+- Audioweb.cz (https://www.audioweb.cz)
+-- Forum: Od zdroje po bedny (https://www.audioweb.cz/forumdisplay.php?fid=5)
+--- Forum: Ostatní technika (https://www.audioweb.cz/forumdisplay.php?fid=9)
+--- Thread: Spínaný regulovaný zdroj s L4970 (/showthread.php?tid=14562)
Spínaný regulovaný zdroj s L4970 - Xhibit - 7. 10. 2011
Kamarád mě na tento zdroj upozornil když vyšel v AR, já našel jestě obdobnou rozsáhlejší konstrukci zde:
http://img.hw.cz/s/Spinany-regulovatelny-zdroj-s-obvodem-L4970A/Spinany-regulovatelny-zdroj-s-obvodem-L4970A.pdf
Zde je výhoda i v doplnění proudové pojistky, i když mě teda není vůbec jasné proč je tranzistor regulace v záporné větvi.
http://img.hw.cz/s/Spinany-regulovatelny-zdroj-s-obvodem-L4970A/obr10.png
Nestavěl ho někdo, nějaké praktické zkušenosti z jeho funkcí/provozem?
Spínaný regulovaný zdroj s L4970 - j_paseka - 7. 10. 2011
Zběžně jsem prošel to pdfko. Nevypadá špatně, ovšem ten obvod L4970 neznám. Takže Ti asi moc nepomůžu. Ale konstrukce vypadá věrohodně, já bych se ji nebál a zkusil ji. Podle mě to bude něco podobného jak LM317 a podobné. Tady u toho jistě budou i nějaké ochrany a tak už uvnitř toho obvodu.
Tady máš datasheet toho obvodu: http://www.datasheetcatalog.org/datasheet/SGSThomsonMicroelectronics/mXsrvws.pdf . V té konstrukci použil doporučené zapojení.
Mám v plánu stavět taky zdroj ale z AR KAZ 2. Už mám na něj v Eaglu i namalované desky.
Spínaný regulovaný zdroj s L4970 - zuki - 7. 10. 2011
L4970 je šváb starej desítky let... A s lineárníma stabilíkama typu LM317 nená nic společného... Všiměte si jak je obalený kondíkama a RC členama apod... Fungujeto s ním, ale je potřeba dodržet doporučený plošňák (dle pdf). Dělal jsem s ním něco před cca 15rokama. Potřeboval jsem těch 8-10A na napájení 24V motoru a při testu zkratu na výstupu to odešlo a mám dojem, že to bylo i nějak nestabilní a musely se na trošku jiném plošňáku snad dobastlit ještě nějaký blokovací kondy... a nakonec jsem raději těch 24V/8A udělal spínaný z diskrétních součástek (nějaká IRFka který v tom zdroji makají dodnes).
Dnešní spínaný IO jsou většinou opravdu stabilní, mají vlastní oscilátor (někdy s možností synchronizace frekvence s jiným IO), potřebují jen tlumivku a diodu (někdy ani to ne). Dělají se zpravidla 1A, 3A (2,5A), 5A... Dříve 75KHz, do nedávné doby 150kHz a dnes se jde na 250-300kHz a už před 3-2rokama se říkalo ( na seminářích s TI, NS apod.) , že se připravují 3MHz... To pak stačí místo tlumivky drát protažený dirkou ve feritu ...
Já používám 150kHz/1A LM2595 (3A LM2596) - ty jsou bezproblémové. A chystám se ještě na 300kHz/3A LM22670.
Spínaný regulovaný zdroj s L4970 - j_paseka - 7. 10. 2011
Tak jestli je to s tím IO tak špatné, pak bych tozateli doporučil ten KAZ 2. Mám na něj už dlouho spadeno, ale furt ta realizace...
.
Spínaný regulovaný zdroj s L4970 - Xhibit - 12. 10. 2011
Tento zdroj vysel i v AR 3/11 ,je tam i měření jeho účinnosti. A to o právě jde, maximální ztráta na IO asi 17W, než stavět klasiku kde budu chladit v nepříznivé situaci klidně 100-150W na jednom trandu... , to dává téhle konstrukci celkem na zajímavosti. Že je ten obvod tak "starý" jsem netušil, i když ne desítky let, datasheet je z roku 2000.
Plánuju zdroj cca. 2x0-35V, asi 6A, k tomu dodělat proudovou pojistku viz odkaz výše, nastavit lze jak dolní tak horní hranice regulace proudu. Tak že strop 6A, myslím že by to ten IO mohl snést. Každopádně jde na ebay koupit za pár korun, už jsem tam pár kousků objednal a vyzkouším ho. V nejhorším shoří
, chci ho aspoň zkusit.A ať nezakládám nové téma, neporadí někdo se značením toroidnich železoprachových jader? Ve zmiňovaném AR bylo psáno že např. žluté jádra z ATX zdrojů jsou jen cca. do 50khz, světle zelené s případným modrým pruhem o něco více, ale pořád je to málo. Nakonec jsem doma vyhrabal nějaké tmavě zelené toroidy z průmyslového pulzního zdroje. Nevím jestli je to to samé jako světle zelené.. ?
A aby toho nebylo málo, mám i nějaké celé oranžové jádra ( i když ty už budou asi rozměrově pro toto použití malé). Tak teď nevím které zkusit, nebo jestli shánět nějaké úplně jiné vhodnější..
Spínaný regulovaný zdroj s L4970 - zuki - 12. 10. 2011
Xhibit: Jak si podle datumu na pdf (r.2000) mohl určit počátek výroby IO je pro mě záhadou... Kdo ví jaká revize pdf to byla? Takový chytráky mám nejraději, co něco o něčem tvrdí a zahlídli to z rychlíku...
Zde je odkaz na pdf z r. 1994: http://www.bucek.name/pdf/l4970.pdf . A ani tam není napsáno, od kdy je začali vyrábět.Jak jsem psal, jde s ním pracovat, ale musí se dodržet plošňák z aplikačního pdf , nebo z věrohodně ověřeného zdroje ( a to často konstrukce z AR nejsou, na inspiraci bývají dobrý... ) . Nebo mít dostatečné praktické zkušenosti z obdobných konstrukcí. Výše zmíněnou konstrukci z AR neznám a je možné, že chodí na první zapojení. Ale nedalo mi neupozornit na drobná úskalí při práci s tímto IO. To je při práci se spínanými IO častý jev.
Edit: teď jsem se velmi krátce podíval na plošňák na odkazu (výše zmíněná konstrukce zdroje). A moc mě nepřesvědčil. GND a i ostatní spoje jsou na 6-10A celkem nítě. A způsob přivedení pulzního proudu na 3 výstupní kondy (C9,10,11) svědčí také o minimálních zkušenostích z oblasti spínaných zdrojů. Vzhledem k tenkému propojení kondů a jejich zapojení (výstupní vývod tlumivky měl správně jít na C9), bude C9 studený a C11 bude při 6A už dostávat "po-čuni". Zejména pokud to budou kondy nízkoimpedanční, tak veškerý AC proud si převezme ta C11 ( ostatní kondy jsou už "daleko" a ještě k tomu tenkým spojem. U horších kondů to bude o něco lepší, neboť impedance (odpor) plošňáku bude vůči Rs kondů zanedbatelný.
Spínaný regulovaný zdroj s L4970 - Xhibit - 12. 10. 2011
Díky za postřehy, určitě se dle nich zařídím, s pulzními zdroji nemám zkušenosti. Se značením těch jader neporadíš?
Jinak jsem předpokládal, datum datasheetu = +/- uvedení obvodu do prodeje. Asi teda špatně, nevím, vůbec jsem to nějak blíže nezkoumal. Je fakt že minimálně výrobce od výrobce se může i o spoustu let lišit
.
Spínaný regulovaný zdroj s L4970 - zuki - 12. 10. 2011
Jádra používám spíš feritová (dělal jsem do 1kW do 150kHz a 400W zesilovače až do desítek MHz), nebo na nižších frekvencích (do 150kHz)železoprachová žlutobílá. Někde jsem viděl dle tvrzení výrobců železoprachy i nad 500kHz (až do MHz)...
Mám dojem, že ve starších katalozích GES bylo uvedeno u materiálu i jeho barevné označení. Mám doma oranžová, modrá, zelená, žlutá, žlutobílá, tmavězelená apod. jádra. A je to pokaždý něco jinýho (i výrobce od výrobce ferit, železoprach...). Tmavě modrá jádra mám např. 3C9, oranžová a bílá je taky obdobný ferit. Mám dojem, že tmavší červená je ferit K5. Žlutý a žlutobílý byvá železoprach.
Většinou dělám měniče 75 -150kHz. U 150kHz je nejvyšší dovolená úroveň rušivého napětí do sítě, tak s tím nebývají problémy s odrušením. Dle norem pak povolená úroveň s frekvencí klesá a cca mezi 500kHz a 5MHz je povolená úroveň poměrně malá (je to nejpřísnější) a občas to při schvalování dělá problém...
Naposledy jsem dělal SD měnič z cca 80-150VDC na 0-80V/8A(11Ap). A stačily na to dvě žlutobílá železoprach. jádra cca 40x15mm. Byl to zapojeno jako dva synchronní fázově posunuté zdroje. Pak stačí na blokování mimimální kondy, nebo i jen dosti šitové kondy. Protože proudové pily ( ze dvou jader) posunuté o 180° dají v součtu DC.
Nemam to měření teď u sebe, ale mám dojem, že jeden tenhle železoprach s namotanýma 220uH vydržel cca 15Ap (ale to už šla indukčnost asi na polovinu). A když jsem měřil účinnost tohodle konkrétního SD, tak do 100kHz byla cca 97%/400W a na vyšších frekv. mírně klesla (na 150kHz 95%/400W)... Edit: ten 40mm železoprach. toroid s 48z (220uH) měl 1/2L při 8A a při 16A měl 1/3L... Takže pro tvojí aplikaci by to chtělo na takovémhle jádře o něco méně závitů a asi i zvednout kmitočet. Ale i na těch 150kHz a cca "300-400W" procházejících měničem na jedno jádro se už toroid nezanedbatelně hřál...
Kdo nedělal spínané zdroje, tak si ani neuvědomuje, že "vnitřek" zdroje je potřeba dimenzovat na velké pulzní proudy. Pokud je to např. SD z 60V na 30V/10A. Tak u jednočinného (jednofázového) je při tomhle stavu sice DC odběr z 60V jen 5A (se 100% účinností), ale vzhledem k tomu, že odebíráme proud ze vstupního napětí jen 50% doby, tak je na vstupu těch 50% času min. 10A. A to jen u nekonečné indukčnosti. A to musí vydržet vstupní kondíky. Vzhledem ke konečné (a proudem se sytící) indukčnosti je odběr v pulzu vyšší . Není to ten 10A obdelník 50% času, ale DC složkou podložená pila. A na výstupu obdobně. Při minimální L je to pila 0 až 20A. Při nějakém optimu daném konečným objemem (velikostí) jádra např. 15Ap (podloženo DC složkou). A pokud zkratujeme výstup, tak je situace ještě daleko horší. Střída spadne sice jen na pár procent, ale na L je těch pár % času plné napětí a plný výstupní proud! Snadno se pak přesytí a proud teď už exponenciálně rozte "skoro k nekonečnu" ... Takže i když střední proud při zkratu bude jen 10A, tak špičky mohou jít k 2-4násobku... Protože velká cívka je drahá...
Nechci nikoho odrazovat, ale je dobré se v problematice trochu orientovat. Protože dobré spínané zdroje mají své kouzlo v vysoké účinnosti a tím pádem potřebují jen velmi malé chlazení... A to je spolu s malými rozměry super
Spínaný regulovaný zdroj s L4970 - xstanda02 - 30. 10. 2011
L4970, pokud je originál, tak tvrdej zkrat vydrží i z maximálního napětí. Ale s tou stabilitou je to pravda pravdoucí. Vyhořela na tom spousta lidí, hlavně, když stavěli zdroj s tímto IO s -5V referencí do FB, aby to šlo od nuly. To pak byla totální katastrofa.
Step down z diskrétních součástek z většího napětí s velkým proudem je pro běžného bastlíře oříšek.