+- Audioweb.cz (https://www.audioweb.cz)
+-- Forum: Ostatní (https://www.audioweb.cz/forumdisplay.php?fid=16)
+--- Forum: Smetiště (https://www.audioweb.cz/forumdisplay.php?fid=21)
+--- Thread: Sprostý assembler versus Cčko (/showthread.php?tid=19310)
Sprostý assembler versus Cčko - pzwak - 28. 2. 2014
pobavil jsi mě. Zdá se že jsme se nepochopili, asi jsem to blbě napsal... Samozřejmě můžeš jezdit s porsche carrera po poli, když máš pocit, že je to to správné terenní auto nebo vzít křížový šroubovák na imbus šroub - vždyť je to taky šroub, ne? Výsledek bude obdobný jako popisuješ s LED lampičkou řízenou Arduinem. Pochop, já neobhajuju blbce, kteří neví co se má k čemu používat, ja obhajuju možnost použít hotovou věc tam, kde to smysl má a ušetří to čas a námahu. Pokud někdo neví, jaké nářadí se k čemu používá, není to přece chyba toho nářadí. A i to Arduino je použitelné ke spustě věcí mnoha způsoby a může ušetřit námahu a čas, pokud je použito smysluplně. A tak je to s většinou věcí.Nejen bezhlavé lepení kódu nikam nevede, i některé diskuze s některými lidmi mají podobný osud... Co se týká plevele - co je pro jednoho plevel, může být pro jiného skvělá potrava, aspoň v přírodě to tak někdy chodí...
Na tvou otázku odpovídat nemusím, protože sis odpověděl už sám, nebudu se namáhat. Asi mě znáš lépe než já sám sebe. Závidím ti tvou sebejistotu
V poslední době mám pocit, že všichni sice nadávají, jak se mají zle a co jim všechno chybí, ale o sebevědomí tu nouze není (teď nemyslím tebe, myslím to obecně) A ti, kdo mají být na co pyšní a je vidět za nimi nějaká práce, jsou skromní a mlčí...Časem možná přijdeš i na to, že nechápavcům se leccos vysvětlit nedá a je to stejně ztráta času.
Sprostý assembler versus Cčko - Hazys - 28. 2. 2014
To jsem rád, že jsem tě pobavil a máš pravdu, nepochopil jsem tě asi.
Math.h sice není plevel, ale není to všelék. Stejně jako předem připravený plevel v ardujínu na něco možná funguje, ale cpát to do procesoru, kvůli otvírání vrat od garáže? Většina dutínistů si však myslí, že je to dokonalé, a ty souvislosti jim právě unikají a potom to podle toho vypadá. Pokud se má něco Pískomil učit, nechť se to naučí pořádně, budu jen radši. On sám pak třeba časem pochopí výhodu. Existuje mnoho aplikací, kam je Plevel, framework a pod. naprosto nepoužitelný. Plevelistů je jinak všude dost. Je pochopitelné, že se to nedá naučit za týden, teda pokud nechceš skončit jako další lepič.
Závidím ti tvou sebejistotu - když to tu tak vidím, nečekal jsem, že bych se mohl dozvědět něco jiného. Tak pardón. Co bys tedy pro daný případ poradil, jen pro informaci? Lampička už nějaký ten rok (snad stále) funguje.
Sprostý assembler versus Cčko - pzwak - 28. 2. 2014
Hazys: nejsem odborník na stmívání lampiček podle sinusovky a radím jen tam, kde mám co říct z vlastní zkušenosti. Tudíž přiznávám, že v tomto jsi nepochybně lepší než já, já bych ho s tím poslal za někým takovým, jako jsi ty. Taky se kvůli zánětu slepého střeva nebudu hlásit na medicínu. Ale pokud budu potřebovat snadno a rychle vyřešit otvírání vrat a z nějakého důvodu mi nebude vyhovovat komerční výrobek, klidně sáhnu po Arduinu. Věřím, že to bude fungovat i po roce (pokud to číňan neošidil) a plevel mi vadit v něm nebude.
Souhlasím s tebou, že pokud se má Pískomil učit programovat, měl by to dělat pořádně. Rovněž souhlasím s tím, že darmožroutů je tu dost, co si myslí, že jsou Programátoři, když sesmolí ve frameworku či něčem podobném nějaké webovky. Ale je tu jedno ale - bude se programováním uPC Pískomil živit? nebo to dělá jen pro zábavu? Pokud je za b) správně, může to klidně udělat s Arduinem a každému je prd po tom, jak to vlastně udělal... A pokud to nezvládne, určitě najde někoho, kdo to umí jako ty a ten mu nějakým způsobem pomůže. Tvá sebejistota je jistě na místě programování uPC v ASM (a to nejen lampiček). Nicméně způsob, jakým odsuzuješ názory druhých svědčí o tom, že se projevuje (ta sebejistota) i v jiných oblastech. Pokud se mýlim a i ve všech těchto ostatních věcech jsi stejně dobrý, omlouvám se já tobě.
Sprostý assembler versus Cčko - Hazys - 28. 2. 2014
S těma vratama od garáže si to úplně nepochopil. Dal bych sem klidně odkaz na konkrétní místo na internetu, kde jsem to viděl, ale nechci pomlouvat konkrétní osobu, ber to tudíž jako modelový příklad. Dám sem pouze obrázek logické funkce a zpojení obvodu:
![[Image: n3p5qg.png]](http://i57.tinypic.com/n3p5qg.png)
Attiny45 je procesor se 4kB FLASH, 256B RAM. Zdá se ti to /komukoliv/ jako oprávněně použitý procesor? Má tu někdo z vás představu, co se vejde do 4kB a 256B RAM? Pominuli to, že se to celé dá pořešit diskrétní logikou bez procesoru, mohl být použitý i mnohem menší procesor. Proč nebyl? Protože by se tam nevešel plevel generovaný mrdujínem. Nechce se mi citovat co k tomu autor napsal, ale ve zkratce: Potřeboval udělat jednoduchou utilitku, na kterou s stačí s rezervou attiny45. Prostředí mrdujína tiny45 neumí, tak se musí znásilnit (následoval popis komplikovaných úprav včetně nadávání, že postupy nalezené na internetu nefungovaly a msuel vymyslet vlastní), aby jej podporovalo. Tiny45 nemá bootloader. Tudíž se musí naprogramovat mimo mrdujíno. K tomu je zapotřebí AVRStudio.
Tolik úsilí pro takové nic. Kdyby program napsal rovnou v AVR Studiu, klidně v tom GCC (WinAVR), stálo by ho to desetinu úsilí, mohl by použít daleko menší procesor a nebyly by tam žádné komplikace.
Pak se divte, když takovéhle věci nalézám na netu, že jsem na tu modrou destičku z itálie zatraceně háklivý!
Sprostý assembler versus Cčko - xmarek - 28. 2. 2014
Já bych se tomu pouze zasmál a dál bych to neřešil.
I když na jeho obhajobu ta cena toho čipu je opravdu směšná. Ale řešit to přes nějaké arduino tak by mě asi taky odvezli. Možná mám štěstí, že z arduina používám jen ty kity a, že mi z té školy něco v hlavě zůstalo.
Sprostý assembler versus Cčko - Crifodo - 28. 2. 2014
Hazys napsal:Pak se divte, když takovéhle věci nalézám na netu, že jsem na tu modrou destičku z itálie zatraceně háklivý!Asi by to chtělo trošku obrůst hroší kůží, byla by škoda kdyby nadějnýmu programátorovi ve třiceti praskla žilka.
Tak si říkám, co je horší, jeden pan programátor na deset tisíc uživatelů, nebo jeden programátor, tisíc jakoprogramátorů z kterých možná vyroste časem deset programátorů a devět tisíc konzumentů?
S tiny13 ani s tiny45 se asi moc dospělá brána ke garáži nevytvoří, možná leda zárodek. Neznám ten web, ale funkční vrata potřebujou vstupy pro dvě koncové polohy, vstup pro optozávoru, vstup pro lištu, vstup pro nadproud, časově boostovaný nadproud pro těžký rozběh, vstup pro RF ovládání, logiku pro poslední použitý povel před výpadkem, logiku pro couvnutí po najetí na překážku a nad tím vším pevnou spolehlivost.
Začátečnické použití toho arduina nějak znemožňuje pozdější sáhnutí pro lepší prostředky?
Sprostý assembler versus Cčko - madeindoma - 28. 2. 2014
A co takhle se vykašlat na knihovny? Pro začátečníka imho to nejlepší. já jsem s nima dodneška pracoval snad jen párkrát jelikož mi v drtivé většině případů nevyhovují obsahem tak to radši napíšu tak aby to mělo hlavu a patu a všechno fungovalo. mezitím to tak 30x nahraju do čipu abych zjistil že mi to pořád nejede tak jak potřebuju
Sprostý assembler versus Cčko - Dohnalik - 28. 2. 2014
To je ale flejmík
Ta tiny45 na otvírání vrat je dobrá. Já taky začal s arduinem..psal jsem v tom asi tak dva dny, před tím jsem vůbec neprogramoval, nic jsem neznal...ale jak jsem zjistil jakým způsobem se to používá pro jiný procesory, tak jsem hned začal psát v Cčku v AVRstudiu, koupil na ebay programátor za kilo...a jedu na tom dodneška, na malých 8 bitech
Na 32 bitový potvory už je potřeba lepší debug než ledka nebo seriák, takže používám J-link, 250kč na ebay. Arduino jsem pak rozebral na součástky/používal jako zdroj 5V, na nic jinýho se to nehodí.V začátcích mi pomohl tenhle web: http://maxembedded.com/category/microcontrollers-2/atmel-avr/avr-basics/ možná se to někomu bude hodit...osobně určitě nedoporučuju začínat s ASM, to ani náhodou...začít s C i přes to, že člověk netuší jak to funguje a pak se naučit ASM, tak to měl já...je to mnohem lepší, ASM by mi to okamžitě zhnusilo, kdybych s tím začal, ale když jsem psal v C, tak mi pak začalo docházet jak to kompilátor překládá a podobně...
Sprostý assembler versus Cčko - The_P - 28. 2. 2014
Uprimne mne trochu dostava ta jistota v to 'jak se to ma delat' bez znalosti souvislosti, dost mne to mezi programatory mrzi. Moje zkusenost je takova:
Prosel jsem si cestu od Basicu (nejdrive jeste na Atari), Visual Basicu k Asm/C/HLSL (dos/windows) k Jave (zacatek prace). Delal jsem nejdrive bataky a byl plny nadseni, pak jsme delali a dodnes delame freewarovky takze jsem si pricichl i k tomu jake to je knihovnu delat a ne pouzivat a jake je to resit vsechny problemy z prvni ruky kdyz konkretni grafika ci zvukovka najednou nedela co jeden chce. Nakonec se zivim tim co jsem nikdy nechtel delat - weby v PHP a v C uz delam jen rekreacne po praci. Takze v zakladech od 'logiky' jsem presel k 'implementaci' abych tak rekl.
A jak jsem byl v 'mladi' presvedcen ze kdo nedela v C a nedej boze pise v PHP/JS a jen slepuje knihovny a neni programator ale skriptar, lepic, tak mne to po nastupu do prace velmi VELMI rychle preslo. Od te doby jsem cuchnul k leccemus dalsimu (python/bash/lisp...) a musim rict, ze *KAZDY* jazyk ma sva pro i proti, sva zakouti a svou narocnost. Ze co pro danou situaci funguje, je vporadku. Ze horsi je skutecne nekdy lepsi, protoze to holt nikdy jinak nejde. A ze cas jsou proste penize, tecka. Ono udelat ten blby google docs neni takova prdel jak si mozna lidi od stolu predstavuji, zvlast ne za podminek (termin/team/zadani/udrzovatelnost) o kterych se samozrejme nemluvi. Trebas to ze zadani se zmeni kompletne 3x vcetne designu, funkcionality a tech. zakladu, ale cena a termin zustavaji, coz je v brandzi standartem znamena, ze si skutecne nemuzu dovolit vse psat od piky.
Zkouseli jsme to, zkouseli jsme psat vlastni ciste a efektivni frameworky, nejde to. Ucel skutecne sveti prostredky a neni to neco s cim se musime smirit, ale je to dokonce vporadku, takova je i priroda koneckoncu. Tak to i sami zakaznici chteji, rychle a levne (hadejte co v te pyramide chybi) a tohle je imho daleko dulezitejsi pravidlo pro uplatneni cloveka, nez super-perfektni znalost jazyka ci cpu. Trochu mne to zjisteni dodnes mrzi, ale TAK to je. Clovek co se snazil vse delat spravne, efektivne, ciste a 'od piky' se bud smiril nebo vyhorel. Nejednou jsem po takovem kolegovi projekt musel zachranovat cimz utrpel vic, nez kdyby se pouzil pristup 'worse is better'.
Prijit sem a cist pak ty velke reci o knihovnach kdyz si chci otevrit dvere od garaze mi jen pripomina, jak jsem o tom kdysi davno 'vedel malo'. Naucil jsem se nesoudit, znamena to totiz typichy h**** vedet... Zaplatis to? Ne. Das mi ten cas? Ne.
Pro zacatky / nadsence a dobre programatory jsou samozrejme tyhle zakladni znalosti uzitecne i dnes a byl bych hrozne rad kdyby je melo vic lidi, ale uz nejsou NEZBYTNE a uz vubec ne NEJDULEZITEJSI. A to IMHO plati i pro konicka, kdyz cilem neni naucit se programovat ale jen 'pouzit processor k vyreseni X'. Uz ani ty desktop procesory se nedelaj rucne ale skladaj se. Ta slozitost a vrstevnatost vsech systemu je uz tak velka, ze naroky na jednoho cloveka jsou jednoduse prilis velke. Udrzitelne to dlouhodobe IMHO neni, ale co s tim ukaze az cas...
PS: Sorry za tapetu, jen mych 5 centu...
PS2: Dohnalik ma IMHO pravdu, tez bych zacal na MCU v C co tolik neodrazuje a pokud se budu chtit ponorit niz, vzdy mam noznost.
Sprostý assembler versus Cčko - kovac.pavol1 - 28. 2. 2014
Súhlas s Dohnalíkom. Začínať programovať AVR s optimalizovanou architektúrou pre C jazyk v ASM je krok späť. Pre začínajúcich jednoznačne C.
Sprostý assembler versus Cčko - xmarek - 28. 2. 2014
Dovolím si nesouhlasit. Dotýčnému pak nedochází elementární záležitosti, které jsou pro vývoj nezbytné. Pochopitelně učit se ASM jako samouk je trošku cesta do pekla.
Sprostý assembler versus Cčko - cestmir - 28. 2. 2014
Hazys: viď Falešné dilema. Snažíš sa podsúvať predstavu, že existujú len akési 2 protichodné kategórie: "poctiví kodéri v Asm" a "lepiči kódu". Nie je to tak, je to len naivné zjednodušenie.
S kódovaním v assembleri som si kedysi užil dosť (od prvých pokusov so Z80 na gumáku, cez DOSácke rezidentné utilitky typu ovládač SK/EN klávesnice pre viacero znakových sád, zaberajúci po zavedení pár 100B, až po x86 inline rutiny pre Delphi v 90. rokoch) a dnes som nesmierne vďačný, že môžem aplikácie pre MCU vyvíjať komfortne v C-čku s GNU toolchainom ako dospelý človek (a o inštrukčnej sade trebárs takého AVR spokojne nič netušiť). Viem to porovnať a som si istý, že veci, ktoré dokážem spáchať rutinne za pár hodín/dní, by som v assembleri riešil dni/týždne a jediným benefitom by bolo ušetrených pár 10% veľkosti binárky. Nevýhody dramaticky prevyšujú.
Súhlasím s tebou, že vyskúšať si to, aby si človek ošahal veci na najnižšej úrovni, určite nie je zbytočné (vivat niekdajšie školské mašiny typu PMI-80). Ale nie na rutinnú robotu a už vôbec neplatí tá téza, že ak to človek nezažije, je odsúdený byť "lepičom". Schopný vývojár s citom pre vec bude produkovať kvalitný kód bez ohľadu na jazyky, platformy a frameworky. Naopak rýchlokvasený kodér bez citu bude lepiť katastrofálne bastle tak v Asm, ako v Jave, C#, alebo v PHP. A svoje samozrejme robí aj kvalitné a neodrbané elementárne vzdelanie v obore (matematické základy, zložitosti, formálne jazyky, automaty, design patterny...).
Sprostý assembler versus Cčko - zuki - 28. 2. 2014
Co jsem já to za člověka, že jsem nabídnul Pískomilovi, že mu v Cčku pomohu naprogramovat (v AVR6 - kterou používám) ATMEGA8. Že jsem se raději nešel aspoň jeden rok po večerech učit ASM, abych mu to "dal" v ASM
A aby Pískomil aspoň trochu věděl co je v procesoru, tak mu na blikání s ledkou apod. stačí asi jen jeho blokový sch...
Doba je už taková... Když někde řekneš, že budeš rok psát kód (třeba v ASM), že to bude úžasný jak to bude optimalizovaný a že se procesor bude vlastně pořád flákat, tak ti maximálně mladej perspektivní šéf za prvé řekne, že flákat by se rozhodně neměl a že to asi neděláš dobře a za druhé, že za rok se to už asi ani nebude vyrábět a měl bys dělat už další inovaci... Promiň, zas je to jen vtip...(možná)
Doby kdy jsem si všechno psal sám (za svobodna), už jsou pryč... Občas taky něco převezmu z učebnice, webu atd... A v ušetřeném čase si jdu zahrát tenis, nebo pinec nebo si zajdu do hospody na pivo.
Takovejch lidí co to zaměstnalo psaním příspěvků... Ale zase si trochu "pokecali".
EDIT: lehce mě, než jsem to sesmolil, v něčem předběhl a trefně poznamenal Čestmír...
Sprostý assembler versus Cčko - Hazys - 28. 2. 2014
Pochopitelně učit se ASM jako samouk je trošku cesta do pekla. - proč myslíš? Já se to všecko učil sám ze zdrojů informací, které byly v danou chvíli vždy dostupné - a né vždy úplně relevantní. A kupodivu sem 51čky i ty AVR začínal na ASM. A žádná překážka to nebyla.
Snažíš sa podsúvať predstavu, že existujú len akési 2 protichodné kategórie: "poctiví kodéri v Asm" a "lepiči kódu". Nie je to tak, je to len naivné zjednodušenie. - naivné zjednodušenie, které sem přitáhli někteří, jako třeba ty. Pokud jsi četl první příspěvek tématu, věděl bys, že jsem udělal pouze srovnání. S tím co je lepší pro to či ono, s tím jste začli Vy. Viz #2, kde right13 hnedka provokuje, abych v ASM napsal něco komplikovaného, nebo nevim co tím myslel.
Já navíc k tomu řikám, že mrdujíno je zbytečná předražená blbost, ze které někteří dělají modlu, nutnou i pro napsání tak primitivních věcí, že by tomu až jeden nevěřil. Rozdíl mezi psaním kódu pro prázdné AVR a ten italský plevel je asi tak nula. AVR nevyžadují žádné komplikované incicializace, po resetu je všechno ve výchozích stavech, případně vypnuté. Používáš pak jen to, co potřebuješ, bez nutnosti se starat o ostatní části periferií, kterým by začátečník v danou chvíli nemusel úplně rozumět. Jestli je někomu zatěžko používání bitových operací (|, &, ^) a potřebuje na to předem pojmenovaná makra "bit set" (pinWrite, že), "bit clear", tak je chudák. Stahovat knihovnu třetí strany kvůli nastavení 3 registrů od SPI či UARTu? Nebo kvůli 7segmentovému displeji? Pokud člověk nezvládá bez "plevele" naprogramovat ani tohle, neměl by programovat vůbec. :-)
Nejsem si vědom toho, že bych někde někoho nutil psát AVR v ASM. To ste si vymysleli Vy. Jen říkám, že je výhodné znát obojí, a umět si uvědomit souvislosti.
http://www.cheat-sheets.org/saved-copy/Arduino-cheat-sheet-v02c.pdf
Nebo třeba pro ty, co si nedokáží zapamatovat, jak se používají registry DDR, tam máme pinMode, Eeprom read a write (jako by se nedalo použít normální eeprom_read_byte a eeprom_write_byte z "normální" eeprom.h) a podobně...
Na tom plevelu se začátečník nic nenaučí, je to akorát kupa maker přejmenovávající věci, které jsou normálně dostupné, je to prostě fraška a né programování. To už z toho mohli udělat rovnou naklikávací obrázkové programování pro děti.
Dobrá třešnička na dortě je např: "int analogRead(pin) //Call twice if switching pins from high Z source."
...jako by taky nešlo si tu funkci napsat po svém, kór když je uvedená v skoro každým datasheetu, jak v ASM tak v C. Akorát nastavení ADSC, počkání až spadne do nuly a přečtení registru ADC. A přepnutí MUXu registrem ADMUX přes masku 0x0F s číslem kanálu, to je taky nepřekonatelné, na to je potřeba aspoň makro/funkce třetí strany, když né celá knihovna.
Sprostý assembler versus Cčko - cestmir - 28. 2. 2014
Hazys: všetky moderné prekladače obsahujú brutálne sady optimalizácií na rôznych úrovniach (od transformačných pravidiel ešte na úrovni syntaktického stromu, až po generovanie kódu, registrový alokátor, atď.), viď [1]. Ďalšie optimalizácie vie robiť linker (hlavne vypúšťanie nedostupných blokov kódu). V praxi tak vôbec nie je neobvyklá situácia, že prekladom z C vznikne optimálnejší kód, než by človek zosmolil manuálne (hlavne ak sa snaží písať tak, aby sa v tom ešte o hodinu vyznal, nie "pre stroj").
V prípade AVR-GCC tak nie je hlavný problém s neoptimálnosťou kódu, ale s C-čkovými štandardnými knižnicami, ktoré boli primárne navrhované pre konzolové aplikácie a pre menej hw limitované platformy a dokážu pri nevhodnom použití zabrať väčšinu objemu binárky, hoci samotný program ešte dokopy nič nerobí. To sa bohužiaľ týka aj aritmetiky (napr. FP, aj tá single precision, je typický AVR-killer, treba sa samozrejme snažiť používať celočíselnú alebo fixpoint). Ak je ale človek rozumný, nie je problém postupovať tak, aby sa impakt minimalizoval (a výhody zostali). A hlavne treba mať linker nastavený tak, aby mohol robiť garbage collection po funkciách (-gc-sections).
Sprostý assembler versus Cčko - xmarek - 28. 2. 2014
Hazys napsal:Pochopitelně učit se ASM jako samouk je trošku cesta do pekla. - proč myslíš? Já se to všecko učil sám ze zdrojů informací, které byly v danou chvíli vždy dostupné - a né vždy úplně relevantní. A kupodivu sem 51čky i ty AVR začínal na ASM. A žádná překážka to nebyla.Pochopitelně to není nepřekonatelná překážka. I já jsem se paradoxně vše na učil jako samouk a to včetně věcí které mě nyní žíví. Ale vím čím jsem si prošel a taky vím, že např. ve škole dostanou studenti mnoho věcí předžvýkáno, mohou se ptát, spolupracovat mezi sebou. To všechno mi bohužel dopřáno nebylo a musel jsem přečíst tuny sraček a udělat si v tom balastu vlastní názor na to jak by to mělo být, jak psát úhledný kód, naučit se algoritmizaci úloh atd. Svého času jsem vymyslel algoritmus nad kterým jsem přemýšlel třeba půl dne a do půl hodiny jsem to přepsal do ASM. To je např. výhoda ASM oproti jiným jazykům.
Zase na druhou stranu se mi líbí možnosti C-čka, psaní maker atd. Vždycky se, ale snažím zjistit co se děje na pozadí, protože jakmile si řeknu, že se na to mrknu později vždy na to dojedu. To je takový můj úděl. Pak nedělám nic jiného než čtu dokumentace k čipům a, že je kolikrát co číst. Mrkněte se např. na dokumentaci k STM32F40x. Jenom základ je cca 1100 stran a to je většinou jen popis registrů a jeho funkcí. Pochopitelně k tomu musí člověk vědět jak to použít.
Bohužel celé arduino vede uživatele k tomu nejsložitejšímu a místo toho, aby začli na nějakých x51, které mají pár věcí tak se začátečníci snaží pochopit ARMy.
Sprostý assembler versus Cčko - luta - 1. 3. 2014
C má dost slabej preprocesor
chtělo by to zas nějakej pokrok..jinak mám odlišný názor..začal bych ASM, pochopil jednoduchou architekturu v ASM a pak skočil do C.. aby se pak člověk nedivil, až nahodí novější GCC proč mu ARM padá do hard faultu
mrkne pak do ASM a vidí to hned..bugy jsou totiž i v kompilátorech
Sprostý assembler versus Cčko - Dalča - 1. 3. 2014
ono to celý, si myslím, je hlavně o tom, že se "masivně " nasazují jednočipy bez rozvahy a mrduríno to hustě přiživuje, lidmi, kteří nebyli, nejsou a nebudou programátory.
Programátory, kteří jsou schopni analýzy problému, pak syntézy řešení tak, aby bylo efektivní a optimalizované (optimalizovatelné) na Rychlost, velikost atp...
Aduríno italiáno kapučíno je nástroj, který de facto umožní (nebo vyvolává ten pocit) použít jednocipa každýmu klikalovi formulářovýmu. A v tom je ten zakopanej pes.
Pojem Programátor (jako název člověka) pak krutě inflačně padá do spirály....
Pa se nediv ovládání vrat na jedno tlačítko obsahující několik Riscových procesorů + gigový flešky a gigový ramky...
Pánové, vývoj nezastavíš.
Takový Danfoss FC302 (měnič kmitočtu) má procesorovou desku a na ní 4mega totálně zasraný flešky - úplně plně zasraný, pár bajtíčů je tam ještě volnejch.
Pochopíte to?
Sprostý assembler versus Cčko - Yeayer - 1. 3. 2014
Dobře, tak tedy jinak. Vznikla tu hádka, ze který není žádný výsledek. Ten tvrdí to, tamten tamto a tamten se jim směje. Pár otázek -
1) Má smysl koupit si Arduino z hlediska "hobby hračky" ? Ne jako nástroj na učení se programovat, ale jako něco, co připojim k PC, něco tam zmuchlám, pak to do toho arduina vyšlu a funguje to?
2) Čím mám začít? Zatím rozumím jednoduchým logickým funkcím, co je to log. funkce atd., převádět mezi BCD, dvojkovou, osmičkovou, šestnáctkovou a desítkovou soustavou a to je asi tak vše.
3) co si mám koupit k tomu, abych se mohl začít učit programovat?
4) Co přečíst? (nějaká kniha pro neznalce, stránka atd.)
Nebo mám porposit zukiho a nechat si od něj poradit s tím Cčkem?
Sprostý assembler versus Cčko - cestmir - 1. 3. 2014
Yeayer: ano, kľudne by som začal Arduinom. Bude ti to od začiatku fungovať, môžeš sa s tým hrať na rôznej úrovni "obtiažnosti", sú k tomu tony tutorialov, hw modulov (shieldy) a knižníc. A keď sa oťukáš, môžeš prejsť na iné platformy, alebo sa môžeš hrať priamo s MCU na bastldoske.
Čo sa týka samotného učenia sa programovať, to by som riešil úplne nezávisle od embedded sveta, na dospelom PC. Tam sú na to vhodnejšie cesty než C-čko alebo alebo nebodaj assembler. Námatkovo: Python, C#, Java - všetko objektové jazyky s pekne navrhnutými objektovými knižnicami, kde sa môžeš sústrediť na samotnú úlohu (algoritmy, dátové štruktúry, event handling, ...), nie na technické nuánsy buildového prostredia, preprocesora, atď.
A ešte k tým základom MCU a systémového programovania: v amare vychádza "nekonečný" (aspoň taký dojem z toho mám po pár nahliadnutiach do nedávnych čísel) seriál na túto tému. Je myslím orientovaný na PIC-y, ale princípy sú všade rovnaké. Ak chceš zdroj k úplným základom v češtine, skús sa po tom obzrieť (či už legal v knižnici, alebo ilegal na webe...). V minulosti vyšlo tiež niekoľko tematických modrých čísel k AVR architektúre, kde boli preberané všetky základné periférie, to je tiež použiteľné.