Postavme si flaškostroj... (Stránka 35 z 90)

Tomáši za tebe, servo, nebo proudový zdroj s tranzistorem, nebo úplně něco jiného,případně kombinace řešení ?

Díky

A laborovat s rozložením napětí.... třeba 20V na proudovým zdroji a zbytek předpětí.... ?

pánové, na flaškách se dá postavit i lecjaká studijní práce, v tomto případě práce Bakalářská, fakt je z roku 2010.

http://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace_ … e_id=28132

Eh blbě jsem se vymáčk...

Fascinovalo mně, že někdo na FE VUT má jako bakalářku flaškovej zesík... v r 2010... myslel jsem to krapet ironicky, páč najivně si myslím, že předmět diplomky a bakalářky by měl být kupředu jdoucí svou myšlenkou. Tohle mi připadlo spíš na katedru pomocných věd hisporických
Není tam nic novýho, jen je to pěkně zpracovaný s trouchou tý matiky.

Ja som na flaskach postavil svoju diplomovu pracu. Komplet zaklad a navrh stupna SE plus simulacia v PSpice. Rok 2011.

RUDOLF04:
Proudový zdroj jedině v A třídě, jináč to ztrácí ten oný... funkčnost... krmit celý Bčko proudovým zdrojem.. no nevím jestli je to vůbec technicky realizovatelný. Si to nějak nedokážu představit.

Co se tejče horního konce, já s EC86a ECC88 chodil v celým 4 pásmu úplně v poklidu. Ta EC86 šla dokopat i vejš, ale já osobně to nezkoušel

můj názor:
když předzesilovací flaška (vstup, inverotr, rozkmitový zesilovač..) tak trioda. když je trabl s impedancema tak kaskoda.
Když koncová tak dobrá pentoda (svazková tetroda - já su jeden z těch idiotů, co je háže do jednoho pytle   )
Když VF tak jedině trioda, když výkonný VF tak jedině klystron - magnetrony patří do trouby a možná tak radaru.

S flaškama si de pěkně pohrát a vyblbnout se, ale osobně si myslím, že to je již uzavřená věc, žádný překotný další vývoj (teda pokud je mi známo..)
tj materiál pro fajnšmekry...

Na bakalářku a diplomku bych já osobně cítil náměty v problematice současné techniky a případně i budoucí... Vysoké školství ČR se tak nějak pomalu ale jistě degraduje...

Dělat si "doktorát" na "Maršálovský čtyřdíře" (Fender, Mesa Boogie, Hughes a Kettner a další odpustí, že jsem Maršála jmenoval jako prvního) se mi jeví krapet tak nějak technicky mimo...

Všimněte si, že v literatuře uvádí zde "oblíbeného" Federmanna.

Děkuji za odpovědi.
K VŠ - přínos výše zmíněné bakalářky vidím v ověření SW pro návrh zesilovače se skutečně naměřenými parametry, v této práci to nepokládám za dostatečné. Jinak je to spíše rešerže. Cena těchto prací vidím ve vlastním přínosu autora k dané problematice. Takže souhlasím s horším hodnocením.

PS: Před několika lety jsem připomínkoval diplomku na téma riziková analýza. Byl jsem překvapen, že dostupná česká literatura různých autorů obsahovala výraznou chybu v hodnocení mnoha malých ohrožení s dopadem na velikost případné ztráty - asi chyba překladu a následné přebírání bez hlubší kontroly. Právě bezmyšlenkovité přebírání jiných poznatků nemám rád, i když se jej i já zvesela dopouštím.

k Dalčovi - dosti dlouho jsem pracoval s permaktrony, abych nemohl prohlásit o elektronkách, že jsou pasé. I s běžnými elektronkami lze dělat řadu kouzel, zvláště s těmi vícemřížkovými. Ve vztahu k tranzistorům mě napadá velmi mizerné přirovnání z oblasti procesorů - elektronky lze přirovnat k CISC, tranzistory k RISC. Jenže. podobně, jak vývoj převálcoval RISC a CISC, tak převálcoval i elektronky a tranzistory. Takže vítejme v muzeu.
Proti triodám nic nemám, v řadě elektronkových aplikací jsou nezastupitelné.
K úrovni VŠ smutně souhlasím. Co jsme měli kdysi na průmce (regulace PŠE Olomouc), to nyní řeší bakaláři (technická kybernetika VUT), a to je ještě ta náročnější škola.
K proudovému zdroji v nf zesilovači. Poprvé jsem se s ním setkal v klonech oblíbeného zesilovače sinclair. Později by se dal dohledat i v jiných zapojeních. V elektronkovém konci jsem ho ještě nerozdýchal. Kvůli nepřesycování výstupního trafa upřednostňuji dvojčinný stupeň a s ohledem na životnost koncových lamp režim (správně třída) AB, spíše do B. A tam se nehodí. Nebo variace na třídu zesilovače G či H, pro větší výkon větší proud? Nevím, co to udělá ve výstupních charakteristikách, kolem pracovního bodu nebývají lineární (výstupní impedance).

k PB0305 a Sendy - omlouvám se za vlastní názor
Pan Federmann prošlapává novou svou cestu a nejde s ostatními v jednom šíku. Prozatím jsem v této problematice nezaznamenal mnoho věcných argumentů a vůli jeho odlišný přístup pochopit. Nezdá se mi, že předkládá falšované výsledky svých měření.

2 rudolf04 - nikoliv, pan Federmann byl mnohokrát odhalen při manipulaci s fakty, jeho "práce" mají spíš cenu coby špatný příklad zoufalé snahy vyniknout za každou cenu. Web plný omylů, vědomých lží, nesmyslů, to hodnotíš kladně ?
Je to důstojný následovník pana profesora Metánovského, ten ovšem i něco sám vynalezl a uvedl do praxe. Takový nepřekotitelný kalamář jistě posunul lidstvo na cestě techniky vpřed.