![]() |
|
Zemění - Printable Version +- Audioweb.cz (https://www.audioweb.cz) +-- Forum: Úvod (https://www.audioweb.cz/forumdisplay.php?fid=1) +--- Forum: Koutek pro začátečníky (https://www.audioweb.cz/forumdisplay.php?fid=4) +--- Thread: Zemění (/showthread.php?tid=22423) |
Zemění - rvx73 - 3. 7. 2017 Zdravím, jaký systém zemění používáte u svých zesíků? Toto, nebo jsou lepší systémy zapojení?
Zemění - Otas - 4. 7. 2017 Asi jsi chyboval v odbočce A, nakreslil jsi propojku se živým středem. Předpokládám, že to mělo být se stíněním . To je jeden možný způsob, ale tam, kde jsou třebas koncové trandy (třebas kvazikomplementár v TO 3), dovedou kapacitami kolektor/kostra chladiče udělat pěknou paseku. Všechna ta připojení bych raději nakreslil jednoznačně z jediného bodu, mezi kondenzátory. U místních předzesilovačů (třebas OZ) používám napájení přes RC členy (100ohmů/100uF), to je spolehlivé a netečné. Navíc to ubere šum od (stabilizovaného) zdroje. Lepší se mi jevilo odizolování všech zemí - vstupů i výstupů od kostry a kostru (v místě vstupních konektorů, nebo hlavního zemnícího bodu napájení) spojit krátkým tlustým drátem napřímo s bodem E. Je to celé docela složitá problematika (dalo by se povídat o Lift a profi atd.), když je více zařízení propojených v napájení se zemí. Zvláště, když se v budově používá zem vzniklá nulováním, ne samostatným zemnícím rozvodem. Problém rády udělají různé spínané zdroje PC (zlaté klasické trafo), nebo třeba i projektorů. Propojit PC, projektor a profi zesilovače bez vzniku bzučení nebo bručení je někdy hodně velká výzva. Zemění - rvx73 - 4. 7. 2017 Otasi, díky za odpověď. Celou budovu teď neřeším, v tom máš jistě pravdu že to je kapitola sama pro sebe. Mě jde primárně o samotný zesilovač, který je umístěný v kovové bedně, která je spojená s ochranným vodičem, tak aby to optimálně vyhovělo v soustavě TN-S i TN_C. Čili kde a jak připojit kostru k PE a kde a jak k tomu připojit signálovou zem. Vím že se používají různé způsoby, buď napřímo - jak jsem postnul na obrázku, nebo přes rezistor (50 ohmů např.), případně přemostěný kondíkem, někdo k tomu ještě připojuje diodový můstek apod. Nechci zbytečně vynalézat Ameriku, tak se sháním po osvědčených řešeních ![]() edit: plus by mě zajímalo, zda je v amatérských podmínkách reálné vyrobit napájecí zdroj (klasické toroidní trafo se zalitým středem) jako zařízení II. třídy. Pak by se ta kastle s PE vodičem nutně spojovat nemusela (bavím se o méně výkonných zesilovačích, do 100VA, s max. napětím do 48V (2x24V)) Zemění - Otas - 4. 7. 2017 Co se týká zařízení II. třídy a různých dalších normovaných definic, to není má parketa, nejsem elektrikář vzděláním, tady fundovanou odpověď nedovedu. Vyhovující trafo zřejmě ale vyrobí specializovaná firma (např. jk-eltra apod.). Univerzální řešení neznám (a potěším se, když ho někdo nabídne), nejspíše by bylo dobré lépe popsat celkovou problematiku. Pokud jsou všechny ostatní přístroje napájené bez použití země a dobrým oddělením trafy, nebude problém. Případné použití přidaného oddělovacího trafa v napájení problémových součástí může leccos vyřešit. Zemění - rvx73 - 5. 7. 2017 jo, trafo jsem objednal u jk-eltra, v audio provedení, takže tam bych problém neviděl. asi teda signálovou a silovou zem zkusím zapojit přes ten rezistor paralelně s kondíkem, jenom zatím nemám jasno kam připojit zem přívodů od vstupních konektorů - jestli konektory umístit na izolovanou destičku a stínění připojit k desce korekcí, nebo nějak jinak ... Zemění - Otas - 5. 7. 2017 Odpor s kondíkem mi připadá přežitý, brum to omezí, ale pochybuji, že obstojí v konfrontaci se spínanými zdroji. Ten kondík bych nejspíš raději vynechal, stačil by mi cca 33 ohmů odpor. Šedá je každá theorie, jen strom života se věčně zelená - chce to vyzkoušet. Je-li tam korekční zesilovač jako vstupní část, pak bych šel tou cestou, co jsi navrhl. A všechny konektory rovnou koupit v izolované verzi, za pár kaček se s tím člověk nemusí patlat. |