Modul zdroje pomocných napětí pro zesilovač ???

[TCx]

Zdravím všechny!
Hledám hotový modul zdroje na 230V AC dávající na výstupu dvě nezávislá stejnosměrná napětí, nejlépe nastavitelná v rozsahu 5 - 15V, s proudem max. 0,5A (nebo 1A) v každé větvi, použitelná nezávisle na sobě nebo zapojená v sérii se společným středem, tedy poskytující symetrické napájení. Tento zdroj má sloužit k napájení modulu ochran reproduktorů, vstupního bufferu, apod.
Víte někdo o něčem takovém?

Našel jsem třeba toto:
http://www.profi-elektronika.cz/snt-open.../50-86368/
což by v zásadě vyhovovalo, až na to, že má pevná napětí.
Takže bych dal přednost něčemu flexibilnějšímu, taky by to mohlo stát míň :-), ale zase chci aby to bylo kvalitní a spolehlivé.

[j_paseka]

A co takhle: trafo se sek. napětí (např. 12V), usměrňovač, stabilizátory 12V, 5V (podle potřeby). Třeba typy 78Lxx nebo výkonější v pouzdře TO220.
Nic jednoduššího mě nenapadá a myslím si, že toto řešení je nejefektivnější. Sice tato varianta nemá možnost regulace výstupního napětí ale ta je podle mě zbytečná. Pro napájení těch modulů je to naprosto dostačující.
Stačí takhle?

[reeb]

Taky nevím proč na takovou ptákovinu spínaný zdroj... Klasika s LM317 bohatě stačí..

[TCx]

Díky za návrhy. To co navrhuje j_paseka jsem zamýšlel, ale chtěl jsem se napřed zeptat tady na fóru, jestli někdo neví o něčem už hotovém. Spínaný zdroj jsem primárně nechtěl, ale byl to zatím jediný hotový produkt tohoto druhu, který jsem našel a který by jakž takž vyhověl mým potřebám.

Pokud chci mít dvě nezávislá napětí, ale s možností zapojit je do série pro symetrické napájení, je možné mít trafo s jedním sekundárem, nebo musí být všechno zdvojené už od sekundáru?

Při použití LM317T myslím jde výstupní napětí regulovat, ale nebude problém s teplem, když bych měl na vstupu stabilizátoru okolo 20V a na výstupu třeba jen 5V? To už by asi byl potřeba na stabilizátoru chladič, při proudu 0,5A, nebo ne?

Jaký je vlastně rozdíl mezi LM317 a LM337?

Je některý stabilizátor vhodnější než ostatní, když bych chtěl aby napětí na výstupu bylo co nejčistší - třeba pro napájení bufferu?

[j_paseka]

K sekundáru: ano, pokud máš trafo vybavené dvěma sekundáry tak to co píšeš lze.

K LM317: ano, problém s teplem bude, umístit určitě na chladič. (Uvstupní-Uvýstupní)*I=P, P-výkon, který je nutno uchladit.

LM337 bohužel neznám, tady neporadím.

"... napětí bylo co nejčistší" Použít dvojí filtraci napětí pro napájení bufferu.

[Bobeš1]

Jeden je do kladné a druhý do záporné větve. Jinak identické.

[j_paseka]

Aha, vskutku, díval jsem se do datasheetu. Díky za osvětu.

[TCx]

Díky za odpovědi.
Když budu mít trafo se dvěma sekundáry, tak ale můžu mít v podstatě dva nezávislé zdroje - se dvěma usměrňovači a dvěma LM317, které je v případě potřeby symetrického napájení možno zapojit do série. Je to tak, nebo se pletu?

[TCx]

Může mi prosím někdo odpovědět na můj předchozí dotaz (#8)? Díky...

[zuki]

Ano, můžeš použít dva nezávislé zdroje s LM317 a ty na výstupu spojit "sériově" (, ale čistší řešení, z důvodu odolnosti na rušení - např. rušení mezi vinutíma se "cpe" do výstupu záporného zdroje) a použití jediné právoplatné GND, je mít 317 a 337 se společnou zemí...

Opamp: Rád se nechám poučit v čem jsou pozitivní stábly lepší než negativní? Co si já pamatuji, tak např. pozitivní řada 78XX potřebuje cca 2-2,5V úbytku na stabilizaci, negativní jsou na tom skoro o volt lépe ... 317 jsou na tom asi o něco lépe než 78xx. Jestli mají pozitivní menší šum ??? nebo lepší činitel stabilizace ??? Nechám se překvapit.

[opamp]

Na druhou stranu, já bych to řešení se dvěma nezávislými sekundáry a dvěma LM317 doporučil proto, že "pozitivní" stábly mívají lepší parametry než "negativní".

[opamp]

Už na FELu nám tloukli do hlavy, že pozitivní mají lepší PSRR. Pravda, dle National datashitu to jsou "celé" 3dB, ale jsou, kromě toho mají typicky nižší proud ADJ pinem a jeho změny - čili vyšší stabilitu. A i ten drop-out mají nakonec nižší.

http://www.national.com/profile/snip.cgi/openDS=LM317
http://www.national.com/profile/snip.cgi/openDS=LM337

[zuki]

Jsem pro opakovanou vyrobu zvyklý brát v potaz ty nejhorší parametry a ty mají oba typy stejné. To, že pár ks z výr. série má lepší parametry je pro opak. sériovou výrobu nezajímavé. Dokonce v Load reg. je na tom negativní lépe 1% verzus 1,5%. Jen ten rozdíl 77/80dB tam skutečně je, ale to je drobnost. Tak, kde jsou ty klady a výhody???

Ps: Učitelé z FEL by měli povinně dělat min 2roky v nějké výrobní firmě... Jsou určitě chytrý (aspoň většina), to ano... Ale když z FEL přije absolvent, tak ve firmě většina asi rok nechápe co a jak má dělat...bohužel.

[opamp]

Chceš se hádat? Mluvil jsi taky o drop-outu, ukázalo se, žes neměl pravdu...

A typický parametry, tedy parametry platný při 25°C, nejsou vůbec nezajímavý...

Tím končím.

[TCx]

Díky za odpovědi. Já jsem si právě matně vybavoval, že tu na fóru někdo psal, že LM337 má o trochu horší parametry než LM317, který je navíc o pár korun levnější. A taky jsem to chtěl mít univerzální - některý zes třeba potřebuje pomocná napětí +12V a +5V, některý zase jedno symetrické +-15V, apod., tak jsem si říkal, že zapojení se dvěma nezávislými sekundáry, dvojím nezávislým usměrněním, filtrací a pozitivní stabilizací by mohlo být optimální.

Předpokládám, že pokud mám jeden sekundár s odbočkou uprostřed, sloužící jako společná zem (GND), pak se použití LM337 do záporné větve nevyhnu. Je to tak?

P.S. Vidím, že jsem tu vyvolal poněkud bouřlivější diskusi ;-) - až to jsem v úmyslu neměl... :-)

[zuki]

Ano, pokud máš odbočku z vinutí = GND tak se zápornému stabiliku nevyhneš.

Ps: hádat jsem se nechtěl a specielně u Opampa oceňuji jeho přehled v oboru a ochotu poradit.

Rozdíly vlastností kladných a záp. stab. 317 a 337 jsou dle mě poměrně malé, i ten Dropout mají oba skoro stejný (pro 78/79xx platí určitě to co jsem psal výše). V praxi, v typické aplikaci téměř nepostřehnutelné rozdíly, smazané rušením ze sítě, z procesorů apod.... Např: pokud má záporný řádově větší In Current, tak nic nebrání použít řádově menší odpory v jeho děliči, stejně je nutné ho - i kladný stab. - dle katalogu zatížit "minimum load" 2,5-10mA....což si lze pro amatera asi vyložit tak, že ho nemusí zatěžovat ničím, pro profíka - že tam bohužel musí těch 10mA zajistit vždy....

A rozdíl parametrů mezi typ a max není v 25°C a jiné teplotě, ale oba platí pro stejný rozsah teplot. Bohužel pro výrobu, nikoli bastlení, nejde ty kusy nebo i celou sérii, která má bohužel ty max parametry snadno identifikovat a případně vyloučit z výroby, to by bylo neúměrně drahé a náročné... Konstruktér musí vyjít z těch nejhorších parametrů všech součástek a navrhnout zapojení tak, aby min. 99,9 % všech výrobků chodilo bez nastavování. Tedy u nás se daří, že i cca 95% desek (máme jednu vyjímku) je bez trimrů, které jsou de facto zakázané... A stejně to musí chodit ve většině aplikací pro min 3 různé výrobce "identické součástky". Pokud si vzpomínám tak vyjma nějakého fázového závěsu, který dělají různí výrobci s úplně jinejma parametrama, nemá nikdo čas řešit co kdo zrovna dal a sehnal (různé výrobce souč.) do osazovacího automatu...

To je rozdíl mezi sériovkou a zájmovou činností, kde mohou být třeba 4 trimry, které se nejraději všechny ovlivňují...

Ps Opamp: Často se u výrobců definují min, typ i max parametry pro 25°C dle nějakého rozložení pravděpodobnosti, takže by teoreticky měl být znám teor. počet spočástek (z mnoha sérií) s typ a také s min a max parametrama a totéž i pro celý teplotní rozsah (samozdřejmě s jiným typ, min, max).
Bohužel často se setkávám se sériema spíše s max než typ parametrama. Např. kapacita Gate FETů je spíš na max než na typ. Někteří výrobci často udají jen typ a na max se "vybodnou" a pak něco navrhuj...

[opamp]

ST specifikuje typ pro 25°C a min-max pro celý specifikovaný teplotní rozsah. Zdali to jiní dělají jinak, netuším.