Koncepce sloupových reproduktorů
#61
Snažím se to maximálně zjednodušit tak, aby to i laici pochopili. Pakliže se v tom chceš rejpat, tak se rejpej. Zvýšením tlaku se myslí velikost efektivní hodnoty střídavého akustického tlaku, jak se standardně u střídavých veličin udává.
Běžně se říká, že je v zásuvce 230V. Přitom je tam špičková amplituda 325V zlomek času. Taky se říká, že elektrika teče drátama z elektrárny, přitom elektrony kmitají kolem rovnovážné polohy asi 10mm, nikdy se do elektrárny nepodívají a 95% el. energie je přepraveno el. pole mimom samotný "vodič".

Chcete-li radu, tak ji přijměte, jak stojí a leží a dál se v ní nevrtejte. Určitě existuje nějaký obor nebo zájem, kde byste zase poradili vy mě.

Jubilejní třítisícítřistatřiatřicátý příspěvek prosím vytesat do kamene i s případnými chybami v Matrixu.
Citovat
#62
Přesně tak. Já jsem rád, že mě tady říkají a radí věci o kterých moc nevím a nebo je potřebuji upřesnit (je jich hodně Grin). Já jsem třeba stavař a kdyby mi začal říkat elektrikář jaký mám použít beton do základů, tak bych ho asi nakopl (bohužel v dnešní době, co tak slýchám a vidím kolem sebe, se to děje a pak vznikají poruchy a nebo dokonce to padá).
Citovat
#63
Check v poho. Já se nehádám ani netvrdím, že to tak není. Určitě je to pořádný záhul, jak pro bednu, tak pro membránu reproduktoru.
Naopak jsem rád, že se něco dozvím. Já si původně myslel, že bassreflex akorát šikovně otáčí fázi a jde z něj tlaková vlna stejná jako z repro.
Citovat
#64
Tak tady je černý lesklý lak s dubem (sad vám to bude připomínat dub). Vlevo s ozdobnými pásky, vpravo bez.

[Image: VMaudio%2B6.png]
Citovat
#65
Existuje i jiná varianta. Asi před rokem jsem dělal pro syna kombo na basovou kytaru. U něho jsem si nechal bednu nařezat z březové překližky (je pevnější a lehčí než MDF). Docela mne překvapila kvalita povrchové dýhy. Není to žádná hitparáda, texturou se to s exotickým dřevinami samozřejmě srovnávat nedá, ale zdá se mi že po odpovídajícím namoření je to lepší než nepovedené fládrování. Hlavně odpadá dýhování, kterého se po předchozích zkušenostech dost obávám. Podmínkou je provedení z neviditelnými hranami. Chci to vyzkoušet u svých příštích beden. Navíc chci na napuštění a konečnou povrchovou úpravu použít tungový olej. Napouštěl jsem s ním už dvířka z masivu do kuchyně a vzniklý povrch a vykreslená textura dřeva se mi líbí. Čelní stěna, vnitřní příčky a výstuhy budou z MDF. To kombo jsem samozřejmě polepil klasicky kobercem.
Citovat
#66
Jasně, masiv ale podle truhlářských principů, takže bych stěnu složil ze dvou opačně orientovaných desek a ty hrany, co se budou obrábět do zaoblení z přisazeného hranolu, v plné tloušťce. Pak by to mělo být tuhé. Jinak ani ta spárovka nevypadá špatně když se to prezentuje jako záměr, viz třeba známé "sochy z borovice" http://www.hornstudio.cz/projekty/voigt_pipe.html
MDF desky jsou víc takové strojně technokratické a asi vhodnější pro průmyslový vzhled bedny. Dýhování velkých ploch je problém to je fakt, bez pořádného lisu bych se do toho nepouštěl, ještě tak hrany. Kdysi jsem dělal bedny z tehdy běžné laťovky, lehké tuhé a povrchová úprava vyřešená, teda až na ty hrany, radius bych tam neudělal.
Citovat
#67
Fázi bassreflexu otáčí právě ta rezonance. Kdyby se mělo jednat jenom o akustický tlak, který je normálně v uzavřené bedně, tak by byl přínos slabý. Ale tlak se zvyšuje 4-6x, taky proto měnič v rezonanci bassreflexu kmitá daleko méně a většina vzduchu jde z BR. Zatížitelnost v rezonanci se zvýší cca o 10-15dB, což je hodně.

To lakování + masiv se mi líbí. Ještě dej černé šroubky a udělej divočejší texturu masivu. I ty masivní boky by mohly mít o fous větší plochu a také by mohly pokračovat na zadní stěnu - obložky z tři stran. Je to jednoduché na výrobu a ušetřil by sis velké plochy laku, které je problém udělat kvalitně. Menší plochy laku leccos prominou. Přitom výsledek vypadá luxusně.
Citovat
#68
Proč musí být povrch reprobedny tvrdý a hladký ? Kdysi byl v módě nástřik povrchů v autě nějakým mikroplyšem nebo jak se to jmenovalo.
Šlo by něco takového na bednu ? Výšky snad není nutné odrážet a basům by to nemělo vadit.
Citovat
#69
Pokud je bedna dostatečně pevná, tak může být povrch jakýkoliv, klidně plyšový. Ale na samotnou stavbu bedny není vhodný měkký materiál jako například smrk, který se hodně štípe, vykusuje a i nehtem do něj uděláš vryp.
Citovat
#70
A co taková borovice v masivu,nebo třeba i jako překližka.
Citovat
#71
Borovice by byla hezká na ty boky. Ale jako konstrukční materiál ne, není o moc tvrdší než smrk, ale hlavně má daleko více suků, které navíc vypadávají. Suky mohou být také v materiálu a objevit se až po ofrézování.
Jako překližka je povrch vyspraven - ale to je po namoření dost vidět a není to hezké.

Jako konstrukční materiál je lepší multiplex - vícevrstvá překližka.

Všeobecně kvůli kvalitě frézování a rovinnosti pod lesklý lak bych ti doporučil MDF. Udělat klavírní černý lak na překližku bude hodně obtížné.
Citovat
#72
check napsal:Fázi bassreflexu otáčí právě ta rezonance... tlak se zvyšuje 4-6x, taky proto měnič v rezonanci bassreflexu kmitá daleko méně a většina vzduchu jde z BR. Zatížitelnost v rezonanci se zvýší cca o 10-15dB, což je hodně.

Ahoj Smile

Měl jsem za to, že při "rezonanci BR" reprák "skoro stojí" a tudíž se moc nechladí jeho cívka. To zvýšení zatížitelnosti pak nechápu ???
Citovat
#73
Zvýšení zatížitelnosti výchylkou. Na nízkých frekvencích roste výchylka a BR ji zase snižuje, takže se zvyšuje zatížitelnost. Dnešní repráky bývají dostatečně dobře tepelně dimenzované. Navíc v hudbě se málokdy vyskytuje frekvence jedna a proto vyšší frekvence u BR ozvučnice zajistí potřebnou výchylku k chlazení. Navíc průměrný výkon kvalitní hudby je řádově nižší než její špičková hodnota nebo průměr za krátký čas.

Samozřejmě to odpovídá hifi ladění pod 40 Hz. Pakliže hifi reprák naladíš na 60Hz, nižší frekvence ořízneš, tak zatížitelnost nezvýšíš a akorát ho utavíš.
Citovat
#74
Check 69 ptal jsem se na povrch, ne na materiál bedny, ale ok. Jen jsem se setkal s tím ,že kolem repráků bylo něco jako sklo, že prej to hraje líp.
Když si vemu kolik dá práce, aby výšky netrpěly difrakcemi, tak jsem si říkal, že by to vyřešil měkký povrch, klidně i s nějakým chlupem.
V nějakém rozumném provedení.
Citovat
#75
Celkem logické, pokud máš možnost použij flock.
Citovat
#76
Tady je úprava podle checkových rad + kombinace.

[Image: VMaudio%2B7.png]

Větší rozlišení obr

Pokud ty moje budoucí budou vypadat takto (alespoň z 80%), tak budu velice spokojený člověk Grin.
Citovat
#77
Klavírní lak je super věc... ale má dvě ALE kvůli kterým bych se jim osobně vyhnul .... první: je docela dost problém ho udělat tak, aby opravdu vypadal dobře, a druhé: pokud to má být opravdu až takovéhle "zrcadlo" může to v ineteriéru působit dost rušivě. Měl jsem ve vysokém lesku mnohem menší regálovky a musely jít na úpravu na matnější (odlesky čehokoliv jak ve dne tak při umělém světle nepůsobily vůbec dobře, prakticky zaniká díky odleskům skutečný tvar reprobedny,.... je na tom šíleně vidět prach a jakejkoliv dotyk atd.)

Nechci tě od klavírního laku odrazovat a je mi jasný že mezi vizualizací (obzvlášť v takovémhle prostředí) a reálnou bednou bude rozdíl. Spíš to ber jako tip, co tě může potkat.. jinak skvělej návrh a těšim se na finální podobu Wink
Citovat
#78
Ahoj,
vypadá to velmi dobře. Já osobně bych se ani těm mosazným (pozinkovaným) šroubkům nebránil pokud tam budou i ty mosazné proužky. Nevím co tu všichni mají s těmi černými :-) . Já je sice budu na bedně mít také, ale hlavně proto, že v jiné barvě neměli s nízkou imbus hlavou.
Každopádně ti fandím a moc se mi tato obdoba VMA-I SL líbí.
Citovat
#79
Ty prouzky v kombinaci s cernym leskem pusobi jak zulovej nahrobek. Srouby dej urcite cerny. Mozna zkus kombinaci cerny mat nebo polo mat a lesk na ty dubovy bocnice. Pokud to bude nezazivny tak dej na bocnice neco s vyraznou kresbou. Tak jak tak ten navrh vpravo pusobi dobre, nic z toho nekrici.
Citovat
#80
buster napsal:Děkuji za odkaz. Já jsem ještě našel http://www.audio-constructor.com a to díky tomu že koukám po měřících mikrofonech a našel jsem tento:
Dayton Audio EMM-6
http://www.audio-constructor.com/index.p...ts_id=1874

a na stránkách výrobce vám podle sériového čísla umožní stáhnou kalibrační soubor (jeden jsem stáhnul, 256 hodnot logaritmicky rozdělené):
http://www.daytonaudio.com/index.php/emm...phone.html

jako serial funguje 0760

Tak se chci poradit, jestli bude stačit na nějaké to změření (snad lepší než odhadovat podle ucha Grin )

Chci se zeptat, jak je na tom Dayton audio ohledně měničů, máte zkušenosti s nimi někdo ?

Čo sa audio-constructoru týka, tak sa im oblúkom vyhýbať... -> http://hifi.slovanet.sk/bb/viewtopic.php?t=19269
Citovat