Re: Jaké PA bedny
Hlásim sa do klubu "výškovo postihnutých"
Do zhruba 25 som počul pískať riadkový rozklad televízorov a iné, dnes som rád za dni, kedy počujem kúsok nad 11 kHz...
Nejsi přihlášen. Přihlas se nebo se zaregistruj.
Audioweb.cz » PA a zvukařina » Jaké PA bedny
Hlásim sa do klubu "výškovo postihnutých"
Do zhruba 25 som počul pískať riadkový rozklad televízorov a iné, dnes som rád za dni, kedy počujem kúsok nad 11 kHz...
Ono se to může zdát jako jasná tragedie, nicméně rozdíl 10 a 20 kHz je jedna oktáva. V běžné hudební nahrávce, live koncertu atd. se odehrává v celém spektru dostatečné množství informací na to, aby absence té dejmetomu necelé poslední oktávy byla nějak drastický problém... v běžné hudební produkci je to tedy informace poměrně dobře oželitelná a člověk co slyší dejmetomu do 13kHz nepřichází vlastně o nic zásadního a hudba zůstává normálně poslouchatelná a vlastně dojem není nijak degradován. Před časem jsme toto zkoušeli, já končím na dejmetomu 16-17kHz, když jsem dal na nahrávku shelf na nějakých 13kHz, byla většina nahrávek stále prakticky plnohodnotně poslouchatelná a bez přímého okamžitého porovnání (vyp/zap shelfu) bych rozdíl nepostřehl, při 10kHz už mi přišel obecně rozdíl dost znát bez ohledu na styl nahrávky. Druhá částečně polehčující okolnost je ta, že to takto mají prakticky všichni že se stářím je práh slyšitelnosti níž a níž... navíc je to hodně závislé i na "odpočatosti" sluchu. Stačí být nějakou dobu v rušném prostředí, a po zbytek dne slyšíte totéž, co např. nějaký devadesátiletý děda (tohle si lze také poměrně dobře vyzkoušet na vlastní kůži... stačí pracovní den v kanclu s hudbou do sluchátek a pak pro mě většinou nic nad těch cca 12kHz do druhého dne víceméně neexistuje. Jak to pak vypadá po akci, kdy člověk stojí za pultem řvoucí rockové kapele raději ani nechci vědět).
Skvelo si to zhrnul. Roky som robil v nadmerne hlučnom prostredí, tak dodám len, že nejaký šum a piskot počujem aj ak je okolo hrobové ticho. Riešim to tak, že si na noc púšťavam bu%d hudbu hodne potichu - alebo rúžový šum - na úroveň toho šumu v ušiach.
Čo sa týka výšok v hudbe nad 14-16 kHz - stačí si pozrieť, nakoľko sú tam zastúpené v porovnaní s ostatným - myslím tým o koľko NIŽŠEJ úrovne a fakticky ich ostatné tóny mnohonásobne prevyšujú a teda zakryjú.
Či niekto rozpozná (či to vôbec umožňuje "reťazec" ľudského sluchu) tak vysoké tóny mnohokrát nižšej úrovne v zmesi s tónmi hoci rečového pásma nechávam na úvahu
Připoměli jste mi, kterak si mi před cca 8 lety na Demo postěžoval vytočený Hubert Mašín (jak ten čas běží, už jsou to 4 roky, co nás opustil ), že staří zvukaři ořezávají poslední oktávu: "To, že jí neslyší, ještě neznamená, že ji musí oříznout".
Pamatuji si to a dbám, aby mládež měla i svých 18 kHz - dorovnávám na ekvalizéru dle měřícího ufonu. V reprodukované hudbě (což dělám v profi) je na dobré nahrávce občas i nejvyšší pásmo zdůrazněno (vím to ale pouze dle analyzéru ).
Naštěstí ještě něco slyším. Některá auta mají z výroby integrovaný plašič kun - pískadlo s proměnlivým tónem. Pokud stojím kolmo k tomu autu, tak to ucho pobere, ale 90% lidí, co jdou se mnou si myslí, že si z nich dělám prdel.
Pro ořezávání poslední oktávy nebo podobně samozřejmě moc důvod nevidím... spíš jsem narážel na to, že ta informace v ní sice nějaká může být, někdo jí může slyšet, ale není většinou pro dojem z (především live) hudebního zážitku nijak dramaticky zásadní a řekl bych i nezbytná (jak jsem psal, každý, kdo to slyší si to může vyzkoušet). Navíc v souvislosti s tím co už je výše (a kdybych hodně hledal možná bych ještě někde našel) článek, který řešil právě to, jak rychle únava sluchu na koncertě apod. ovlivní slyšitelné spektrum... jestli si dobře pamatuju, bylo poměrně hodně rychlé a strmé, v řádu minut. Takže jestli těch svých 17 slyším na rockovém koncertě během prvního songu a pak už stejně ne, tak bych ani to, že to někdo ořezává jako neodpustitelný hřích taky neviděl ať už to dělá z jakéhokoliv důvodu.
Jak člověk (resp. ženská) hluchne během akce, jsem si vyzkoušel před cca 30 lety.
DJka, velmi atraktivní 19 letá dívka, dostala na stůl na velkém pódiu obyčejný telefon, aby za ní pořád nechodili lidi s požadavky na písničku. Na kraji podia druhý. Ze začátku akce vše slyšela v pohodě, v průběhu akce po několika hodinách nikoliv. A to jsme měli instalováno jen zes 2*140W a bedýnky 15+1" na sál pro 230 lidí, čili naprosto potichu z dnešního pohledu - dnes na to vozím desetinásobný výkon ! A bedýnky byly tak 7 m od ní.
A vcelku bych jí věřil, že to tak slyšela - neslyšela, že to nebyla jen finta, jak být v kontaktu s kluky (což byl samozřejmě její koníček ).
Uši neslyší, tělo slyší. V Asii používají místní "orchestry" spoustu cinkátek, které produkují i nad 20kHz, právě proto, aby využili rozsah, který sice není slyšet, ale tělo z toho prý něco má. U spodních frekvencí to bude podobné
Uši nepočujú, ale počujú
Moja osobná skúsenosť je, že ak testnem sinus od 20 kHz smerom dole - rozpíska sa mi v ušiach
Čo reálne nepočujem - to mozog vyrobí a nechce prestať
Exxi, máš samozřejmě pravdu, zrovna nedávno na to dělal zajímavý pokus ve videu Dave Rat, takže něco na tom bude, že člověk je schopen vnímat i zvuk nad obecně branou hranicí slyšitelnosti. Nicméně v hudební produkci se kterou se běžně setkáváme nám to asi stejně moc platné nebude... a i tady si myslím, že platí, že kdyby v reprodukci třeba i tahle informace byla, není pro plnohodnotný hudební zážitek, tak jak ho známe a očekáváme, nezbytně nutná... Užijeme si hudbu stejně ať už hraje do 13 do 19 nebo do 25kHz, (kdežto na opačném konci spektra to bývá podstatně zásadnější)...
No, budu upřímný, pokud zvučím metalovou kapelu (metal mám rád) uvnitř běžné hrozné budovy, tak mi činely hodně vadí a overheady tam moc nedávám. Samozřejmě v amfíku je tam pustim rád.
Audioweb.cz » PA a zvukařina » Jaké PA bedny