Originální soustavy Elektronika měly třípolohové posuvné "japonské" přepínače, které docela slušně vypadaly, byly zapuštěné, takže koukala jen černá páčka 5x5mm, přepínače byly mimochodem zapuštěny ve stříbrném plechu, na kterém byla sítotiskem natištěna i kmitočtová charakteristika v jednotlivých polohách přepínačů. A ano, střední poloha byla "nulová", kdy na středech a výškách nedocházelo k žádnému útlumu či zdůraznění.
Voltikovy bedny jsou hodně nepovedený a prasácky udělaný pokus originální bedny okopírovat.
No řekněte - který, byť sebeblbější a lowcost výrobce by ze soustav nechal trčet tyhle ohavné, čtyřicet let staré modely silnoproudých přepínačů?
Mnohokrát jsem tyhle soustavy opravoval a asi je škoda, že jsem si od nich nikdy nenakreslil schéma.. Elektronika do originálů totiž valila nikoli bipoláry, ale na basech a středech bohužel "bipolárně" zapojené obyčejné elektrolyty řady TE676, v případě menších kapacit longlife řadu TE976, které samozřejmě bez polarizace vyvádějí hrozné věci - pouze na výškách byly MP hovňáky. Prakticky vždy byly "podpálené" výškáče a vadné elektrolyty ve výhybce.
Výhybka byla na dně soustavy, propojena s deskou přepínačů a středovým+výškovým reproduktorem plochým desetižilovým vodičem PNLY 0,75mm2.
Výškový reproduktor byl VŽDY ARV3604/3608, zafrézovaný a zčásti zakrytý asi 80mm otvorem v krycím hliníkovém stříbrně eloxovaném plechu, totéž zafrézovaný střeďák s otvorem v plechu asi 130mm - zřejmě proto, aby nebyly vidět šrouby.
Originální posuvné přepínače byly poměrně vysoké a robustní s tlustými a delšími vývody, zřejmě určené pro větší proudy. Procházely přední deskou přes profrézované kulaté otvory asi 40mm a jak už jsem napsal, byly zapájeny v pomocné dps ze strany spojů, ze strany součástek pak bylo několik drátových odporů TR507, pomocná dps zevnitř něčím přilepena.
Jugoslávský výškáč AZSK 25/4 tam nemá co dělat.
Pokud nahrazovat kondenzátory /což je téměř vždy nutné/, tak MKP380 od ES Ostrava, popřípadě Bennicy z Prodance, nebo zahraničí. Bohatě stačí na 63V, ale menší kapacity v tak malé voltáži se dělají tuším až od 100 či 160V.