Potenciometr VOL je v tomto případě spíše řízení zisku vstupního signálu předzesilovače – Gain, to mohlo být jako první zleva. Celkový Master Volume bude mezi předzesilovačem a koncákem.
Jsem zvědav, jestli basspreamp dotáhneš až do konce, mě to zajímá… =)
Citovat
#3
Trošku OT: Jen technická poznámka, proč nepoužíváš PaJovu knihovnu součástek? Knihovny Eaglu jsou známy tím, že součástky mají strašně malé pedy na pájení.
Ve finále doporučuji přes ně plácnout větší a s dírou pro vrták 0.8mm, ať máš na pájení co nejvíc mědi.
Citovat
#4
Ještě jedna technická poznámka: zoufale malé izolační vzdálenosti mezi spoji. V DRC nastavit clearance aspoň na 0,3mm a nechat zkontrolovat. Pak upravit vedení a tloušťky spojů.

Co se týče padů: Library -> Open -> vybrat knihovnu třeba s rezistory -> pouzdro 0207 -> change drill 0.8mm, change diameter třeba 2mm a takhle si upravit všechna použitá pouzdra k obrazu svému.

V podstatě když se deska /na kuprextit/ kreslí ručně, na tloušťce čar a velikosti padů v návrhu téměř nezáleží. Ve výsledku se to stejně nakreslí tak, jak to nejlépe vyhovuje. Horší je to při výrobě fotocestou apod. Pak z pájecích plošek mnohdy zůstanou jen díry (a velmi tenký proužek mědi okolo, na který se jen těžko něco připájí) a mezi spoji s nedostatečnou izolační vzáleností můžou zůstat zbytky neodleptané mědi a pracně vyrobená deska je pak na vyhození.

2 j_paseka:
Plácnout větší pad přes menší moc dobře nejde a ostatně je to prasečina. Když se dá dost jemný rastr, aby se dva různé pady téměř překrývaly, je to při vrtání děr na NC vrtačce dost zásadní problém. Proč?
Citovat
#5
Proč by nešel dát pad s menším drilem přes ten s větším?
Citovat
#6
wwsly:
a) eagle neumí dát dva pady přesně na sebe, tj. dva pady přes sebe (v jemném rastru) jsou vždy mimo osu
b) když vygeneruješ NC kód (excellon), pak ho budeš kontrolovat řádek po řádku, abys měl jistotu, že se na dané pozici nejdřív vrtá větší průměr a pak teprve ten menší?

Křehké tvrdokovové vrtáky používané ve výrobě zpravidla nemají rády nájezd do již vyvrtané díry, která je mimo osu...
Citovat
#7
mira: máš asi pravdu ale NC vrtačku neřeším-nepužívám. Vrtám malou vysokootáčkovou vrtačkou ve stajonu (ručně). Ty pady přes sebe jdou, ale zase jak u kterých součástek. U některých eaglovských knihoven ty pady přes sebe padnou jak prdel na hrnec a u některých ne.
Ale já stejně používám nejčastěji PaJovu knihovnu, a ten to má vymakané.
Citovat
#8
Dík za tipy, trochu jsem to překopal, ale ten VOL pot už jsem nepřesouval, to bych to musel předělat kompletněji.
Díry jsou tam 0,6mm, osvědčilo se mi to při výrobě (fungují jako důlčík), NC vrtačkou taktéž nedisponuju.

K tomu centrování padů bych měl teorii - některé součásky mají metrické rozložení vývodů, některé palcové, ale součástky (takže i pady) se umisťují podle nastaveného gridu. Takže při defaultním nastavení to na metrické pravděpodobně nesedne. Navíc pokud sedne přesně tak se mi tam nepodařil nikdy umístit (Can't place via on pad !), nemluvě o tom že to je trochu "prasečina". Dřív když jsem nevěděl jak upravit knihovnu, tak jsem dával na pady kolečka ve vrsvě tKeepout a při tisku předlohy jsem tam nechal jenom přislušné vrstvy - nemenší "prasečina" (ale tuším že PaJa tak nějak otunil ty knihovny taky - alespoň co jsem viděl, nicméně šetří to čas, každopádně jsou dobré ale při každém reinstallu PC je zapomenu stáhnout, takže příště :-) ).

Jinak spíš mě zajímalo jestli je ta deska dobře navržena (alespoň nějak rámcově) páč o teorii návrhu vpodstatě nemám ani páru , jenom se snažím aby tam nebylo moc drátových propojek a současně signálové dráhy nebyly tažené "kolem dokola" desky nebo podobně (což se snad občas daři).

Link: http://www.uloz.to/5268338/vox-bass-pre-1201-beta-2.zip
Citovat
#9
Zdá se mi to nebo ten odkaz nefunguje?
Citovat
#10
re j_paseka: díky, máš pravdu, dal jsem tam druhý odkaz a měl by fungovat
Citovat
#11
Nevypadá to špatně.
Základní postřehy co se týče návrhu DPS (obecně), co jsem pochytil a čím se řídím. Napájecí cesty tahat pokud možno co nejsilnější, blokovací kondenzátory umisťovat co nejblíže k tomu co mají blokovat, pokud to topologie DPS umožní použít "rozlitou zem". Mezi cestami rozumné vzdálenosti (ať se to líp leptá). Víc mě zatím nenapadá.
Citovat
#12
Míra: Tobě to asi nejde, ale mě ano.
Citovat
#13
wwlsy, zajímalo by mě, jak. Samozřejmě když přes sebe položíš dvě stejná pouzdra součástek, tak to jde. Jde na sebe dát i libovolné množství děr (hole), ale nejde na tytéž souřadnice umístit zároveň pájecí plošku (pad) a prokovku (via). Zkus si spustit nástroj DRC (Design Rule Check), co Ti asi nahlásí, když se dvě pájecí plošky nebo díry budou překrývat:-) /Drill Distance/

Další možností je přejít z Eaglu na Formicu, tam jsou pájecí plošky řešeny úplně jinak. Všechny plošky stejného typu se dají na desce najednou editovat jedním příkazem.

Tyhle "prasečiny" nevadí, dokud se desky dělají doma na koleně. V okamžiku, kdy si necháte dělat desku profesionálně, to povede jedině k problémům. Nejsem technolog ani konstrukér, ale vřele doporučuju dělat věci od začátku pořádně!
Citovat
#14
Přímo umístit via na pad nejde. Je nutné ji na pad přetáhnout. Kreslím desky pro domácí výrobu, takže DRC se nezabývám.
Citovat
#15
wwsly delas tistaky jako dobytek !
na zmenseni der pro rucni vrtani je rutina drill-aid.ulp
DRC samozrejme slouzi taky ke kontrole chyb schema-tistak, tak ruznych vzdalenosti, krizeni spoju atd.
Citovat
#16
Danharde, já to tak nedělám. Pokud potřebuji menší dírku pro vystředění vrtáku tak si ji upravím v knihovně!!
Citovat
#17
Danharde, pokud pak po zmenšení děr (pomocí drill-aid.ulp) vygeneruji nové pdf tak tam díry zmenšené NEJSOU!!
Citovat
#18
to wwsly: nemáš náhodou při tisku vypnutou viditelnost té hladiny 116 ve které se generují ty kroužky ?

Dnes jsem to zkoušel a funguje to, ale ten otvor není moc kulatý, ani nějaký rovnoramenný n-úhelník, nicméně na desce by to snad vadit nemělo. Jinak u mě byl problém v tom, že ty kroužky které se vygenerují byly příliš malé (při tisku byla díra a v ní kolečko - nepřekrývalo se to), tak jsem zvětšil překrytí ve zdrojáku drill-aid.ulp.

Citace:...
void center(int x, int y, int drill) {
real width = (u2mm(drill) - drilcent) / 2 + 0.3; // Původně tam bylo 0,05mm
...
pozn. díru jsem dával 0,5mm
Citovat
#19
Danou vrstvu jsem měl zapnutou při generování.
Citovat
#20
Tak to potom netuším, jedině ještě skusit nějakou PDF tiskárnu ? Ikdyž mě to fungovalo i když jsem dělal PDFko přímo z Eagle-u.
Citovat