Lukáš Lízner (efekty a centr TVM)

Konstrukce ozvučnic
Základem konstrukce jsou desky z masivního dřeva olše o síle 2cm, nařezané na míru. Hrany bočních stěn a čelní stěny jsou na patřičných místech nařezány tzv. "na koso" pod úhlem 45°. Do čelní stěny jsou tzv. "vykružovákem" (upnutým ve stojanové vrtačce) vyříznuty dva kruhové otvory pro reproduktory. Okolo těchto otvorů je dále ofrézované 1cm osazení, hluboké 3mm pro basový a 1mm pro výškový reproduktor (v případě centru 3mm pro oba).

Do zadní stěny je stejně jako do přední vykroužen otvor, tentokrát pro připojovací terminál. Okolo otvoru je také ofrézováno 1cm osazení hluboké 2.5mm. Bočnice, čelo, půda a dno jsou "skolíkované" a slepené ve všech spojích (všechny spoje jsou "na koso"). Zadní stěna je vsazená mezi boky, půdu a dno a je přišroubovaná 4 vruty k dubovým hranolům, které jsou vlepeny uvnitř skříně na bočních stěnách, půdě a dnu.

Po zaschnutí byly všechny vnější plochy zabroušeny pro odstranění nepřesností při kolíkování, takže skříň budí dojem jednoho celku. Poté byly čelní hrany skříně ofrézované na oblouk (rádius 1cm). Tento oblouk má jednak estetický význam, ale také reprodukčně kvalitativní, neboť ostré hrany ozvučnice mohou způsobovat difrakce vlnění (zejména u vyšších kmitočtů) a tím i zkreslení reprodukce.
Povrchová úprava je řešena následovně: celá ozvučnice je lakována nejprve základním lakem a poté lazurou. Tlumení je na všech vnitřních stěnách tvořeno nalepeným tlumícím rounem o síle 25mm. Pak už následovalo jen osazení ozvučnice oběma reproduktory a připojovacím terminálem a montáž výhybky (Dexon 3.5kHz/12dB/60W). Ta je přišroubována na zadní stěně nad připojovacím terminálem (v případě centru vedle) a je taktéž obalena tlumícím rounem. Elektrické propojení terminálu, výhybky a měničů je realizováno měděnou dvoulinkou o průřezu 4mm.

Zvuk
Na to jsem byl samozřejmě zvědavý nejvíc. Po několikahodinovém zahoření proběhl nejprve test v provozu, ke kterému jsou tyto reprosoustavy určeny, tedy jako zadní efektové satelity domácího kina a centr.

Zdrojem signálu byl můj AV receiver Harman/Kardon AVR130. Při akční scénách, kde jsou četně zastoupeny zadní prostorové efekty, se bedýnky rozehráli velice slušně a ani při nejvíce dynamických pasážích nebyly slyšet nepatřičné zvuky (přebuzení, rezonance). Všechny dialogy v různých filmech, co jsem si pustil, zněli zřetelně, věrně a srozumitelně.

Při konstrukci jsem měl trochu obavy, že reprobedny budou výkonově nedostačující, ale ukázalo se, že moje obavy byly zbytečné, i při téměř plném vybuzení byl zvuk prostorových efektů zřetelný a přesný. V tuto chvíli jsem byl již dostatečně spokojen, neboť se ukázalo, že výsledek projektu dostál jeho záměru a cíle, tedy postavit solidní efektové reprobedýnky k domácímu kinu za rozumné peníze.

Samozřejmě mne také zajímalo, jak tyto reprosoustavy obstojí při klasické stereofonní reprodukci hudby. Připojil jsem je tedy ke koncovém zesilovači o výkonu 2x12W pracujícím v jednočinné třídě A (projekt Mosfet Power Follower pana Macury a moje konstrukce) a začal poslouchat. Zazněl můj oblíbenec Richard Muller, dále Bruce Springsteen, něco kytar - Metallica, několik skladeb Joe Cockera. No a objektivně musím říci, že jsem byl mile překvapen.

Pokud bych měl zvuk těchto satelitů vyjádřit jedním slovem, použil bych slovo "hebký". Reprodukce v oblasti středních kmitočtů je v zásadě v pořádku, možná trochu měkčí, ale zato neobtěžuje. Výšky jsou lehce rozplynuté, bohužel trochu neostré, občas šustivé, ale přesto celkem dobře poslouchatelné. A podobně basy jsou spíše měkké, někdy bohužel až huhlavé, ale přesto dostatečně výrazné. Výsledek tedy odpovídá tomu, že fyzika je prostě neoblomná a při zachování objemu ozvučnice cca 2.5l nelze dostát plnohodnotné maximálně kvalitní reprodukce v celém slyšitelném pásmu.

Vyšší požadavky na kvalitu reprodukce pak přicházejí zejména při reprodukci koncertů z DVD, kde je z centrální reprosoustavy slyšet majoritně zpěvákův hlas. Jako testovací nahrávku jsem použil DVD - Robbie Williams Live in Knebworth 2003, jež obsahuje mimo jiné zvukovou stopu ve formátu DTS. A tady jsem byl více než mile překvapen, zpěv zněl naprosto věrně, chvílemi jsem měl pocit, že na mne Robbie dýchá. Mj. R. Williamse jsem dříve neposlouchal, ale DVD Live in Knebworth mě opravu dost chytlo a svůj podíl na tom měl jistě i můj nový centr.

Závěr
Závěrem bych řekl, že bedýnky předčily mé očekávání a určitě s přehledem zvukově "strčí do kapsy" různé plastové skříňky od "renomovaných" výrobců setů pro domácí kina a navíc designem a kvalitou zpracování si nezadají s kvalitními reprosoustavami solidních tuzemských i zahraničních výrobců. To je při ceně cca 2220Kč/efekty + 1730Kč/centr velice lichotivé.