Nesnesitelný a neodstranitelný brum gramofonu (Stránka 5 z 6)

Jo, čekal jsem, kdo první vytáhne nějaký 50-70L bedýnky s citlivostí 92dB a víc. Akorát, že to nejsou žádný super bedny, protože to nezahraje s citlivostí 90dB ani 40Hz. Proč? No protože to nemá objem. Abychom zahráli opravdový spodek s citlivostí 90-93dB rozhodně nebude stačit 70L. Děkuji za pozornost, skončil jsem. Cívkače dál komentovat nebudu, mám na to po letech jejich servisu a nějakýho toho stavění cívkačů svůj neměnný názor.

tatko Tom: DF stačí bohato 40-50. Všetko navyše je už len k dobru.

Keď to stihne rádovo za nanosekundy, tak mi to ani nevadí. Za tú dobu sa nič v audiopásme nezmení , práve naopak nič " nevychladne" , udrží presne pôvodnú " teplotu a chuť". Inak je to totálne nepochopenie fungovania NFB a obvyklý " argument". Ale však " proti gustu žiadny dišputát"  .

Někde jsem tu četl - maximálně věrný zvuk. A co to je? A začíná to ve studiu. No. Jinak analog vs. digitál - Je to o pocitech. V mém případě - a já už to tu napsal - dávám v poslední době přednost originálům, tedy těm z vydavatelství. No, je to o pocitech, těšit se z toho, a je mi kupodivu docela jedno, jestli LP, nebo CD, vždycky z toho mám ukrutnou radost, když to můžu rozbalit, a položit na gramofon, nebo dát do přehrávače, a listovat bookletem. Teď jsem koupil mj. CD Warlock - Triumph And Agony. Dal jsem to do poličky, a koukám na ty hřbety, tam uvedeno Stereo. Říkám si, proč to tam zmiňujou, samosebou, že stereo, dneska není něco stereo? Tak jsem vytáhnul to CD, koukám, prohlížím - Made in West Germany. Ale proč, od roku 1990 je Německo sjednocené... Tak strhávám celofán, a otvírám krabičku: Potisk samotného disku je stejný, navlas, jako na tom úplně prvním CD, který jsem krátce po vojně držel v ruce! P1987 Vertigo! Sakryš, to někde přes třicet let leželo? Nevím! Nebo to bylo vyrobeno nedávno? Tak se vracím do doby, kdy jsem řešil muziku víc, než všechny ty aparáty, co jsem nasyslíl.

Tak jsem včera nahrál několik lp. Když jsem vypínal gramofon, zjistil jsem, že lehce bzučí trafo. Ne moc, ale při zvednutém víku to bylo slyšet, když jsem sundával desku. To jsem to měl rozebraný, a něco jsem tam s tím před víc, jak rokem provedl, a ten lehkej hukot zmizel. No, zpátky k problému; gramo vychladlo, a nic není slyšet, vůbec nic. Tak to budu muset zase rozebrat, ale netuším, co s tím budu dělat. Měli, by jste, pánové nějakej tip? Děkuju.

Trafo přímo v gramofonu? Po zahřátí hučí? Proč se vůbec zahřívá? Po zahřátí povolené plechy nebo závity?

To je dobrá rada, ale řešení není jednoduchý, nejlíp zalakovat ponořením do laku ve vakuu, pak vakuum vypnout a vytáhnout trafo z laku. Trochu složitý ale řešitelný.
kámoš měl něco jako tohle https://youtu.be/LTHAL0udCyA?t=187 ,  cívku měl položenou uvnitř "na poličce" a až bylo vakuum aspoň 0.99 tak s hrncem pohnul a tím cívka padla do laku. Měl s tím údajně lepší výsledky, než když to v tom laku leželo od začátku.

Je to Telefunken TS850. Koupený tady, přes bazar od Ondry ch, s tím, že nevypíná na konci, což bylo nastavením clonky, a dál, že hučí trafo. Trafo je aktuálně tichý, jako pěna. A přehraju tři, čtyři alba, a už je slyšet, potvora. Já jsem původně zvažoval, že ho dám úplně mimo. Jenže má další fousy, odbočky, a to je na pytel. Takže to bzučení , jak jsem to z vašich příspěvků pobral, je mechanická záležitost? Tohle jsem měl u jednoho kazeťáku, ale to je holt kazeťák, to mě tak nepálilo, neřešil jsem.
Trafo šroubky nemá.

Díky za tip, já už si to ne zrovna dokonale vybavuju, takže to budu muset odpojit, a rozebrat. A pak uvidím.

Tady tyto levne cinske trafka jsou obvykle tiche Akorat pomerne dost vyzaruji..