Delay pro jednotlivá pásma v soustavě

IMHO lepší, než dívat se na impulzní charakteristiky, ze kterých to ne vždy jde dobře odečíst (rozhodně s tím nemá co dělat vrchol impulzu), je lepší se orientovat z grafu fázových charakteristik. Zpoždění se v grafu fázové cháry objevuje jako její sklon - čím větší zpoždění, tím větší sklon - tím rychleji chára "rotuje". Pouhé konstantní zpoždění se ve fázové cháře prostě zobrazí jako přímka směřující dolů (resp. tak to je u lineárního měřítka frekvence,  u běžně používaného logaritmického to není přímka, ale to je jedno).  Tzn. že cílem by zřejmě měly být fázové cháry, které okolo dělící frekvence rozumně sledují jedna druhou, tj. v nějakých mezích se stejným sklonem. Nemusí být nutně "přes sebe", to už souvisí se zvolenými filtry - u některých to tak má být (asi nejčastěji používané), ale jsou i jiné, u kterých má být mezi fázovými chárami na dělící frekvenci konstantní rozdíl 90 stupňů...

- Je dobré si tedy také uvědomit, že i obyčejné pasivní filtry (obecně analogové, IIR - mohou být ale i digitální a platí to i pro reproduktory samotné, což jsou pásmové propusti) také vnáší do přenosu jisté zpoždění, ovšem obecně už frekvenčně závisle - čím vyšší řád filtru, tím víc se fázová chára "protočí". Dá se tím většinou k potřebnému zpoždění pro nějaké pásmo, kde je dělící frekvence, rozumně dojít i bez vyložené potřeby použití frekvenčně nezávislého "čistého" zpoždění, jako umí být to digitální.

Měřeno i s místností bude ale chára na výškách trochu padat a je to tak dobře.

Bednu a výhybku musíš každopádně dělat podle měření fr. char. v širokém rozmezí úhlů. Tam bys měl teprve tu "deku" vidět nejlíp a s tím je třeba ve výhybce pracovat...

Dej grafy.

Základ je samozřejmě mít to dobře změřené. Pak bude simulace sedět velice přesně.
Myslel jsem, že nad tím zpožděním hloubáš nad nějakými měřeními. Je-li to jen filozofická otázka, tak v tom ti asi nepomůžu...

V Xoveru 3 tohle všechno jde krásně jednoduše - aktivní filtry pro miniDSP, zpoždění... Bez něčeho takového by se ty aktivní filtry nedaly vůbec nastavovat.

Můžou to dělat i zašuměná data impedančních charakteristik. To se pak v simulaci přes pasivní filtr přenáší i na frekvenční cháru.

V Xoveru3 se to dělá stiskem pravého tlačítka na grafu.. experimetuj trochu.

To asi nebude dobře změřené, přece nemáš mezi střeďákem a výškáčem přes 30cm.

Abych sebe ujasnil, ukážu to na měření Heco Victa 300, na výškách byla DT-300, ale to je jedno.

Takže změří se z cca metru výška, pak bas, pak se obojí spojí paralelně, jednou soufázově, podruhé proti fázi (teoreticky stačí jedno, ale druhé může být užitečnější). Bežně je výška blíže a tedy rychlejší, takže se promítne impulska výšky a kombinace. Je vidět, že kolem 120us je středobas už aktivní, zhruba tam se posune začátek jeho impulsu a srovná přesně podle nějakého záchytného bodu (pokud vůbec nějaký je), tady 290 a 480us. Pak se od nuly odečte začátek impulzu středobasu, tady cca 83us. S tímto bylo i simulováno v LspCADu a simulace se rovnala realitě, běžně tak výhybky dělám a vše sedí.

Poznámka: Měřeno v REW, vzorkování 44100Hz, což na odečet impulsů je už skoro málo.

Marceli, kde a jak získám Xover v.3? Samozřejmě jsem ochoten i zaplatit.

Ano,je to tak.Chci pořešit delay pro jednotlivé reproduktory v "hotové" bedně.Jen mi nejde do hlavy ten rozdíl mezi středem a výškou.Zkusím nějaké rychlé měření...