Diskrétní symetrický sluchátkový zesilovač
#41
Jestli to má být něco lepšího, tak trafo dál od obvodů. Jestli to mělo být zalité trafo, tak dost vyzařujou a hřejou. Motal jsem si vlastní s menším sycením. Spotřeba bez odběru cca poloviční než komerční trafo.
Citovat
#42
Danhard vedľa publikoval jeho zaujímavé zapojenie aj pre slúchadlá.

http://www.ebastlirna.cz/modules.php?nam...67#1232967
Citovat
#43
Právě řeším jednoduchý symetrický zdroj pro sluchátkáč a chtěl bych to postavit na bázi LM317/337 opřených o zenerky, místo trimrů. Z rozptylu vlastností součástek očekávám, že obě větvě můžou proti zemi mít rozdíl okolo 100mV. Jak moc to může 32 ohmovým sluchátkům vadit, že jimi poteče pár mA stejnosměrného proudu?
Citovat
#44
jmd
Ale proč ne? Papír a simulátor snese cokoliv.
Ať to dotáhne do funkčního vzorku, a pak to můžeme ve slepém testu porovnat.


rvx73
A proč by kvůli malé nesymetrii napájecího zdroje měl sluchátky protékat nějaký proud? Záleží přece na vytrimování offsetu na výstupu, a ten může být v řádu jednotek mV i při napěťové nesymetrii zdroje v řádu V.
Citovat
#45
rvx73

Co budeš mít za zesilovač? "Normální" zesilovač funguje i s hodně rozdílným napětím na napájecích větvích a do výstupu žádný proud neteče.
Citovat
#46
Denkez, Bobeš1: sorry, došlo mi že jsem napsal kravinu ... vstával jsem dnes v 5 ráno a už z toho blbnu Smile
Citovat
#47
Denkez

Danhard tu uz pripravil zopar vydarenych ideovych schem, ktore tu aj s jeho pomocou uzreli finalizovanu podobu a stali sa oblubenymi stavebnicami. Nevidim dovod k pochybnostiam. Keby ze mam viac casu, tak to zbastlim na stole behom dna s pokusnou doskou. Mna vsak viac zaujima obdobne zapojenie s vyssim napajanim +/-37V a vykonom cca 120W/8ohm. Sluchadlovy zosilnovac mam rieseny TPA6120 alebo aj s LM6172 alebo diskretne QRV08.
Citovat
#48
Oživeno

Jak šel čas, rozhodl jsem se sluchátkový zesilovač posunout ještě o kousek dál, a to jeho výstupní část předělat na Diamond buffer v nejjednodušší podobě. Vyšlo z toho toto zapojení:
[Image: Head-amp-v4.jpg]

Oproti předchozí verze jsou navíc v emitorech vstupních diferáků tlumicí odpory, které se přízivě projevily na lepší stabilitě.
Všechna níže připojená měření jsou se zátěží 220 ohm // 1 nF a s odpojeným C2.
Protože je Diamond buffer bez proudového zdroje, bylo nutné R16 a R17 volit poměrně malé, aby zesilovač byl s to dodat nějaký výkon i do malé zátěže. Přesto do 33 ohm zesilovač dodá ca 1 W.

20 kHz, sin, těsně před bodem omezení:
[Image: 20k-Hz-sin.png]

20 kHz, sin, přebuzení:
[Image: 20k-Hz-sin-overload.png]

700 kHz, sin, -3dB:
[Image: 700k-Hh-sin-3d-B.png]

20 kHz, sqr:
[Image: 20k-Hz-sqr.png]

Návrh PCB:
[Image: Head-amp-v4-brd.jpg]
Citovat
#49
Jo, tohle schéma se mi i na oko líbí, prezentované parametry jsou skvělé.

Až na R22, tenhle výstupní rezistor v sérii se zátěží se mi pořád ekluje.
Přijdou tam nízkoohmová dvojpásmová sluchátka a o vyrovnané kmitočtové charce v toleranci desetin dB je možno si leda nechat zdát...
Ani basy by nemusely být ono. Nebo se snad dynamická sluchátka na basech principem chovají jinak, než basové reproduktory, kde u zesilovačů proklínáme nízký činitel tlumení a řešíme kabely - dokonce i já uznávám, že důvodně a to nejsem hifista Smile?
Nevím, nejsem žádný odborník přes sluchátka, ale mně to připadá, že takový sériový odpor se zátěží nekompenzovaný zpětnou vazbou by mohl pokazit skvělé výsledky před ním.
Citovat
#50
OUT 2 s R22 je tam pro využití sluchátkáče jako předzesilovače. Sluchátka jsou zapojena samozřejmě do OUT 1.
Citovat
#51
Ty vole, to je hezký, Dispre vstalo z mrtvých. :-) :-) :-)
https://pmacura.cz/dispre2_cz.htm
Citovat
#52
Denkez

OK, tak jsem plně spokojen Smile.
To bych si i postavil.
Citovat
#53
Elox: Ano, inspiroval jsem se Dispre, které jsem "ohlodal na kost", aby to ještě Dispre byl a aby se to dalo postavit na jedné jednovrstvé robustní DPS.
Nemá to proudové zdroje v bufferu, servo (trimování offsetu ale ano) a naopak jednodušší filtraci a zdroj.
Macurovo Dispre v odkazu nevyužívá dobrou vlastnost Diamond bufferu, a to stabilizaci proudu v koncových tranzistorech, pokud jsou tepelně svázány s budicími. Můj návrh toto řeší tím, že budicí a koncové tranzistory jsou stejného typu a umístěné tak, aby se daly chladit a tepelně svázat jedním společným chladičem (plechem). Ideální jsou k tomu celoplastová BDčka.
Na druhou stranu, dá se vymyslet něco jiného, pokud chceme jednoduchou ale 100% symetrickou diskrétní topologii?

Pokud by si to chtěl někdo postavit, pošlete mně SZ. Mám jen jednu podmínku, abyste to pak tady prezentovali.
Citovat
#54
Mám tu denkezovu konstrukci rozestavěnou, snad teď bude čas to dokončit - přes léto byly poněkud jiné aktivity
Citovat
#55
Oceňuji DPS s pořádnými pady, které jdou zapájet i trafopájkou. Vidím možnost použít různá trafa, i toroid od Talemy.
Deska jde zasunout do Hammond krabičky. Oddělený výstup na koncový zesilovač.
Hodně dobré.
Citovat
#56
Jj, toto je velmi dobrý projekt. :-) Kdybych tehdy už neměl rozdělaný svůj vlastní projekt, šel bych se svolením autora do tohoto.... :-)
Jen drobná "kritika" trochu mne mrzí, že na desce není použit potenciometr typu ALPS RK-27.
Citovat
#57
Potenciometr ALPS RK-27 by v daných souvislostech nedával smysl. Cenově, rozměrově i funkčně. Kromě zaručeného menšího souběhu by nepřinesl žádnou jinou kvalitu. Krom toho, já mám potenciometr vytočený vždy na max. a hlasitost (ale i výběr hudby ze serveru) řídím streamrem přes appku v mobilu. Ale to je jen moje specifické uspořádání.
Citovat
#58
Dispre je velmi specifická konstrukce, kde se vzájemně kompenzují různé nelinearity a záleží tedy na všech pracovních bodech a doslova na každém odporu. Když to "ohlodáš na kost" a naflákáš si tam odpory, jak Tě napadne, bude to fungovat taky, ale zmizí celé kouzlo toho zapojení a zkreslení naprosto zbytečně vzroste. Na Slovanetu se to rozpitvávalo velmi důkladně, můžeš si to dohledat.
Citovat
#59
Denkez
Len tip, skús pridať paralelne k C5, C6 malé rýchle diody (1N4148, BAV21, KA206....), zabráni to saturácii T5, T6 a zlepší odtrhy pri prebudení ( odbeh z limitácie), ktoré sú vidieť pri 20kHz.
Citovat
#60
BV: Každý zesilovač by měl být dimenzovaný tak, aby se nedostával do saturace, tj. měl by mít za všech provozních okolností výkonovou rezervu. Alespoň tak se na to dívám já. Pak řešit jeho absolutně korektní chování v limitaci do jisté míry ztrácí smysl. Ano, tam kde nezáleží na složitosti, je možné se zabývat i okrajovými (nepravděpodobnými) podmínkami. To ale není tento projekt.

Elox: Nemyslím si, že by pracovní body byly úplně mimo a odpory jsem tam nenaflákal, jak mě napado. Mimochodem, kdo je s to rozlišit sluchem zkreslení v řádu setin %?
Tento projekt nevznikl proto, abych se nechal unášet měřenými hodnotami, které beztak neumím změřit a které nejdou slyšet.
Citovat