Ty obrázky jsou všechny basreflexovými bednami (ta repra jsou do BR určena, tak fajn) a bude záležet pouze na vnitřním objemu bedny, průřezu, naladění (tedy délce) basreflexu.
Co ale mezi nimi rozlišíme, je tuhost konstrukce, schopnost odvést teplo od reproduktoru (budeš tam mít reproduktor, který lze krmit třebas i 3 kW zesilovačem) a náročnost truhlářské práce. V těhle směrech se nakreslené bedny dosti liší.
Co se týče odvodu tepla a tuhosti konstrukce, jsou bedny zde označené ELF výhodnější. Zato se na nich hůře při testech přelaďuje rezonanční kmitočet a ani truhlář z toho nejspíš nebude rozjásaný.
A ani já coby radil, protože na simulačním programu nemám trojúhelníkový basreflex .
U ostatních typů lze zkusmo měnit kmitočet přidáváním - ubíráním přepážek v BR. S teplem nemusí být problém, jen musí mít BR vždy na boku, což není obvyklé.
EDIT:
S objemem pochopitelně stoupá výkon na nejnižších kmitočtech (ten infrabas..) ale i náročnost na výchylku repra (závislost je ve čtvrté mocnině - jde to se snižujícím se kmitočtem fofrem). A významnější překročení Xmax se odrazí vyšším zkreslením = horším zvukem. A nehovořím o hrozbě překročení Xdamage . Při skutečné muzice je málo nástrojů, které pracují pod 40 Hz (napadají mne varhany a pětistrunná baskytara). Samozřejmě i na syntetizátoru slezeme níže. Basy, které lomcují hrudníkem, nejsou kolem 30 Hz, ale překvapivě převážně 60 - 70 Hz.