Nejsi přihlášen. Přihlas se nebo se zaregistruj.
Audioweb.cz » Koutek pro začátečníky » 12V DC/AC měnič
Stránky: 1
Schema níže uvedené patří option modulu pro radiostanici, který umožní napájet 220V zařízení z DC zdroje 12V. Vnitřní trafo má na primární straně 120 a 220 a také 2 x 12V + budící vinutí tranzistorů. (na schematu zakreslena jen posledně jmenovaná vinutí. Chci se zeptat, jaký průběh z toho leze. Jen pro úplnost tranzistory jsou germaniové s ft 2kHz
jestli dobře vidím na tom miniaturním obrázku, je to obdoba dvojčinného měniče jaký byl v tesláckých stanicích s 2xQQE03/12 na anodové napětí. Tam byly 2x6NU74. Obdélník s nízkým akustickým kmitočtem. Ještě starší měniče byly pro napájení kompasu osazeného EF80,83 atd., tam byly 4x vybírané ruské P4G.
Dík za odpověď.
A co by se stalo, kdyby se tam daly křemíkové tranzistory a nebo druhá varianta fety řízené PWM drajvrem
A kdyby se přes primár dal rezonanční kond a do napájecí odbočky tlumivka, dělalo by to i pěknou sínusovku 
S PWM sinusovou modulací to samozřejmě funguje, ale tahleta "push-pull" topologie je na to naprosto nevhodná, kvůli nadměrnému rozptylu železnýho trafáku. V můstkový topologii se ale železné trafo dá sekat PWM dobře. Na sekundáru to chce jen drobný LC filtr (s filtrací zvlnění pomůže aj rozptylová indukčnost).
Ono to celé dává smysl jen ve vzájemným kontextu. To Fe jádro má svoji hranici možností (ztráty v železe a skinefekt vinutí počítanýho na ty stovky Hz). rychlost spínání diod. Výkonově tam to germanium stačilo když to běhalo ve spínacím režimu. Úplně stejně se tehdy dělaly měniče pro fotoblesky. S rychlým křemíkem a úplně jinou topologií se dostaneš na čtvrtinovou kubaturu a dvojnásobnou účinnost. Otázka je historická cena každý takový stanice po neuvážený přestavbě.
Na druhou stranu, budeš tu leštit a opatrovat nějakejn skanzen a pak sem stejně zrádci napustí deset mega pasáků velbloudů aby to tu leda osrali.
Ono to s tím původním germaniem nechce fungovat?
A s tím rezonančním kondem přes primár by ty trandy nefungovaly ve spínacím režimu nebo co? 
A o jakým skinefektu při PWM modulaci mluvíš? Cožpak třeba asynchroňák se musí dimenzovat extra pro připojení na frekvenčák? Tam žádný skinefekt nevzniká, tím trafem (a stejně i tím motorem) teče proud akorát těch 50Hz, se superponovanou trojuhelnikovou složkou zvlnění proudu, které má kmitočet toho PWM a zanedbatelnou velikost (<10%) proti tomu NF proudu.
asi mluvíme každej o něčem jiným, já myslel že se tu řeší napájení starý radiostanice tj, zdroj pro anody, už vzhledem k tomu výkonu nějakých 50-70 W mě nenapadlo že tím pohání asynchronní motory
Pokud vím, reagoval jsi na PWM modulaci (předpokládám, že microlan přemýšlel nad sínusovou modulací, jinak nechápu jeho úmysly s PWM) a na můj rezonanční zlepšovák.
//Jen sem se snažil poukázat na fakt, že při PWM modulaci vyšším kmitočtem se v trafu (ani motoru) žádný skinefekt projevovat nebude, rozhodně ne tak, aby tě to nějak moc muselo zajímat. VF složka proudu je malá (<<10% jmenovitého proudu) a pokud není malá, tak máme zvolen blbý modulační kmitočet 
Díky za podnětné příspěvky. Co se týká historické hodnoty, tak ta utrpí už překondenzátorováním, ale ten měnič je řešen jako zásuvný modul. A protože ho nemám, tak ho chci něčím nahradit.
//zkusím nasimulovat tu laděnou variantu, jak velký vyjde kondenzátor a tlumivka
já jsem reagoval na tu náhradu Si za Ge, čímž by stoupla dosažitelná frekvence.
Co to vlastně má (mělo) pohánět? holicí strojek radisty?
No ty trandy jsou do 60A, v zapojení to jede na 15A a živí to celý transceiver kenwood TS-820 s lampovým koncem 100W. Proto je tam spínač, který zapne předpětí při provozu se zapnutým koncem.
// právě jsem chtěl aby to jelo na stejné frekvenci jako s tím germaniem
Dyť ta frekvence oscilací na použitých tranzistorech prakticky vůbec nezávisí, tak co tu vlastně řešíte? S křemíkem ti to bude spíš možná akorát víc topit (větší úbytky).
Kmitočet je daný indukčnostma a mezí nasycení trafa.
Díky za podnětné příspěvky. Co se týká historické hodnoty, tak ta utrpí už překondenzátorováním, ale ten měnič je řešen jako zásuvný modul. A protože ho nemám, tak ho chci něčím nahradit.
//zkusím nasimulovat tu laděnou variantu, jak velký vyjde kondenzátor a tlumivka
Mimochodem, co na tom jdeš simulovat, když se to dá exaktně spočítat? Thomsonův vztah snad znáš a primární indukčnost změřit umíš.
Co jediný bude asi problém, že se při modifikaci stávajícího obvodu na rezonant změní napťové poměry v obvodu. Peak hodnota na kolektoru bude totiž pí*Uvstupní, nikoliv 2*Uvstupní, jako to bylo do teď.
Kromě thomsona je pak potřeba navrhnout primární obvod tak, aby měl přibližně Q=5 (až 10), čili v něm běhalo 5x tolik VA, než se odebírá W z výstupu.
Jediný, co je na tom samokmitajícím rezonantu trochu opruz exaktně určovat je velikost indukčnosti té tlumivky. Ale když jsem to zvládl zintegrovat já, tak to nemůže být tak těžké.
Modifikovat to stávající zapojení nemá smysl, to sem jen tak nadhodil jako variantu k zamyšlení, s úpravama by bylo asi víc práce než užitku.
Mě ty integrály moc nešly ani na škole, takže takový věci dnes raději svěřím simulátoru. Při pouhé záměně za křemík tam možná větší ztráta nebude, jednak rychlostí přeběhu a saturační napětí napětí moderních tranzistorů může být i nižší než u těch germaniových. Jen mám strach, aby to bylo stabilní, že by to možná sneslo nějaký kondenzátory mezi CB.
když to vezmu od konce, jestli tam ten modul vůbec není a stejně bys to od začátku vyráběl, včetně trafa, pak je možné jít úplně jinou cestou jestli jde o využití drahocenných Ah z baterek. V případě přijímací sestavy pak taky jde o rušení. Asi by byla blbost dělat z 12V střídavou síť a z toho pak napájet lampovej PA s trafákama opět na žhavení a pro anodová napětí, ale to musíš vědět ty.
Ge versus Si atd.: no právě s tehdejšími tranzistory a jejich rychlostí mělo smysl použít pro desítky W železo, tím byly dány indukčnosti, na desítky kHz ani nebyly tehdy ferity. Vedlejší dobrodiní těch Ge výkoňáků zas bylo, že to nerušilo.
Odsimulovat to možná nějak jde, ale nevím jak odhadneš vazby a kapacity v nějakým atyp trafu...
Ne, to co chybí je jen ta orámovaná část s těma 2 tranzistory a pár součástkama. Vinutí pro měnič jsou už namotaný v síťovým trafu.
Kromě thomsona je pak potřeba navrhnout primární obvod tak, aby měl přibližně Q=5 (až 10), čili v něm běhalo 5x tolik VA, než se odebírá W z výstupu.
To je synku nesmysl, to by jsi musel mít indukční prvky 5x tak dimenzované, to není účel rezonančního měniče.
Stránky: 1
Audioweb.cz » Koutek pro začátečníky » 12V DC/AC měnič
Nahrát obrázek