Re: Klub důchodců

Co se tyce nemoci,tak jedinym duvodem toho ze onemocnime jsou nespravne zivotni postoje.Uplne vyleceni je mozne jedine uvedomenim si nasich postoju,pochopenim toho co je na nich nespravne a postupnou zmenou techto postoju.Vsechna ostatni reseni jsou jen docasna,plati pro bylinky,lecitele i doktory.
Je dulezite vsimat si jak jsme kriticni k sobe i druhym,jak odsuzujeme a obvinujeme sebe i druhe.Je to celkem fuska chtit videt  svoje skutecne postoje a vetsinou je to bez pomoci zkuseneho terapeuta nemozne...
Nase problemy za nas nikdo nevyresi,tuhle praci musime udelat my sami...pokud na sobe zacneme pracovat ,jsme schopni i v pomerne kratke dobe vylecit i telo a zbavit se nemoci,ktere jsou vazne a ktere nas trapily treba cela desetileti.

Re: Klub důchodců

Kdysi jako študáci jsme byli na exkurzi v Tesla Rožnov. Protože jsme se zajímali jak je to s kvalitou MDA2020 a kdy se zlepší, dostali jsme jasnou odpověď: " jo, nám se podařilo opajcovat jednu z prvních verzí a ona měla své mouchy... Už "máme" i poslední verzi, která je bezproblémová.
Na tu si ale budete muset počkat až se doprodají ty tisíce kusů námi už vyrobených. Pak už bude vše OK"

Re: Klub důchodců

vcelku vesela historka...i ja mel zesik s MDA2020 a pokud se dobre pamatuju nelibil se mi zvukove spodek pasma...

Re: Klub důchodců

Bobobrod:
Pravdu díš, já v Tesle dělal.
Jenže mi lítaly i ty z následujících sérií (r.v. cca 1985až1990).
Prostě MDA2020 je mé trauma z mládí.
paradox: MDA2010 mi všechny jely úplně pohodově.

Re: Klub důchodců

kudlibabka napsal:

Co se tyce nemoci,tak jedinym duvodem toho ze onemocnime jsou nespravne zivotni postoje.Uplne vyleceni je mozne jedine uvedomenim si nasich postoju,pochopenim toho co je na nich nespravne a postupnou zmenou techto postoju.Vsechna ostatni reseni jsou jen docasna,plati pro bylinky,lecitele i doktory.
Je dulezite vsimat si jak jsme kriticni k sobe i druhym,jak odsuzujeme a obvinujeme sebe i druhe.Je to celkem fuska chtit videt  svoje skutecne postoje a vetsinou je to bez pomoci zkuseneho terapeuta nemozne...
Nase problemy za nas nikdo nevyresi,tuhle praci musime udelat my sami...pokud na sobe zacneme pracovat ,jsme schopni i v pomerne kratke dobe vylecit i telo a zbavit se nemoci,ktere jsou vazne a ktere nas trapily treba cela desetileti.


Že by mi znovu narostly amputovaný prsty a vyléčila se artroza kloubů? yikes

Jinak k těm dobám minulým.
Mě se po nich teda rozhodně nestýská.

Re: Klub důchodců

Mě tedy jo. Začíná to, když vystrčím nos večer ze dveří! Pětina je tu nepřizpůsobivých. Jít do parku? Není nárok. A dopoledne, je jich plné město, protože jinak jsou všichni lidé v práci!

Re: Klub důchodců

Prsty ti nenarostou,co se tyce artrozy tam muze dojit ke zlepseni pripadne k vyleceni...pokud te zajima jaky postoje zpusobujou artrozu napis mi mail...

(upravil Betaron 5. 12. 2012 13:16)

Re: Klub důchodců

..životní postoj, změna životní filozofie;

Tři měsíce v protialkoholní léčebně
Skoro jako zákonem schválnosti nastoupil jsem pobyt v PL v pátek 13., měsíce prosince 1996. Stalo se tak na mé osobní přání a doporučení psychoterapeuta.
Proč se tak stalo:
Celé roky, od svých šestnácti let, jsem vedl bohémský život umělce. Hrávajíc na baskytaru tehdy více jak dvacet let na tanečních zábavách a jiných veřejně prospěšných akcích. Negativní stránkou této bohulibé činnosti bylo nezměrné požívání alkoholických nápojů všeho druhu muzikanty, s postupným návykem na tuto drogu. V konečném stadiu s přechodem do závislosti. Opravdu si netroufám odhadovat, jaké potoky alkoholu protekly mým vlastním hrdlem. V inkriminovanou dobu byly výsledky jaterních testů přímo hrozivé. Nějaké to delirium jsem taky absolvoval. Dal jsem organismu řádně na frak a řada společenských průserů svědčila o tom, že je nezbytně nutné s  tím něco udělat. Nebyl jsem schopen sám se z tohoto stavu vymanit. Absťáky příšerné a nakonec už šlo o život…...atd.
Teď v prosinci je to 16 let absolutní abstinence, ale jiní mí bývalí spoluhráči z kapel, ve kterých jsem působil, tolik štěstí neměli. Tři už jsou díky tomu v bigbítovém nebi a další, kdysi výborný klávesák, troska.
Co se týká pití, on je to takový národní sport. Mohu ze svých zkušeností porovnat pití muzikantů za socialismu a v dnešních dobách. Tehdy jsme s kapelou hrávali po tancovačkách pátky, soboty, přes léto i neděle týden co týden. Mimo to i šest let coby kavárenští hráči. Na zábavách byl náš standard takový: ještě než se začalo, vypařili jsme půlku rumu a dále v průběhu zdárně postupující zábavy ještě další tři, někdy i čtyři flašky. Pořadatelé nás znali a byli na nás s baterií tohoto druhu materiálu nachystaní. A nebylo-li více rumu, uměli jsme operativně přejít na víno. Tehdy jsme si s nějakou zodpovědností hlavu nelámali. Všichni byli nalití  i na sále, pořadatel vydělal – chodilo 300 až 800 lidí, a tak byli všichni spokojení. A za ranního kuropění s drakem domů. Průsery byly, do toho zákazy hraní. Byl jsem kapelníkem, a tak občasné absolvování disciplinárního řízení na OKS bývalo nabíledni.
Dnes je přeci jen situace jiná. Možnost svobodně se presentovat, velká konkurence kapel, žádná persekuce ze strany politruků OKS apod.

..osobně jsem se svým životním postojem vyrovnám, na spoustu věcí se dívám jinýma očima, ale nástrahy určitě přetrvávají….

Re: Klub důchodců

K těm MDA2020 vs. MDA2010 mám takový zajímavý poznatek. Kdysi jsem nefunkční MDA2010 opatrně rozlouskl kleštěma a v ruce mi zůstal ten chladicí plíšek s nápisem TESLA MDA2010 a z druhé strany toho plíšku přilepené torzo čipu. Část čipu byla zachovalá. Dal jsem to pod obyčejný jednoduchý mikroskop a byly tam krásně vidět cestičky atd. s nápisy +, - apod. Ale co hlavně - pod mikroskopem byl zřetelně vidět na čipu vyleptaný nápis vyleptaný "MDA2020". Tak já nevím... Že by selekce až po tom, který se povedl více a který méně a potom až ho patřičně označili? Asi jo.

Re: Klub důchodců

No v tesle se mnohé integráče tzv rozměřovaly - jak do tolerančních tříd (většinou nějaký ty písmenka za kódem součástky, někdy i na typy (MAA500 řada) jestli to bude 501 502 504 rozhodovalo měření, křemík byl stejnej, jestli se nepeltu. A takhle se postupovalo u mnohých  analogových  obvodů. U hradel se takto řešilo 74xx, 84xx, 54xx  měřoilo se nejdřív při normální teplotě, pak při -25°C -55°C a pak při +85 a taky něco přes 100°C, to už si moc nepamatuju, pak při vyšší toleranci napájecího napětí (54xx fungovalo dobře při menším nebo větším napájecím napětí naž 74xx a 84xx a ve velkým rozsahu teplot)

Re: Klub důchodců

2betaron:postoje mame hluboko v nasem vedomi-podvedomi,zivotni filozofie je spis otazkou mysli...vetsina z nas ani netusi podle jakych pocitovych vzorcu fungujeme,nema to s rozumem nic spolecnyho...jedna se o vzorce,pocitacovou mluvou programy,ktere nam nainstalovali nasi rodice a my podle nich jedeme po cely zivot...ma li byt lecba jakehokoliv zdravotniho problemu ucinna dlohodobe nezbyva nez tyto "programy" menit...jeste jednou opakuju,ze to s mysli nema nic spolecnyho...

Re: Klub důchodců

Betarone , jako bejvalej klávesák naprosto přesně vim, o čem jsi psal. A nesmírně si cením toho, jak jsi to vše popsal a práskl na sebe. O to více nyní oceňuji tvé výtvory. Ty jsi přímo vzorovej příklad bastlíře. I když tě osobně neznám, tak tě řadu let dávám za příklad smile  .  Ještě na sebe práskni, kde na to bereš čas.  Já osobně za posledních deset let chodim jen do práce a z práce, a po nocích to jde prostě pomalu. Takže obdivuji tvojí produkci.

Re: Klub důchodců

Hm, pocity, postoje, politika, zdraví ..... Tady jde o stesky chlapi. Mně se stejská po těch jedlejších potravinách o kterých se tady už psalo. Třeba takový ten kokosovo-sojový-ten žlutý- špalek. Dneska je jak žvýkačka. Nebo pořádný salám či klobása, když to chci, musím si to sám udělat. Rohlík, co se dá sníst ještě večer a chutná. To je jen jídlo, další věci by se snadno daly vymyslet. Třeba hračky, co vydrží víc než jedno "BUM" a zlaté ručičky co opravují a nejen vyměňují komponenty. Ale každá doba má nejspíš své a třeba bude dnešní mládež s povděkem vzpomínat na burgry a sojou a vodou nacpané salámy a luxusní MP trosky. Kdo ví.

Re: Klub důchodců

Ještě štěstí, že žijeme tak krátce. Představ si, že bys ještě vzpomínal, jak chutnal mamutí chobot na ohni, a jak si nemusel v jeskyni platit inkaso smile

Web

Re: Klub důchodců

Jo, a ženskou za dva pazourky, že smile

Re: Klub důchodců

Dva nožíky za babu jsou dost smile . Nebojte chlapi, žiju v realitě, ale přeci jen mi to nedá a občas srovnávám. To asi každý, ne?

Re: Klub důchodců

2sagitarius:vystihl  si to naprosto presne

Re: Klub důchodců

Dalčo, tohle téma, to byl dobrej nápad!
Krásně jsem si početl - taky už mám dost přes 50 a k dnešnímu počasí ta nostalgie bezva sedla...
Mám asi stejný problém jako většina dědků - za léta se nasbíralo spousty součástek, zařízení, měřáků (ledasco se "jednou" může hodit) a teď bolí u srdce se s tím rozloučit. Navíc, jak hůř slouží oči, tak už nejde bastlit jako dřív, a člověk je často večer tak utahanej, že mnohdy ani do kumbálu nesedne a nezačne něco kutit... Vyhazovat to rovnou nechci, raději bych pomohl někomu, kdo ještě něco využije - ale jak to rozumně udělat? Bude vůbec někdo o to mít zájem? Mám třeba dost věcí od zabezpečovačky nebo TV techniky. Jak s tím - máte někdo nějaký nápad, zkušenost...?

Re: Klub důchodců

sis
To je přesně ono.Já už jsem se rozhodl,že s tím končím ale ono to nejde.Taky jsem sem do bazaru napsal soupis všeho možnýho co by se dalo využít ale jak tak sleduju tak o starší byť i nové součástky dnes není zájem.Dnes se staví z nových typů mnohdy jen pajcnutých ale zapadajících do dnešní doby.Taky se mi nebude chtít umřít s myšlenkou,že to po mně někdo s nadávkama bude nosit do popelnice.Nezbývá,než si koupit silnější brejle,velkou lupu a ty zásoby využít pro poslední potěšení.
Já jako celoživotní kutil jsem si zřídil před 7 lety bazar s elektronikou.Měl jsem zato,že je ještě halda mladejch,kteří si rádi něco postaví,opraví atd.Není to pravda.Dnes 99% lidí jde a nakoupí si v Tescu a když se jim to dva dny po konci záruky podělá,tak jdou a koupí si další kus.Opravy dnes nikdo neřeší.Věci,kde stačí vyměnit kondenzátor nebo jeden tranzistor,mnohdy jen studeňák končí v kontejneru nebo v lepším případě na sběrném dvoře.V bazaru si běžný člověk nic nekoupí,protože si raději veme novou věc na splátky a ti co nemají nárok na splátkový prodej na to zase nemají a chtěli by to zadarmo.Po 4 letech jsem toho nechal.Nebylo to ani na zaplacení nájmu,daní a zdravotní pojištění.Konečný výsledek byl ten,že jsem měl půl pronajatý stodoly plný všeho možnýho v čem jsem měl haldu svých peněz a ve finále mi to rozkradli a co se nehodilo zdevastovali.Proto taky rád chodím sem na AW,jelikož je to snad jediný místo,kde se dá pokecat s lidma stejnýho ražení kteří nejsou ještě zblblí tím spotřebním způsobem života a není jim zatěžko vzít do ruky pájku a něco si pro potěšení postavit nebo poradit těm méně zkušeným.Taky tady získávám novou chuť do dalšího bastlení a k dokončení již započatých věcí,které mi ležely 3roky v garáži.

Re: Klub důchodců

Klub nějak vytuhnul.