Téma: DPA222 Mk2 s rychlými trandy
Pro ty, kteří se chystají použít v DPA222 rychlé tranzistory od Mousera, mám tady vánoční dáreček v podobě popisu potřebných úprav.
Vyzkoušeno zatím jen na dvou kusech, navíc osazených koncáky ONSEMI MJE15032/15033 (zesilovač s Fairchildy FJP1943/5200 hodlám začít stavět v lednu a výsledky dám opět sem), takže bez záruky a s důrazným doporučením kontroly na osciloskopu. Na druhou stranu, mám ověřeno, že ani oscilace na 13MHz s amplitudou skoro 1 volt nezpůsobí destrukci zesilovače
Osazení:
Budiče 2SB649 / 2SD669
Předbudiče a hlídání teploty KF469/470
Rozkmit (VAS) 2SA1540/2SC3955
Diferák 2SK170/2JS74
Operáky OP07
AKTUALIZACE:
Testuju DPA222 osazené FJP trandy od Mousera. Chodí to stejně dobře (pokud ne líp) jako s MJE1503x.
THD+N hodnoty jako u DPA223, tedy cca 0,0015% na 1kHz, 0,02% na 20 kHz.
POSTUP
1. Ke každému koncovému tranzistoru je nutno do báze osadit "base stopper", což je rezistor 4R7 - 6R8 (doporučuji spíše těch 6R8) velikosti 0204 (tedy "ten menší modrý"). Celkem tedy 16 kusů pro dva kanály. Jak na to? Bázový vývod tranzistoru uštípneme tam, kde silnější část vedoucí z pouzdra přechází v část tenčí. Na tuto improvizovanou pájecí plošku připájíme jeden vývod rezistoru, zkrácený na nějaké 2 mm. Druhý vývod rezistoru ohneme šikmo pod rezistor a zapájíme do plošného spoje. V ideálním případě budou všechny base stoppery hezky rovnoběžné s deskou i mezi sebou navzájem. Domnívám se, že to vypadá i poměrně esteticky.
2. Protože v blízkosti saturace tranzistorům dramaticky rostou vnitřní kapacity, zřejmě se setkáte se zákmity či oscilacemi na hranách obdélníků při plném vybuzení (hrana se bude "třást" nebo po ní "budou jezdit kudrlinky" - viz obrázek, který je však pochopitelně statický, takže nevypadá tak zle). V opačném případě máte hotovo a dejte si něco dobrého k pití. Obávám se však, že tak jako já budete muset (nebo chtít - proč z toho nevyrazit maximum) pokračovat v práci.
Pokusy tranzistory umravnit dle receptu MUDr. Plzáka (zatloukat, zatloukat a když už nejde zatloukat, tak zatloukat) v tomto případě selhaly (ostatně platily pro nevěru a ne pro věrný zvuk). Proto jsem v zoufalství zkusil zesilovač naopak výrazně zrychlit a ejhle, ono to fungovalo docela hezky:
Použité hodnoty kompenzací jsou následující:
C11, C12: 82p - zrecyklujete kondy určené pro pozice C15, C16 (možno laborovat s hodnotami v oblasti cca 68 - 330 pF - jde o nalezení optima mezi dvěma zly).
C15, C16: 47p - kompromis mezi předpisovým tvarem obdélníků a vf stabilitou, případně 33p
Ostatní součástky zůstávají beze změn.
POZNÁMKY KE KONTROLE
Předpokladem je zcela funkční, oživený zesilovač včetně nastavení klidového proudu (pro šťouraly nuto doplnit, že je míněn zesilovač již osazený rychlými polovodiči). Zátěž 4 ohmy. Napájíme jmenovitým napětím (čili z trafa, které k zesilovači patří).
1. Potřebujeme rychlý osciloskop (odhadem 50 MHz a víc) a generátor obdélníkového signálu s regulovatelnou amplitudou. Frekvence téměř nehraje roli (1, 10, 20 kHz), s ohledem na příčný proud je vhodná spíše nižší, nespálíme pojistky . Důležitá je co nejvyšší strmost hran. S tím souvisí i co nejnižší výstupní odpor generátoru.
2. Zesilovač testujeme bez vstupního integračního kondenzátoru (C6, 330p), opět jde o co nejvyšší strmost hran, abychom vyprovokovali případné vf oscilace.
3. Sondu připojíme PŘED výstupní RLC článek, abychom viděli vše. Do serie se sondou můžeme dát rezistor cca 100 ohmů (pro oddělení vstupní kapacity sondy), pravděpodobně to nebude nutné.
4. Začínáme od malé amplitudy signálu a postupně zvyšujeme, až do plného vybuzení. Vždy jen na pár vteřin, s přestávkami (s ohledem na příčný proud a dimenzování rezistorů v boucherotech).
5. Kontrolujeme vždy celkový tvar obdélníku (překmity apod - ideální je zobrazit si na osciloskopu 2 - 3 periody) a pak v detailu náběžnou a sestupnou hranu.
6. Pro trvalý provoz vrátíme C6 na své místo, nikdy neprovozujeme zesilovač bez něj.
Tento příspěvek budu průběžně editovat a doplňovat... sledujte tedy prosím stále tento první příspěvek. Drobit návod do více příspěvků, časem navíc rozházených na několik stránek, považuji za nepřehledné.