Téma: Otestujete si váš poslechový prostor na nízkých kmitočtech

autor: Tomáš Salava, zdroj

Nikoho jistě nepřekvapí tvrzení, že poslechový prostor a jeho vlastnosti mohou velmi podstatným způsobem ovlivnit vnímanou kvalitu reprodukce. Nemusí to být jen rušivé drnčení nábytku, nebo ve větších prostorech rušivé odrazy. I několikrát odražené zvukové vlny v obvyklých domácích poslechových podmínkách, tj. v místnostech o objemu nejčastěji kolem 50 - 80 m 3 většinou příliš nevadí, protože jejich zpoždění jsou nepartná. Problém malých poslechových prostor jsou spíše stojaté vlny na hloubkách, v oblasti kmitočtů přibližně pod 100 až 150 Hz. Ty jsou v typických domácích poslechových prostorech příčinou značné nepravidelnosti v přenosu akustického signálu od zdroje k posluchači. Navíc jsou tyto nepravidelnosti, jejich velikost a kmitočtové rozložení,závislé na tvaru a rozměrech poslechového prostoru a poloze zdroje i posluchače.

Většinou jsme na tyto nepravidelnosti více či méně zvyklí, ale rozdíly v reprodukci takto vzniklé mohou být velké. Nabízíme vám jednouduchou možnost, jak si otestovat nejen svůj poslechový prostor a svoje zvukové zařízení, ale také sebe, svoji citlivost na nepravidelnosti a defekty v kmitočtové charakteristice a také celkovou kvalitu reprodukce na nízkých kmitočtech. Ověřte si, jak se změní barava testovacího signálu přejdete-li třeba ze středu místnosti ke středu stěny, nebo do rohu. Nebo jak rozdílný bude zvuk téhož hlubokotónového reproduktoru, nebo subwooferu, při různých umístěních, např. v rohu a po vysunutí třeba o 2 m z rohu.

Pro poslechové testy jsou určeny testovací signály p_test, n_test a w_test. První signál jsou opakované krátké pulzy o šířce asi 30 ms. Druhý je tzv. růžový šum s kmitočtovým pásmem od 30 Hz do 160 Hz. Třetí je sinusový signál, rychle přelaďovaný (Warbl) přibližně ve stejném kmitočtovém pásmu. Čtvrtý testovací signál je opět sinus, ale pomalu přelaďovaný v tomtéž pásmu. Pokud máte možnost si půjčit i jen ten nejlacinější hlukoměr, nebo správněji zvukoměr, případně měřící mikrofon, můžete pomocí tohoto signálu i měřit, nebo alespoň sledovat výkyvy měřidla s měnícím se kmitočtem testovacího signálu.

Ke stáhnutí jsou zde krátké vzorky těchto signálů, ve formátu *.wav. Přehrát je můžete na libovolném PC se 16-bitovou zvukovou kartou. Pro testovací účely doporučujeme si je postupně nahrát buď na kvalitním magnetofonu nebo na CD rekorderu, a to vždy vícekrát opakované, např.při nastavení přehrávače wav souborů v režimu "loop-play". Vzorky ke stažení mají délku cca 60 - 90 kB, takže stahováním nepřijdete o mnoho času (ani peněz). Protože se jedná o signály kmitočtově omezené (do cca 200 Hz), jsou vzorkované vzorkovací frekvencí jen 5,5 kHz, avšak s kvantizací na 16 bitů. Do 60 kB souboru se takto vejde cca 5 sekund testovacího signálu. To zcela postačí, protože pro poslechový test lze použít vždy dlouhodobě opakovaný testovací signál.

Takže neváhejte, stahujte. A pak poslouchejte pozorně změny barvy signálu s vaší polohou, nebo se změnou polohy zdroje signálu, reproduktoru, subwooferu. Soustřeďte se na nejhlubší zvukové složky. A pak si můžete vytvořit i svůj vlastní názor, podložený vlastními testy.






Ke stáhnutí jsou zde krátké vzorky dalších testovacích signálů, ve formátu *.wav. Měly by vám pomoci správně nastavit a vyladit váš subwoofer. Přehrát je můžete na libovolném PC se 16-bitovou zvukovou kartou. Pro testovací účely doporučujeme si je postupně nahrát buď na kvalitním magnetofonu nebo na CD rekorderu, a to vždy vícekrát opakované, např.při nastavení přehrávače wav souborů v režimu "loop-play". Vzorky ke stažení mají délku cca 60 - 90 kB, takže stahováním nepřijdete o mnoho času ( ani peněnz ). Protože se jedná o signály kmitočtově omezené ( do cca 200 Hz ), jsou vzorkované vzorkovací frekvencí jen 8 kHz, avšak s kvantizací na 16 bitů. Do 80 kB souboru se takto vejde cca 5 sekund testovacího signálu. To zcela postačí, protože pro poslechový test lze použít vždy dlouhodobě opakovaný testovací signál.

K základní kontrole nastavení správné hladiny reprodukce ( hlasitosti ) subwooferu je určen signál w_test.wav. Střídá se v něm vibrující nízký zvuk ( kmitočtově a fázově modulovaný tón ) se středním kmitočtem 64 Hz a obdobný zvuk se středním kmitočtem 164 Hz. Protože dělící kmitočet mezi subwooferem a hlavními reproduktory bývá nejčastěji v rozmezí 80-120 Hz, měl by být hluboký zvuk vyzařován subwooferem, vyší zvuk hlavními reproduktory. Oba zvuky musí znít při správném nastavení stejně hlasitě. Pokud byste měli k dispozici zvukoměr, měli byste naměřit hladinu hlubokého zvuku asi o 3-5 dB vyšší než hladinu vyššího zvuku.

Jako druhý byste měli zkusit signál n_test2.wav. Je to zvuk tryskového motoru ( v režimu na volnoběh ) s kmitočtovým pásmem omezeným do 240 Hz. Zvuk by měl být vyrovnaný od nejnižších kmitočtů, která váš subwoofer ještě účinně vyzáří. Můžete si také zkusit změnu dělícího kmitočtu a fázování, t.j. změnu fáze subwooferu ( pokud má vášsubwoofer tuto možnost ). Můžete takto zkusit použít případně i starší signál n_test.wav.

Signál t_test.wav je tvořen opět dvěma, po sobě jdoucími syntetickými zvuky, simulujícími dva tóny varhanního pedálového rejstříku o základních kmitočtech 32 Hz a 35 Hz. Signál je určen k testu fázování subwooferu a funkce v oblasti přechodu, t.j. v oblasti dělícího kmitočtu. Při zkoušce poslechem se soustřeďte nejprve na nejnižší signálové složky, pak na celkový zvukový vjem a zkuste měnit fázi ( pokud máte tuto možnost ).

Pro test plynulosti přechodu je možné použít velmi dobře také naše starší testovací signály s_test.wav, případně w_test.wav

Výsledky všech testů posuzujte vždy v místě poslechu, t.j. v místě podle vašeho názoru poslechově optimálním, resp. kde jste zvyklí posloucht. Poslechový vjem může být zvláště na nízkých kmitočtech značně závislý na místě poslechu a umístění subwooferu a hlavních reproduktorů. V malých poslechových prostorech se doporučuje subwoofer umístit v některém rohu místnosti.