Crifodo, myslím, že u těch KSY62B určitě ne. Našel jsem v pohodě kusy s h21e=300 i víc, ačkoli katalog to skoro nezná. Je to nějaký vojenský výběr a čepice to má značené zeleně, fialově a červeně-nevím, co to znamená. Mám toho pytel, 300ks určitě a tak je snadné vybrat šikovný kus.
Objektivní metoda měření F, jak jej udává výrobce se asi realizovat nedá - nemáme zapojení, v němž měřili ve výrobě. Ale zcela jistě měřili v nějakém konkrétním pracovním bodě, vybraném s ohledem na optimální pracovní podmínky/linearita, přebuditelnost, stabilita/ a v nějakém kmitočtovém rozsahu - měřili tedy i blikavý či výstřelový šum na dolních kmitočtech a směsku růžovky a sněhu na kmitočtech horních. Už jsem Rožnov, resp. archiv obesílal s prosbou o technickou metodu, popř. přímo zapojení přípravku a bylo mi celkem neurčitě sděleno, že to sice v archivu pro nf tranzistory je, ale ke každé typové řadě čipů jinak a nebylo to určeno ke zveřejnění - takže pokud něco mám dostat, musí někdo dost vysoko schválit.
Ale vzhledem k tomu, kolik vody proteklo v Bečvě od ukončení výroby, nemusel by to být problém třeba i s přípravky na průběžné testování výkonových čipů na druhý průraz, kdy se ještě před zapouzdřením likvidovaly vyslovené propadáky. Po zapouzření se test na SecBreak dělal u trandů nad 100W pravidelně, do 100W namátkově. Třídění do napěťových skupin jen na čtyři kritéria a SB mezi nimi nebyl. Jinak řečeno - KD606 s Uce max=100V si může nechat líbit o moc víc, než KD607 s Uce max 80V. Proto jsem nedávno 300ks niklovaných KD606 z roku 1981 koupil. Jsou naprosto skvělé, v mnoha směrech lepší, než průměrné, galvanicky pocínované KD607, vyrobené později a koupené taky nedávno. Citelný rozdíl proti KD606 a určitě i KD616, které bez rezervy Jandovci prali do TWček i do AuRy. Nedávno jsem v Z1 našel fakt zajímavou kombinaci - KD616 s betou 27/4A a KD3055 s betou 30/4A. Z fabriky, neupravovaná. Dávalo to celé sotva 2x20W a ještě asymetricky..
Ale zpátky k nízkošumákům.
Například KC509, co jich mám asi tak 1000ks darem, vybírám v přípravku s pevným pracovním bodem a s Ic kolem 100uA, přípravek je postavený z odporů TR161, které z toho, co jsem měl možnost měřit, až do hodnoty 220k šumí nejméně. Je to dvoustupňový přímovázaný předzesilovač jen pro npn tranzistory s Au=100, perfektně stíněný. Krom plíškem stíněné patice pro tranzistor je ven vyveden na cinch jen vstup, který uzavírám kovovými cinch zástrčkami se čtyřmi odpory různé velikosti jako simulaci výstupní impedance zdroje signálu podle toho, kde má tranzistor pracovat. Pak už jen potenciometr nastavení prac. bodu celého zapojení a měřicí bod.
Výstup je přes aktivní laditelnou propust 24dB/okt 2,5-12kHz a dá se vyřadit - u některých npn tranzistorů má šum skoro charakter hukotu i s obsahem nižších kmitočtů, ale to jsou většinou exoty jen dobré na spínání relé, nic jiného. Výstup z propusti jde na nf mVmetr izolovaný od sítě a současně na sledovač signálu, co se skládá z hodně dobrého fetového předzesu se schottky vstupní ochranou, základní citlivostí 3mV, děličem po 10dB až po 300V, navazuje přepínatelná zádrž pro nízké /100Hz/ a vysoké /10kHz/ kmitočty a asi 10W komplementární Sinclair s 10MHz konci, vybabraný na 30V/us. Dvoupásmový 6" koaxiální reproš Philips vyšší třídy, kde je opravdu slušný 1" neodymový výškáč a to celé je napájeno ze dvou 12V/4Ah gelovek, nijak nespojených se sítí.
Přes tento sledovač to zároveň poslouchám. Je to vhodný doplněk k tomu, co ukáže mVmetr, aspoň víte, jaký charakter ten šum má.
Ale určitě budu rád, pokud se mi z rožnováků podaří něco vyrazit - něco kalibrovaného. Vím, že Tesla Brno dělala nějaký měřič šumu, ale nevím o něm víc než to, že byl určen spíš pro germaniové a vf tranzistory - budu rád, když někdo napíše víc.