Re: Kapacitátor

já měl na mysli do auta, právě že mě to přijde jako kokotina přidělávat kondenzátor k baterce big_smile

jinak v maturitních otázkách to nemáme sad big_smile

Re: Kapacitátor

crashi vytáhni tabulky nebo něco a zopakuj si vzorečky

Re: Kapacitátor

"Nejtenčí trubky" jsou pochopitelně přechody D-S fetů měniče, sám transformátor a zbytek za ním.
V převážné většině současné produkce jsou bohužel PWM měniče zapojeny jako nestabilizované, s konstantní šířkou. Jejich napětí při zatížení dosti klesá a nelze to nijak nahonit tím, že potáhnu k zesilovači 70mm2 kabely a u zesilovače na ně ještě pověsím 5F kondenzátor s vlastnostmi, které se od klasického kondenzátoru velmi liší.
Pro výrobce je to velmi výhodné, umožňuje jim to tvrdit, že zůstává zachován "hudební", nebo "špičkový" výkon, přičemž decentně mlčí o tom, že současně ale podstatně klesl trvalý sinusový výkon. Výhodné je to i v tom, že výrobce nemusí dimenzovat výkonové zesilovače na trvalý sinusový výkon, ale jen na tu špičku, kterou dá po určitou krátkou dobu měnič a dále už napájecí napětí jen klesá. Znamená to levnější tranzistory, menší usměrňovače a vše, co s tím souvisí. V asi 60% případů ten prvotní náraz levnější a menší koncové tranzistory přežijí v rámci své SOA /i za cenu vybočení z ní/.
Zbylých 40% připadá na totální destrukce zesilovačů, hlavně v případech, kdy majitel využije onoho magického nápisu na kastli "2 ohm stable", připojí k zesilovači dva 4 ohm subwoofery paralelně, které mají ve skutečnosti méně, než 3 ohmy.
Pokud by byl měnič stabilizovaný, jak je to u opravdu špičkových výrobků /či hodně starých a poctivě dělaných/ běžné, musel by výrobce zesilovače dimenzovat koncové a budicí stupně zesilovačů na značně větší zátěž, prakticky až trojnásobek toho, co s nestabilizovaným měničem. A to je kurva drahé.
Stabilizovaný měnič si totiž -jak Boramyr správně podotkl- v rámci stabilizační smyčky a proměnné šířky pulsů vezme z palubní sítě o to víc proudu, oč víc  poklesne její napětí, jen aby udržel své sekundární výstupní napětí konstantní.
I proto jsou u opravdu kvalitních výrobků se stabilizovaným měničem vidět houfy 70A fetů v měniči a hnízda paralelních výkonových tranzistorů v koncových stupních. Tento druh zesilovačů je totiž schopen odevzdávat trvale to, co "obyčejné" zesilovače jen ve špičce a to jen někdy.

Další věc je to, co následuje na sekundární straně měniče. Ke kvalitě osazovaných kondenzátorů : jde vesměs o výrobky nevalné kvality  obskurních čínských firem, v drtivé většině jde o zcela běžné "non-lowESR" typy, běžně pro provozní teplotu 85°C. V provozu při vyšších pracovních kmitočtech měniče dosti hřejí, nezřídka se stává, že při poruše zesilovače jejich vnitřek najdete rozházený po celé desce.
Ale s tím se počítá, i když ony elektrolyty hřejí a v podstatě prd filtrují i při své relativně velké štítkové kapacitě, nějaké ty dva záruční roky tam vydrží a pak si, tunere, běž koupit náš nejnovější model zesilovače.
Pokud by nějakého poučeného laika nedejbože napadlo někde sehnat kvalitní, nízkoimpedanční elyty a vsadit je tam místo původních, tak velmi doporučuji to nedělat.
Zvláště, pokud nevíte, co dalšího s takovou výměnou souvisí.

Web

Re: Kapacitátor

Iridescent: to bys měl ty. Pokud vím, tak kapacitor o jednom faradu by měl dát teoreticky 1Ws (VAs)ne?
pokud máš vteřinu proud 1A a napětí jeden Volt, mělo by to pak dát 1Farad kapacity.... když dáš volty dva, tak máš pořád jeden Farad nebo co???? a když jich dáš 12?

Re: Kapacitátor

Kdo z Vás tu alespoň teoreticky zvládá přechodový děj na kondenzátoru? Ale né středoškolskou matikou 1C = 1x1, ale diferenciálním počtem?

Re: Kapacitátor

Sinclair: A jaký je Váš názor na měnič z A Radia 10/2006 jak se tady o něm v minulém fóru mluvilo? Já mám v plánu ho ze sportu postavit tak jak je (200 W) a napájet s ním dva konce po 50W s tím, že stejně více jak 15-20 W to hrát nebude. Předem díky.

Re: Kapacitátor

raspi- já sem tenhle měnič nedávno stavěl a fungoval mi na první zapojení bez problémů, jenom to chce pořádnej chladič na ty tranzistory, protože to docela fešně topí už při hodně malym výkonu (aspon teda mně to topilo)

Re: Kapacitátor

Michal: no, na škole sme to dobře probrali. kdyby to tu někdo začal počítat, pochopil bych o co jde.
Jean: heh, další boreček. to máš sice 500A při 1V, ale ne při 12V to bys porušil zachování energie. myslíš že 1Farad je pokaždý nějakej jinej? připadám si jak na marzu. Jako první jsem tu nelinearitu vybíjení zmínil mam dojem já, tak si to pořádně přečti a přestaň mě školit.

(upravil Boramyr 19. 5. 2007 15:17)

Re: Kapacitátor

Aby mladší trošku zmoudřeli a viděli, že i pitomý obvůdek s jedním ideálním kondíkem a odpůrkem se dá popsat velice zábavně, tak to zkusím včetně postupu odvození. A ne jen prásknout finální vzoreček.

Jednoduché nabíjení kapacity zdrojem konstantního napětí přes odpor :

Obvod se popíše jednoduše pomocí 2. Kirchhoffova zákona rovnicí pro smyčku :
R.i(t) + (1/C).Integrál{i(t)}dt + Uc(0) = Uo

Jelikož z integrodiferenciálních rovnic dostává každý normální člověk kopřivku, tak se to zderivuje a převede na sympatičtější rovnici diferenciální R.di(t)/dt + (1/C).i(t) = 0 což si ještě vydělíme R abychom dostali šikovnější tvar di(t)/dt + (1/RC).i(t) = 0 Toto je ta nejkrásnější možná diferenciální rovnice, jelikož je lineární, homogenní, prvního řádu a s konstantními koeficienty. Taková báječná věc má totiž jednoduché obecné řešení ve tvaru K.e^(lambda.t) kde lambda je kořen charakteristického polynomu té rovnice, v tomto případě -1/RC. Celá ta sranda pak vypadá takto : i(t) = K.e^(-t/RC) no a konstantu K si určíme z nějaké pěkné okrajové podmínky. Víme, že v okamžiku připojení zdroje je na kondíku nulové napětí, celé napětí zdroje je tedy na odporu a v tuto první chvíli teče proud omezený pouze odporem a má tedy velikost Uo/R. Má tedy platit, že K.e^0 = Uo/R a je tedy jasné, že K = Uo/R. To máme obecné řešení : i(t) = (Uo/R).e^(-t/RC). Abychom měli řešení kompletní, musíme k obecnému řešení ještě přičíst partikulární řešení, to je proud v ustáleném stavu... ten je ale nulový, protože po nabití kondíku už žádný proud obvodem neteče. Takže máme časový průběh proudu obvodem, ale my chtěli napětí na kapacitě... to je ale přece napětí zdroje bez úbytku na odporu, tedy Uc(t) = Uo - R.i(t) a když si dosadíme, tak Uc(t) = Uo - R.(Uo/R).e^(-t/RC) a po úpravě Uc(t) = Uo[1-e^(-t/RC)]

Tak a máte to... doufám, že se vám hodina teoretické elektrotechniky líbila. Za domácí úkol si můžete rozmyslet, co by bylo jinak, kdyby byl kondík na počátku už na nějaké napětí nabitý smile

Edit : Jo a komplikovanější obvody po mě nechtějte, ty už bych nevymyslel smile

(upravil Crashpc 19. 5. 2007 15:58)

Re: Kapacitátor

pěkný Boramyre big_smile první tři řádky byly pochopitelný smile pak už bych na to koukal jen jak truhlik, i když jednotlivý ty věci vypadaj poměrně jednoduše. ještě že sme brali ty regulátory....dohromady je to klasickej brajgl jak hovado big_smile

Re: Kapacitátor

Crashpc: 1 farad je kapacita, při který se kondenzátor nabije nábojem 1 coulomb. to je ze samotný definice jednotky.
1coulomb odpovídá jednomu ampéru po dobu jedný sekundy (taky z definice)

Pokud máš kondenzátor 1F, tak se každým voltem připojenýho napětí nabije na 1C. Tedy připojíš 12V, nabije se na 12C. S každou ampérsekundou co z něj vybiješ, klesne náboj o 1C a napětí na něm o 1V.
Z toho taky vyplývá, že energie v kondenzátoru roste s napětím kvadraticky. Proto taky můžou bejt vysokonapěťový kondenzátory celkem nebezpečný i při poměrně malých kapacitách.

Re: Kapacitátor

Tos ale vyvrátil sám sebe, jaks předtím muvil o poměru 12V/1F s 100V/50G a Boramyr na to vtipně upozornil. Nehcete někdo vyřešit a nasimulovat graficky třeba 1s děj obvodu baterka, kapik, spotřebič při dejme tomu 130bpm? smile

(upravil Boramyr 19. 5. 2007 19:42)

Re: Kapacitátor

Nevím, kdo tu co přesně říkal v té debatě crash vs. iridescent, nechce se mi to zpětně pročítat, ale poslední iridescentův příspěvek se mi zdá správný. Kapacita je vlastnost daného geometrického a materiálového uspořádání, je konstantní a definice faradu je taková, že na kapacitě 1F způsobí náboj 1C napětí 1V, dalo by se na to koukat i opačně a tedy, že přiložením 1V na elektrody se nabijí nábojem 1C. Každopádně z toho plyne, že ve vztahu C = Q/U je C konstanta a tedy kondík pod vyšším napětím obsahuje větší náboj. Energie je pak W = 1/2.Q.U = 1/2.C.U^2

Edit : Nějaká poučná simulace by se tu snad udělat dala, ale je v tom poměrně dost proměnných. Bylo by třeba mít věrohodné parametry baterie, přívodů včetně přechodových odporů na konektorech, (tady by imho autohifíci mohli docílit podstatně většího přínosu, než obrovskými průřezy přívodů) kapíku, dále pak taky musíme vědět, jak se vlastně chová zesík jako zátěž... no, asi by jsme mohli zjednodušeně předpokládat obyčejnou reálnou zátěž. Pak taky jaké by byly parametry odběru? Délka a dynamika špičky.

Podle mě to celé stojí a padá na poměru odporů od baterky k zesíku a od kapíku k zesíku, na reálných vlastnostech zdroje zesilovače (špičku v odběru konce si představíme snadno, ale jak bude vypadat na primáru měniče, když ten sám už jisté kapacity a v lepším případě i regulační mechanizmy má?) Další věc je, že k slyšitelnému rozdílu ve zvuku nestačí jen pár procent rozdílu výkonu... obávám se, že i kdyby to nakrásně fungovalo, tak by znatelný vliv byl až u gigantických proudových odběrů a i pak by s kvalitou rozvodu klesal.

Re: Kapacitátor

Je to tak. Ale tuším iridescent tu pár příspěvků zpátky považoval ty dva případy jako stejné a tys tam podotknul to o množství energie v náboji při různém nabíjecím napětí.

To je jedno už.

Re: Kapacitátor

mě to jedno není smile

1coulomb odpovídá jednomu ampéru po dobu jedný sekundy (taky z definice) - ale při jednom voltu Iridescente. Nezachováváš energii. pořád a dokola. V tvém početním příkladu by vykázal kapacitor kapacitu jeden farad při poklesu řekněme ze 12 na 11 Volt. víte jak to myslim smile  on má ale jeden farad při nabití z 0 na 12V.....

(upravil Boramyr 19. 5. 2007 20:29)

Re: Kapacitátor

Kdekoliv teče 1A po dobu 1s, přenáší se 1C a jaké tam figuruje napětí není důležité. To, že se přenesl 1C ale samo o sobě nic neříká, jaká se přenesla energie. Jděte na to přes tu energii a bude to zjevnější. Jestliže mám 1F kond nabitej na 12V tak je v něm energie elektrického pole 72J, když je nabit na 11V tak je v něm 60J. Rozdíl, který je možné získat vybitím a nebo nutný dodat k nabití je tedy 12J. To platí vždy a je jedno jaký konkrétní poměr napětí, proudu a doby to v nějakém konkrétním případě představuje.

Edit : Je nutné si uvědomit, co jsou závislé veličiny a co konstanty. Kondenzátor má 1F ať už je vybitý či nabitý na polovinu. Například ze vztahu R = U/I by taky někdo mohl usoudit, že není-li na odporu napětí, tak nemá odpor... je to ovšem kravina.

Re: Kapacitátor

Michal, boramyr: jojo, měli jste předtim pravdu, ať už to psal kdokoli. Jenže zatimco kapacitor musí dodat jen rozdíl o kterej případně poklesne baterka, ve zdroji musí chviličku dodávat celej výkon.

Crash: ne, 1C je jeden ampér na jednu sekundu bez ohledu na napětí.

(upravil Crashpc 19. 5. 2007 20:49)

Re: Kapacitátor

http://cs.wikipedia.org/wiki/Farad
http://cs.wikipedia.org/wiki/Elektrick%C3%A1_kapacita
napětí tam zjevně figuruje....

(upravil Iridescent 19. 5. 2007 20:58)

Re: Kapacitátor

No dyť to odpovídá tomu co píšu. I když ta stránka o faradu je trochu divně napsaná, ale vzorce odpovídají.

F=C/V přesně odpovídá tomu co jsem napsal, tedy že při 1F a napětí 12V je náboj 12C.

Re: Kapacitátor

Ano. Pokud jeden coulomb je 1A po dobu sekundy, tak podle toho "faradu" by se C=Q.U tedy C=I.t.U takhle to oni popisují. buď tam mají chybu a zaslouží zastřelit, nebo nevim. Ověřoval sem si to na začátku sporu abych byl ujištěn....