Nabíječka aku do vrtačky

[wwsly]

Chlapci, na kolik by jste nabíjeli 18V pack? Když počítám s 15 články, tak to vidím na 21V.
Pro někoho blbá otázka,ale se stařím a "opotřebením" klesá jen kapacita baterie nebo i maximální dosažitelné napětí nabitého článku?

[reeb]

No já vzdy nabíjel proudem, né napětím. Pokud je např. 2100mAh tak dobíjet proudem podle doporučení na článku nebo asi 1/10 kapacity tj 210mA po dobu asi 10hodin (dodat zhruba náboj). Nebo jde udělat rychlonabíječka- třeba 5 hodin proudem 420mA, ale dáváš jim pokouřit (záleží co je to za články). Jakmile začnou mít vybité napětí pod 1V tak se blíží jejich konec...

[wwsly]

Na časovač nechci spoléhat i když dám interní s pevně nastavenou dobou podle nabíjecího proudu, protože se může stát, že uživatel dá nabíjet skoro nabitou baterii a ten časovač to vypne pozdě.
Proto se ptám jak to je.
Chci to nabíjet proudem né napětím. A tedka mě jde tde o co mám hlídat. Pokud se stařím jde dolů i napětí, tak pak nevím.

[BigDrobek]

Jenom pro doplnění informace, dnešní NiCd a Nimh články se dají nabíje bezproblémů i proudem 0,8-1C a nedostávaj po prdeli. Některý vybraný typy i více.
Nevisí někde na netu jak to maj ošéfovaný třeba nabíječky chameleon? Jestli hlídaj u Nicd proud nebo napětí nebo oboje?

Edit: Napětí článku by se stářím měnit nemělo, akorát článek kterej je posmrti, si dlouho neudrží horní mez napětí. Snad jsem to napsal srozumitelně.

[reeb]

Stářím jim stoupá vnitřní odpor, houby vydrží, napětí jim klesne těsně před smrtí. Nejspolehlivější je hlídat teplotu při nabíjení což vetšina profi má- na aku sou 3 kontakty...

[wwsly]

Takže něco na způsob zdroj proudu+relé+komparátor, který odepne relé a tím i ZP při např 21V? Dobíjení plánuju 0.2C.

Líbí se mi i toto http://www.zajic.cz/nablion/nablion.htm

[zuki]

Pokud si už jen matně vzpomínám, Tak se nejdříve nabíjí menším proudem až napětí článku vzroste nad nějakou mez (tak trochu se oživí), pak se do něj cpe co to dá ( dříve 0,4C - tzn. 0,4A pro 1Ah článek, dnes u supr článků jak píše i Big.Drobek i 1Q a více) a měří se derivace napětí článku dle nabíjecího proudu. Až to dosáhne jisté hodnoty (napětí se zvyšuje už málo) tak se přejde na menší proud a posléze udržovací. Vše je hlídáno ještě dle hodnot napětí na článku a u některých nabíječek se hlídala i teplota článku (mám dojem že nad 50°C). Ale možná si to pletu i s Pb přístrojovými bezúdržbovými akusy, na které jsem dělal před pár rokama poslední nabíječku...

Vše se dá zjednodušit na nabíječku s S charakteristikou nebo aspoň s rozumným max. proudem a hlídáním max. napětí. Časovač bych do toho netahal. Když skončí nabíječka na 0,1 až 0,2C, tak to AKUs rozdejchá i dlouhodobě bez ztrát na "životech"...

Zkusil bych se podívat na doporučení nabíjení k výrobci AKU (dokonce byly definované hodnoty proudů a napětí zvlášt pro "klasické" a pulzní nabíjení). Já jsem dle doporučení navrhoval kdysi svojí nabíječku...

-----------------------------------------
Reagoval jsem na 1. stranu diskuze a nevšiml druhé stránky. Jak jsem v rychlosti orientačné teď "juk" na uvedené sch, tak je to jednoduchý napěťový stabilizátor s nastavením max. proudu a měl by fungovat (článek jsem nečetl)...

[wwsly]

Mezo tím mi napsal autor výše uvedeného odkazu, cituji z emailu:

Uvedený nabíječ není určen pro nabíjení nicd nimh článků. Slouží pro
nabíjení Liion, Lipol, Life, Pb. Ty se nabíjejí metodou CC/CV.
Články Nicd Nimh se nabíjejí zcela jinými postupy, většinou velmi složitými.
Problémem je určení, kdy je akumulátor nabitý.
Nelze to určit podle napětí, to je závislé na mnoha faktorech ( proud,
teplota, stáří, vnitřní odpor atd ).


Jak jsem již psal, původně byla nabíječka složená z trafa 20V/400mA a usměrnovače,což je metoda CC/CV - zpočátku velký proud omezený jen odporem vinutí a pak dobíjené napětím.
Takže náhradu nehodlám řešit nijak složitě, když to už výrobce takhle osral.

[zuki]

Taky bych to nedělal složité. Omezil bych napětí a proud - třeba i jen malým seriovým odporem za stabilíkem tak, aby pří poklesu pod 1V na článek tam neteklo víc než cca 0,5C. IMHO u NiCd je max. nabíjecí napětí (pokud si to těch 20let, co jsem je používal, pamatuju správně) při dodržení rozumného nabíjecího proudu (asi těch 0,4C, aby se moc neohřál) 1,47V. U NiMH nevím.

Pokud ti jde o max. kapacitu článků, tak bych koupil "dobrou nabíječku....

[wwsly]

Nejde mi o kapacitu. Je to jen na to aby se ta vrtačka "dopoužívala".

[BigDrobek]

Mě i do NiCd aku-článků do vrtačky pustí chameleon 1C bezproblémů podle návodu. Nevím jakou to má charakteristiku nabíjení, ale na konci nabíjení se baterka zahřeje na cca 35°C a potom chameleon /bez měření teploty/ sám napíše baterka nabitá a zapípá. Pokud připnu skoro nabitou baterku, dostane do ní co se vleze, ohřeje jí zase +- na tu teplotu a řekne nabito, ať mám nastavenou jakoukoli kapacitu.
Origo nabíječka byla řešená stabilizovaným zdrojem co dával cca 150mA furt. Ono jediný co se stane po nabití, že se ta baterka pořád bude trochu hřát, ale nikdy ne tolik aby způsobila požár nebo se zničila. Ty lepší vrtačky už mají dva módy /třeba ryoby one+ by to měla mít/ a to takový, že nabije akumulátor do full stavu a pak se přepne do servisního módu, kdy pere jenom servisní proud. Všechno je signalizovaný ledkou.

Imho aby se dopoužívala, tak to udělej jak to bylo a neřešil bych to. ;-)
Starý NiCd trpěli paměťovým efektem a samovybíjením jako prase. Tyhle co se vyrábí dneska už mají paměť slušně potlačenou, ale samovybíjení zůstalo. Paměť znamená, že když baterku nabiješ od půlky do plna, tak rychlejš ztrácí kapacitu než když jí vybiješ na spodní hodnotu napětí delkarovanou výrobcem /na článek/ a pak jí nabiješ doplna. To samovybíjení je způsobený konstrukcí článků, ale netuším kolik to je u dnešních baterek NiCd. Tam je důležitý že jsou výrobně levný a vydrží ten jeden rok v profi branži na používání každej den. Na nabíjení takovejchhle věcí stačí to co si popsal vejš, naprosto jednoduše.

Já osobně jsem kdysi koupil chameleona 6-330d a jsem spokojenej. Je to sice verze na rychlonabíjení RC baterek z autobaterky, ale s ATzdrojem upraveným přesně na míru funguje i v teple domova. Umí jak cyklovat, tak nabíjet i vybíjet deklarovanýma proudama, ovšem ta cena.. :-!

[wwsly]

myslíš #26?

[right13]

teraz ma napadlo ze ja mam doma spraveenu NiCd/NiMh nabijacku.s casovanim,nastavenim prudu,napeetia.vybijanim a blbostami... mozem ju poskytnut,treba ovsem vymenit odpory za take aby vykonovo dostacovali

tu je schema http://svetelektro.com/modules.php?name=...oad&id=943 je to komplet osadene na doske,robenej fotocestou a zafluxovane

takto vyzera v skutocnosti

http://i80.photobucket.com/albums/j177/r...000307.jpg
http://i80.photobucket.com/albums/j177/r...000309.jpg

ten zastup odporov su prave tie odpory ktore by trebalo vymenit.alebo vyhodit a pouzit iba ten co treba...dolozim subory v eagli ked to niekto bude chciet...bolo to robene ako praca na Zenite a len mi to doma zavadzia

[BigDrobek]

To dělá nějáký impulzy, který se hodí opravdu spíš pro LiPol a podobný, nehledě na to že mám pocit, že to dělá jenom nabíjecí impulzy.
Já bych na NiCd udělal obyčejnej lineární stabilizovanej zdroj.

Reagoval jsem na #32.

[wwsly]

Nakonec jsem se rozhodl pro jednoduché řešení


Montáž plánuji do krabičky z gme u-kpz5 i když nevím zda je vhodná, aby bylo uvnitř 230V. Trafo 2X12V/330mA.
Ještě dodám, že v soklu nabíječky je do série s kontaktem baterie zapojena dioda. Takže nehrozí problémy při zapojené baterii a odpojené síti.
Případné připomínky uvítám.

[wwsly]

Ještě mě napadlo použít jedno zapojení co jsem našel na netu..

[zuki]

Jdu spát, ale neni to stabilní..., aspoň emitoriovej R k T2 a malý kondy k LM431 a IO na zajištení stability...
Kdo tyhle sch generuje? Nějakej elektrohacker? - škodič elektro?

[wwsly]

A toh sch z #35 se ti taky nelíbí?

[zuki]

Zatím jsem to nezjišťoval, ale když už se na mě obracíš, tak nevím jak použít zřejmě link viz výše : "sch z #35 "

A obecně k sch - vyjma většiny dnes používaných samotných operáků, které mají vyřešenu stabilitu ve velkém rozsahu zesílení, je nutné se vždy zamyslet, zda je zapojení (de facto každý aktivní prvek) stabilní.

Jakmile se připojí např. tranzistor za operák, tak na 90% je nutné uzavřít smyčku zpětné vazby přímo na IO pro ty (většinou vyšší) kmitočty, které procházejí dál "hůře". Protože operák má na vyšších frekvencích (některé starší IO i na celkem nízkých nf) jisté zpoždění a pokud po cestě nastane někde další posun, tak zpětnovazební signál příjde zpět na vstup zjednodušeně řečeno s "dopravním zpožděním" a rozkmitá se to. Prostě se na té frekvenci změní záporná vazba na kladnou.... Protože než se vstup IO "dozví", že se něco děje, tak už výstup IO může být v saturaci....

Stejný problém je i v každém návrhu zesilovače (stabilizovaného zdroje atd...), protože konec je téměř vždy lenivější než rozkmit a budiče... Takže každý aktivní prvek by se měl řešit nejdříve samostatně zda je sám stabilní a potom celé zapojení jako celek.

V tomto případě (jak jsem psal výše) např. u LM431 musíš zapojit 47-470pF z katody do gate, jinak může být, ale spíš nebude stabilní ... atd...atd... Tzn. nejprve řešíš "VF" stabilitu malejma kondama a až nakonec "stejnosměrnou" stabilitu přes celý řetězec.

Kdo má skop a generátor tak si může zapojit někam do zp. smyčky "testovací" obdelník (do vstupu jakéhokoli zapojení přes kond a odpor srovnatelný se zpětnovazebním) např. 1-100Hz a hned uvidí na zákmitech hran jak je jeho zapojení stabilní s kmitočtem a amplitůdou testovacího signálu. Skop dá na výstup celého zařízení a taky je dobré se kouknou někam doprostřed (vstup budičů apod.) co se děje tam....

[TAZ]

Pokud seš ve stadiu externího zdroje a nabíječky, tak koukni na tohle http://hw.cz/Teorie-a-praxe/Konstrukce/A...33340.html tohle používám už delší dobu na tyhle věci