Téma: Mcintosh tranzistorak

Skumal som nejake tranzistoraky od Mcintoshu a viac menej su vsetky v servisnych manualoch rovnake. Prekreslil som si schemu a cca dopasoval suciastky. Je to relativne podobne staremu DPA220 az na to, ze je tu ccs s dvoma tranzistormi namiesto zenerky. Chcel by som si vyskusat postavit jeden modul, pohrat sa s tym ako to bude fungovat, ale niesom si uplne isty nasledovnymi upravami:

1) u mcintoshu nemaju bazove "degeneracne" odpory, tak som ich tam pridal, to iste do baze koncovych tranzistorov. To by snad mohlo dobre fungovat ako prevencia akychkolvek nestabilit a kmitani.

2) celym diferakom im tam tecie neuveritelne nizky prud 300uA a VASom len 3mA a tak isto predbudicom len 1mA, na kazdom z tranzistorov je vykonova strata do 100mW, mozem teda na vsetkych poziciach pouzit obyc TO92 tranzistory? budicmi uz pustaju celkom dost a je na mocj strata az 1,5W/tranzistor. Co si o tom myslite? Skusal som to simulovat a v simulacii to funguje, a aj s tym mizernym prudom to ma 0,000x skreslenie az po plny vykon. Zvazoval som do diferaku 2N5401/2N5551 a napajacie napatie 2x50V pripadne napada vas nieco lepsie bezne dostupne v TO92 do diferaku? kaskodu robit nechcem, paci sa mi ake to je jednoduche a tie 2N by to napatim asi zvladli.

3) kedze chcem zapojit viacero modulov spolu, premyslal som oddelit zem diferaku cez 10R odpor, je to blbost? u leachu to funguje dobre a nevzniknu zemne slucky ak sa spoja signalove zeme a zeme zdroja.

4) nemaju rovnaku zataz vstupov diferakov, vadi to? na vstupe maju nezmyselne velky 100k a na spatnej vazbe len 270R+6k5. Ked som to skusal simulovat vznikala mi nesymetria kludoveho prudu na koncovych tranzistoroch, ak som zataz upravil cca rovnako a dal na vstup 10k, tak prud bol vporiadku a rovnaky. Preco to tak potom maju a ako to ma vlastne byt spravne?

5) ak pouziju u tranzistoraku vystupne autotrafo, v niektorych zosilnovacoch beru spatnu vazbu ciastocne aj priamo z konca aj z trafa, u inych len z trafa, naco je to dobre zlucovat to? Preco nebrat spatnu vazbu len z trafa a kompenzovat len vystup z trafa?

Tu je schema:
https://i.postimg.cc/RVYz34tZ/Schema.jpg

Pripadne link na plne rozlisenie:
https://i.postimg.cc/2VntMpTs/Schema.jpg

Re: Mcintosh tranzistorak

Proč to chces stavět, když je to porád na jedno brdo ? Jaký to má přínos ?

(upravil Wili 17. 12. 2019 15:57)

Re: Mcintosh tranzistorak

pre teba to mozno stare je, pre mna to je nove, jedine poriadne tranzistorove co som staval je leach, a toto by malo byt lepsie ako leach, asi smile

DPAcko nemam ziadne zatial.

prinos je nulovy, je to jen tak pre radost a hobby

(upravil František 17. 12. 2019 16:34)

Re: Mcintosh tranzistorak

Willi dorob tam hneď aj antisaturačný obvod, nech to má mäkkú limitáciu s klasickým kolenom wink
Aj na úkor menšej vybuditelnosti smile na dobrú účinnosť už máš danwatta smile
Mňa tiež všetci "podporili" keď som sa pustil do Error440 na uni doske lol nesmiem to volať DPA lol
VAS a predbudič by som už, ale dal 1381/3503, určite máš za šuflík doma smile alebo aspoň skús či to bude v simulácii mať rozdiel, kvôli Cbo. To by ma celkom aj zaujímalo.
T5,6 mám tiež tie 2N5551/5401.
Trimer na nastavenie kliďáku si prehoď medzi "bázu a emitor" T17.
Vynulovať offset ide krásne doladením zdroja prúdu a drží aj ohriatim pod 1mV.
Zrejme sa Ti nebude chcieť použiť hranoly na štýl DPA, alebo? smile

Re: Mcintosh tranzistorak

Frantisek dakujem za tipy, vsetko skusim. Antisaturacne diody som zvazoval ale asi ich tam nedam, koleno bude na trafe wink

Re: Mcintosh tranzistorak

Silně to připomíná DPA. Nebylo by nakonec lepší udělat čistokrevný DPA-čko, samozřejmě na vlastním plošňáku, s velkejma koncákama atd ?

Re: Mcintosh tranzistorak

DPA222 má dokonce lepší frontend s kaskódama, navíc proudový zdroje napájený z +- 15V, což je podle mě taky lepší, a může to být celý z nízkošumovejch běžnejch tranzistorů za korunu, 2N5401/2N5551 nepovažuju za ideální tranzistory do diferenciálního stupně, ale co jinýho vydrží 100V Uce0...
Ty předbudiče bych možná taky dimenzoval trochu vydatněj. A pak už je to DPA...

Re: Mcintosh tranzistorak

dpa ma lepsiu fr kompenzaciu

Re: Mcintosh tranzistorak

Úprimne vo firme Mc intosh sú blbci. Inak by do tranzistoráku nedávali výstupné trafo big_smile Tiež predávajú nejaku svietiacu blbinu s ich logom asi za 30 000Kč, keď nie viac. Už si presne nepamätám. Kamarát to má a za tie ceny je to dosť mizerné. Hrá to ako rotel za zlomkovú cenu. Má to len kvôli dizajnu big_smile Celá značka je o dizajne...

Re: Mcintosh tranzistorak

laco jj DPA ma sakra vela kompenzacii... aj lokalnych aj globalnych a casto aj DC servo.

Mechanik chapem tvoj nazor, tiez som mal rovnaky, ale preco si myslis ze je to trafo zle? oni ale nemaju trafo ale autotrafo a to ked sa spravi dobre tak je to velky rozdiel.

Ja som to skumal trochu hlbsie a maju to sakra dobre vymyslene, ma to velmi vela vyhod a niektore ktore bez trafa len tak nespravis.

Re: Mcintosh tranzistorak

Prosím aspoň jednu výhodu trafa, nedejbože autotrafa, já znám jenom nevýhody, samozřejmě u lamp to asi jinak nejde:
1.) stojí to hromadu peněz, zabírá to místo, jsou v tom ztráty.
2.) aby to fungovalo od 20Hz, musí v tom být špalek železa a podobný množství  mědi
3.) aby to fungovalo na vysokejch kmitočech dobře, musí to být z dobrýho materiálu, a ne zbytečně velký, kvůli ztrátám, tj nejlíp amorf nebo železoprach (to se neslučuje s bodem 2, nízký "mí") a nesmí tam být mnoho závitů, kvůli kapacitě vinutí, opět to jde proti bodu 2.
4.) rozptylová indukčnost zhoršuje tlumení reproduktoru, tj není to o pokud možno věrné reprodukci
5.) indukuje se do toho rušivej signál od síťovýho zdroje, naopak trefo vyzařuje elmg pole který může rušit vstupní obvody, přenosku u gramo...
6.) Asi proto to žádnej "normální" výrobce nepoužívá. Možná bych si ještě vzpoměl na nějakou další nevýhodu.

Samozřejmě najdou se i výrobci "hájendu" s nesmyslnou konstrukcí 8+8EL34 P-P OTL, příkon víc než kW, výkon okolo 20W do 16R...

(upravil hranatybraska 18. 12. 2019 9:48)

Re: Mcintosh tranzistorak

Nechám to na zodpovězení wiliho, ale zkráceně některé výhody, které se mi podařilo vymyslet, proč to tam vůbec je:
V první řadě jde o autotrafo. Hlavní výhoda je že dostaneš stejný výkon do 4R a do 8R. Železo může být dimenzováno na cca 1/5 výkonu. Takže trafo nemusí být velké. Trafo budí můstkově, a zsv je symetrická, takže se získá nějaké CMR navíc. Trafo je uvnitř smyčky NFB. Asi úplně nemusíš řešit odpínání DC na výstupu. Napadá vás ještě něco?

No ale šířku pásma 1MHz to asi mít nebude. smile

edit: ikdyž závitů vlastně moc potřeba nebude, takže to pude tlustým drátem nebo několika tenčími paralelně

Web

Re: Mcintosh tranzistorak

Willi máš prehodenú polaritu 2N5551 a 2N5401.
2N5551 je NPN...en pé en šipka ven wink
pé en pé, je opačNÉ big_smile
Majú aj iné zapojenie vývodov, ako bežné BC.

V najhoršom prípade to, bude života schopné aj bez toho trafa, aj keď ho na schéme nevidím a netuším, aká SV je až za ním.
Ale celkovo musíš cítiť tú podporu komunity big_smile
UHS 3 tiež viacerí prirovnávali k DPA smile
Neviem aké plánuješ napájanie, ale pripomínam Ti aj existenciu KSC1845/KSA992.
Niekde si spomínal, že máš rád konce s vysokou rýchlosťou...UHS 3 má na papiery veeeeľa...neviem koľko toto, ale asi menej.

(upravil Wili 18. 12. 2019 12:32)

Re: Mcintosh tranzistorak

kaed to co popisujes su nevyhody trafa a ano je to tak ako pises. Nedejboze autotrafo ma dost ine vlastnosti ako popisal hranatybraska. Netransformuje sa tam cely vykon ale len velmi mala cast, popisem nizsie.

Vyhody ci mi napadaju:
- nemusis mat DC ochranu
- rovnaky vykon do vsetkych impedancii
- zvolis si vystupnu impedanciu aku chces = ovela lepsie vyuzitie SOA tranzistorov.
- ak zosilnovace zapojis do mostiku, ziskas ovela lepsi SNR a CMRR, pretoze odrusenie zhodnych zloziek nedochadza len na zatazi reproduktoru ale aj v jadre trafa, takze aj keby tam v signale zo zosilnovaca napr. niekde na -100dB vznikol 50-100Hz signal od zroja, tak ho trafo odrusi. Nevyhoda tejto symetrie je plavajuci repro vystup bez zeme. Zem pouzivaju len zosilnovace pre krmenie spolocneho vinutia autotrafa.
- male jadro pre dany vykon. Transformujes len zmenu napatia, velka cast vykonu prelezie priamo cez drot skrz trafo, a toho drotu tam moc neni, dalo by sa to porovnat s vystupnou tlmivkou RL co sa dava na vystup zosilnovacov.

Konkretny priklad: mas mostik, tj symetricke trafo. Chceme vystupy 4R a 8R, kedze je mostik, tak kazdy zo zosilnovacov budi polovicu z toho, tj 2R a 4R. Najefektivnejsie vychadza aby zosilnovac krmil odbocku na trafe do impedancie cca 2,9R, resp, 5,8R od kraja po kraj pre mostik. Uvazujme ze chcem 500W koncak. Tj. 63VRMS do 8R a 45VRMS do 4R. Aby som s 5,8R zatazou dostal 500W potrebujem 54V. To je len 9V od odbocky ku kazdej z impedancii a to je pre cely mostik, trafo je na polovicu vdaka symetrii, takze pre impedanciu 2,9R to je pre kazdy koncak len 4,5VRMS od dobocky k zatazi. To je tak 15-20 zavitov 2mm dratom co zvladne cca 10A. Aku vystupnu tlmivku (LR) mas na beznom zosilnovaci a akym hrubym drotom? tipujem to tak na 1-1,2mm a 10-15 zavitov. Len tu je v jej vnutri magneticky orientovane makke jadro, ano je to "zelezo", ale az o tolko horsie to nie je, a prelezie tamad par stovak khz zarucene.

Este k transformovanemu vykonu. Ak uvazujeme cele trafo a cely mostik, ak transformujes z 54V a 500W do 9V, zvysok prelezie cez spolocne vinutie. Tj. 500/54*9 = transformujes len 83W. Ak sa to prepocita na impedance vychadza to na cca 160W jadro pre 20Hz. Ak pouzijem 200W jadro z 1,2T magneticky orientovanych plechov dostanem sa mozno na 10-15Hz a tolko mi ani netreba. Kam az pojde VF to je otazne, ale bude to asi dost vysoko. Jedine co tu obmedzi VF vykon bude ta "tlmivka" na vystupe a tiez kapacita medzi polovicami symetrie trafa, ak sa ale pouzije rozdelena kostricka vyrazne to pomoze.

Preco to vyrobci nepouzivaju je jasne, lebo je to zbytocne drahe a da sa to aj bez toho, a cim viac mozu maximalizovat zisk tym lepsie pre vyrobcu. Je trafo nezmysel? urcite je ked sa to da aj bez neho, ale je to nieco ine, ma to ine vlastnosti, kazdy sa toho boji a nikto to nevyskusa. Ci je to dobre zvukovo a z hladiska skreslenia? netusim hmm2 , este som to nepocul a nevyskusal a tranzistorovy mcintosh som nazivo nepocul. Oni ale udavaju skreslenie 0,005% pri max vykone yikes

EDIT: Frantisek
diky, zase si si vsimol co ja nie big_smile tolko som sa babral s prehodenymi vyvodmi na 2N v kniznici ze som prehodil nazvy big_smile idem opravit.

Re: Mcintosh tranzistorak

Co jsem ty McIntoshe slyšel tak mají svůj zvuk, nechci říct jak elektronky ale takový líbivý smile což někdo preferuje. A spoustu lidí ohromí i vzhled.

Web

Re: Mcintosh tranzistorak

František napsal:

Trimer na nastavenie kliďáku si prehoď medzi "bázu a emitor" T17.

Dobry napad, to preto aby ked sa pokazi bezec aby padol kludovy prud na nulu? preco to ma DPA vsade naopak? big_smile

Re: Mcintosh tranzistorak

To je taková poučka od starejch psů, přerušení trimru je asi milionkrát častější, než zkrat smile

(upravil František 18. 12. 2019 20:52)

Re: Mcintosh tranzistorak

Ako píše danhard smile som už starý pes big_smile
V pôvodných DPA sú 3K3 trimre, dal som 2k, mohol som dať aj 1K a čo najväčšiu časť výsledného odporu nechať na pridružený odpor v sérii.
Ten má 1%, trimre 10% toleranciu. Na koľko to ale poznať v praxy som netestoval. Aj regulácia je ešte jemnejšia.
Samozrejme tak, aby ešte bolo možné regulovať kliďák cca akurát od nulovej hodnoty, to si skúsiš s použitými tranzistormi na hniezde lol
Tesly mali väčší rozstrel parametrov.
Viacotáčkové Vishay sú relatívne spoľahlivé, ale zároveň na DPA namáhané aj tepelne.
Niekedy sa dokonca trimer po oživení vyberie odmeria a zamení za pevný odpor (kombináciu). Neviem či sa to robilo aj v DPAčkach, asi nie.

Vlastne v DPA som dal ešte 5k lebo boli doma, ale v K63 sú už 2K trimre.

Re: Mcintosh tranzistorak

Naopak je to proto, že nikdo není dokonalý. Nás to v minulým tisíciletí ve škole učili taky tak, aby přerušení trimru nezpůsobilo havárii (přepětí, nadproud). Dneska ale už je odporovej trimr prakticky zakázaná součástka, aspoň v hromadně vyráběnejch aparátech...

(upravil mechanik 18. 12. 2019 23:37)

Re: Mcintosh tranzistorak

Akákolvek indukčnosť, odpor, proste drot, za výstupom zosilňovača je nezmysel. Zhoršuje to akurát DF a takmer všetko degraduje. Bolo to dobré tak na elektronkové zosilňovače, pretože to inak nešlo. Že to trazistory nepotrebujú je velká výhoda. Keď si pozrieš poriadnych výrobcou ako soulution a audionet tak stavajú zosilňovače čo normálne do 2R bežia a nepchajú tam autotrafo.

Že sa nesnažia o nejaku top kvalitu je jasné z pohladu na dosku s DACom a rôzne dalšie časti... Je to predražená komercia. Ja by som inšpiráciu hladal inde než tu...

Stačí predimenzovať koncové tranzistory oproti zdroju a môže aj bežný zosilňovač bežať do 2R a dokonca dá "dynamický výkon" o niečo vyšší než do 4R.