Co preferovat, GD nebo cháry?

[junglik]

Zdravím. Při simulacích mi jednoznačně vzniká situace, kdy se musím rozhodnout ve prospěch vyrovnaných mimo-osových charakteristik, nebo ve prospěch rozumného skupinového zpoždění (nafázování). Co by jste upřednostňovali vy?

Měřící bod 1 metr na ose



Měřící bod v nekonečnu



Problém je v tom, že fáze moc nezapadají, ale směrovky jsou dobré. Tedy vzhledem k možnostem (bedny jsem koupil hotové, upravit polohy měničů není možné). Jde mi o to, jestli to není rozfázované příliš Jde ve směs o reproduktory TVM, takže žádná sláva, ale už jsou tam zanesené reálné součástky, které se dají koupit, žádné motání cívek nebude.

[MaBat]

Asi nejsem dostatečně bystrej, ale nějak nevidím spojitost mezi dotazem a těmi obrázky. Neměly by na nich být spíš ukázaný mimoosový cháry a GD nebo aspoň výsledná fázová chára v obou případech, resp. "upřednostněních", aby se to dalo nějak zhodnotit?

Ideálně má bedna konstantní směrovost (nebo aspoň plynule narůstající index směrovosti) a lineární fázi, tj. konstantní skupinové zpoždění jako funkci frekvence. Bohužel to nejde moc dohromady. Každopádně ke zhodnocení situace by to chtělo obrázky, na kterých je to ukázaný.

Bývá ale zpravidla dávána přednost amplitudovým vlastnostem před fázovými, jelikož je to typicky mnohem víc slyšet.

[check]

Já vidím jako zásadní nedostatek malou strmost děliček a příliš vysokou spodní děličku. Ignoruješ rezonance membrán basáku i střeďáku. Horní děličku máš taky moc vysoko, ale jestli to je TVM výškáč, který stejně dole kreslí v desítkách procent, takže je to tady asi menší prů... dělit takhle vysoko.
V tomhle stavu vůbec nemá smysl nějaký GD řešit, když jsou jinde řádově větší problémy. Jestli tam je nějaký ARVčko, tak bych ho vyměnil za nějakou Vifu do pětikila. Tím si pomůžeš nejvíc, za nejméně peněz.

[MaBat]

To jsou nějak simulované mimoosové cháry? Celé to vypadá dost podivně.

Hlavně pořád nevidím spojitost s větou "Při simulacích mi jednoznačně vzniká situace, kdy se musím rozhodnout ve prospěch vyrovnaných mimo-osových charakteristik, nebo ve prospěch rozumného skupinového zpoždění". Chápal bych, kdyby to byly např. dvě varianty výhybky - menší / větší strmosti třeba, ale takhle?

- BTW, checku, pokud je tohle ARV, resp. jakejkoliv existující vejškáč, tak ho chci

[check]

To jsou simulované cháry a směrovky pouze onanie s pythágorem. Typicky ale bedna z Aukra to ARVčko obsahuje a to je zlo, se která je každá práce marná.

[MaBat]

Jaký to má potom celé smysl?

[check]

Žádný, ale každý v začátcích vymýšlel blbosti a lpěl na nepodstatných detailech.

junglik: Nenech se odradit naším kecáním a klidně tu výhybku postav. Pak ji zase vyndej z bedny, změř měniče zvlášť a zkrátka to udělej pořádně, spadne ti brada.

[junglik]

Je to vejška Visaton G 25 FFL. Zbytek ARN 312, ARP 150 ... vše v 8 ohmech. Já chci zjistit, kam až se dá zajít simulací. Jinak já ty řeči beru, sice se to čte těžko, ale má to váhu Btv. měřený je jen průběh impedance, zbytek je odečten prográmky z katalogů popř. měření co jsem našel tady na webu. Vliv difrakcí jsem zanesl taky... Hlavně se mne neptejte, jak můžu posadit k sobě vejšku za 1500,- se středem za 500,- ))

http://www.visaton.com/en/chassis_zubeho...ffl_8.html

[MaBat]

Kam se dá dojít se simulací? No tam, kam každou jinou špatnou cestou..

Co potřebuješ pro smysluplnost dalšího snažení, je naměřit ty reproduktory co nejpodrobněji v ose a mimo ni v bedně, kterou máš - prostě to celé změřit. K tomu vzít změřené impedance a pak teprve simulovat výhybku. Dokonce jsem tu dal k dispozici program, který tuhle následnou simulaci dost ulehčuje. Takhle jak to máš, je to prakticky bezcenné. Popravdě mě pořád trochu překvapuje, že tímhle ještě někdo dokáže trávit čas, vzhledem k tomu, jak dlouho už se tady na foru o těhle věcech mluví. Potřebných informací i postupů už je tu popsáno dost.

[check]

To ale vůbec nesouvisí s GD, což byla původní otázka. Teda abys mě nechytil za slovo, tak na GD samozřejmě vidět rozdíl je, protože to je pořád jenom popis jednoho "lineárního" systému. Sledované informace jsou ale vidět jinde mnohem lépe. Proto bys měl zobrazit jednu sadu směrových charakteristik pro ty svoje dva případy.
Proč dobrý výškáč dělíš takhle vysoko?
Vzhledem k tomu že do směrovek nejsou zahrnuté směrové vlastnosti měničů, ani směrové vlastnosti bafflestepu a difrakcí, tak tento dred není dobrý ani jako slohové cvičení. Cvičit práci s grafy můžeš v Excelu. Tím zde končím.

[junglik]

To se uvidí až to změřím Všechno jsem udělal tak, že do bedny už netřeba lézt, takže výhybku překopat je nejmenší problém, součástky co zbudou se neztratí. Dělím ho vysoko právě proto, aby dělící kmitočty a problémy s nimi související nebyly v pásmu pro ucho nejcitlivějším. Onen hrb od ARP je v této verzi zanedbatelný. Budeš mi v tomto hloupém dredu chybět Checku

MaBat: kdyby jsi sem ještě zabloudil, pls dej link na ten prográmek... Předem díky.

[kofejn]

O pár dredů níž: http://audioweb.cz/showthread.php?tid=9905

[junglik]

Díky za odpovědi. Tak nějak mi došlo, že bez možnosti měření absolutní fáze nemá smysl na ni hledět...