Výroba zesilovače Nmos350 + spínaný zdroj do auta

[Hazys]

Zajímavý mi připadá, že měnič musí být ojebán, udělán debilně a nypyču (říkej si tomu že je třeba okissován až mezi půlkami), zatímco libovolný audio výtvor musí být nutně přeplácán libovolným množstvím debilin - to ale nikomu nevadí, že? Proč by to pak mělo vadit u měniče, který bude daný audio konec napájet? Ale uvědomuji si politiku zde, že co není audio, na tom nějak nezáleží. Proč se tak strašně úporně snažíte o dokonalý zvuk zesilovačů? Proč by se pak někdo nemohl snažit o dokonalý měnič? Nějak mi nedochází, kde je ten rozdíl - možná v něčí ruplé převodovce.

Jinak už vám sem nic psát nebudu, nemusíte se bát, Rád se tu s kolegy pobavím (ano, takových debilů, co by použili tlumivku a odpovídající gatebudič je tu víc), co dalšího zajímavého se dozvíme. EsoRimmer nechť se inspiruje vašimi nápady a ignoruje naprosto to, co jsem řekl já, tedy bastli podle:

-> Tlumivka není potřeba, stačí přece PWM, přečti si to v knížce!
-> Softstart zdroje 10ohm 1000uF v napájení TL494. Vydrželo to přece i hrubé testy svařováním kabel o kabel.
-> Nutné je feritové jádro za 350Kč, nebo lépe amorfní pásek.
-> Otevírat mosfet proudovým pulzem stovky mA a zavírat odporem 220ohm. Je to přece jednoduché.
Zapomněl jsem na něco?
Asi jo, ale už se mi to nechce hledat. Mějte se dobře, počkám si až na závěr konstrukce, co vznikne.

[FilipAudio]

Za pozornost také stojí tento obvod IR2085, v pravo dole je odkaz na demonstrační kit zdroje pro
autozesilovač.
Obvody IR2085, mám již delší dobu koupené, ale ještě jsem se na ně nedostal, ani je vyzkoušet...
Nicméně s polovodiči od IR mám pouze kladné zkušenosti, naposledy asi před dvěmi roky jsem
stavěl vzorek třífázového měniče s budičem IR2130 a mosfety IRFB4110, kamarád si nechal převinout
třífázový elektromotor 600VA 3x400V na napětí odpovídající stejnosměrnému meziobvodu 12V.
Bylo to plánováno pro malou vodní elektrárnu, nicméně z toho doufám jen prozatím sešlo a měnič s převinutým elektromotorem jsme ůspěšně otestovali na upraveném rotopedu :-)
Turbínu pro malou vodní elektrárnu jsme provizorně otestovali s automobilovým alternátorem...
O řízení třífázového můstku se staral docela zajímavý obvod MC3PHAC, s tímto obvodem a s budičem IR2130 by zcela jistě šel postavit i malý invertor 12V DC - 230V AC...
U obvodu IR2130 stojí za pozornost dokonale pracující snímač nadproudu...

http://www.irf.com/part/_/A~IR2085STRPBF#tab-tab1

[microlan]

Úáááá, krásné ráno,... čistý vzduch...!

hranatybraska: zajímavá informace. Mám doma asi 8 nějakých jader, průměr tak 80, myslel jsem že je to obyčejný plech na 50 Hz, ale bylo to použitý ve vf technice jako odrušovací jádra, navlečená na tlustém koaxiálu.

[EsoRimmer]

No hezky jste to tu robouřili. Tak jen abych Vám upřesnil, jak to mám zatím vymyšlené:

Budit mosfety budu z TL494 přes tranzistor BD140 diodu (mezi B a E) a odpor (tak, jak to myslel Hazys) dělám to tak u všech PP měničů s TL494, jinak se mi to opravdu vybíjí pomalu a tranzistory zbytečně topí. Zkusim i laborovat vybíjení přes odpor do GND, ale při té frekvenci si nemyslim, že to bude účinější.

Softstart také plánuju, ale k tomu použiju na to pin určený (pin3 - vstup pro pwm, nebo pin4 - DT -> jak je to v datasheetu)?.

Ten amorfní pásek by mě celkem zajímal a klidně bych to s ním zkusil.

Co se týče tlumivky, jsem teď zmatenej - s tou bych byl rád, kdyby jste mi pomohli vypočítat

Na zpětný vazbě ještě přemýšlím, jestli JO, nebo NE. Ani Pavel Dudek ji v DPA280 myslim nepoužil. Asi zkusim obě varianty)

microlan: když máš těch jader tak požehnaně, obětoval by jsi jedno (za nějakou úplatu)?

[pepsimus]

OT:
nechápu jednu věc, Hazys je jeden z mála na foru, kterej ví co dělá. Možná vám na nějakou chybu nebo nedostatek upozorní vostřejc, ale rozhodně to není důvod ho z tohoto vlákna vyhánět. Nakonec jste sami proti sobě. A takhle to je v každým druhym vláknu.
Nečetl jsem celé vlákno, ale jestli to patří dělat do auta, tak to chce pořádně a ne vosrávat jak to jen jde. Pak se taky jednoho dne může stát, že auto skončí v plamenech.(já vím přeháním).
S tím vybíjením tech mosfetů je to zase ten samej příběh, Hazys na to upozornil a místo toho aby jste dali do zařízení o 10kč navíc a byli rádi, že poradil, tak máte plnou hubu keců, jak vybíjecím odporem ušetříte drahocený zdroje.

[microlan]

EsoRimmer: Tak jsem to asi našel, teda na netu. Jsou to asi ty jádra označené "Common Mode Inductor Cores Using Nanocrystalline Material" jestli to půjde použít jako jádro trafa, to nevím.

http://www.hilltech.com/products/power_c...cores.html

[jardag69]

Hazys bylo by možné udělat buzení přez malé feritové trafíčko ? Když do primáru nic nejde, tak se gate vybíjí přez vinutí sekundáru. Ale je tam holt nějaká indukčnost.

[reeb]

V měničích se používají, ale v tomto případě ne..

Př. buzení jednočinného propustného měniče

[EsoRimmer]

microlan: pokud jsem pátral dobře, tak by použít šlo. Je to parametrama snad i trochu lepší než klasický feritový jádro. Za pokus by to stálo :-)

[Hazys]

jardag69: Ne, nejde to. Jednočinný GDT (gate drive transformer) se používají taky, ale v blokující části periody musí být na vybití gate použit tvarovací obvod (třeba ten T-R-D) a akumulovaná energie musí být někde spálena, třeba na zenerce na primáru.

reeb: Nekecej.

//EDIT: Reeb tu po sobě zametá, zdá se.

[microlan]

EsoRimmer: no uvidíš, ale je to velký jako kráva. Průřez asi 3,3 cm2, to by se stím dalo možná i svařovat.

[jardag69]

No jo, já jsem si pak uvědomil, že to byl zdroj z 230V na nějakých cca 14V a na tranzistorech bylo cca 190 a 380V. Proto tam asi tráfko bylo.
Na primáru toho tráfka byly dva tranzistory. Jednen proti plusu a vybíjecí proti zemi.

[danhard]

-> Otevírat mosfet proudovým pulzem stovky mA a zavírat odporem 220ohm. Je to přece jednoduché.

Pokud jsou zaručeny externím buzením mrtvé časy, tak u měníče bez akumulační tlumivky není rychlost rozpínání až tak zásadní.

[microlan]

Tak jsem změřil to jádro, o kterém jsem se domníval, že by mohlo být z amorfního materiálu. Výsledek měření potvrdil obyčejný trafoplech. Namotal jsem na jádro 10 závitů a zkusil změřit indukčnost můstkovou metodou při 1 kHz, velice ploché, téměř neznatelné minimum, dávalo tušit, že to moc vysokofrekvenční není. Potom jsem pomocí osciloskopu zkoušel změřit Q. Teprve při 10 kHz to ukázalo nějaký překmit, z něhož Q nešlo ani odhadnout. Pro zajímavost, zde uvedu měření akumulační tlumivky z PC a pro osvětlení principu měření (možná ho všichni neznají) ze zeptám na odhad Q této cívky dle následujícího oscilogramu. (kvalitu rezonančního kondenzátoru a vstupní odpor osciloskopu zanedbejme)

http://elektrotest.cz/files/images/elektro/testq.jpg

[danhard]

Akumulační tlumivky z PC jsou většinou železoprach, materiál 26, na trafo nevhodný.

[microlan]

JJ, jen jsem chtěl ověřit metodu měření Q.

[danhard]

Q, jako lineární parametr, se měří u takových materiálu dost špatně, jelikož vlastnosti značně záleží na sycení a frekvenci.

[microlan]

No frekvence je mě jasná a u sycení, dá se říct že tu platí nepřímá úměra, čím větší sycení, tím menší Q ? (Při dané frekvenci)

// abych to uvedl na příkladu. Dva různé materiály, řekněme železoprach, stejné velikosti, vhodné pro frekvenci 30 kHz. Se stejným počtem závitů, při sycení, kterému odpovídá naindukovaných 100 mV vykáže první jádro Q=20 a druhé Q = 10. Je možné aby při sycení na 10 V mělo první jádro menší Q, než to druhé?

[danhard]

Q ti nic neřekne, protože záleží i na u. Prostě se to nepoužívá.
http://www.micrometals.com/material/index-26.html

[microlan]

Ale jasně, nechci používat železoprach na trafo, jen jsem to měl po ruce tak jsem to změřil. Chce to větší permeabilitu. Díval jsem se jak to dělají profíci a našel jsem na trafech označení W -87 a 3C90 dokáže to někdo dekódovat? Co je to za materiál?