+- Audioweb.cz (https://www.audioweb.cz)
+-- Forum: Od zdroje po bedny (https://www.audioweb.cz/forumdisplay.php?fid=5)
+--- Forum: Sluchátka (https://www.audioweb.cz/forumdisplay.php?fid=8)
+--- Thread: OTL sluchátkový zesilovač (/showthread.php?tid=17726)
Pages:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
OTL sluchátkový zesilovač - maras - 5. 2. 2014
To vím Peťo, ale jde o to, že ta moje karta má na loopu zkreslení 0,032% a na OTLku jsem naměřil při 10 mW 0,052% takže to už je moc blízko a karta by měla mít vlastní zkreslení minimálně o řád nižší než měřený zesilovač si teda myslím.
Jinak sem to mezitím změřil na těch 50 mW
100 Hz
1 Khz
3 Khz
5 Khz
10 Khz
![[Image: vdjs.png]](http://imageshack.com/a/img703/3734/vdjs.png)
![[Image: 60z8.png]](http://imageshack.com/a/img35/8956/60z8.png)
![[Image: l8jk.png]](http://imageshack.com/a/img545/6162/l8jk.png)
![[Image: q9h6.png]](http://imageshack.com/a/img844/8385/q9h6.png)
![[Image: joom.png]](http://imageshack.com/a/img691/8449/joom.png)
OTL sluchátkový zesilovač - DJ_Rix - 5. 2. 2014
Marku je tam postup jak to změřit přímo jako graf závislosti THD na f, nemám teď artu před sebou, ale nemusíš to tak složitě vyjíždět, prostě ti to udělá graf, kde je na x ose frekvence a na y ose THD.
OTL sluchátkový zesilovač - cestmir - 5. 2. 2014
STEPS...
OTL sluchátkový zesilovač - maras - 5. 2. 2014
Aha tak to jsem nevěděl , jestli to najdeš pisni jak na to ať zase nemusím složitě pátrat
Předem díky.
No a jinak "otvírám" diskuzi k modulu řízení zesilovače. Rozhodl jsem se to udělat zase nekompromisně (ten lepší modul) s kontrolou všeho
Nicméně pokud bude (a jako že bude) OTLko na prvních dvou stupních osazeno CCS kem tak nemá smysl měřit proud, protože ten bude jaksi pořád konstantní Takže jediná možnost jak měřit "zdraví" flašky je napětí na anodě. No a to mám strach aby dělič napětí + A/D převodník nějak nepříznivě neovlivňoval zvuk. Na ty anody bych asi použil AD převodník spojený s uPC po i2c sběrnici. No a napadlo mě toto:
Sekvence zapínání zesíku:
1, 40 sekund žhavení
2,Zapnutí anodového napětí (místo sluchátek připnuty odpory 330R)
5, Self test - změří se napětí na anodách Ecc88 a klidový proud 6n6P a poté se relátkama na PCB OTLka děliče odpojí
4, Pokud je self test OK po 10 sekundách přepnutí na sluchátka
5, Provoz.
Za provozu by se neustále kontrolovalo vysoké napětí samostatně pro levý a pravý kanál, SS napětí na výstpu + žhavení , pokud by vybočilo z tolerancí, tak by se okamžitě zesík vypnul.
Při self testu by to pak napsalo, která lampa je konkrétně vadná a kterou je třeba vyměnit. Displej má dle mých informaci 320x200 a je barevný, tak by to mohlo vypadat fajn.
Co Vy na to ? Nějaký nápad nebo komentář. (nebo to udělat uplně jinak ?)
M.
OTL sluchátkový zesilovač - maras - 5. 2. 2014
Cestmíre díky !
![[Image: n4wy.png]](http://imageshack.com/a/img163/4923/n4wy.png)
OTL sluchátkový zesilovač - Dalča - 5. 2. 2014
Kudlibabka:
Přemejšlej...
Máš dostatečně nažhaveno, kolem katody je oblak elektronů - prostorový náboj.
najednou - jednotkovým skokem - přivedeš Ua - správný Ua, nikoliv zvýšený na nehezkou úroveň, ve stejný čas přivedeš i -Ug (zvášť když ono vzniká průtokem Ik přes Rk), případně i Ug2 (což u pentod je podmínka nutná, v žádným případě se nepřipouští pustit nejdřív Ug2 a pak až Ua).
Co se v reálné flasšce začne dít??
Budou tyto procesy nějak ovlivňovat negativně katodu?
Může někde týct větší proud než je zdrávo?
Může se nějaká součást flašky přetížit?
Může někde tímto pochodem vzniknout přepětí, které něco poškodí?
OTL sluchátkový zesilovač - maras - 5. 2. 2014
Druhé měření
![[Image: 0fh0.png]](http://imageshack.com/a/img30/5038/0fh0.png)
OTL sluchátkový zesilovač - kudlibabka - 5. 2. 2014
2Dalča:ano muze se stat cokoliv z toho co pises...pred deseti lety jsem koupil radio SABA Freudenstadt 7 z roku 1953,mame ho v kuchyni a hrajem na nej nejmin 8 hodin denne,ma usmernovacku EZ81,jede spolehlive furt,lampy jsem zatim nemenil...
OTL sluchátkový zesilovač - maras - 5. 2. 2014
No Miro, Dalča popsal co se stane když připojíš na nažhavenou lampu plné napěti - já jsem z této analýzy pochopil , že se nestane absolutně nic pro lampu negativního a proto na pomalý nájezd napětí kašlu.
M.
OTL sluchátkový zesilovač - kudlibabka - 5. 2. 2014
nojo nectl jsem dostatecne pozorne...kdyz jsem delal monobloky s 300B Emission Labs pro kamarada do Nemecka,dodal si dvoupolohove sitove vypinace s polohou 0,1,2 zapina anodovy napeti /tedy polohu 2/ az po 2 hodinach zhaveni,dalsi dve hodiny zhavi uz s anodovym napetim...vykonovy DHT predvedou 100% vykon po cca ctyrech hodinach...to je pro mne jedina nevyhoda lampace,ze nehraje na 100% hned po zapnuti...
OTL sluchátkový zesilovač - danhard - 5. 2. 2014
Dalča napsal:Přemejšlej...Ano, díky obvodum automatického predpetí budeš chtít pri startu od katody vetší proud, než kolik snáší povrch katody pro príslušné podžhavení.
Budou tyto procesy nějak ovlivňovat negativně katodu?
Může někde týct větší proud než je zdrávo?
Kadibudka jen prenese problém na usmernovacku, pokud nebude predimenzovaná, tak pujde s životností dolu.
ps. u nevýkonových vecí je to stejne jen módní doplnek
OTL sluchátkový zesilovač - Honza63 - 5. 2. 2014
Používám řešení, které potřebuje oddělený transformátor pro žhavení a současně pro elektroniku zpožděného zapínání primáru transformátoru pro anodová napětí. Protože jsou elektronky nažhaveny a anodové napětí startuje, je to lepší než připnutí už definovaného anodového napětí - bez stabilizátoru je to vrcholového napětí nabitých kondenzátorů. U stabilizovaného zdroje to nejspíš nebude žádný rozdíl.
OTL sluchátkový zesilovač - Dalča - 5. 2. 2014
Danhard, Maras:
Konečně další jedinci který přemejšlí. (proč mne to nepřekvapuje)
Budu krapet odporovat.
Ano poteče první prďolosekundu větší proud, který bude průběžně kompenzován vzrůstajícím -Ug1. Prvotní "zásobárnou" nosičů je právě "oblak elektronového plynu" - prostorový náboj okolo katody. Ten bude de fakto integronvat nárůst Ia (ten už nebude skokový) a tak jak budou postupně odssávány elektrony z tohoto "mraku" bude narůstat Ik.
Vzhledem k tomu, že předpokládáme nažhavenou katodu, nepřesáhně proud Ik nai na okamžik hodnotu Ik max, pokud je správně volen pracovní bod flašky.
Pozor. v případě nedožhavené katody bude problém, páč emisi ponesou jen lokální místečka, která mají vyšší teplotu než okolí, tj tyto budou krutě "přetíženy" a bude z nich mizet baryum - tj katoda bude ztrácet emisi, pokud se tento start bude opakovat.
Toto samozřejmě platí pro běžný elektronky (noval, heptal, magnoval a oktal) s oxydovou, nepřímo žhavenou katodou. Netahejte sem přímo žhavené a podobné "extra" kousky
On obecně se startem flašek je největší trabl v tom, že často se Ua na předchozí stupeň dělaá z následujícího supně přes srážecí odpůrek a kondík.
Tj jsou nenažhavený flašky, není odběr napětí na všech "stupních" = maxima co dá usměrňovač, do toho se flašky přižhavujou, mají extrémní Ua a z katody jsou doslova a do písmene vytrhávány elektrony, vznikají velmi přehřáté ostrůvky na povrch z nich baryum mizí úprkem a následuje velmi rychlá konec kariéry takto provozované elektronky.
OBECNĚ:
Když někam píšu otazník je to důvod k zamyšlení, nikoliv jízlivost. Snažím se čtenáře vyprovokovat k tomu, aby přamýšlel v sekvenci příčina-následek a ne jen nezmyšlenkovite plácal, případně papouškoval nějaký, byť vžitý, omyl.
Jednou tu kterýsi člen napsal: jeden vymyslí před deseti lety kokotinu a ostatní to doteď opakujou. - je to velká pravda....
OTL sluchátkový zesilovač - maras - 6. 2. 2014
Takže jsem dneska zase cosi málo dostudoval a navrhul jsem nový zdroj vysokého napětí. Nakopnul mě k tomu Hazys (jsem zvědavý co vymyslí on, určo to bude vymakanější). Já jsem to měl jako trénink palice a chtěl jsem to pochopit jak ten foldback funguje. Takhle je nastaveno výstupní napětí na 200.1 V a proud cca do 120 mA. Níže postuju obrázky ze simulátoru jak to vypadá s vypíchnutým napětím a proudem + Výkonová ztráta IRF ka .
Takhle nějak bych si představoval udělat ty zdroje. Před stáblem jen SSR relé, diodivý můstek bypasovaný 4x100n kolem každé diody + 1x 100u kondík. Místo R4 bude precizní trimr, kterým se nastaví přesné výstupní napětí. Teď bych chtěl zkušenejší požádat o návrh dobře dostupného tranzistoru na pozici Q2. Honza dal pár návrhů , ale žáden není úplně běžně dostupný a tak bych uvítal jestli někoho nenapadá nějaký tranzistor který mají "na každém rohu". Zase bych to rád pojal univerzálně, tzn, že deska by se mohla používat při změně vstupního elytu (bude tam místo minimálně na 2 různé velikosti) a odporů do napětí 300V stejnosměrných na výstupu
M.
Těsně před nasazením pojistky
![[Image: 0yv0.png]](http://imageshack.com/a/img541/9568/0yv0.png)
Zkrat na výstupu
![[Image: j4p8.png]](http://imageshack.com/a/img541/1864/j4p8.png)
OTL sluchátkový zesilovač - elmouse - 6. 2. 2014
Možná jsi sem těch pár návrhů na tranzistor Q2 měl dát, abychom věděli, co už bylo zavrženo a co už nenavrhovat
No co třeba BF422 (250V/100mA), BF259 (300V/100mA) nebo BF469 (250V/50mA)? Ty mají snad všude. A pro ten 200V zdroj vyhoví skoro cokoli... i BD139 nebo BC639. Já se ale mezi zkušenější nepočítám, takže pokud je to blbost, opravte mě.
OTL sluchátkový zesilovač - maras - 6. 2. 2014
No víceméně ses i trefil do toho co napsal Honza
Taky jsem uvažoval nad BF259 - jako asi ideální univerzální řešení, takže s ní budu počítat. Je dobře dostupná a parametrově si myslím, že bez problému vyhoví. M.
OTL sluchátkový zesilovač - danhard - 6. 2. 2014
Ochranná dioda patří mezi G-S
OTL sluchátkový zesilovač - maras - 6. 2. 2014
Jasně máš pravdu sem to zvoral - díky za kontrolu Danharde, zas chvilku tu dám schéma z Eagla pro kontrolu , chci dneska navrhnout PCB ať přes víkend můžu vyrobit prototypy.
M.
OTL sluchátkový zesilovač - maras - 6. 2. 2014
Takže tady je schéma jak jsem ho hodil do Eagla. Uvažoval jsem, že bych vyhodil pojistku na výstupu , ale nakonec jsem se rozhodl ji tam nechat. Kdyby byl náhodou výstup ve zkratu ať zbytečně netopí IRF a prostě shoří pojistka
Za komentáře a hlavně kontrolu díky
M.
EDIT: výměna obrázku
EDIT2: Našel jsem tam chybu takže zase nový obrázek
![[Image: 62rs.png]](http://imageshack.com/a/img585/6272/62rs.png)
OTL sluchátkový zesilovač - Hazys - 6. 2. 2014
A jak ta pojistka má jako shořet, když je tam ten foldback?
Ta pojistka patří před stábl, aby chránila průser, když se třeba prosmaží ve stáblu něco. (Mezi filtr 100uF a 100n). Ale protože máš poj. už v sekundáru trafa, je tam další spíš zbytečná.
Ten "jednoodporový" foldback se mě úplně nelíbí, protože když by to zůstalo viset někde "na mezi" tedy nějaký nedostatečně tvrdý zkrat, výkonová ztráta bude překročena. Ona totiž lineárně neklesá s proudem, ale je tam parabolický oblouk, s maximem někde mezi tvrdým zkratem a normálním provozem. Když se přidá další odpor mezi bázi Tx (safra, exportujte to s číslama součástek!!) a drain Ty, tak se ta foldback křivka dá líp nasměrovat aby v žádné situaci nemohlo dojít ke střelbě tranzistorů.
Trimr 100k je fajn, ale lepší by bylo tam napočítat odpor přesně, jaký je potřeba. A trimr dát pak pouze malý, na doladění třeba v rozsahu +- několik V, pro "puristy". Takhle zapojený trimr ti výstupní napětí nakroutí od 151V do cca 227V.
Chybí tam odpor na gate Ty. Jinak se to nemá jak otevřít.
//Pro naprostou dokonalost by bylo vhodné zvážit i kompenzační kapacitu k Tz, zas mezi Cb. Stabilita stabilizátoru se bude muset ověřit tak či tak.