Jít do obsahu fóra

Nejsi přihlášen. Přihlas se nebo se zaregistruj.


(Stránka 5 z 8)

Audioweb.cz » Zesilovače, receivery » Zesilovač - třída D

  Stránky: ««« 1 2 3 4 5 6 7 8 »»»

RSS

Příspěvky [81 až 100 z 144]

Re: Zesilovač - třída D

Už je to silně mimo téma D zesů ale snad to neublíží. Ve směrovosti spočívá výhoda tlakových reproduktorů. Mají poměrně slušnou citlivost, a díky směrovosti se s tím dají dělat zázraky a nebo taky zkazit co se dá. Pokud je více systému pohromadě, je pochopitelně nutné sfázování. Není to na hudbu, maximálně tu hymnu nebo fanfáru ale poslouchat bych to na koncertě nechtěl. Největší citlivost mají tlakáče právě v hovorovém pásmu tedy asi 3kHz. Dolu i nahoru citlivost dost padá. Proto je třeba taky před konec zařadit potřebný filtr aby pokud možno celý výkon tlačil tam kde to hraje a ne tam nahulit basy který budou jen chrastit a nebo urvou kmitačku. Pro srovnání tlakového směrového systému a všesměrového reproduktoru používám přirovnání  světelného reflektoru a samotné žárovky.

Re: Zesilovač - třída D

Stejně jako samotné klasické měniče lze uspořádat do silně směrového sloupu s definovanými směrovými vlastnostmi, tak to lze dělat i s tlakáči s reentrantním zvukovodem, sám jsem to dělal na jedno fotbalové hřiště - dva "sloupy" z 6xARS453 naštorc a zvukovody těsně k sobě. Poradil mi to člověk už v důchodu, který se tím zabýval celý život a měl prsty i v ozvučení Strahova. Tmavě šedé, černé i laminátové, hranaté ARS453 s charakteristickým čumákem s proláklinou vpředu /ve skutečnosti je proláklina zatáčka reentrantu/ jsou asi nejznámější, nejvýkonnější, nejcitlivější a nejpoužívanější 25W přepínatelné tlakové systémy u nás. Vedle nich se ještě v menším množství vyráběl vzhledově stejný, ale pouze 15W nepřepínatelný systém s nižší citlivostí a hned po těchto dvou následovaly hliníkové kruhové T5OF a na vykrývání na menší vzdálenosti ARS433 s klasickým ARO667/ARO689 a 6W přepínatelným trafem, dost ještě visí i laminátových či plastových velkých ARS432 s ARO711/ARZ711 a 12,5W trafem. Na náměstích převažovaly také kulaté plechové 25W sloupy ARS503 s pěti ARO667, občas jsou k vidění někde v halách i starší, původně červenočerné plechové sloupy jakoby klasického tvaru se šesti ARO667 uvnitř - ten si pamatuju jako akusticky i směrově opravdu nejvýkonnější a citlivý sloup, donedávna sloužily u nás na lázeňském náměstí - ve čtyřech kusech s přehledem a bez zbytečných odrazů mluvené slovo levou zadní celé náměstí i s kolonádou.
Protože byly už opravdu škaredě zrezlé /ale do poslední chvíle hrály čistě/, nahradili je bez porady úplně bezmyšlenkovitě trojicemi segmentů ARS5015 a zjistili, že to stojí za hovno, tak se přišli poradit, co s tím. Napravil jsem jen fázování, se kterým se vůbec nikdo nenamáhal, to se trochu zlepšilo a sesměrovalo, ale ne moc. Moduly ARS5030, kterými by to šlo nahradit a dohnat to výkonem už nikde nejsou a tak to tam dodnes nehraje. Nabízel jsem, že nechám vyrobit speciály přímo pro to náměstí, ale už prý nejsou peníze..to člověk nepochopí.
K těm "sloupům" z tlakáčů: mně se tomu nechtělo nějak moc věřit, že to bude směrovat jako klasický sloup, přece jen to má vlastní zvukovody, ale kupodivu ano - ale až tak po nějakých 50-60m, blíž ne. To sedělo, barák fotbalistů s šatnami, klubovnami a hospodou byl od hřiště zhruba tak a 6/4" roury, na které jsme to našroubovali, byly na balkóně asi 6m vysoko. Natočilo se to mírně na strany k zábradlím okolo hřiště a byl jsem fakt překvapený, jak daleko to srozumitelně "dostřelilo". Odporuje to vší teorii, ale funguje to. Systémy samozřejmě ve fázi. Říkám tomu "dědinský lajnerej":-)

Web

Re: Zesilovač - třída D

Ano a to je bastlířu ráj.
Tady sice OT, se dobře čte, já mám problém, ale úplne OT.
Potřebuju /chtel bych/ nejaký jednoduchý ozvučovací systém, nejlépe tlakový, /takový tlakový/ který by mi pomohl ozvučit, menší akce, ohnostroje, kde se mi nejedná ani tak o kvalitu a jakost onoho zvuku, ponevač obvykle je tam randál ze samotného ohnostroje /výmety/ na zemi, stejne tak z efektú /výbuchy ve vzduchu/, ale bez hudby, na kterou je programována sestava, nebo bez podmazu, je to na houby.
Reším to tak, že si volám vždy nekoho, nebo si aparaturu pujčím. Ale problémy sou značné, pokud se jedná o nejaké vzdálené místo, nebo louku, případne jezero, melčinu na řece a pod. Tam sem odkázaný na generátor a tahat tam z lode velikou apareturu je opruz. Velký opruz..
Už sem to řešil i tak, že sem pouštel audio přes FM vysílač /vlastní/ ale je to tak trochu mimo zákon. V zahraničí stím nemely nejmenší problém. Zde se žije v jiné dimenzi byrokratické buzerace..
Ale na mnohé fakt malé akce, to chce, nejakou "malou" aparaturu. Pak hlavne by to take nemelo být problém skladovat a aby to nebylo vetší jak carachy na ohnostroj. Skrátka aby to vlezlo do Sprintera, "nekde v zadu" nebo "za dveře do LT45"..
Videl sem takovou aparaturu v USA, panel asi 1x1m, hluboký asi 40cm, rozdelený na 5x5 tlakových "nejakých" komor. V tom zabudovaný i zesilovač, přívod napájení a linka. Ale to, že sem to videl, mi vubec nepomohlo.
No a já zde vidím jedinečnou šanci, pro zesilovače D, byť by meli zkreslení přes 10%..
Problém je, do čeho ten "špatný" signál pouštet.
Proto si potřebuju oveřit, zdali je možné udelat 100V výstup, na takový zesák, jak se bude chovat napájení na EC atd..
Ale oveřovat to budu na malé ústřene v budove.
Zde pak napíšu jak sem uspel ze "zešilovačem" D 100V, zdali sem stoho zešílel, nebo se mi to povedlo.
Další krok bude tlakova sestava, reprocluster..
Praktické skušenosti mám ze sestavou 2x Yamaha DSR 115, když ji dám na magirusy, alespon 5_10m vysoko, dá se to reálne použít.
Lepší mi přijdou EV-ELX115P, ale to je jaksi ješte dražší, težší, vetší, nejlépe obstál EV-ETX15P.
Probém je cena, velikost a neužitečnost podobného PA systému u me, na jiné aplikace.
Nedelám ozvučení, ani nemám zájem o podobné práce.
Výhodou zminovaných soustav je, že je bylo možné napájet z relativne malé EC 3kW, naprosto bez problému.
Starší "nedigitální" EV a jine PA repráky, nebylo možné ani spustit, nebo vyhazovali neustále jistič.
A to dokážu na té EC svařovat do 80=100A na invertoru, bez problému z jističem a vypadáváním.
To je asi mé záklaní vyspecifikování požadavku, které mám na venkovní ozvučení, nemám li možnost se připojit ku nejaké ozvučené akci, nebo nemám na to nekoho, kdo mi to zvučí.

Re: Zesilovač - třída D

sinclair napsal:

Viděls někdy stovoltový zesilovač /Tys toho viděl soudě podle Tvých příspěvků dost málo/ s přímým stejnosměrným výstupem na stovoltové linky?
Co se bez výstupáku asi tak stane, pokud někdo či něco jeden pól švihne proti zemi?
Proč jsou 100V sítě zásadně konstruované jako symetrické proti zemi? Protože Hazys řekl, že je to nesmysl a že to jde i přímo?

Asi to bude troufalost. Napsat první příspěvěk a říct že Sinclair nemá zas tak pravdu. Ale bohužel Hazys má pravdu. Ty šmejdové Déčka jsou dnes běžně i ve 100V BEZ VÝSTUPÁKU.

(upravil samponek 1. 11. 2015 13:16)

Re: Zesilovač - třída D

Nehádejte se. Déčko i nedéčko bez trafa je prasačina. Když do toho někde něco pustíš tak koncák shoří.
I Déčko si drží na výstupu polovinu napájení a když do výstupu zavedeš nějaký proud, tak bum.

Re: Zesilovač - třída D

Šsmpone ale já mám na mysl profi 100V  zesi s certifikaci EU( třeba pro nouzové zvukové systémy) a ne životu nebezpečné zapojení s TL494.

Re: Zesilovač - třída D

Tak ono bude asi rozdíl napájet daným zesem 10 kanclíků a dvě dílny v jedný budově nebo to tahnout 5km přes celé město a půlku lesa. A nedejbože, když přijdou bouře s blesky.

Re: Zesilovač - třída D

Asi ne. Už druhým rokem to běži  na několika místech jako obecní rozhlas. A zatím vše v pohodě.

(upravil samponek 1. 11. 2015 14:37)

Re: Zesilovač - třída D

Bez trafa je to právě životu nebezpečné a je úplně jedno, čím je to buzené, jestli 494 nebo něčím jiným . Múžeš namítat, že TL494 bude napájen dalším síťovým zdrojem, ale to jaksi nestačí yikes

(upravil miro 1. 11. 2015 19:10)

Re: Zesilovač - třída D

100V zesilovače bez výstupního trafa nebezpečné nejsou, pokud je nevyrobíš ty. Proč by měly být nebezpečné když použiješ pro napájení bezpečné trafo.  Jde o spolehlivost a možnost poškození koncových trandů napětím naindukovaným na dlouhých linkách.

Re: Zesilovač - třída D

A co je lepší, dávat trafo do napájení, nebo na výstup ? Furt tam jedno trafo být musí. S tím rozdílem, že trafo v napájení může být spínaný zdroj, což výstupní jaksi ne.

Re: Zesilovač - třída D

Mal som v par projektoch instalacne koncaky LAB triedy C ktore su bez vystupaku aj na 100V linky a chodilo to v pohode. Bavime sa o zosiku s vykonom az do 4 × 1600 W ( C 68:4).

Desktop: EVE Audio SC203+ sub EVE TS107, Asus Xonar. HT: ELAC AM180, Pioneer VSX-924-K

Re: Zesilovač - třída D

Zesilovač D bez výstupního oddělovacího trafa nemá šanci přežít napájení venkovních linek či linek, kde hrozí zkřížení se silovým nn či jen prosté uzemnění jedné žíly.
Profesionálně provedené 100V a kdysi dávno provozované systémy RPD byly zajištěny, měřeny a provozovány tak, že se ve většině případů nemohlo stát zařízení téměř nic, o čemž u zesilovačů s přímými výstupy do linek vůbec nejsem přesvědčen.
Pokud to někdo takto dělá, odporuje to prakticky všem normám, které o tomto způsobu rozvodu doposud platí.
Ještě o tom napíšu do svého kumbálu, tam měl miro dotaz a já mu odpovím tím, co jsem u kamaráda projektanta vyčetl z vypůjčených norem. Ať už se to týká bezpečnosti či provedení.
Chápu, že v současné době cutting-costů a downsizingů bude asi drahé a velké trafo to první, co výrobce z přístroje vypustí. Pak ale takový přístroj bohužel odporuje naprosto všem provozním a bezpečnostním normám.
Je to tak možné používat pouze na centralizovaných systémech včasného varování, kde výstupy z D-ček jdou přímo na reproduktory, ale to opravdu není případ klasického 100V venkovního rozvodu a vůbec to nelze porovnávat.
Tam opravdu nikdy nevíte, kdy a kdo Vám jeden pól výstupu přizemní či se tam zavleče cizí napětí.
Na úplný závěr: jedním z prvořadých požadavků jedné konstrukční a jedné prováděcí normy je naprostá symetrie a zároveň izolace systému proti zemi, čehož lze dosáhnout dnes pouze galvanickým oddělením /a kondenzátory to nejsou/.
I bývalé systémy RPD byly vybaveny precizními hlídači izolačního odporu proti zemi s automatikami, které vadnou linku s porušenou symetrií od centrály odpojily. Na 100V systémech se to používalo pouze výjimečně a to tam, kde šlo o vysokou spolehlivost systému, užívaného jako varovně-bezpečnostní a povelový. Drážní 100V linky velkých seřazovacích celků tím byly vybaveny zcela všechny, často zdvojené a po stránce výkonu předimenzované a zálohované.

Web

(upravil Hazys 2. 11. 2015 20:22)

Re: Zesilovač - třída D

Norma nařizuje výstup oddělovat transformátorem, nebo norma mluví o tom, že má být výstup galvanicky oddělený a symetrický? To jsou trochu dost rozdílně věci, které si nelze zaměňovat. Jak je to tedy?

Re: Zesilovač - třída D

Jo, jo, von už anii ten rozhlas po drátě není co bejvalo smile

Re: Zesilovač - třída D

Není, protože už dávno nemá dráty, ale antény a prakticky vůbec se tu nepoužívá. A když je potřeba, tak půlka stanic nefunguje, protože za dobu nepoužívání v nich stačily vyhnít kondíky.

Re: Zesilovač - třída D

rozhlas po drate byl vyhradne pro poslouchani jedne stanice...typicky nastroj totalitniho systemu...sorry za OT

Re: Zesilovač - třída D

Danhard: Jo, jo, von už anii ten rozhlas po drátě není co bejvalo.
No to není a možná dobře. Ale mělo to svoje kouzlo a mě už to asi nepustí.
A co se týče bezdrátů? Ano, spousta přijímačů nechodí a nebo tak, že se to nedá poslouchat. Taky "úzkou" modulaci z často zarušené vysílačky zesílit a nacpat dál do tlakáčů, co by jsi chtěl. Je spousta obcí, které tento provozně drahý a nespolehlivý systém opustily, položily kabely a kvalitně, levně a spolehlivě hrají a budou hrát bez dalších nákladů a spotřebované energie několik let. Ale to už jsme zase hodně mimo téma.

(upravil Crifodo 3. 11. 2015 0:30)

Re: Zesilovač - třída D

Doplním kudlibabkovo výkřik, když už jsme tu odbočili od D-class, ne že by neměl pravdu, ale je to pravda typu "houby jsou jedovaté, zbraně jsou špatné, automobily škodí". Ono často záleží na úhlu pohledu na nějakou vlastnost a ta vlastnost zase záleží, jak velký kokot ji určí.RPD byl produkt totalitní doby, ale neřekl bych nástroj. Kdyby šlo o vnucování jedné stanice s jedním názorem, totalita by likvidovala možnost jiného příjmu, což se nědělo (Hitler stříhal krátkovlnné cívky z rádií a nutil lidem středovlnný lidový přijímač na který se dal chytit jen Goebbels, za bolševika byla rádia na všechna pásma dostupná jak komu kapsa stačila a jak výroba stíhala (historii výrobu přijímačů a počet návodů na stavbu rádií v 50-80 letech snad členové fóra jako tohle znají). Důvod pro RPD byl jednak strategický jednak technickoekonomický:
- podle ruského vzoru se předpokládala paralelní síť k radiové, která bude robustní při napadení, obtížně zarušitelná a diverzifikovaná (což se využilo paradoxně po vstupu spřátelených vojsk kdy RPD jako jediný vysílal a okupantům se ho nedařilo zlikvidovat technicky, vypnuli ho až politicky)
- v počátcích RPD tu byla jen síť AM a navíc čím dál víc průmyslově rušená, takže RPD byl kvalitativně o něco výš, a roli hrála ekonomika což si už těžko představíme, slušný superhet byl za 1-2 nivelizované měsíční mzdy, bedýnka RPD za stokorunu. Síť FM přišla až dávno po rozšíření RPD a pokrytí šlo velmi pomalu (ani v 80. letech nebyl všude signál všech okruhů stereo.
- k jedinému totalitnímu programu, což je v podstatě pravda, upřesním že v okresních studiích byla možnost, využívaná podle invence ve středy vysílat okresní pořady na místní téma, záleželo čistě na nápaditosti redaktorů využít dané limity
A nakonec jak je to jinde, např. ve Švýcarsku byl "totalitní" drátový rozhlas zrušen až v roce 1997 tedy pár let po nás, Itálie má svůj "filodiffusione" dodnes a údajně spíš jako doménu příznivců klasiky a audiofilů, italský systém (s 5 nebo 6, teď už nevím) subnosnými frekvencemi vybíranými v přijímači pasivním filtrem měl být v 80. letech převzat i u nás a příslušní vývojoví pracovníci se tím zabývali, bohužel jak to v Kocourkově chodí, než to vyzkoumali, přišla satelitní doba.
edit1 ovládání obyvatelstva jednou hlásnou troubou neskončilo s koncem bolševika, pouze se dělá jinou metodou, např. skupováním médií, jistý rozdavač koblih ví své
edit2 často se plete (i zde) rozhlas po drátě a místní rozhlas, což je asi jako plést si knihkupectví s vylepováním plakátů.

Re: Zesilovač - třída D

U mě doma panuje totalita v tom smyslu, že odmítám poslouchat komerční sračky z rádia a rozhlas po drátě je u mě doma šiřitelem jedinné stanice a to rádia Beat, kteréžto se nedá chytit ze vzduchu protože bydlím u hranic a tedy není signál. smile

Web

Příspěvky [81 až 100 z 144]

  Stránky: ««« 1 2 3 4 5 6 7 8 »»»

Audioweb.cz » Zesilovače, receivery » Zesilovač - třída D

Podobná témata


~±«|»¼½¾²³&@µΩπØ$£