Otas napsal:Vlastní snížení napětí o 3 - 5 V - vrátím-li se k původnímu zadání - by také nebylo složité řešit analogovou cestou, to jde i bez stabilizačních IO. A potom to skutečně snese dost. Postačí 1 darlington (třeba ta 11015/16), 1 ZD příslušného snižovacího napětí (zmenšeného o Ube) a 1 odpor k zemi, který by vydržel proud, který na ZD udrží napětí. Čili 3 součástky na napájecí větev...
Nezapomeňme ani na primitivní stabilizátor 60V se zenerkami, odporem a darlingtonem. Na to by snad ani nemusel být plošák. Při kapacitní zátěži se ale může při startu potit.
Jo, myslenka primitivniho stabilizatoru se zenerkou se mi libi. Akorat 5W zenerka na 60V, to je tak 50mA. Kdyz nad ni bude odpor s napetim 5V, tak mi to vychazi na nejakych 100R a tech 50mA na nem udela 250mW. Pak je tu jeste to co potece skrz tranzistory do baze. Podle datasheetu to ma proudovy zesileni 1000 pri 20A, pri 30A klesne na 200, to je nejakych 150mA a 2,25W. Zkusim zapojeni metodou vrabciho hnizda a promerim to. Mozna bych paralelne se zenerkou dal kapacitu.
Na vystup se vrazi 20A rychla tavna pojistka a asi bych to i prohlasil za bezpecny.
Co se tyce poceni pri startu - trafo taky nenajede skokove, ale bude tam prechodak. A pri velky proudovy zatezi se jednak prechodak prodlouzi a jednak vystupni napeti bude o neco nizsi. Navic baterii kapacit vrazim pred regulaci, za tim uz bude jen zesik a ten toho na desce tolik nema.
Tak ted si me dostal do stavu tezkyho dilema jestli to resit autotrafem nebo timhle.