párování tranzistorů
#1
Vzhledem k tomu, že dost lidí dělá zesilovače s tranzistory a neví /včetně mě/ na jaké parametry párovat anebo nevědí jak párovat, rozhodl jsem se otevřít toto téma. Sám zde asi ze začátku moc nepřispěji a proto bych rád poprosil radu starších o menší osvětu.
Citovat
#2
Úkrok stranou - volba aktivních součástek (lineární aplikace, zesilovače nf...)
Krom párování jde o to, aby ty součástky taky měly v rozsahu pracovních napětí co nejrovnější charakteristiky. Pokud se pracovní bod součástky pohybuje po nějaké trajektorii, je výhodné, aby byla co nejvíc podobná přímce. Hlavně u součástek, namáhaných velkým napěťovým rozkmitem může docházet k tomu, že se přibližujeme průraznému napětí, hodně zakřiveným částem charakteristik a jiným ošklivým jevům. Ono to sice může nějak fungovat (jako celek), zpětné vazby to nějak dotáhnou. Celkem častý jev může být to, že se u zesilovače objevují oscilace při okamžitém výstupním napětí vyšším než nějaká mez - prostě proto, že zesilovač je nějak stabilní pro pracovní body součástek, odpovídajících malému výstupnímu napětí (poblíž nuly) a při vyšším výst. napětí se něco dostává do zakřivených charakteristik, mění se třeba zesílení (o parazitních kapacitách nemluvě) a zesilovač se dostane za mez stability

Oscilogram výstupního napětí zesilovače, buzeného čistým sinem. Je zřetelné, že se rozkmitává jen při určité velikosti výstupního napětí.

[Image: 891_rozdall_kmitafon.jpg]

Proto je vhodné volit součástky, které mají v rozsahu funkce v přístroji charakteristiky rovné.

Příklad: charakteristiky tranzistoru BF421 (Svislá osa je Ic, vodorovná Uce 10V/d, každá křivka je pro jiné Ib)

[Image: 891_rovny.jpg]

Příklad : charakteristiky tranzistoru řady KF.5.. (Svislá osa je Ic, vodorovná Uce 10V/d, každá křivka je pro jiné Ib)
Je vidět, jak se se stoupajícím Uce nad určitou mez Ic zvyšuje nezávisle na Ib
Tohle může být průšvih, pokud to poběží až k oblastem průrazu

[Image: 891_krivy.jpg]

Párování - závisí na pozici součástky a topologii zapojení, na některých zařízeních je to úplně šumák, na některých se dají dosáhnout špičkové vlastnosti, nebo podstatně zvýšit spolehlivost.
Citovat
#3
Sendy, prosim, trochu pomaleji :-) Ne snad kvuli me, ale kvuli zacatecnikum, ktery by se radi neco priucili a nekoukali na clanek, ve kterym rozumeji jen predlozkam a spojkam :-)
Citovat
#4
Souhlas s gavinem.
Sendy to první je Ic=f(Uce)..?
Citovat
#5
To druhý taky :-)
Citovat
#6
Já to trochu rozvedu, přímo do textu toho obrázkového postu. Ale není to až tak moc o párování, spíš o výběru součástek.
Citovat
#7
Bylo by možné uvést u kterých zapojení /principiálně/ je dobré párovat? A na jaké parametry případně.
Citovat
#8
Při paralelním řazení trandů (bipolárů) se může párovat (resp. trojčit atd, podle toho kolik trandů paralelně má být použito :-)) na co nejshodnější Ube pro definovaný kolektorový proud (aby se celkový proud rozložil nejrovnoměrněji mezi jednotlivý trandy).

V některých případech se párujou i trandy v komplementární dvojici na co nejshodnější betu (teda h21e), aby byl budič (potažmo rozkmit) zatěžovanej symetricky v obou půlvlnách.
Citovat
#9
Ono to nebude marné potom to shrnout do článku, když už jsem si dal práci s hledáním fotek :-)
Citovat
#10
určitě, myslím že to tady antonio rád umístí natrvalo...
Citovat
#11
jak je to např s párováním tranzů u toho zesíku http://wwsly.sweb.cz/audioweb-upload/andr1-2.doc ??
Citovat
#12
Vstupní dif. dvojice je v jednom pouzdře, T4 a T5 by měly být párované, a když bude konec komplementárně podobný - tj. T10/T11, T12/T13, a koncové, tím lépe. Jinak tenhle zes se moc nepovedl, s teplotou ujíždí kliďák přímo strašlivě atd.
Citovat
#13
co bys teda doporučil s kd607/617, mám jich totiž stejně jako KD139/140 moc a sinclair tu psal, že je to dobré schéma pokud se jeden z těch trandů uprostřed umístí na chladič
Citovat
#14
Tenhle konec by chtěl tuning, pohrát si s teplotní stabilizací, budiče dát asi taky na spol. chladič. S KD139/140 je to třeba zatlouct, je to na původní desce nestabilní.
Citovat
#15
Na to zatloukání bacha, už originál je línej, udávají tomu pouhých 10 V / us...

Myslím že existuje řada kvalitnějších topologií stejný složitosti.
Citovat
#16
OT opamp: např?
Citovat
#17
Především DPA110
Citovat
#18
Tak jak to sleduju, tak málo který zesák je dobrý - doladěný.
Citovat
#19
Kdysi spousta "konstruktérů" uveřejňovala v populárních časopisech konstrukce, které často náhodou korektně fungovaly jen jim při jednom pokusu (a to pouze za dobrého počasí), pak nastala éra těch, co si vypujčovali konstrukce ze zahraničí a přepisovali jen součástky za Teslácké a poslední vývoj jsou autoři, kteří často neumí ani rodný jazyk, o elektronice nemluvě a jejich konstrukce fungují akorát v simulátoru. Takže něco, co je doopravdy reprodukovatelně funkční a ověřené je spíš výjimka.
Citovat
#20
Ono, když jeden napíše, že dané zapojení je ok resp výborné a někdo další pak napíše, že to není kvalitní, tak co si má záčátečník myslet?
Citovat