Činitel tlumení u obvodů TDA ???

[Sendy]

Já myslím, že jsou i jiné cesty, ale tahle se mi jeví nejsnazší.

Mimochodem, kdysi jsem si hrál s nějakým malým integrovaným koncem do interkomů, a ten dělal do repráku při dynamických špičkách pěkné prasečiny, odběh signálu na výstupu vypadal, jako by se ten konec na chvilku zamutoval a byl to jenom dokmit zátěže :-(

[reeb]

v jedné bedýnce Genius zase kmital díky nedomyšlené desce korekce+ konec, chladič se přehříval....

[jik]

Myslím si, že kmitání v bedýnce Genius s tímhle nesouvisí, tam byl asi jiný problém. Ale proč se TDA chová do zátěže tvořené nízkorezonančním reproduktorem jako velmi podprůměrný zesilovač? Ucházející je ještě do normálního širokopásmového reproduktoru. Kdybyste Sendy a Opampe přišli této záhadě nějakou již Vámi zmíněnou experimentální metodou na kloub, určitě by to byl velmi užitečný závěr v oboru elektroakustiky. Protože - co si budeme povídat - návodů na 2030 pořád ještě axistuje a neustále se prezentuje mnoho, nemluvě o aplikacích ve spotřební elektronice, jak píše Reeb, stavebnicích atd. Ale podle katalogových listů je to normální nf zesilovač (operační) s nějakým výstupním proudem, rychlostí přeběhu, maximálním přípustným napájecím napětím, doporučeným ziskem a spoustou jiných údajů. Někteří říkáte, že LM1785 je o dost lepší, ale jak to? A proč? Také přece má katalogové údaje a že by z nich bylo na první pohled jasné: "obvod LM1875 je podstatně lepší v basech, protože..." ? Maximálně tak ve zmíněných vysokých kmitočtech (rychlost potažmo zkreslení, ale o tom řeč není...). Neznám ani obvod B nebo L165. Jak asi ten by si stál? Třeba v porovnání s autem je to jasné - benzín 74 kW je jiných než 74kW u Dieslu, ale tam se to dá vysvětlit hned (průměh Mk vůči otáčkám atd.). Ale tady jsem bezradnej .

[opamp]

Ještě jednu věc plácnu, když už jsem s tím začal v souvislosti s buzením... (TD)A2030 famílie jsou obvody uvnitř silně nelineární. Tedy spoléhají na silnou nfb jakožto jedinou spásu. LM1875 naproti tomu je navržena relativně slušně, s menším množstvím kompromisů (taky byla k dispozici vyspělejší technologie).

Jedna poučka tvrdí, že "zpětná vazba nikdy neučiní ze špatného zesilovače dobrý. Ale umí ze slušného zesilovače udělat výborný".

Spoléhám-li na silnou nfb a přitom se často pohybuji v limitaci (důvody: rychlost přeběhu, proudové omezení, přechodové zkreslení, malá rezerva zisku ve smyčce...) - nfb prostě nefunguje a jsem v hajzlu - špatný zesilovač je ještě horší, neb díky zpětné vazbě se dostává ještě hlouběji do nelineární oblasti. Tohle by ta rozdílová metoda měla být schopna ukázat.

Ostatně, takový TW140 je další klasický příklad... konec v čistým béčku, díky silné a rychle nfb přesto s měřitelným zkreslením v pouhých desetinách procenta i na 20 kHz. A poslechově? Propadák.

[Sendy]

Já bych si troufnul tvrdit, že se nám může úloha rozpadnout na :
- přechod od odporové zátěže k zátěži s velkou indukční složkou
- měření IMD
- měření se signálem, podobným hudebnímu signálu (nějaký opakovaný burst).

Co se mých zkušeností týče, dost zesilovačů, kde je nfb dohánějící velké nelinearity (přechoďák, asymetrické zesílení u kvazikomplementů atd., špatná linearita rozkmitu), se sice dá THD snížit, ale kolem limitace to bude horší a taky narostou exotické produkty (blbé SID/TIM).

Tolik mé hypotézy.

[reeb]

to jik: řešení je jednoduché, tenhle zastaralý šváb nepoužívat...

Pokusy s něčím modernějším : http://web.archive.org/web/2007021810192.../bivoj.htm

[sinclair]

Zesílení 6x pro zesilovač s výstupním napětím cca 12V rms? Opravdu chytrý....

Teď se zeptám trochu jinak:
Kolik ze zapojení, cestujících po netu má použito výrobcem doporučené rekuperačky a kolik ze zapojení, jež ty rekuperačky mají, má na jejich místech použité ne obyčejné pomalé diody, ale rychlé ???
Jak jsem si všiml, ty diody jsou totiž to první, na co se "aplikátor" vysere a to samý platí pro dobrý blokování na napájecích šínách.
Dělal jsem do jedné instalace spoustu aktivních bedýnek s TDA2050 a nevšim jsem si, že by v basech výrazně pokulhávaly za jiným zesilovačem shodného výkonu.

Podstatná věc, kterou všichni přehlížíte je, že TDA2030 má OSMNÁCT WATTŮ. Tudíž je to zesilovač absolutně nevhodný i pro ty nejmenší subwoofery, protože díky mizerné citlivosti malých reproduktorů /zpravidla 83dB a méně/ je ten zesilovač neustále v limitaci ať chcete nebo nechcete. Limitace se dá snadno detekovat rychlým komparačním indikátorem špiček, opřeným o šíny a výstup - já to udělal a divil jsem se, při jak relativně malé hlasitosti se už rozsvěcuje.
Pro mě je situace zcela přehledná, chápu chování toho švába a zároveň nechápu, proč to tady zrovna VIPáci rozpitvávají jak školáci, když věc je víceméně jasná.
Postavte si můstek s těmihle šváby a bude hrát v basech dobře. Bude mít daleko větší rezervu výkonu, než dojde k limitaci ve struktuře.
Blbě se chovají akorát asymetricky napájené zesilovače, ale tam je také jasno, čím je to způsobeno.

[sinclair]

Ondro, tasím pomyslný meč a výhružně se ptám: Co máš proti TW140 Studio? :-)

[opamp]

Vejšky na prd. Jinak nic. Snad se dostanu k zavedení kliďáku - tipuju, že pak to bude hrát jak z partesu.

[sinclair]

Nebude. Bude to hrát úplně stejně, jen to bude v klidu žrát ještě víc, než to žere teď.
Udělej pokus: vybuď to na cca 0,3V rms výstupního napětí a odpoj bázi pnp koncáku. Co se stane?

[reeb]

Nemyslím si že jediným problémem A2030 je výkon příp. nepoužití rekuperačních diod. LM1875 má 20W a hraje líp..

Bavím se o normálním dvojpásmu k počítači.

[opamp]

Leoši, nebude-li to lepší, prodám to :-)

Jasně, budič sám o sobě umí přes bootstrapový obvod taky "vybudit reprák"... Ale kde je linearita???

[sinclair]

Netřeba hledat složitosti, kde nejsou.
Někdy je dobře míň kecat a spíš víc bastlit a měřit.
Člověk ze sebe potom tak snadno neudělá blba, na což máš reebe teda silnej náběh. Tady vedeš učený kecy a v jiných threadech se ptáš jak školák-viz ty japonský budiče. To si umí najít absolvent druhého ročníku zlínské elektroprůmky. Alespoň ten, co byl u mě na praxi, to uměl.