Jít do obsahu fóra

Nejsi přihlášen. Přihlas se nebo se zaregistruj.


Audioweb.cz » Zesilovače, receivery » Zesilovací moduly AUJ635 a odvozeniny

  Stránky: 1

Chceš reagovat? Musíš se přihlásit.

RSS

Příspěvky [14]

1 ...editoval sinclair (7. 9. 2013 7:26)

Téma: Zesilovací moduly AUJ635 a odvozeniny

V tomto příspěvku bude řeč o tom, jak odstranit příšerné přechodové zkreslení, citelné zvláště u menších hlasitostí, u výkonových zásuvných modulů z rozhlasových ústředen a výkonových stojanů. Jedná se o jednotky typu AUJ635 a jeho odvozeniny /pro vizuální identifikaci - dva filtrační elyty 5G/50V nastojato, 2xKD503, na jednotce vedle filtračních kondenzátorů jsou dva zasouvací moduly - modul budiče a modul elektronického jištění, zboku filtračních kondenzátorů malé budicí trafo rozměrů EI20x25.

Řeč bude tedy jednak o 100W/100V zásuvných jednotkách AUJ635, nejčastěji používaných ve výkonových stojanech AUC2100/1000W-paralelní chod/ a AUC2101 /10x100W-dělený výkon/, pultových rozhlasových ústřednách AUA230, AUB230 a potom hlavně v odvozeninách naprosto shodného zapojení, které se používaly ve výrobcích Tesly Vráble "oranžové" řady STUDIO, jmenovitě : Studiosolo 130, Studiobass 130, Studiomix 6-130, EQ130 /ASO300/ a také v zesilovači AZK180, který poněkud vybočuje z řady a nikdo mu neřekne jinak, než "štorcka".
"Oranžová" řada výrobků řady STUDIO je, jak už jsem uvedl, naprosto shodně zapojena, liší se od zásuvných modulů AUJ635 pouze jiným mechanickým provedením a jiným výstupním transformátorem, který má kromě 100V vinutí také vinutí pro zátěže 8 ohmů a 15 ohmů.

POZOR ! Neplést s výrobky taktéž zpočátku výroby oranžové, pak již pouze černé řady s koncovým označením 132 /Studiosolo 132, Studiobass 132, Studiomix 6-132 a EQ131/, která má již značně modernější koncové stupně odvozené od zásuvného modulu 100W/100V AUJ637 /pro vizuální identifikaci :  čtyři filtrační elyty 5G/50V, nebo posléze 4G7/63V, čtyři KD503, inverze, rozkmitový stupeň a proudový zdroj rozkmitového stupně zajišťují tranzistory KD337/338, na vstupu jsou dva šestivývodové dvojtranzistory KC810 a KC809 - takto je konstruován i ohavný a parametrově mizerný zesilovač AZK052/. Koncové stupně shodného zapojení, ale napájené menším napětím a zapojené v můstku pak byly použity i v následující "koženkové" řadě zesilovačů řady DISCO, kytarových, baskytarových a univerzálních kombech a též v koncových zesilovačích AZK210 a AZK220. V zesilovačích AZK220, AZK052 a většině řady 132 jsou pro větší spolehlivost koncové tranzistory zdvojeny.

Jak již bylo předesláno, v článku jde především o to, jak odstranit nepříjemné přechodové zkreslení těchto zesilovačů, tedy starších typů AUJ635, zvláště citelné při malých signálech. Při vyšším výkonu už je tento jev maskován silným užitečným signálem, jde totiž prakticky o čistou třídu B. Já jsem se byl v poslední době nucen zaměřit na to, jak dostat koncové tranzistory v tomto zapojení do AB třídy, nebo alespoň částečné.
Tento problém mě nikdy moc netrápil, protože jsem přístroje s těmito zastaralými koncovými stupni ještě zastaralejší koncepce nebyl nucen používat a když už, tak důkladně upravené - například ze Studiomixu 6-130 šel celý koncový stupeň i výstupní trafo pryč, zůstal pouze síťový zdroj, srážecí odpory pro zenerky napájecí části mixážního dílu a celý zesilovač byl nahrazen dvěma zapojeními ala Sinclair s KD3773 na konci, takže úprava si vyžádala i nové chladicí profily /pro dva a dva tranzistory/, filtrační elyty 5G/50V šly pryč a byly nahrazeny typy WK704.43 s kapacitou 8G2/100V, moduly zpožděného připojení zátěže a ochrany proti ss byly zakoupeny jako standardní ND v Tesle Eltos v Uh.Brodě i s relé RP700 na 48V za doslova pakatel-za 105Kčs.
Výsledkem byl jen průměrně šumící mixážní pult /vybíral jsem z MAA503 i A109D z NDR/ s výkonem kolem 2x130W a ve směšovací části s vybavením pro nenáročné akce, kde 6+2 vstupy stačily - jako druhý linkový vstup jsem používal vstup pro echo na pinu 3+5, který má zhruba shodnou citlivost, jako vstup pro magnetofon.
Brzy však tento upravený pult šel pryč - konkrétně ke countryové kapele, kde slouží dodnes, ale to už je jiná kapitola.

Při pohledu na koncový stupeň zapojení AUJ635 se nabízí hned několik způsobů, jak koncový tranzistor přiotevřít, ale přitom aby přístroj zůstal tepelně stabilní, spíše překompenzovaný. Mně už z toho tak trochu hrabalo, tak jsem problém konzultoval s RNDr.Sýkorou, který podle Pavla Dudka s těmito konci kdysi experimentoval.
Jak už to tak v životě chodí, někdy pro stromy není vidět les...:-) Zpočátku se zdálo, že nejjednodušší bude pohrát si s tvrdým bázovým děličem, napájeným poměrně velkým proudem z 25W srážecích odporů, zapojených na plné napájecí napětí. Ale ouha, jakékoliv experimenty s bázovým děličem, dokonce i zkušební odpojení 10R termistoru nemělo téměř žádný, nebo jen minimální vliv na úbytek napětí na emitorových odporech 0,12R, tedy klidový proud.
Stačilo se ovšem podívat pořádně a bylo víceméně jasno. Celé napětí na bázovém děliči předpětí drží diody KY701, přilepené většinou epoxidem na hliníkových "brejlích" přes horní část KD503 /z druhé strany je přilepený termistor/. Až změření předního napětí diod KY701, které činilo kolem 0,55V ukázalo, že díky těmto diodám můžete hýbat s bázovým děličem jak chcete a přesto koncový tranzistor díky nízkému přednímu napětí Uak dotyčné diody KY701 neotevřete, i kdybyste se posrali. Vzal jsem tedy dvě 2A Schottky diody s předním napětím cca 0,15V a zařadil je sériově do každého z přívodů k diodě KY701 tak, aby se Schottky diody nacházely v dutinách otvorů chladiče pro původní dlouhé vývody diody.
Regulační trafo, ss milivoltmetr a pic kozu do vazu - rázem koncovým tranzistorem švihalo 40mA a nemělo tendenci stoupat ani při značném ohřátí - zřejmě už zapůsobily termistory, které tam byly do té doby k hovnu. Nicméně se mi 40mA klidového proudu pro takový zesilovač už zdálo moc, tak jsem jednu Schottky diodu vyřadil - proud klesl na přijatelných 22mA. Co navíc - úpravu musíte udělat u obou polovin koncového stupně naráz, jinak se na primáru výstupního trafa objeví nemalý ss ofset. Mně se to povedlo výběrem dotyčných Schottky diod tak, že na primáru výstupního trafa bylo přijatelných asi 10mV ss napětí a nemělo tendenci se hýbat s teplotou.
Asi ideální by byly jakékoliv Schottky diody pro proud nad 1A a s předním napětím Uak 0,2-0,22V. Potom klidový proud není zbytečně vysoký a neroste riziko, že v případě, kdyby došlo k poruše termistoru či upadnutí jeho vývodu, nedojde k lavinovitému vzrůstu klidového proudu a následnému průrazu koncového tranzistoru /tavné pojistky F4A, které jsou na pomocných destičkách koncových tranzistorů, to celé při průrazu jen chrání proti totální destrukci/.

V zájmu objektivity je ale ještě nutno uvést několik věcí. Modul budicího zesilovače je frekvenčně nakompenzován jednak na ZV z výstupáku, ale hlavně je nutno se zaměřit také na polovodiče, které jsou uvedeny ve schématu. Znamená to tedy několik věcí :

1.  Tranzistory KC148 v diferenčním zesilovači bez obav vyměňte za nízkošumové KC149, ale s velmi podobnou, nejlépe shodnou
     betou
2.  Tranzistor PNP v rozkmitovém zesilovači MUSÍ být typu BC177A, BC177B, nejlépe s betou do cca 300
3.  Tranzistor v proudovém zdroji pro rozkmitový stupeň by měl být z hlediska dlouhodobé spolehlivosti typu KC507, na betě u tohoto typu příliš
     nezáleží, stačí, bude-li vyšší, než cca 300, což má spolehlivě většina těchto typů tranzistorů.
4.  Koncové tranzistory budicího zesilovače rozhodně nemusí být typu KF517A/KF506, mohou tam být prakticky jakékoli komplementární páry,
     např. KFY16/KFY34, KFY18/KFY46, ovšem MUSÍ BÝT SPÁROVÁNY aspoň na h21e.
5.  Rovněž tranzistory na desce elektronického jištění nemusí být zrovna předepsané, tj. KF517B/KF508, ale mohou to opět být průmyslové typy
     KFY18/KFY46, opět nejlépe spárované.
6.  Na vstupní desce a na desce elektronického jištění jsou dosti často zničené cermetové trimry - běžně k dostání u fy Denkl.
7.  Na vstupní desce je dobré vyměnit elektrolyty za rovněž axiální, výroby Tesla - elektrolyt v hlavní smyčce ZZV nemusí být
     nutně tak veliký, jaký byl původně montován, tedy 1000uF/3-10V, pro dolní mezní kmitočet 30Hz bohatě stačí kondenzátor
     "modrého " typu TF008 o kapacitě 470uF/10V. Rovněž tak je dobré vyměnit kondenzátor 20uF/15V za typ TF010 22uF/40V včetně
      vstupního elytu, který může být radiální a bohatě stačí 2,2uF/100V, třeba SMG Nippon z ECOMu - netřeba připomínat, že všechny elyty by
      měly být před montáží dobře naformovány a změřena rezerva kapacity. Důležitá je rovněž kontrola kompenzačního keramického
      kondenzátoru 68pF mezi C-B BC177 - nejméně na 100V, lépe 500V provozního napětí /ECOM/.
8.   Na závěr to nejdůležitější - párování a h21e koncových tranzistorů. Začněme tím, že v tomto zapojení je dosti důležité proudové zesílení
      koncových tranzistorů, protože jinak bude přetěžován budič a nedosáhnete plného výkonu zesilovače. Samozřejmostí je Uceo minimálně
      100V i více, protože koncový stupeň pracuje do poměrně těžké induktivní zátěže. Párovat koncové tranzistory je bohužel potřeba ve třech i
      více bodech, i když jsou KD503 tranzistory s poměrně slušnou linearitou. Párovat je třeba při proudech 100mA, 1A a 5A, přičemž jejich
      proudové zesílení by při Ic=5A a Uce=5V nemělo klesnout pod hodnotu 100. Koncové tranzistory je třeba párovat na vzájemnou toleranci
      max. 5%. Koncový stupeň jsou vlastně dva stupně se společným emitorem, z dc hlediska v sérii, z ac hlediska paralelně. Proto je nutné tak
      dokonalé párování, které např. u modernějšího modulu AUJ637 vůbec není nutné, tento modul má výkonné buzení a dosti velké emitoráky,
      které případné rozdíly v Ube dokonale srovnají, takže se to do nich dá "sypat z krabice". Zde, u těchto starších modulů to ale bohužel tak
      není. Musíme brát v úvahu rok vzniku tohoto zapojení, které bylo podle hodnověrných zdrojů na papíře a ve třech vzorcích testováno a
      upravováno /se zahraničními tranzistory 2N/ už v roce 1973. Budicí transformátor je z nouze ctnost, protože na takové KD337/338 a podobné
      menší tranzistory kolem 20W, vhodné k obracení fáze a buzení, tehdy ještě v Rožnově nikdo ani nepomyslel. V roce 1973 nebyl v sortimentu
      Tesly Rožnov ANI JEDINÝ trochu výkonnější tranzistor vodivosti pnp - proto ještě v roce 1974, kdy vznikal legendární TW40, byly osazovány
      na místo pnp výkonového tranzistoru germaniové 4-5NU74. Neuvěřitelná ostuda, už tehdy jsme byli v elektronice sto let za opicemi a nejspíš
      nebýt Vráblí, tak KD501-503, KD605-607 a KD615-617 možná ani nevznikly a v rámci RVHP by se sem něco tahalo z Maďarska...
9.   Při zkoušení zesilovače si dejte pozor na velmi často přerušený metaloxidový odpor TR224 3R9 v Boucherotově členu, někdy tam bývá
      dokonce ještě předchůdce TR224, drátový 2W typ TR506. V případě přerušení, nebo rapidní změny hodnoty jej vyměňte za kvalitní DRÁTOVÝ
      typ s nejlépe stejnou hodnotou na zatížení nejméně 4-6W, nejlépe typu Tesla TR507 "cihlák", případně temně zeleně smaltovaný typ TR510.
      Neseženete-li, bohatě postačí spolehlivý drátový 3R9/4W typ Vishay G204 od firmy ECOM. Přípustná je při výměně tohoto odporu změna
      hodnoty na 3R3, méně ani více rozhodně ne. Odpor TR507 3R3/6W je běžně k dostání u firmy Denkl. Hlavně tam proboha nedávejte 5W
      noname bílou kostku z GME. Když už, tak šedobílé kostky Vitrohm s hranou tuším 6,5mm. Kondenzátorům, pokud jsou zde osazeny
      terylenové typy TC280 220n/250V dejte pokoj, snesou o dost velké pulsní zatížení, než běžný MKT kondenzátor - jediná plnohodnotná
      náhrada je axiální MKP kondenzátor 220n/250V, případně /pokud seženete axiál/ tzv. CFAC X2 kondenzátor - jsou to MKPčka, přímo určená 
      pro síťové střídavé napětí 250-275V. Myslím, že jsem MKPčka firmy Bennic viděl i s tak malou kapacitou u Prodance, ale určitě budou i jinde.
      ES Ostrava axiální MKP vyrábí pod označením tuším MKP380-389. Pokud je ale v Boucherotově členu cokoliv jiného, např. tzv. "hovňák",
      nebo stříbřitý polystyrenový kondenzátor z NDR, raději jej vymontujte a namontujte již zmíněný kondenzátor TC280 220n/250V, které by
      firma Denkl snad ještě měla mít. Jsou to sice vzhledem ke kapacitě velké axiály, které se téměř nikam nehodí /v elektronkových zesilovačích
      jsou ale výborné, dělaly se až do 1.600V/, ale : mají běžně jen 5% toleranci /zlatá tečka na obalu/, nebo 10% /stříbrná tečka/ a v podstatě
      je nelze prorazit /250V TC280 neprorazíte ani kilovoltem/, jsou hermetické /vývody jsou nikoliv jen zarolovány, ale přivařeny a zality
      kvalitním epoxidem. Nejlepší z nejlepších, ale v dnešní době bohužel hodně velký.
10. Před závěrem dobře míněná rada: i když je tento popis poměrně podrobný, neměli by se do úprav pouštět úplní laici - u takovéto
      "vypiplávací" práce prostě není možné někam něco naletovat a rovnou to vpálit do zásuvky a trnout, odkud vyšlehne oheň. Předpokládá to
      prostě základní vybavení, jako je kvalitní multimetr, minimálně měřič výkonových tranzistorů např. BM455E nebo lepší, regulační
      transformátor, tónový generátor se dnes už dá nahradit laptopem, ss a st milivoltmetr kvalitním multimetrem, je nutný měřič zkreslení
      alespoň BM543 a umělá zátěž nejlépe 100R/100W.
11. Na úplný závěr opět jedna dobře míněná rada. Zvláště u modulu AUJ635, který je celý otevřený a ukostřený na síť buďte při každém zásahu
      do zapnutého modulu velmi, velmi opatrní. Já osobně jsem od těchto a podobných modulů schytal tolik ran, že už to ani nepočítám, ale někdo
      se slabším srdíčkem, či unavený by už to nemusel ustát, tak buďte kurevsky opatrní.
12. Na závěr dosažené výsledky : někomu se to bude zdát směšné, ale je to tak radikální a slyšitelné zlepšení, že stojí za to to zkusit. Z 
      původních asi 3% zkreslení při výkonu 1W a kmitočtu 1kHz zbylo za stejných podmínek necelých 0.33%, největší zkreslení má zesilovač na
      kmitočtu 10kHz a to bohužel celých 0,5%, za což je evidentně zodpovědné mizerné železo v budicím a výstupním transformátoru. Na 100Hz
      už je to lepší, tam jsem naměřil necelých 0,3%. Osobně si myslím, že na to, jak stará je to konstrukce, jaký je to bastl a na to, že tam signál
      prochází na výkonové úrovni /budič má výkon asi 2,5W/ přes dvoje železo, to není tak zlé.
13. Hlavně proboha nedělejte demontáž výstupního trafa podle toho debila danyka - to vinutí, které on nazývá zpětnovazebním, VŮBEC NENÍ
      zpětnovazební, ale bere se z něj napětí v protifázi pro elektronickou ochranu koncových KD503. Bez tohoto vinutí je ochrana zcela nefunkční
      a při prvním sebemenším impedančním přetížení, nebo zkratu okamžitě vyhučí koncové KD503, protože jim NEMÁ CO omezit budicí proud.
      Určitě jste si všimli, že zesilovač normálně pracuje i po vytažení celého modulu elektronického jištění - ano, pracuje, ale jen do prvního
      zkratu. Moduly AUJ635-636 jsou s dobře nastavenou elektronickou ochranou /osciloskopem/ i při trvalém zkratu na výstupu nezničitelné.
       
       
       Na závěr ještě kousek povídání, které s výše uvedeným textem až tak přímo nesouvisí :
       Samozřejmě, že lepší bude kvazikomplementární sérioparalelní koncový stupeň podle microlana, jenže kupované KD503 bývají většinou
       hodně mizerné, předražené, několikrát přetříděné a na "těžení" KD503 potřebujete moduly AUJ637 /alespoň čtyři/, kterých
       už postupně ubývá, anebo mají konce probité.
       Kdo z odrostlejších zachytil konec tzv. rozhlasu po drátě v ČR, měl příslušné známosti, tak si mohl zadarmo či za flašku při
       likvidaci odnést 500W výkonové moduly ADJ636A, ve kterých bylo kvalitních KD503 dvanáct kusů a na každém průměrném 
       rádiouzlu do 5.000 obyvatel bylo těchto zesilovačů /v paralelním chodu/ nejméně šest i více a kromě toho bylo v těchto
       modulech i spousta dalšího "bastlířsky" zajímavého materiálu - já sám jsem si z našeho místního rádiouzlu těch konců
       odvezl šest plus spoustu materiálu na jejich servis, který na každém takovém rádiouzlu musel být povinně k dispozici.
       Umím si poměrně dobře představit, jaký instalovaný výkon musel být ve větších městech, počítalo-li se s výkonem 0,5W na
       pobočku - rozhlas po drátě měl doma prakticky každý včetně paneláků a velkých sídlišť, krom toho to bylo tvořeno jako
       hvězdicová síť s dálkově ovládanými bezobslužnými koncovými stupni stejného typu, protože napětí 240V, na kterém
       dvoustupňová síť RPD pracovala, bylo přece jen nízké a při delších rozvodech z jedné centrály by už docházelo ke ztrátám,
       nehledě k tomu, že při tak rozsáhlém páteřním rozvodu se velmi těžko hledaly poruchy - proto bývaly budovány ony dálkově
       ovládané koncové stupně /tohle nemám ze své hlavy, to mi povyprávěl pán, který na RPD pracoval přes 20 let/. Takže podle
       tvrzení onoho pána je docela dobře možné, že zrovna ve vašem baráku je "nějaká" místnost, od které nikdo nemá klíče,
       nedá se tam nahlédnout /okna bývala zabílená/ a kde se např. může nacházet soustava paralelně jdoucích výkonových
       stojanů s celkovým výkonem např. 5.000W - což představuje deset jednotek ADJ636A po 500W, výkonnější zesilovač Vráble
       nikdy nedělaly a rekonstrukce z ruských elektronkových 1kW konců se dvěma GU81 na konci proběhla někdy v půli
       sedmdesátých let. Zpočátku to byly tranzistorové 1kW výkonové stojany ADC2100, které ale při nepřetržitém provozu byly
       tak strašně poruchové, že tehdejší Správa spojů požádala Vráble o vývoj výkonného a spolehlivého konce s automatickým
       zálohováním, limiterem atd. - tedy nynější ADJ636A, která se vyráběla ve dvou verzích, vzájemně záměnných - jedna /starší
       z nich/ měla výstupní transformátor s množstvím odboček a byla použitelná i pro městský rozhlas s napětím 100V a odlišně
       řešenou zdrojovou část, novější verze už tyto vymoženosti neměla a měla i dosti poruchový zdroj s elektrolyty 5G/50V.
       Dá se říci, že "odpadním" produktem vývoje těchto dvou verzí ADJ636A byly vojenské zesilovače TB500A a TB500B, chudší o
       limiter a rovněž dvěma způsoby řešení zdrojové části a signalizace poruch, jinak jsou oba tyto vojenské zesilovače
       naprosto špičkovým produktem, mají výkonovou část řešenou naprosto stejně, jako ADJ636A, pouze výstupní transformátor
       je jiný, je určen pro 100V a 200V výstupního napětí, přičemž starší verze TB500A má na výstupáku rovněž hafo
       samostatných vinutí, jejichž šikovným přepojením se s tímto zesilovačem dá hrát i do zátěže 8 ohmů. To je ale téměř k
       ničemu, protože jednak výstupní transformátor sám a jednak elektronika před koncovým zesilovačem je nastavena velmi
       ostře /36dB-okt/ pro provoz s plným výkonem až přesně od 100Hz, vršek omezen není, tam to šlape přes 40kHz - proto je v
       obou verzích zesilovače TB500 výstupní transformátor tak "podezřele" malý, oproti výkonovým blokům ADJ636A, které
       musely podle normy pro RPD běžet lineárně a s plným výkonem už od 40Hz. TB500 byly navrhovány hlavně pro hlásné
       účely, takže tam stačilo daleko menší výstupní trafo se značně vyšším dolním mezním kmitočtem.
       Zesilovače TB500A a TB500B jsou navrhovány ještě pro starou napěťovou normu 220V, takže připojíte-li je na síť, ve které
       je např. 240V, nic se nestane, vše tam má obrovské rezervy, pouze zesilovač místo jmenovitých 500W dává přes 650W na
       1kHz, což bylo s nemalým překvapením vyzkoušeno na umělé zátěži a jednak v terénu, kdy na 100V výstupu bylo navěšeno
       asi 700W příkonu v reproduktorech, bez sebemenšího protestu zesilovače, dokonce se ani nezapnul Mezaxiál, který má celý
       zesilovač provětrávat. Omezení na 100Hz naprosto nevadilo, šlo o mluvené slovo a semtam podkres. Všem, kteří se
       zabývají ozvučováním velkých a dlouhých ploch po 100V rozvodu tyhle zesilovače vřele doporučuju.

Web

2

Re: Zesilovací moduly AUJ635 a odvozeniny

Počkej jak podle mě...?, to je Tvoje idea, mira sem dal to základní zapojení, já jsem jen obšlehnul již funkční BA200, z DPA880 emitorový sledovač a boucherot a navrhnul tišťák

3

Re: Zesilovací moduly AUJ635 a odvozeniny

Ale vždyť to máš jedno, zes jako zes...

Web

4 ...editoval miro (25. 12. 2013 17:58)

Re: Zesilovací moduly AUJ635 a odvozeniny

Nedávno se mi dostal do ruky koncák AUJ 637 (alespoň jsem se domníval že je to on). Po kontrole, nastavení a připojení se choval velmi podivně, výstupní napětí bylo nezvykle velké a konec vykazoval přetížení. Při chodu bez jmenovité zátěže bylo vše OK. Dlouho mi trvalo, než jsem zjistil, že se nejedná o konncák AUJ637 ale ADJ637!! Je to tentýž 100W konec ale s výstupákem označeným 3AN637 35 který má výstup 240v. Vůbec jsem netušil, že něco podobného existuje. Nevím, zda je moje úvaha správná ale koncové stupně s označením všeobecně AUJ byly 100V a s označením ADJ 240V?

5

Re: Zesilovací moduly AUJ635 a odvozeniny

Přesně tak, ADJ635 a ADJ637 byly určeny pro paralelní chod ve výkonových rámech ADC2100 či ADC4120 pro rozhlas po drátě a rozvod napětím 240Vef. Tedy jen do té doby, než ve Vráblích dokončili 1kW-5kW výkonové rámy ADC s 500W/240V moduly ADJ636A.
ADJ637 jsou až na obvody paralelního chodu a jiné odpory v řízení nfb zcela stejné, jako AUJ637. Transformátorů 3AN674.10  /z AUJ637-100V/  mám mraky.

Jako ADJ636A jsou téměř shodně zapojeny i TB500A a TB500B, pouze TBčka mají menší a jiný výstupák/jedou až od 100Hz/ a výstupní napětí 100 a 200V, což ostatně dobře znáš. Jo a TBčka nemají kartu s limiterem, jako ADJ636A. Nicméně TBčkům ani hluboké přebuzení nijak nevadí. Jsou to vojenské, zcela blbovzdorné zesilovače. Mám oba druhy, od Bčka dokonce dva kusy, z nichž jeden používám venku.
Ještě k tomu ADJ637: sekundár výstupáku se dá drobným přepojením upravit na 120V výstup, což jednak ochrana konce ještě nehodnotí jako přetížení, ale hlavně lze z modulu tímto způsobem dostat 150W sinus. Když si ten výstupák vymontuješ a dobře prohlédneš, jak má zapojené sekce sekundáru, přijdeš na to.  Vše lze zjistit měřením napětí na jednotlivých sekcích sekundáru po přivedení trochu tvrdšího střídavého napětí asi 20V na tlustý primár. Tlustý primár má dvě a dvě sekce, propojené bílým drátem do série, které tak musí zůstat propojené.
20V si natočíš i réglem přes oddělovák, jestli máš.

Web

6

Re: Zesilovací moduly AUJ635 a odvozeniny

Všechno krásné..teď napsat podobný elaborát pro Music 70 / 130 jako vánoční dárek všem, co jej doma mají a bude tolik spokojených lidí do nového roku..

7

Re: Zesilovací moduly AUJ635 a odvozeniny

Ano ADJ 636 A mám a používám "venku", hlavně proto, že mají limitér ale trochu mě vadí hmotnost výstupáku, který chodí -pro mě zbytečně už od 40Hz. TB 500 taky vlastním a občas beru "ven", tady je výstupák solidní-malý, myslím že TB mají mezní kmitočet 200Hz a tak ten výstupáček stačí. Jenže, u TB mi vadí jedna věc a sice symetrický zapojení vinutí 100/200V s uzeměným středem. Občas, když taháme delší trasu s napětím 200V, použiju jednožílový kabel LK1 a druhý konec ženu přes matičku zeměkouli. To lze u ADJ 636A ale bohužel už ne u TB 500 páč ten má už sekundár uzeměný uprostřed vinutí. Teď, když není venku moc kšeftů zkouším experimentovat se dvěma koncema AUJ 637 v můstku a na výstup dám běžnej výstupák 1:5. Teoreticky bych pak mohl dostat na výstupu až 200V ale uvidíme, jestli ho nepřesytím. Určitě bude potřeba ořezat dolní kmitočet.

8

Re: Zesilovací moduly AUJ635 a odvozeniny

AUJ637 do můstku sice jo, ale je to velký, těžký a vůbec.. Dokonce nepotřebuješ ani invertor - vstupy obou AUJ637 dáš paralelně, nastavíš NAPROSTO stejnou vstupní citlivost obou jednotek /dejme tomu těch 1,55V pro 100V na výstupu/ a 100V sekundáry prostě jen dáš do série tak, aby se výstupní napětí sčítala. 100+100 bývalo za našich mladých let 200 smile
Tyhle šarády s trafy jsem dělal už mockrát, vzal jsem třeba výstupáky z AUJ637, což je totéž, jako přenosný trafo PT100, nebo i výstupáky z AUJ635, 100V vinutí jsem dal paralelně a připojil na 100V rozvod, tlustá vinutí šikovně do série a hned bylo trafo 100V/8ohm/200W smile

No tak ADJ636A je DR zesilovač a podle tehdejších norem pro DR prostě od 40Hz chodit musel, jinak by vrábelským neprošel ani na EZÚ, ani ruským testováním - to byl největší odběratel 2,5 a 5kW výkonových rámů pro ruský DR.

Web

9

Re: Zesilovací moduly AUJ635 a odvozeniny

Je Silvestr, tedy popřeju všem do roku 2014 hodně zdraví a co nejmíň vodpálenejch konců. Ale, my postižení si někdy nedáme pokoj ani ve svátek. Tedy trochu teorie, proč mají NF výstupáky vinutí složený např ze tří vinutí pralelně? Tuším, že pro vyrovnanější f charakteristiku, ale PLS o nějaký fyzikální vysvětlení. Dík a může to bejt až po novým roce!!!

10

Re: Zesilovací moduly AUJ635 a odvozeniny

Kvůli rozptylové indukčnosti.

11

Re: Zesilovací moduly AUJ635 a odvozeniny

Jj, díky jen nevím co si pod tím představit. Jakej bude rozdíl mezi trafem se třemi paraleními vinutími a stejným trafem s jedním drátem 3x větším průřezem?

12

Re: Zesilovací moduly AUJ635 a odvozeniny

jde o to, aby se maximálně všechno magmrtické vyblblo mezi vinutíma a minimum šlo mimo - rozptylem.
Tj rozdělit vinutí na více sekcí a ty prostřídat. Pokud dáš jedno tlustý vinutí tak více "siločar" má šanci "neprolízt" ostatními vinutími.
Zn ideál by bylo vinutí dělat tak že vineš třeba symetrický promár bifilárně, tj dvěmi dráty najednou pro oba koncáky a sekundár tímto vinutím "prokládáš" co vrstva vrstvou. Jenže pak zas budeš mít nechutně velký kapacity mezi vinutíma....i vnitřní kapacity vinutí.. je to holt s nima těžký s těma trafíčkama...

13

Re: Zesilovací moduly AUJ635 a odvozeniny

hrnousi, kdo by potřeboval podobný elaborát pro Music 70/130 je hňup a vůbec by do nich neměl hrabat...asi tak.

Samozřejmě, lze kvůli přebuditelnosti značně zvýšit napájení polovodičové části, osadit nízkošumovými polovodiči, nastavit znovu pracovní body a jsou z toho velmi slušné zesilovače. Pověz mi ale jeden jediný důvod, proč bych to měl zveřejňovat?

Web

14

Re: Zesilovací moduly AUJ635 a odvozeniny

Rád by som uviedol niekoľko podrobností z revízie a úpravy jednotky AUJ 635/636. Modul, ktorý bude ďalej popisovaný má štítkové označenie AUJ 635. Podľa zdroja a iných detailov by sa mohlo jednať aj o medzityp, o ktorom sa hovorí aj ako o AUJ 636. Podrobnejšie informácie, prípadne čo i len fotku k AUJ 636 je pomerne ťažké získať. Detailnejšie fotografie k skúmanej jednotke sú na:
https://uloz.to/!mxjRaTyV5/foto-k-auj-635-rar
Pri zapájaní na sieť musí byť kostra pripojená na ochranný vodič. Jednotka bola nefunkčná z dôvodu poškodených tranzistorov T7, T8. Po preskúmaní sa ukázalo ako nutné vymeniť všetky malé tranzistory, aj u BC 177 odpadol vývod. Použil som BC 546 a BC 556 a KF507/517. Overiť je potrebné aj kondenzátory. Odpory R17/18 je dobré vymeniť za kvalitné na 0,6W. Na pozíciu R3 je dobré dať trimer 1kΩ. Zdroj a koncový stupeň bol v poriadku. V tomto štádiu som jednotku neskúšal s reproduktormi,  pretože koncový stupeň mal značne potlačený kľudový prúd. Za účelom zavedenia kľudového prúdu je potrebné aby Ube KD503 bolo aspoň 0,58V. Treba preto upraviť bázové deliče koncových tranzistorov. Nejedná sa o nič komplikované. Odpory R42/R51 4,7Ω treba nahradiť hodnotami 6,8Ω a k nim pridať  paralelne trimer 50Ω. Napätie určené D11/D12 pre tento delič je malé, to sa zvýši zaradením odporu 4,7Ω do série s diódou. Pri tejto operácii je nutné overiť aj hodnoty termistorov R64/R65. V mojom prípade som mal hodnoty 6 a 11Ω, s tou menšou hodnotou by príslušný tranzistor ostal zatvorený. Kľudový prúd je možné potom nastaviť v pomerne širokom rozsahu. V mojom prípade mizne prechodové skreslenie pri 0,6 mV (10 kHz/100 mW) merané na R43/R52. Mám nastavenú hodnotu 0,8 mV, čo je asi 7 mA. Vyššia hodnota kľudového prúdu nie je účelná, ak vezmeme do úvahy oblasť určenia tejto jednotky. 
     Limitácia bola symetrická pri 116V/100Ω. Frekvenčný rozsah pri 50W pre -1dB je 30Hz až 20kHz. Rušivé napätie merané lineárne je asi 3 mV pri stiahnutom vstupe. V tomto štádiu som jednotku vyskúšal s basovou gitarou.  Reproboxy s 1x Fane 15-250 a 1xJBL 12PW7 (postupne) som pripojil cez kvalitný linkový toroid. Vstup som budil z linkového výstupu Mono 50. Zvuk bol veľmi dobrý, bez závažných nedostatkov.
     Venoval som sa aj úprave jednotky na použitie bez výstupného transformátora. Pri odstránení VT nie je možné ponechať modul ochrán v pôvodnom stave, predbežne ho treba vybrať. Pri odpojení primára VT dochádza k značnému napäťovému driftu na výstupe bez záťaže. Zmeny jednosmerného napätia sa prenášajú odpormi spätnej väzby do diferenčného stupňa, čo vedie k destabilizácii budiaceho stupňa. Je preto vhodné zapojenie upraviť tak, aby táto väzba bola čisto striedavá, zaradením sériového kondenzátora 100uF. Budič je potom jednosmerne dobre stabilizovaný vlastnou spätnou väzbou, kde je naopak úplne potlačená striedavá zložka. Napäťový drift výstupnej dvojice je možné významne obmedziť zaradením odporu napr. 270Ω/2W na výstup. Nie je to nijaká habaďúra ad hoc, pretože takúto záťaž má skoro každý takýto koncový stupeň vytvorenú buď odpormi reťazca spätnej väzby, alebo priamo deličom napätia linkového výstupu. V mojom prípade jednosmerné zbytkové napätie (offset) bez záťaže kolíše od -50mV po 50mV a závisí hlavne od teploty chladiča. Prísnym výberom prvkov bázových deličov by to šlo asi zlepšiť. S pripojenou záťažou to je +/- 2 mV.
     Ochranu koncových tranzistorov je vhodné realizovať blokovaním báz T5/T6 oproti stredu budiča bežným zapojením tranzistora a diódy. Treba však zobrať do úvahy, že takáto poistka už nemá taký komplexný charakter ako pôvodná. Použil som kombináciu KF507/KF517 a 1N4148. Vybavovacie napätie sa odoberá z odporu  R68. Bázy ochranných tranzistorov sú spoločne pripojené na bežec potenciometra 220 Ohm, ktorý je krajnými vývodmi pripojený k R68. Pri oživovaní je potrebné záťaž pripojiť cez vhodný striedavý ampérmeter do 10A. Jeho charakteristiku je dobré overiť, pri výkone 100W do 4 musí byť nameraná hodnota 5A. Potom bez signálu urobíme skrat a pri budení  nastavíme potenciometrom max. prúd do záťaže asi 8,5A. Vtedy poistka ešte neovplyvňuje max. výkon. Prúd do záťaže 8,5A znamená, že tranzistormi tečie asi 12A špičkového a 4A stredného prúdu, čo nie je málo. Preto treba záťaž pripojiť cez vhodnú tavnú poistku napr. 2,5A, prípadne 4A, v prípade rýchlej poistky, aby sa pretavila pri skrate s trvaním viac ako 2 sekundy. Pracovať treba rýchle, pretože chladenie nie je dostatočné aj napriek robustne vyzerajúcemu chladiču.
    Jednotka má v tejto verzii veľmi slušné vlastnosti. Výkon tesne pred limitáciou 128W, 100W výkonu od 30 Hz, odstup lineárne 90dB, kľudový odstup (k 50 mW) 58 dB. Skreslenie určite nebude vyššie ako uviedol kouč. V tejto verzii som koncový stupeň pri skúške budil z odzemneného linkového výstupu ASO301 (Studio EQ 130). S vyšie uvedenými skriňami hral vynikajúco. Je to dané slušným zdrojom. Myslím, že normálne nároky slušného basgitaristu tá jednotka splní. Aby som mohol posúdiť celkovú akosť zvuku, skúšal som jednotku aj s reprosústavou Pioneer CS722A. Kľudný alternatívny rock znel veľmi uspokojivo a zvuk pripomínal niečo ako TW40. Fakt to neznelo zle, nakoniec je to principiálne jeden kanál z Transiwattu 200S, ktorý sa používal na kvalitné ozvučovanie a aj dnes je cenený.  Pre praktické použitie tejto jednotky chystám rekonštrukciu zmiešavacieho pultu Tesla AZL 060. Myslím, že ani záujemci o mostíkové zapojenie nemusia byť sklamaní. Dve zhodné jednotky je možné zapojiť s použitím doplnkového fázového invertora, mám len jednu AUJ, takže som to nemohol overiť.

Příspěvky [14]

  Stránky: 1

Chceš reagovat? Musíš se přihlásit.

Audioweb.cz » Zesilovače, receivery » Zesilovací moduly AUJ635 a odvozeniny

Podobná témata


~±«|»¼½¾²³&@µΩπØ$£