Jak již bylo řečeno dříve, tak ve 3. generaci rozhlasových ústředen byly moduly AUJ635, 636 značně nespolehlivé a to i ty, které měly mírně sníženo napájecí napětí, protože byly v provozu 24 hodin denně a 365 dní v roce, rozhlas po drátě byl považován za velmi důležitý a spolehlivý sdělovací prostředek, pracovali u něj prověření a spolehliví lidé /nechci tu rozmazávat kdo byl kdo/ - aspoň si to tak na ministerstvu pošt a telekomunikací, pod které RPD patřil, mysleli.
Situace už ovšem byla technicky i politicky neúnosná /pořád jsme časově téměř před koncem 2.poloviny 70.let minulého století/, reklamací z vyvezených i domácích výrobků přibývalo a objednávek ze zahraničí ubývalo. Mohu-li si na toto místo dovolit vložit svůj názor, tak minimálně 70% poruchovosti 100W modulů AUJ635,636 bylo zaviněno mizernou kvalitou montovaných komponentů. Kondenzátorům 5.000uF/50V se ani ne po měsíci provozu upalovaly vnitřní přívody ke svitku, tranzistorům typu KF se "záhadně" ulamovaly přívody /dnes už víme, že to je bodová koroze, zaviněná nekvalitním očištěním a konzervací drátu před zlacením - pro nezasvěcené uvádím, že to sice byly pozlacené vývody, ale z železného drátu.../,nefunkčními elektronickými ochranami, ve kterých byly uhnilé vývody tranzistorů, odcházely i koncové KD503 a stoupala spotřeba i ostatních náhradních dílů.
Proto bylo v létě roku 1979 rozhodnuto, že pro 4. generaci rozhlasových ústředen /výhradně stojanových s jednou výjimkou - spíš mixážním pultem, než ústřednou a to AUA4146/ budou vyvinuty úplně nové, moderní a spolehlivé moduly s možností rozsáhlejší diagnostiky i vlastních ochran modulu. Na zesilovači pracovali ing. Komaromy a ing.Minár a už v zimě 1979 bylo prvních deset prototypů odvezeno na EZÚ. Spěchalo se, protože ústředny a přídavné výkonové rámy už byly hotovy, ale nebylo do nich co dát / k mezitypu AUJ636, který sice nezkresluje a do ústředen 4.generace bez odmlouvání a plně funkčně pasuje se Vrábelští vracet nechtěli/. Prototypy AUJ637 byly podle EZÚ upraveny, poté schváleny a mezitím se ve Vráblích už upravovala linka na výrobu AUJ637.
Na tomto místě musím podotknout, že modulů AUJ637 jsou DVA DRUHY. Na první, zběžný pohled je od sebe nepoznáte, ve stojanu jsou mezi sebou bezproblémově záměnné, ALE :
První typ modulu, který se záhy přestal vyrábět, měl ochranu proti ss napětí na primáru výstupního trafa tak přehnaně citlivou, že reagovala i na určité nesrovnalosti v zesílení použitých dvojitých tranzistorů a modul po zasunutí do stojanu po několika sekundách vypadl, odpadlo výstupní relé a protože všech 12 jednotek AUJ637 pracuje ve výkonovém rámu AUC4120 paralelně, značně klesl výkon stojanu jako celku - kdo má servisní manuály od těchto relikvií, může se podívat, o kolik spadne výstupní napětí rámu při výpadku jedné, dvou, tří až x jednotek. Tyto přehnaně citlivé moduly poznáte podle toho, že jsou v nich ještě použity kondenzátory TC937a /i když čtyři/ a podle dvou řad fastonů 2,8 jako přívodů do obvodu ochran nalevo desky - tam, kde trůní podle mne zcela zbytečné a modul prodražující jazýčkové relé se třemi kontakty. Při domácích úpravách pro provoz do impedance 4 ohmy samozřejmě stačí v ochranách z patice vytáhnout MAA741 a je po ptákách.
Následně byl tedy modul AUJ637, resp. jeho ochranné a signalizační obvody konečně upraveny tak, že moduly chodily jak měly, v Rusku už měli dokonce všude 220V, tak byl vypuštěn volič síťového napětí Starší moduly tohoto typu poznáte podle jedné řady fastonů 2,8 mm v obvodu ochran, v tomtéž obvodu najdete diody GAZ51 s uhnilými přívody /vždy bývají uhnilé i na desce zesilovače v ochranách proti zkratu/, a mají pořád ještě osazené elektrolyty TC937a 5.000uF/50V.
Nejnovější exempláře AUJ637 mají černěné chladiče, v celém zesilovači jsou místo diod GAZ51 osazeny schottky diody KAS21/40 /žlutý a černý proužek na bílém podkladu/, místo starých kýbl-elektrolytů TC937a jsou osazeny novější TE925 4.700uF/63V, v Boucherotu jsou místo hovňáků 220n osazeny TC206 220n/250V, na primáru síťového trafa je odrušovací kýbl v hliníkovém pouzdře 100n/250VAC, na sekundáru je rovněž odrušovací kyblík 47n/250V-většinou kvalitní terylen TC280 nebo NDR polystyren TGLxxxx.
Ovšem jedna zákeřná závada v obou druzích AUJ637 přetrvala a mnozí už na ni přišli, možná i díky mému dřívějšímu článku o úpravách AUJ637 - uhnilé přívody k "pozlaceným" přívodům dvojitých tranzistorů KC809-810. Tyto dvojitá KCčka, která mají klobouk i vývody pocínovány, tímto neduhem netrpí. Pozor při opravách, je to tam všecko tak nějak natěsno a hlavně si proboha zapamatujte pozici výstupku na klobouku KCčka. Jak ho naletujete opačně, zesilovač Vám vytvoří nádhernou skorovánoční atmosféru plnou jiskřiček...akorát tolik smradu by u toho nemuselo být
Pokud se pustíte do úprav podle mého dřívějšího článku, tak samozřejmě podle schématu jedno KF507, tyristor, diody, jazýčkové relé, operák a další zbytečnosti vyletujte do pryč a zesilovač vybavte plnohodnotnou ss ochranou, protože každý slušný zesilovač ji má mít, nelze se z toho vylhat tavnou pojistkou apod. Používám při těchto úpravách, pokud mě o to někdo požádá, modul SPP1. Nepotřebuje žádné sólo napájení /napájí se přímo ze střídavého napětí výkonového sekundáru/, je malý a v zesilovači je i po kapotáži místa dost.
Snad jsem toho mnoho nezapomněl, no a kdyby, klidně se zeptejte.