6. 2. 2009, 14:09
Potřeboval bych poradit jak vypočitám hodnotu odporu umístěného v sérii s výškáčem. Mám to do levných bedýnek s 6 dB výhybkou, proto hledám nejjednodušší řešení.
|
Útlum výšek odporem do série
|
6. 2. 2009, 14:42
Ahoj, ještě napiš, jestli máš repro 4 nebo 8 ohm, nebo si to můžeš rovnou zadat do programu HELISH zde ke stažení. Velmi jednoduchý.
6. 2. 2009, 15:04
Jenomže helish nabízí jen sériovo-paralelní kombinaci s R1 + R2. Já potřebuju variantu jen s jedním odporem před 8R výškáč.
6. 2. 2009, 15:43
Jde jen o to, že právě ten paralelní odpor zachovává impendanci repro + odpory stejnou, to je důležitý pro výhybku. Můžeš ten druhý odpor vynechat, ale pak vyjde jinak hodnota kondíku ve výhybce. Já osobně bych obětoval těch 10,- co stojí druhý odpor a zapojil oba
6. 2. 2009, 15:49
Tam je problem trosku v necem jinem.
Ty takhle proste prictes odpor toho odporu k menici se impedanci vyskace podle frekvence, takze i ucinnek tlumeni bude na ruznych frekvencich ruzny. Pokud ho das pred kondik a ne mezi kondik a reprak, odpadne ti problem, ktery naznacil karelchess, ale zustane ten problem s menicim se pomerem impedanci repraku a odporu s frekvenci. 
IMHO je úplně jedno, kam se ten odpor dá.
Výsledný přenos ovlivňuje vše, co stojí v cestě. Výstupní impedance zesilovače, kondenzátor, odpor, impedance reproduktoru. Všechno je to v sérii a na pořadí nezáleží. Každopádně, aby sis nerozladil výhybku (jestli už je hotová, jinak je to asi fuk), je tam opravdu lepší dát odpory dva (odporový dělič), před repro. Hodnota paralelního by měla být (aby zůstala výsledná impedance stejná, jako má samotné repro) R2 = (Z*Z - Z*R1) / R1, kde R1 je ten sériový odpor a Z nominálni impedance repra. Útlum (a tedy požadovanou hodnotu R1,R2) spočteš ze vzorečku pro zatíženej dělič (stejně to budeš dělat od ucha, ne?). Doufám, že to říkám dobře... No a pro úplnost, když tam dáš jen sériovej, útlum v dB bude 10*log(Z / (Z + R)). Impedance toho výškáče sice nebude reálná (nominální) zátěž, ale ne nijak dramaticky, okolo děličky bude hodně blízká.
6. 2. 2009, 16:48
Mabate, takze vyhybka
--- 20R ---- 4u7 ----- 8ohm vyska bude stejna jako --- 4u7 ---- 20R ----- 8ohm vyska?
Já tvrdím, že ano. Selským rozumem, kdyby ten odpor byla parazitní vlastnost toho kondenzátoru, záleželo by, jak to v náhradním schématu nakreslíš? Můžu se samozřejmě mýlit, někdo by to měl rozseknout
 V čem by se to mělo lišit? V tom prvním případě jakoby zvyšuješ výstupní impedanci zesilovače a výsledek bude IMHO stejnej. Vždycky se předpokládá výstupní odpor zesilovače blízkej nule, zkus počítat s 20R... Jinak, napětí se na sériové kombinaci rozloží v poměru jednotlivých hodnot, je úplně jedno, v jakém jsou pořadí. Tebe konkrétně zajímá napětí na svorkách repra. Nasimulujte to někdo, at víme, kdo je tu VIP 
6. 2. 2009, 19:43
(poslední úprava: 6. 2. 2009, 19:57 | karelchess)
Já si zas myslím, že to jedno není, protože výhybka je vždy dělaná na nějakou impendanci. Pokud dam 4,7uF kondík těsně k repru, nebo mezi to dam ještě 20w odpor, přeci ta dělící frekvence bude úplně jinde. V klasické elektronice je jedno, jestli dam RC, nebo CR, ale ten reprák tam se bude chovat jinak. Toť můj názor, jsem zvědavý, k čemu se dobereme.
Tak jsem si to tak hrubě zkusil a k mému údivu RC+repro a CR+repro vychází zcela stejně. Jiné to je jenom u RCL, když nejsou všechny členy v sérii.
6. 2. 2009, 19:59
Pokud je to nejen serie, tak je to jasne. Ale s tou serii uz si vubec jistej nejsem. Teorie, kterou popisuje Mabat je dobre, jo.
Asi proto, ze jsem nikdy 6db vyhybku na vyskac nedelal...
6. 2. 2009, 20:25
To znamená, že Mathes může udělat to, že požíje jeden resistor na utlumení a pak jen poupraví kondík tak že zadá impendanci repro+resistor, děličku nechá. A nebo pak dle ucha, jak chce. Přidáním resistoru se dělička snižuje.
7. 2. 2009, 10:43
To Mathes:
Je-li R1 předřadný odpor R2 odpor (impedance) reproduktoru K požadovaný útlum [dB] pak R1 = R2 * ((10exp(K/20) - 1) Pokud se ti nebude líbit, že se současně sníží dělicí kmitočet uvažované 6dB výhybky, tak můžeš snížit hodnotu kondenzátoru úměrně tomu, jak se zvýšila celková hodnota odporu, tj. v poměru (R1 + R2)/R2. V tomto jednoduchém případě a u "levných" beden bych se tím ale nezabýval.
Kluci tak tohle je sila.
V nejjednodusim pripade, kdy zapojite jen vyskovou sekci (uvzujeme 6dB paralelni vyhybku se seriovym utlumovym odporem), tak jste stvorili seriovy obvod, ktery obsahuje nasledujici: vystupni impedance zesilovace a draty (zanedbame) impedance kondenzatoru impedance (odpor) rezistoru impedance vyskace A protoze je to seriovy obvod, tak je uplne jedno, jestli je prvni rezistor nebo kondenzator, jestli je kondenzator na jedne svorce vyskace a rezistor na druhe.. vzdycky se to musi chovat stejne.
Abysme Mathese nemátli, tohle je finální vzoreček pro seriovej odpor ®, k danému útlumu (K [dB]), pro repro o impedanci (Z):
R = Z * (10^(-K/20) - 1) Ani já, ani Denkez jsme to nenapsali dobře. Jako vždycky jsem napsal 10 místo 20 a Denkez nevím, jak k tomu došel I když, upřímně, je to celé o ničem, protože se to takhle stejně nedělá...
7. 2. 2009, 14:42
Ono mozna to je blbost, ale i ve vyhybce BS-Acoustic 12dB/oct je jen jeden rezistir na utlumeni vysky a hadejte kde je. no pred LC clenem. takze promo na vystupu zesu, a az pak je kondik civka. takze to asi jedno nebude..... Ale v pripade jednoduchych 6dB/oct vyhybek beztak z lacinymi menici, tam to bude uplne jedno.
7. 2. 2009, 14:50
Jestli to je 12dB propust, tak to jedno není. Pokud je to tzv. "6dB propust" aneb parodie na výhybku, tak je šumafuck, jestli je odpor před kondenzátorem nebo za reproduktorem, když je to všechno v sérii. Ovšem tzv. 6dB výhybka funguje z mnoha důvodů zcela hrozně.
7. 2. 2009, 14:57
Miku, u 6dB vyhybky to je jedno, ale ne proto, ze by byla 6dB vyhybka zvukovej pruser a ani ne proto, ze se tady bavime o tesle, ale protoze u 6dB vyhybky jsou vsechny cleny v serii!
7. 2. 2009, 15:08
Tak, abysme to konečně rozštípli : V tomto případě je to jedno. Ale pouze tady u výhybky prvního řádu. U čehokoliv složitějšího, kde už je i nějaké to paralelní zpojení to jedno nebude.
Odporem před výhybkou totiž děláte v podstatě dělič R vs. Vstupní impedance zbytku výhybky s měničem, to může být jak téměř frekvenčně nezávislý útlum, tak i pěkná divočina. Naproti tomu u L-padu se snažíte odvést část energie z reproduktoru při zachování původní impedance měniče, na kterou máte nějak navrženou výhybku. To mimochodem taky moc přesně nefunguje, hlavně kvůli indukčnosti kmitky, takže ve finále stejně v obou případech laborujete se vším možným a po nějakém spočítaném L-padu neštěkne pes, neboli opět divočina. On vůbec pouze sériový odpor s výškou bude tlumit dost naprd. Představte si, že k osmičce výšce dáte do série osm ohmů. Někde dvě oktávy nad rezonancí to tlumí jak má, tedy na polovinu. Jenže na rezonančním kmitočtu a na horním konci pásma má ten výškáč klidně čtyřicet ohmů a tam to tlumíte o pouhých patnáct procent. Výsledek si domyslete. No ale když už je na výškách 6dB/oct tak se asi nevyplatí nic moc řešit.
7. 2. 2009, 15:16
Děkuju všem za příspěvky. Ono bude přece jen nejjednodušší dát dva rezistory. Šlo mi o maximální jednoduchost, ale zase bych musel měnit kondenzátory, který bych musel koupit, páč mi došly. Mimochodem, 6dB výhybky ta bedna má protože jsem potřeboval dost vysokou děličku (Tonsil na výškách měl doporučeno 7,5kHz/12dB, na basech je širokáč Visaton) a žádnou takovou uni výhybku jsem nesehnal. Na radu z Dexonu jsem dal 0,33mH před širokáč a 2uF před výškáč a byl pokoj.
MaBate, co je prosím tě ta "stříška" za 10...? Matika nikdy nebyla můj šálek čaje....
|
|
|
podpoř provoz fóra U+1F5F2 ☕︎⚡︎