Jít do obsahu fóra

Nejsi přihlášen. Přihlas se nebo se zaregistruj.


Audioweb.cz » Koutek pro začátečníky a méně zdatné » stavba subwooferu a kompenzace cívky měniče

  Stránky: 1

Chceš reagovat? Musíš se přihlásit.

RSS

Příspěvky [10]

1

Téma: stavba subwooferu a kompenzace cívky měniče

Zdravím všechny,
je to můj první přízpěvěk, omlouvám se, jak s uvedu do tohoto světa.
Stavím pilotní pasivní subwoofer z 18" konkrétní měnič zatím nemám, ale pár favoritů ano. Nicméně čím více si o problematice čtu tím více si uvědomuji, jak tomu nerozumím:).

Reproduktor bude zapojen přes crossover napřímo k zesilovači, takže aktivní vyhybku neřeším, ale zamýšlím se nad jednou věcí. Proč se nedává, nebo jsem to apsoň špatně nastudoval, kompenzace cívky měniče k reproduktoru? Vím, že se dává u filtrů dolní propusti aby onen filtr vlastně fungoval, ale proč se to neřeší nikde u reporuktoru zapojeného napřímo k zesilovači. Má to vůbec efekt řešit?

Máte někdo nějaký typ na literaturu, je mi jedno jak složitou, já se s tím nějak poperu, který se této problematice věnuje?

2

Re: stavba subwooferu a kompenzace cívky měniče

Problematika tvorby subů skutečně není jednoduchá. Je v první řadě třeba přesně vědět, co od toho člověk očekává, jiné možnosti jsou v profi, jiné u hifistů. Existuje řada simulací, kde si člověk může dosadit parametry reproduktoru a vyjde mu, co to v jaké bedně udělá.

Kompenzace cívky reproduktoru není v tomto případě nutná, slušný zesilovač si bez potíží poradí s rozdílnou impedancí reproduktoru.

Základ kolem reproduktorů je možno vyčíst z knihy od ing. Kamila Tomana Reproduktory a reprosoustavy (lze objednat na www.dexon.cz), i když už jsem tam zachytil jeden chybně napsaný vzorec.
Určitě někdo poradí další zdroje, popřípadě zahraniční literaturu.

3

Re: stavba subwooferu a kompenzace cívky měniče

Děkuji za reakci

tuto literaturu od dexonu jsem pročítal, už před lety na střední škole při stavbě svých prvních beden pro doma.

Nyní se k tomu po x letech vracím a zajímá mě spíše PA. Přiblížím li, co od toho chci. Chci doplnit zpěvovky o příjemné, přesné basy(žádné dunění), použití na obecních akcí. Ozvužnici jsem možná pokazil u samého výběru, snažím se udělat klon rcf9004, někde jsem to slyšel hrát a zaujalo mi to schema viz https://www.youtube.com/watch?v=gqya7BE … mp;index=1 ale bez aktivního zesilovače. Ozvučnici jsem postavil dle svého nejlepšího vědomí o tuhosti a pevnosti z laťovky ale pak jsem přidal výztuhy na horní stěnu, protože po poklepání malinko zvonila.

původně jsem ji chtěl osadit doporučovaným reproduktorem LF18n405, ale moc tu chválen není, já ho ještě neslyšel, ale co jsem pak načetl další rozumy, váhám zda není ideálnější na ten přednes lf18x401 či o BC 18nw100, která mě parametrově nejvíce sedí, lehký závěs, vyšší citlivost, ale menší Xmax.

Aktuálně mám k dipozici zesilovače Lexon XL1500 a BV2000BM, 31pásmový eqvalizer s laditelným výstupem pro sub

Hledal jsem různé články, ale nikde se právě neřeší kompenzace bez použití výhybky. Můj dotaz byl spíše trochu necíleně směrován smile bál jsem se, že se první otázkou znemožním. A i je mi odpověď dostačující, ale nešidíme o výkon v nízkých kmitočtech? Nebo je kompenzace natolik složitá a nákladná, že přinos je zanedbatelný.

4

Re: stavba subwooferu a kompenzace cívky měniče

Stiahni si voľne dostupný program VituixCAD ,  https://kimmosaunisto.net/  , a hraj sa a uč sa .. Je tam pod záložko Options aj možnosť simulácie basového boxu, je tam aj slušná knižnica PA reproduktorov. Je to najrýchlejšia metóda pochopiť súvislosti a dostať prakticky použiteľný výsledok. A dajú sa tam aj simulovať výhybky, pasívne aj aktívne..

Web

5 ...editoval Otas (25. 9. 2021 9:14)

Re: stavba subwooferu a kompenzace cívky měniče

Výkon na nejnižších kmitočtech u basreflexu je zhruba dán především výchylkou membrány a plochou membrány (vynechávám spoustu ostatních vlivů). O použití kompenzace - pokud je tím myšlena paralelní kapacita k reproduktoru - jsem dosud u pasivního subu neslyšel a vzhledem k relativně nízkým horním kmitočtům to zřejmě nabude tak horké. viz poslední graf odkazu:
https://www.prodance.cz/data/attachment … mereni.PDF
Nejsem dobrý teoretik, nechť mne popřípadě někdo moudřejší opraví...

K volbě typu ozvučnice ve vztahu k dosažitelnému zvuku - teď píši jen svůj názor a nejsem děd Vševěd:
- Uzavřenka (v profi např. Wbiny, různé horny apod.) má velmi dobrý zvuk (Toman hovoří o zvukomalebném basu smile ), zásadní nevýhodou je potřeba většího objemu nebo prudký pokles účinnosti směrem nejnižším kmitočtům. Odměnou bývá údernost nástupu tónu. Nevýhodou je, že při dvou ozvučnicích vzdáleně od sebe - s výjimkou místa se stejnou vzdáleností od obou zářičů - je velmi nevyrovnaná kmitočtová charakteristika na basech (to platí u všech typů ozvučnic, zde je to ale nejvíce citlivé). Vliv vlnové délky kmitočtu, rychlosti zvuku, sčítání akustického tlaku... Někdy se proto suby umísťují k sobě/na sebe. Repra s dobrým magnetem jsou pro to ty pravé (vysoké Bl je základ).
Povím jednu historku z praxe: Vzal jsem na hraní svatby (dělám reprodukovanou muziku - disko) jen dvě EAW NT59 bez subu. A přišlo mi, že ty basy dnes hrají nějak pěkně. Kontroluji nastavení a: Na jedné z beden jsem zapoměl vyřadit horní propust 110 Hz! Když tedy hrála basy jen jedna bedna (jsou to uzavřenky), znělo mi to líp!
- Basreflexová bedna nemá tolik potíže s poklesem vyzařovaného výkonu k nejnižším kmitočtům - zvuk z BR to doplňuje. Zde se pohybujeme mezi několika mezemi: Co nejnižší naladění BR dává možnost vyzáření hlubokých basů, na druhou stranu zvyšuje požadavek na povolenou výchylku membrány obvykle zrovna na těch kmitočtech, které dělají basovou masáž s vibrujícím hrudníkem (60 - 70 Hz) smile. Stále jsou nástupy tónu rychlé a muzikanti je mají proto rádi. Zcela správné konstatování je požadavek na menší Mms (nebude tak líný), vyšší Cms (bude "ochotný" se hýbat) a co nejvyšší Xmax. K tomu jde protichůdně požadavek na co nejvyšší SPL.
Tato ozvučnice asi vyhoví nejlépe. Nebo ozvučnice typu Hornflex, což já vidím jako basreflex, u které se přes dlouhý zvukový kanál (hornu?) sčítá přední a zadní vyzařování repra.
- Dalším typem ozvučnice je bandpass. Rezonanční komory před popřípadě i za měničem a zvuk vychází až z komory laděnými výstupy. Tímto typem ozvučnice lze dosáhnout vyššího SPL, nežli většinou předešlých. Ale: Mně tam schází ten úderný nástup tónu a muzikantům také sad. Výsledkem je hodně velká hlasitost, není to tak háklivé na sečtení ze dvou beden, ale bas mi připadá zahuhlaný. Odříkaného chleba největší krajíc, reprodukovanou hudbu hraji s ART905, klasickými bandpassy sad.

Tolik amatérský popis zkušeností s vyzařováním basů, odborníci v teorii jistě leccos zpochybní, nebo někdo jiný bude mít jiné zkušenosti. I já se rád poučím.

Závěrem bych znovu konstatoval, že účel by měla splnit nějaká basreflexová ozvučnice (dříve se tam dávaly BC 18PZB100, nebo 18PS100), nebo přesná kopie nějakého dobrého hornflexu (tam je na místě ten LF18X401), aby byly naplněny požadavky zákazníků smile . Pro mne je docela problém doporučit optimální repro pro basreflexy mezi těžkými repráky s velikým Xmax od RCF. Asi jo, ale zesilovač od 2 kW/8 ohmů bude nutností.

6 ...editoval dawsoo (24. 9. 2021 21:03)

Re: stavba subwooferu a kompenzace cívky měniče

langy: "Proč se nedává, nebo jsem to apsoň špatně nastudoval, kompenzace cívky měniče k reproduktoru?"

Protože obecně platí že je levnější použít zesilovač kterému komplexní reaktivní zátěž na dolním konci pásma nevadí,než to řešit RLC členem (vysoké hodnoty=vysoká cena součástek) laděným na případné rezonanční vrcholy (CC i BR). Případný RC člen na kompenzaci Le (vlastní indukčnosti cívky v reproduktoru) žádný  významný pozitivní vliv na zátěž takového zesilovače má naprosto zanedbatelnou.. toliko k aktivu,u pasivu je to vždy komplexní součást vyhýbky s kterou se musí počítat bud od počátku a nebo nepoužít vůbec..

Není co dodávat...

7 ...editoval jik (27. 9. 2021 20:39)

Re: stavba subwooferu a kompenzace cívky měniče

Ono s tímto tématem subwooferu a posledním příspěvkem od dawsoo souvisí i další věc, je to ze stejného soudku.

Aktivní dělení.

Tady jsme na webu, kde je spousta šikovných lidí, kteří staví zesilovače.  No a pak na druhé straně to nekonečné odlaďování reprosoustav s respektováním všech proměnných do tohoto procesu vstupujících.  Samozřejmě v  neposlední řadě výběrem těch nejvhodnějších měničů za odpovídající (nemalé) peníze, stejně tak drátu na cívky výhybek, kondenzátory do výhybek, ověřování skutečné indukčnosti hotových výhybek, nastavování drátů pro další závity, odmotávání závitů nadbytečných atd.
Tak mě trošku udivuje, když na jedné straně zesilovač postavit umíme (v domácí praxi nemůže být absolutně řeč o katování kostů – těch pár desetikorun nebo stokorun za lepší filtrační kondenzátory ve zdroji, za potenciometr atd. si bez zaváhání připlatíme), že se nepřenesly ve větší míře trápení s výhybkami, různými kompenzacemi atd. na výhybky aktivní. Tady by byl prostor k experimentování podstatně  větší, levnější , dělicí kmitočty jednodušeji realizovatelné (vím, fázové poměry – tam by to bylo horší, ale i tak by se to zvládnout dalo…). Dokonce si myslím, že tento systém by dokázal vzít na milost i horší nebo levnější měniče. A to mluvím o zesilovačích všech kategorií (dnes třeba obyčejný LM1875, 3886 nebo na druhé straně nějaký super zesilovač symetrický…). Dokonce i v oficiálním datasheetu pro pitomý TDA2030 je toto řešení doporučeno.
Samozřejmě toto neplatí pro tovární stereofonní zesilovač, tam si u reprobeden, aby to hrálo, musíme vyžrat vše, že ano…
Mě se toto ale bohužel teďnetýká. Předělal jsem obývák a pro pořádné reprobedny není místo. Prostě není kam. Ale kdysi dávno jsem si tohle všechno vyzkoušel v dvoupásmové i třípásmové podebě – poslouchal jsem nějaký čas muziku na třípásmu vlastní výroby, tehdy tesláckém, osazení už si nepamatuju, určitě ARN6604, výškáč ten elipsový a střeďák ten v hrnci. Budete se mi teď smát, ale fakt si nevzpomenu. Ke každému vedl drát z příslušného koncového zesilovače, na vstupu bylo kmitočtové spektrum rozhozeno pro každý zesilovač zvlášť, tenkrát – opět prosím o zadržení smíchu (anebo se chechtejte, je mi to jedno smile ) pomocí tesláckých 1458. Před vstupem do každého reproduktoru trimr, takže i úroveň v každém pásmu individuálně štelovatelná, malý krůček a mohl by z toho být  vlastně třípásmový ekvalizér… Hrálo to fakt hezky (šum 1458, vlastnosti koncových zesilovačů a další věci jsem tenkrát neřešil, dnes by mi možná vadily, ale doba je zase jiná, výběr větší…).

Proč se s dnešními možnostmi neřeší v amatérské domácí praxi aktivní dělení (třeba i dvoupásmové) na způsob crossoveru  a místo toho se trápí s výhybkami pasivními?

8 ...editoval dawsoo (27. 9. 2021 21:29)

Re: stavba subwooferu a kompenzace cívky měniče

Jik:
1.Protože jednoduše nelze použít pro korektní dělení žádný učebnicový filtr,neb raw průběhy repro nejsou nikdy přímka a podstatné je navázání na akustické straně,nikoliv elektricky.
2.Protože je třeba více zesilovačů-kanálů na bednu, což za stejný peníz z rozpočtu je vždy mizernější nebo dražší řešení,neb je jich třeba násobně více,podobně jako např u DK, kde za stejný prachy jako stereo jde vesměs o opravdu velkou bídu.
3.Protože jakékoliv složitější analog filtry s více OZ v sig cestě jsou mnohem horší, než filtry s pasivními součástkami i při krmení stejnými výkonovými zesilovači.
4. Protože filtry na bázi nějakých DSP řešení vyžadují vždy DA převodníky a pro amatéra i nespecializovaného výrobce na digi je to složité nákladné a komplikované a pro řadu lidí i často z hlediska případného servisu velmi nepřívětivé.

Mam ověřeno že to tak vycházelo, dělal jsem dva projekty pod obojí (jak aktiv tak pasiv variantu) a pasiv vycházel zvukově vždy o dost lépe při stejné ceně smile Takže jsem aktiv nadobro zavrhl jako takové spíše jen onanistické řešení pro lidi co si myslí že tím vyřeší určité aspekty návrhu např bez potřeby znalosti impedančních poměrů apod,které ale ve výsledku nic oproti dobře udělanému pasivu, kde je díky úspoře zesilovačů prostor i pro kvalitnější a lepší součástky,snad jen krom nějakého pocitu jisté pseudo-ultimátnosti,opravdu nic pozitivního nepřináší.

Aktiv vychází dobře jen u SUBU a různých 2.1 řešení což opět není plnohodnotné řešení které může nahradit dvě plnorozsahové reprosoustavy tj. když nejsou nároky na maximální možný výsledek ale na prostor a úsporu.

Není co dodávat...

9

Re: stavba subwooferu a kompenzace cívky měniče

taky myslím že to má reálnej smysl akorát v případě 2.1, kdy ten sub bude krmenej z Déčka a satelity klasicky

10

Re: stavba subwooferu a kompenzace cívky měniče

taky mám zkušenost, že pasiv míň mrší zvuk než aktiv, ale přeladitelný aktiv se hodí na hraní s vhodnou děličkou (uchometricky) třeba u neznámých repro, třeba jen k orientačnímu určení jestli víc nahoře, nebo víc dole

Příspěvky [10]

  Stránky: 1

Chceš reagovat? Musíš se přihlásit.

Audioweb.cz » Koutek pro začátečníky a méně zdatné » stavba subwooferu a kompenzace cívky měniče

Podobná témata


~±«|»¼½¾²³&@µΩπØ$£