#402
Samozřejmě máte pravdu, že tam mnoho věcí chybí, ale primárně to bylo pouze pro mé studenty. 2x35V žádný problém a všechny „šílenosti“ se jak konzultovaly se mnou, tak dolaďovaly při oživování. Typicky všechny sub, měly na vstupu další elektroniku, nikdy nebyl filtr u reproduktoru, ale na vstupu atd.
Teď mi do toho vpadne spousta diskutérů, které tam chybí to či ono, navíc vše bere jako výrobní firmu. Kdybych dodával celé stavebnice a ne pouze PS, pak bych je samozřejmě musel dodávat s takovým osazením, jaké tam paří. Nyní je tam jenom u výkonů napsáno „Při volbě výkonů a k nim odpovídajících tranzistoru, je nutné nepřekročit výrobcem udávané mezní hodnoty.“
Když se podíváte na korekce či předzesilovač, jde o stejné zapojení,
http://federmann.wz.cz/index_soubory/Page1072.htm
http://federmann.wz.cz/index_soubory/Page1181.htm
stejné pracovní body…
Konce nejsou sice s těsnou tepelnou vazbou, ale PS je dostatečně malý a navíc je na chladiči, kde je tepelná vazba jako celku dostačující. U korekcí a předzesilovače již kolektorové diody nejsou. U konce D3 ovlivňuje kolektorové proudy IT3 a IT4, její absence by právě rozvažovala poměr proudů T1 a T2, ale rovněž by měnila velikost zátěže pro T8.
Představte si dva zdroje konstantního proudu postavené proti sobě, T8 a T4, velikost napětí na bázi T4 je reference, aby byly zdroje vyvážené, musí být na bázi T8 obdobné napětí, měřeno vždy od napájení, tedy konstantní, totéž platí pro napětí na kolektoru T1. Jakákoliv změna proudu T3 se projeví pouze na T2, neboť to 100% zpětná vazba dorovnala, proudem T3 lze krásně nastavit symetrie. Pokud však dojde ke změně proudu T6 vlivem nepřítomnosti D3, pak se úměrně změní i proudy T4 aT8, ale celá změna se odehraje na T1, neboť na jeho kolektoru musí být konstantní napětí, opět rozvážení dif. Stupně a mohl bych pokračovat.
Napětí D1 R2 je tedy konstantní, odtud velikost proudu T1 (T2) je nepřímosměrný zesílení, použitím menšího odporu při konstantním napětí klesá zisk naopak, až k tomu co zde bylo navrhováno. Ale není to jenom o zisku, ale i tvarovém zkreslení a přechodu do limitace viz model obr. 7
http://federmann.wz.cz/index_soubory/Page415.htm
přesto, že byl tento průběh modelovaný pro jiné tranzistory a proudy, platí obdobně, jen pomaleji i pro BC či BF, dále na tento průběh má vliv tvrdost budiče koncových tranzistorů, tedy proud T4 – T8. Průběh musí být symetrický a přechod do limitace a naopak nejenom symetrický a měkký. Aby toho nebylo dost, tak by to mělo platit přinejmenším od 20°C až po 80°C při frekvencích od Hz až do 500kHz.
Pro tu dynamiku se můžete podívat na tabulku zdrojů signálů, kde je běžné maximum o 20dB výše než typická úroveň, odtud i mé pojetí výkonů,
http://federmann.wz.cz/index_soubory/Page2203.htm
pokud bych vzal studiové zdroje signálu, pak by měla přebutitelnost činit až 40bB. Jak si s tímto faktem poradí který zesilovač? Rovněž je tam můj názor na zkreslení.
Hop377 #385 #392
Pokud máte BDW83D/84D a 2x40V, lze uvažovat až o 160W špičkového výkonu, tedy jde o zesilovač s efektivním výkonem cca 16W, s typickým příkonem 32W, s rezervou 40W tedy 2x40V/0,5A, výjimečně 0,8A (64W/32W již 20%Pmax). Pokuste se, nastavit takovou hlasitost, aby tomu odpovídal odběr a vyhodnotit váš subjektivní dojem, kvalita zvuku, změřit osciloskopem velikost špičkového napětí na zátěži, při slušně dynamickém signálu, zjistit kdy dochází k prvním výjimečným limitacím.
Můžete proměřit 1W či 16W a celé pásmo, hlídat pouze nárůst příčného proudu, krátkodobě i plný špičkový výkon, ale odběr a chladič musí být již takto dimenzované.
Ofset je typický pod 70mV, je třeba jej dostavit R7. Jaké jsou R1 a R13, jsou stejné?
BV #401 #395 #396
Je třeba opravit vaši chybu v zapojení a ne jej měnit.
#359 #360
Kdyby někdo zcela náhodou potřeboval pomoci spočítat impedanci libovolně dlouhého spoje, nech, si představí fázový posuv mezi napětím a proudem na indukčnosti o 90°. Pro konkrétní kmitočet vypočte λ a délku spoje vyjádří ve °, pak ctg tohoto úhlu vyjadřuje impedanci, ze které se dá vypočíst i indukčnost, pokud jde o spoj či vodič se zanedbatelným průměrem nemusíme počítat s koeficientem zkrácení.