+- Audioweb.cz (https://www.audioweb.cz)
+-- Forum: Úvod (https://www.audioweb.cz/forumdisplay.php?fid=1)
+--- Forum: Koutek pro začátečníky (https://www.audioweb.cz/forumdisplay.php?fid=4)
+--- Thread: Návrh KS (/showthread.php?tid=13389)
Návrh KS - S.t.e.n.y - 20. 4. 2011
nakonec postavim něco takového
![[Image: 6654_koncak.jpg]](http://s4.postimg.cc/yfu3fy4l5/6654_koncak.jpg)
K čemu slouží ten trimr označený na schématu ???? je potřeba změnit nějaké hodnoty odporů pro napájení +/-80V ??? Názvy trandů neodpovídají budou tam MPSA 42 a 92, pak ty MJE 340 (350) a ty toshiby....
Návrh KS - opamp - 20. 4. 2011
Ten trimr je na vykompenzování DC offsetu. A proč to máš zapojený se ziskem +1??? Rozhodně jsi nezvolil ideální topologii. Kdybys aspoň pročetl ten článek o DPA a použil pomocný zdroje, abys mohl MOSFETy plně otevřít.
Návrh KS - S.t.e.n.y - 20. 4. 2011
Mě nevádí že nepůjdou plně otevřít ..... pokud se amplituda výstupního signálu dostane na 65V je to uspech
65 Vpp = 46 Vrms = 8 ohmu = 260W
EDIT: sry uz sem si vsimnul sem blb....
takze tedy takto
![[Image: 6654_koncak1.jpg]](http://s4.postimg.cc/cup0sc7uh/6654_koncak1.jpg)
Návrh KS - Otas - 21. 4. 2011
No, přečetl jsem si jejich pdf a SOA, nenadchlo mne to, bůh ti buď milostiv. To už spíš 2SK 1058 a 2SJ 162 se dají snadněji ukočírovat, tyhle by na mne byly silný tabáček, na začátečníka to bez kliky budeš mít hodně těžké.
Návrh KS - S.t.e.n.y - 23. 4. 2011
nějaké rady k oživování ?????
vadí když nemám C7 ??? 39pF
Návrh KS - zuki - 23. 4. 2011
Dáš nejbližší kapacitu co máš... (na 500V, 50V na tomto místě ne...). Spíš bych začal s nižší hodnotou. Pak to chce oměřit a aspoň trochu doladit.
Návrh KS - Otas - 23. 4. 2011
C4,6,7 a 15 se starají o stabilitu zesilovače.
Na rozdíl od Zukiho bych začal s o trochu vyšší hodnotou (vidíš, není to jednoduché, rádci radí často protichůdně, i králové a vládci s houfem rádců to pak nemají snadné).
Ke stavbě:
Q1 a Q2 nejlépe párovat na H21e a Ube při Ic 1,5 mA. Na plošném spoji umístnit vedle sebe a spojit je tepelně vodivým můstkem.
Q5 raději větší tranzistor (340), výkonově je to na MPSA moc.
Q8, 9 blízko sebe (aby měly přibližně stejnou teplotu), jinak MPSA a žádné mimořádné nároky. Puntičkáři je mohou spárovat na Ube při Ic 1,5 mA.
Q 10, 19, 4 a 7 zásadně řadu 340/350. Q 3,6,12 MPSA, do pozice 6 a 12 raději s větším zesílením, nebo tam vrazit nějaké BC, KC (237,8 a 307, 8 popř. řadu 540, 550, sorta A).
Počty výkoňáků: nakreslené dva páry postačí na zátěž 8 ohmů a to ještě budou mít těžkou práci při zkratu na výstupu (SOA bude asi překročeno, tuším dvakrát - nechce se mi to počítat, pojistka R16,18,Q6 je na mne dost složitá - a půjdou k Buckům...), na 4 ohmovou zátěž při napájení 80 V alespoň 4 páry. Kritickou součástkou ochrany je odpor 0,22 ohmu. Opět doporučuji si přečíst o ochranách u pana Dudka na DPA, popřípadě přesně převzít ochranné obvody podle DPA 380.
Návrh KS - S.t.e.n.y - 24. 4. 2011
souhlasim s otasem ... vyšší kapacita nižší přenášená frekvence ...... ale mám o trochu menší kondík ..... 39 piko .... mám 33p...
ochrany (za koncákem) mají pojistku proti zkratu ..... ta zmíněná ochrana funguje tak že pokud na tom výkonovym odporu bude 0,6V tak se ten trandík otevře a tím omezí otevírání koncáků. Takže pokud bude proud jednim tranzistorem 2,7A dojde k omezení vybuzení .. 2 paralelně 5,6A. asi pořídim výkonové odpory o velikosti 0R15. ty by už měli být dostačující i pro maximální výkon
EDIT: při zkratu bude napětí na těch výkonovejch odporech větší nežli 0,6 takže to omezí ta výše popisovaná ochrana.
Návrh KS - Otas - 24. 4. 2011
Bohužel se mýlíš ve věci fungování ochran, já to vidím daleko složitější.
Pokud by to bylo, jak říkáš, pak by toto omezení skutečně fungovalo i při maximu výkonu. Ale je tam odpor 10 k, přes který při přiblížení se k maximu napětí na výstupu (např. 65 V) se dělí napětí na děliči 10000/100, čili ELIMINUJE činnost pojistky protinapětím 0,65 V. Čili vlastně méně omezuje.
Vtip je ten, že při zkratu na výstupu (tedy nulovém napětí a bez ovlivňováním odporem 10 k) se na tranzistorech vybíjí výkon, daný napájecím napětím a činností pojistky. 2,7 A * 80 V /2 - čili cca 108 W je průměrné zatížení každého tranzistoru při zkratu. To by se zdálo být v normě (Pc 120 W), ale: Graf SOA říká, že tranzistor obvykle snese při vyšším napětí menší proud, než odpovídá 120 W, i když u těhle tranzistorů vypadá mimořádně pěkně. Dále je problém s klidovým proudem (doporučeno cca 80 - 100 mA na pár, čili asi 7 W) a s tím, že provozní teplota chladiče tranzistoru nebývá 25 °C ale vyšší, např. 60.
A najednou je veliký problém, tranzistor odejde ihned.
Dále je prý problém u velmi rychlých tranzistorů na konci i s indukčností odporu drátového odporu (0,22), nevím. Autor myšlenky to řešil naskládanými malými odpory s předpokladem, že indukčnost paralelně klesá asi jako odpor paralelně. Nevím, to dodávám jen jako perličku o složitosti.
Doporučení: Kompletně převzít pojistné obvody z DPA 380 (pan Dudek se snad nebude hněvat za autorská práva, není to průmyslová výroba), jen odpor 0,22 ZVÝŠIT na 0,33 až 0,39ohmu, protože tranzistory zatěžuješ vyšším napětím.
Ono ti v úvodu správně psali o pomocných napětích pro budící část - tak si lze pomoci k vyššímu výkonu bez namáhání výkonových tranzistorů.
Návrh KS - S.t.e.n.y - 24. 4. 2011
ten dělič je asi tak že do země jde 10k. a v sérii je 100R takže úbytek na tom 100R bude tak max 5% ... takže to skoro žádný dělič není
navíc je tam ta dioda takže do 0,6 voltu tam má ta dioda velkou impedanci ... tzn žádný dělič ..... při větším napětí jak 0,6 ... dělič 100/101
v DPA380 je skoro úplně stejná ochrana jako tam mám já ......
Návrh KS - Otas - 24. 4. 2011
Klasický dělič 10000 ku 100 je jedno procento. Jenže při plném vybuzení zesilovače (můj odhad 65 V na výstupu, čili i odporu nyní 0,22 ohmů a tranzistoru Q6) tam bude o těch 0,65 V čili 1 % méně, než by se slušelo z úbytku na odporu. Na odporu tedy bude muset být více, než dvojnásobný úbytek napětí, aby to omezovalo. Což je pravda, že u navrženého děliče 100 ku 1 pro skutečné využití nestačí ani při odporu 0,22. Pro dobrý zvuk na basech ani u 8 ohmové zátěže.
Pojistky u DPA, pokud jsem jim správně porozuměl, má ten poměr 2200 ku 100 (pominu-li vliv dalších věcí), čili jen 22 ku 1, čili cca 5 %. To pak umožňuje při plném napětí na výstupu, pokud dobře počítám, dodat cca 5 x větší proud, než v nule (a zkratu), což by mělo být 13 A na tranzistor při 0,22, 9 A při 0,33 a 7,5 A při 0,39 ohmu. Je to samozřejmě zjednodušené. Větší odpor má nevýhodu ve větší ztrátě výkonu a jeho výkonovém - tepelném namáhání. Výhodou je větší šance na přežití tranzistorů a zrovnoměrnění rozdělení práce mezi nimi.
Mimochodem, koncové tranzistory by se měly měřit a vybrat (vzájemně NPN a vzájemně PNP) alespoň na napětí při otevíracím proudu (cca 100 mA), přitom chladit!
Při 80 V napájecího napětí je dosažitelný výkon velký, cca 600 W do 4 ohmů a 350 W do 8 ohmů. Na 4 ohmy doporučuji raději 4 páry tranzistorů.
Návrh KS - S.t.e.n.y - 24. 4. 2011
mě by teda zajímalo ... pokud je ten poměr menší jak to vůbec někdy může omezovat když úbytek na tom odporu v sérii bude větší než úbytek na výkonovém odporu.......
mám 8 ohmové bedny .......
teď sem to počítal a dle mých výpočtů bych měl ten poměr 1:100 ještě zvýšit (na 1:220) aby to omezovalo při proudu 4A na větev
Návrh KS - Otas - 24. 4. 2011
Trochu je těžké vysvětlovat některé věci. Na děliči se vytvoří předpětí - 0,65 V z důvodu, že se výstupní napětí pohnulo na 65 V. A teď potřebuješ to pohnout na + 0,6V, aby začal spínat tranzistor Q6. Na odporu 0,22 se proto musí vytvořit napětí nejen 0,6V, ale ještě o 0,65 V vyšší (1,25V). Což znamená 1,25/0,22 = 5,7 A.
Úmyslně jsem při omezení pojistky uvažoval hraní na basech. Nevěř tomu, že stačí ten proud, co ukazuje ohmův zákon, aby to dobře hrálo. Jinak: 350 W/8 ohmů znamená: I = odm. 350/8 = 6,6 A. Aby prošla i špička amplitudy, krát 1,4 čili 9,3 A. Ale na basech se spíše uplatňuje Re (čili cca 5 ohmů), tak se to zvýší krát 8/5 čili 15 A musí projít bez činnosti pojistek. Takže 7,5 A na jeden tranzistor a to za předpokladu, že si to rozdělí přesně na polovinu. Běda, když bude mít jeden z tranzistorů významně vyšší strmost, že to odpory 0,22, resp. ani 0,33 pořádně nesrovnají.
Tenhle zesilovač doopravdy není začátečnický, typu seskládat, zapnout, seřídit jeden trimr a jedeme!
Návrh KS - S.t.e.n.y - 24. 4. 2011
Já to navrhnul na 250W/8Ohmů...... takže 250*8=2000 ... odmocnina 2000 = priblizne 45 tzn *1,41 = 63V .... tzn 63/5 = 13 = 7 a 7 ... takto to nastavim 7A max
63V - 0,6V na diodě se dělí přes dělič 1/69 takže ubytek na odporu 100R je 0,9V .... na 0R22 je úbytek 7A*0,22 = 1,54V takže Ube = 0,6 V....
Návrh KS - S.t.e.n.y - 24. 4. 2011
jak mám nastavit trimry než to zapnu ????
Q3 otevřít aby byli konce zavřený ?
a ten DC offset zhruba na polovic ?
Návrh KS - Otas - 24. 4. 2011
Návrh výkonu se musí odvíjet od napájecího napětí.
Q3 k odporu R12, čili správně, aby byl otevřený a konce zavřené (můžou proto lehce zakmitávat).
Ano, DC ofset napolovic.
Vlastní zapojení napájení nejprve přes odpory cca 33 ohmů 20 W, teprve když to bude dobré, tak natvrdo.
Ty jsi měnil odpory R16 a 30, že ti to vychází 69: 1?
Návrh KS - S.t.e.n.y - 24. 4. 2011
jo vyměnil sem je aby to omezovalo viz výšše ten výpočet
menší problém ..... nemám 33R/20W
výstup .. voltmetr proti zemi .....
napájení ..... ampérmetr.......
Návrh KS - Otas - 24. 4. 2011
Postačí cokoliv mezi 100 až 22 ohmy na alespoň 6 W, pokud možno stejné na obou napájecích větvích. Zem = nulu napřímo. Menší watáž pouze zvyšuje možnost jejich odpisu při chybě (drátové Tesly snesou krátkodobě i desetinásobek). Kup je, nebuď nedočkavý, vyjde to mnohem laciněji, než tranzistory a vydrží opakované problémy.
Dáš do napájení nějaké pojistky?
Měření správně, nejdřív hlídat A metr, rozsah podle odporu a teplotu odporů. U voltmetru může být problém s kmitáním na 1 MHz a výše, to nemusí vůbec zachytit.
Návrh KS - S.t.e.n.y - 24. 4. 2011
pojistky možno jakékoli trubičkové 5x20 držák na zdroji je .... teď tam sou 8A na každé větvi
to že multimetry meří věrohodně tak kolem 50Hz to vim a že VF neměří
Pojistky jsou jak na zdroji tak v ochranách reproduktorů
Návrh KS - Otas - 25. 4. 2011
Předpokládám, že výkoňáky jsou na chladiči a součástky na správně navrženém plošném spoji, jinak to vše nemá šanci na existenci. A že výkoňáky jsi pájel s ohledem na jejich specifika (FET) - lze je snadno zničit i statickou elektřinou, nebo nechtěným obvodem z pájky na G.
Postup, který vychází z toho, co jsem používal já při oživení:
1. Zesilovač připojím přes odpory v + a - napájení 33 ohmů (mám různé, samozřejmě záleží na výkonu zesiku, malý výkon přes 100 ohmů). Zapojuji to zapnutím zdroje do zásuvky. Když se na ampérmetru omotá ručka o zarážku, nebo se začne kouřit z odporů, někde je vlouděná chybička. Víc než tyhle věci v první chvíli nesleduji.
2. Je-li vše OK, dívám se na odběr proudu, měl by být minimální (v tvém případě do cca 50 mA), pak kontroluji voltmetr na výstupu. Je-li tam nula SS, zpřísním rozsah (ze 100 V na cca 1 V) a testnu pohyb trimru na ofset, mělo by se to hýbat sem a tam. Nastavím hodnotu blízkou nule. Přepnu V metr na střídavý rozsah 100 V.
3. Zkusím (vše izolovaným šroubovákem, žádný dotyk rukou) velice opatrně hýbat s pot. 2. Zvětším odběr zesiku na cca 100 mA. Pokud by se stal zázrak a až dosud vše běželo hladce, zkusím testnout vstup dotykem ruky. Na výstupu by se mělo objevit napětí, v horším případě napájecí proud vyleze na to, co mu odpory dovolí. Je dobré mít tónový generátor (TG), nebo alespoň zdroj hudebního signálu a lehce ho poté na vstup pustit. Na výstupu by se mělo objevit přiměřené napětí (postačí cca 5 V) a zesik by neměl brát maximum přes odpory, to zakmitává a je otázka, co udělá bez odporů, ovšem může to i zmizet. Zkusit i vstupní signál na plno.
4. Zkusit dát napětí napřímo. Vždy držet postup: Vypnu zdroj ze zásuvky, nechám vybít kondíky, pak provedu manipulaci (teď odstranění odporů). Po jejím skončení opět zapnu zdroj do zásuvky. Kontroluji proud (při proudu nad 1 A vypnu), donastavím, neshořelo-li to (opatrně) na 200 mA. Změřit úbytky na odporech 0,22, měly by být stejné (cca 20 mV). Zkusit z TG, nebo zvukového signálu zatížit zesik. Neměl by kmitat - náhle odebírat velký proud.
5. Zkontrolovat ST napětí na výstupu a SS napětí doladit P1 na nulu.
6. Prvně se obvykle místo reproduktorů zapojují náhradní zátěže - odpor 8 ohmů (já mám pro tento účel paralelně 5 x 39 ohmů/ 20 W). Zapojit repro má svá rizika i při pojistce.
7. Vše vyzkoušet, především dotykem kontrolovat teplotu výkonových tranzistorů, kontrolovat ty budící může vyvolat i zakmitávání od přiblížení ruky. Je pravda, že pojistka by si s tím měla poradit - kdyby ovšem byla postavená tak, aby nepřekračovala SOA.
Sepsal jsem to z patra, snad jsem moc důležitých věcí nevynechal. Když tak ať mne někdo doplní, nemám patent na rozum. Předpokládám, že osciloskop (a možná ani TG) nemáš k dispozici.