• 20dB = odlehlý les, tichá jeskyně
  
• 35dB = intenzita hluku v tiché místnosti (knihovna)
  
• 65dB = rušná kancelář, psací stroj
  
• 80dB = v obýváku již může vydráždit sousedy k agresivnímu jednání
  
• 90dB = těžký automobil
  
• 100-105dB = intenzita zvuku na diskotékách
  
• 105dB = pneumatické kladivo, hlasité silniční práce
  
• 105-110dB = intenzita zvuku na koncertech
  
• 120-130dB = startující letadlo či raketoplán
  
• nad 130dB = práh bolestivosti
  

Citace:Basové reproduktory (Woofer) vynikají svou mohutnou konstrukcí a také mnohdy cenou. U reproduktoru rozlišujeme jeho charakteristiku, která udává kdy hraje (bez významného kolísání) hlasitosti (udává se jako šířka pásma, tj. pro pokles maximálně o 3dB). Basové reproduktory, jejich charakteristika začíná cca od 20Hz a končí u 4KHz, vysoké kmitočty a příliš nízké kmitočty jim nedělají moc dobře. Některé basáky dokonce hrají jen od 20Hz do 1KHz. Je to dáno jejich konstrukcí, proto po nich nechtějme víc! Jsou nejlépe konstruovány a snesou nejlépe chvilkové přetížení. Tím chci říct, že výškové reproduktory se hned odpálí při malinkaté špičce, ale basák to prostě přežije. Důležitá vlastnost - čím větší průměr (ten se obvykle udává v palcích), tím lépe a tím od nižšího kmitočtu basák basuje a hlouběji basuje. Například reproduktor 6" nemá zase tak kvalitní basy, basuje někde až od 45Hz. Reproduktor 12" basuje v pohodě již od 25Hz, což je docela přínos v oblasti hlubokých kmitočtů. Proto se také do subwooferů používají rozměrnější reproduktory. Citlivost se pohybuje běžně mezi 87 až 103dB. Pro správný výběr radím zvolit citlivost podle způsobu použití. (viz nahoře).

Při návrhu ozvučnice se vychází z technických parametrů tohoto reproduktoru.
Když stavíme 3pásmovou soustavu, basák obvykle hraje v pásmu 20 až 700Hz. Když stavíme 2pásmovou, tak hraje od 20Hz do cca 2 až 4kHz.

Důležitým parametrem pro následný provoz je maximální výchylka membrány, kterou také mnoho lidí rádo překonává. Sice reproduktory křičí jak můžou, basáky pumpují sem tam, a lidé se chlubí jak skvělý to je výkon. Myslím, že to není tolik skvělé, protože se tím velice rychle zničí membrána. To nemluvím o tom, že se při přetížení může prostě reproduktor utrhnout, nebo vyhořet. Dobrá rada pro provoz - jakmile někde ozvučujete, nebo poprvé zkoušíte reproduktory. Zkoušejte zvedat hlasitost na zesilovači, nebo popřípadě zvedat pomalu basy na ekvalizéru, a pečlivě sledujte basák. Jakmile začne lítat sem a tam - výchylka bude větší než cca 5mm, tak radím už dál nezkoušet. Dopřejete si tak delší životnost vašemu reproduktoru... . Této výchylce se obvykle říká Xmax, a někteří výrobci ji uvádějí. Je dobré ji dodržovat, nebo když není uvedena tak si v hlavě vzpomenout na 5mm, a víc nic!

Další rada je co do testování - mnoho lidí si domů přinese reproduktor ke stavbě reprosoustavy a hned ho někam připojí. A hned do něj pouští plný výkon - to je také špatně, protože reproduktor by měl být v uzavřené nebo bassreflexové ozvučnici. Může totiž hrozit ještě snadnější utržení membrány, neboť samotný reproduktor ve vzduchu se velice snadno utrhne. Navíc bez ozvučnice skoro vůbec nebasuje a hned se snadno přetíží.

Co do výkonu soustavy - výkon celé soustavy se neměří tak, že sečteme veškeré výkony, ale, že vezmeme maximální výkon reproduktoru (RMS).

Mé zkušenosti jsou takové - výrobci sice napíší že maximální trvalý výkon je 100W RMS, že maximální špičkový výkon je třeba 200W. Ale z těchto hodnot nemůžeme vycházet. Kdo dobře sledoval výchylku membrány, tak jistě přišel k tomu, že nemusí dosáhnout ani 2/3 z maximálního trvalého výkonu, a reproduktoru už hrozí poškození. Maximální špičkový výkon je jen relativní hodnota, rozhodně ji nedoporučuji zkoušet!
Mám takový vzorec, kterým si snadno odhadnu kolik můžu do reproduktoru v klidu pustit a o víc se nemusím starat.

Pmax = maximální trvalý výkon/1.75

Mám-li třeba reproduktor (konkrétně uvedu SP-300PA, výrobce Monacor, rozměr 12", citlivost 93dB, max.trvalý.výkon 175W RMS, max. špičkový výkon 350W), pak si raději zvolím Pmax = 175W/1.75 = 100W. Nic dál nemusím počítat, pokud nebudu nějak extra vybuzovat basy na ekvalizeru, tak se nemusím ničeho obávat a přitom se nemusím bát, že bych nevyužil dostatečně výkon tohoto reproduktoru.

Co se týče umístění basového reproduktoru - je nutné ho dobře uchytit, někdy se rád utrhne. Co se týče přívodů, tak je dobré je dostatečně dimenzovat.
Časté pojmy s kterými se setkáváme je středobasový reproduktor a basový reproduktor. Jak již jsem se zmínil výše, rozdíl je převážně ve velikosti. Malé basáky se nazývají středobasové - protože nedokáží basovat od tak malého kmitočtu, jako velké.

Důležitou roli též hraje celkový činitel Qtc, nabývá hodnot menších i větších než 1. Obecně se užívá pravidlo, že malé Qtc = reproduktor pro uzavřenou ozvučnici, velké Qtc = reproduktor pro otevřenou (bassreflex, šnek...) ozvučnici.

Citace:Středové reproduktory (middle tone) - v PA systémech jsou méně často užívány. V HiFi a Hi-End naopak jsou vítány. Jejich vznik provázel fakt, že člověk nejlépe vnímá hudbu v pásmu 2 až 3KHz. Proto také třeba vznikly 3pásmové systémy, kde basový reproduktor hraje do 500 až 1kHz, středový reproduktor hraje v pásmu 500Hz až cca 4kHz. Tudíž přes něj jde většina lidského hlasu, zpěvu, atd. Od basového reproduktoru se liší rozměry (podstatně menšími), cilivost je mnohdy o několik dB vyšší. (často se pohybuje okolo 95dB i výše). Při hraní už není zatěžován basy, tudíž ani jeho výchylka membrány není taková - ba ani často není pohledem znatelná. Ale prvním neduhem co zde nalezneme - reproduktor již má menší vinutí cívky, tudíž už hrozí, že při přetížení by se mohl spálit. Je už nutné brát opravdu zřetel na to jakým výkonem ho "krmíme". Ze zkušeností mohu říci, že poměr výkonů ze zesilovače se přibližně dělí 6(basák) : 3(středový) : 1.5(výškový reproduktor) = pro hudbu stylu dance, disko a techno. Pro vážnější hudbu jsem to nezkoumal ale bude patrné, že středy a výšky budou více zatíženy - protože hudební spektrum je rozložené.

Další nevýhodou při stavbě 3pásmového systému je interakce basáku a středového repro. Basák je ten co potřebuje objem, středový repro potřebuje jen maličko, a tím, že by byly vzduchově k sobě přístupné, by to mohlo dělat pazvuky. Proto někteří výrobci dělají středové repro přímo s kelímkem (jakoby vlastní ozvučnice), takže jsou od sebe vzduchově odděleny. V případě pokud máte středový repro bez kelímku, je nutné tomu nějak zabránit (přepážka, atd.). Ale pozor tak jako basák - i středový repro není dělaný aby hrál výšky - také by mohlo hrozit přetížení a spálení, proto ho vždy provozujte jen v pásmu kde byl navržen výrobcem.

Citace:Speciální třídou jsou širokopásmové reproduktory, tolik samy nebasují, ale díky konstrukci relativně dokáží hrát celé spektrum, aniž by se musel stavět vícepásmový systém. Například jsou typy které hrají od 100Hz, do cca 15kHz. Což myslím bohatě stačí. Ale těm co chtějí basy, nebo PA - tyto reproduktory nelze doporučit. Nechvalně známé jsou tyto reproduktory převážně z levnějších repro sad pro ozvučení automobilů. Mimo jiné jsou zase tyto reproduktory vhodné pro reprodukci zpěvu, často je používají rockové kapely ve spojení s basovými reproduktory.

Citace:Výškové reproduktory (tweetery) se používají převážně k hraní vysokých tónů. Řádově v pásmech 2000Hz a více, některé typy jsou použitelné až od 4000Hz, neboť jsou nižšími kmitočty více zatěžovány. Tyto reproduktory jsou malé, ale samy o sobě velice citlivé! Spálit je zvládne každý, a není to zrovna levná záležitost. Ale i s tím výrobci počítali - většinou jsou rozebíratelné na 2 části - kmitačka (cívka a konektory) a magnet s kusem plastu. To co se spálí, to je kmitačka. Obvykle se dá o něco více levněji koupit u výrobce a poté vyměnit. Tyto reproduktory díky své vysoké citlivosti nedosahují tak velikého trvalého výkonu, mnohdy výrobce uvádí maximální hodnoty okolo 30W RMS. Špičkové hodnoty mohou být několikrát vyšší, třeba i 150W - ale jsou to jen relativní hodnoty, a zde znovu neradím to zkoušet! Na rozdíl od minulých 2 reproduktorů jsou už tyto repro poměrně směrové. Basy se šíří libovolně a posluchač docela špatně rozezná zdroj. Střední tóny už je schopen posluchač rozeznat odkud vycházejí, ale přitom dokáží relativně zaplnit prostor. Výšky jsou ale jiné - jsou směrové. Proto vždy dbáme na to aby zdroje vysokých zvuků byly směřovány přímo na úrovni uší. Stavíme-li repro do obýváku, kde obvykle sedíme v křesle, tak bedny navrhneme tak (nebo použijeme podstavec) aby na nás mířily přímo výškové repro. Totéž i na diskotékách, basáky mohou jít "šejdrem", ale výškové repro se dávají na úroveň hlav.
V některých PA systémech se používá (musí používat) více výškových repro - jednak díky jejich malé zatížitelnosti (výkon se roznese na několik repro), a jednak každý výškáč může být nasměrován jinam, a už nám to trošku zlepší šíření zvuku.

Citace:Speciální třídu tvoří piezo výškové reproduktory (tlakové), popřípadě piezo drivery. Pieza jsou ještě víc citlivá, vynikají extrémně vysokou citlivostí a velkou impedancí. Nemají skoro žádný odběr, a dokáží řvát opravdu úchvatně. Nevýhoda je, že někdy docela zkreslují zvuk, pro domácí poslech a HiFi se vůbec nehodí. Díky jejich řvavosti, levné ceně, relativní odolnosti (tak snadno se zase nespálí jako výškové repro) ...se používají ve PA systémech a levnějších reproboxech. Piezo reproduktor je vlastně celek, takový trumpetka a které koukají konektory. Piezo driver se liší drobek profesionálnějším provedením a tím, že driver je vlastně takový nástavec s konektorem (v něm je zamontováno hrající jádro), a na tento driver se ještě musí nasadit (přidělat) trubka (Horn "horna"). Často si můžeme vybrat i tvar, který je nejvhodnější pro šíření výšek. Tvar horny nám docela tvaruje i směr šíření výšek. Mnohdy se používá i kombinace Basák (hraje basy) + driver (hraje středy 2 až 4.5kHz) + piezo (hraje od 4.5kHz a výše...). Toto je nejčastější sestava levnějších beden. Popřípadě dvoupásmový systém se skládá jen z basáku a pieza. Pieza a výškáče jsou ale zničitelná ještě snadněji - tím, že do nich pustíte vysoké (ultrazvukové) tóny. Obvykle je to více než 20KHz...
Zajímavost je, že pieza se nepřipojují na výhybku, nebo můžou ale speciálně. Je nutné to ozkoušet a správně doladit. První problém při sestavení bedny je, že každá reprák hraje jinak hlasitě. Obvykle basy nic moc, středy víc, a výšky křičí. Musí se se provést tzv. snížení citlivosti. To se provádí pomocí výkonových odporů (5W nebo 10W, u PA systémů 20W a více). U středového reproduktoru se připojí do série jeden takovýto rezistor, cca v hodnotě 2 až 10Ω. (nutné ozkoušet), a snažíme se dosáhnout aby středový repro byl stejně hlasitý jako basový repro.
Pokud máme výškový repro, tak pomocí dalších výkonových odporů (opět v sérii s výškáčem), zkoušíme hodnoty cca 3.3Ω až 20Ω. Opět se snažíme dosáhnout vyrovnání hlasitosti. Tohle má jednu výhodu - sice je to pracné, ale nakonec samotné odpory v sérii přinesou drobnou ochranu proti přetížení, takže ve chvílích kdy by se normálně výškáč třeba spálil, tak to ještě přežije.
U pieza je to trošku jinak. Jsou 2 způsoby, jak to udělat. První způsob je zapojení před výhybkou - užívá se obvykle u 2pásmových beden, kde je použit basák a piezo a 2pásmová výhybka. Před výhybkou - respektive z výstupu zesilovače vedeme signál přes 22µF (100V) bipolární kondenzátor, dále do série připojíme výkonový rezistor 20 až 35Ω (nutné ozkoušet - srovnat hlasitost pieza s hlasitostí basáku), pak to vede do pieza a z pieza na zem.
Druhý způsob je využití výhybky (výstupu výhybky pro výškový repro). Použijeme též výkonové odpory, a z nich sestavíme tzv. odporový dělič. Celkový odpor děliče musí být stejný jako odpor pomyslného výškového repro (tedy 4Ω, nebo 8Ω). Místo 8Ω samozřejmě použijeme 8R2 odpor. Zkoušením různých kombinací dělícího poměru dosáhneme srovnání hlasitosti, piezo je připojeno k výstupu děliče.

• 2 reprobedny na pořádné hraní jsou málo. Pokud to ovšem nejsou nějaké 15" basáky, 100dB citlivost. Vhodná alternativa je využít tyto reprobedny jako satelity (bedny hrající cca od kmitočtu 200Hz a výše), a kmitočet pod 200Hz nechat pro subwoofer, který ještě více zlepší dojem.
  
• co se týče rozmístění, nejméně vhodné je rozmístění v řadě vedle sebe. Vhodnější je použít rohového rozmístění s více bednami (4 bedny), popřípadě do dvou protilehlých rohů rozmístit satelity a do kolmého rohu umístit subwoofer.
  
• dbáme na to aby k reprobednám nikdo moc nemohl, nebo alespoň ne tak snadno. Osu reproduktorů míříme na střed parketu, popřípadě budou-li vznikat nežádoucí odrazy, tak musíme úhly natočení změnit.
  
• snažíme se umístit reprobedny tak, aby výšky směřovaly na hlavy lidí. Nejde-li to, tak se snažíme alespoň co nejvíce přiblížit, nebo použít piezo box.
  
• docela levná sestava na hraní na diskotéce, jsou 4 odposlechové boxy + 1 subwoofer. Odposlechy jsou zavěšeny na rámu, a směřují z každého rohu směrem na střed parketu. Jsou napájeny plným signálem. Subwoofer může být trošku mimo, a ten napájíme signálem pouze 0 až cca 160Hz.
  
• chceme-li aby to víc hlasitěji hrálo, a basáky už "mají dost", tak mnohdy postačí trošku na ekvalizéru stáhnout basy, a hned můžeme jít výš. Mnohdy je dobré si najít vhodnou úroveň, aby jsme nepřebuzovali basy a tím si neubírali maximální možný výkon. Výhodou v tomto směru je užití DSP procesoru, popřípadě subharmonic syntetizéru.
  
• zlaté pravidlo - co nedokáže reprobox, to se nesnažme dohánět ekvalizérem
  
• silné vodiče, o délce "přesně akorát", mnohdy ušetří dostatek výkonu
  
• používáme zesilovače vždy o třídu výkonu vyšší, než je samotný reprák. Osvědčil se mi vzorec: Pzes = 1.75 * Prms - Prms je maximální trvalý výkon reprobedny (basáku), protože málokdy lze přímo věřit špičkovým hodnotám které uvádí výrobce.
  
• největším spotřebičem výkonu je subwoofer. Pokud hraje subwoofer a satelity, tak pro subwoofer můžeme počítat s giga zesilovačem, a pro satelity postačí obvykle malý zesilovač. Pokud bedny provozujeme jako kompaktní, tzn., že přes ně hrajeme všechno (i basy), tak je nutné počítat také se silnějším zesilovačem. Docela se mi osvědčilo provozovat 2 kompakty a 1 subwoofer, basový výkon tak snadno můžeme pomoci posílit i díky kompaktům.
  

Citace:Při výběru cívky vemte v úvahu zatížitelnost, tudíž platí, že na průřez měděného drátu cca 5A na milimetr čtverečný průřezu.

dhaman napsal:Vieš si predstaviť, že by sa u wooferu napr 5kg magnet hýbal 500Hz ?

To ako keby si sa pýtal či existuje sústruh, kde materiál stojí a celá 5 tonová mašina sa okolo neho točí.

dusan3 napsal:magnet pevne spojený s membránou a cievka je statická - nepohybuje sa ?