LspCAD 6 vs LspCAD 5 (Stránka 2 z 2)

Nebudou, to by totiž musela s rovnou charkou ječet i zpěvačka

Checku, problém s vyzářeným výkonem z kaloťáku nastává tam, kde tento přebírá "vyzařovací úlohu", zpravidla po měniči mnohem větším. Kolik beden dělí kaloťák na 1 kHz s měničem, který by na 1 kHz už výrazněji směroval? Tím, co říkáš, si pro 99% případů protiřečíš

Pokud to s lavorem mezi 1-2 kHz hraje líp, je to IMHO jen proto, že to tak blbě bylo prostě nahraný/vydaný.

- prostě jsi řekl kravinu, jestli jsi to chtěl říct, nebo ne, nemůžu soudit.

Taky jsem nepolemizoval s přínosem, ale s původně uvedenou příčinou. Prakticky každý měření bedny s "kaloťákem" popře to, co jsi napsal, to nejsou teorie. Teď, když jsi to opravil, už se o tom dá těžko dál bavit. Nechme to tedy být.

Pokud se měří reproduktory doma, obecně v omezeném prostoru s odrazy, dělá se to v principu takhle: S výpomocí výpočetní techniky se naměří impulsní odezva (viz učebnice). Tím se dostaneš do časové oblasti, kde lze data omezit jen na interval, který neobsahuje odrazy. Z těchto dat, stále za pomoci PC, teprve vypočteš frekvenční charakteristiku, tedy nezatíženou odrazy. Ovšem tím, že jsi použil jen krátký časový interval, nepostihuje tato charakteristika vůbec frekvence pod 1/t Hz, kde t je délka použitého intervalu. Buď ti to stačí, pokud víš proč, nebo ne, a v takovém případě se dají měniče změřit ještě velmi blízko membráně, čímž se vliv odrazů také eliminuje, ovšem to prozměnu platí jen do cca 300-500 Hz. Oboje měření se pak dá více nebo méně snadno složit do jednoho. To je v kostce postup, není to návod, protože neobsahuje asi 90% potřebných věcí, a ani to není jediné možné řešení. Různě tady na foru jsou o tom diskuze. Existují programy, které tohle všechno umí, namátkou třeba HOLMImpulse, který je dokonce volně ke stažení, potřebuješ jen PC se zvukovou kartou. Mikrofony lze použít běžné levné malé elektretové, ovšem je žádoucí znát aspoň přibližně jejich frekvenční charakteristiku.

S těmito daty pak můžeš teprve simulovat výhybku.

Učebnice na měření reprosoustav, obávám se, není Existuje článek o měření beden od B. Sýkory v Amatérském rádiu, teoretický základ ti to dá. Jestli umíš anglicky, zkus vyhledat Speaker Workshop a pročíst jeho návod, hned potom návod k softwaru ARTA. Obecně v angličtině je toho mnohem víc, i praktického, a stačí trochu hledat. Jinak učebnicí odkazovanou nahoře můžou být jakákoli úvodní VŠ skripta o zpracování signálů a asi i teorii obvodů, ale z toho se nenaučíš měřit bedny, jen budeš vědět, k čemu a kdy je dobrá impulsní odezva a co a proč se z ní dá získat.

Už jsem sliboval sepsat návod, jak používat HOLMImpulse. Moc se to nepohlo, ale protože je teď na světě simulační program pro výhybky, který bere veškerá data přímo a jednoduše právě z toho, asi se do toho ještě pustím.

Pro nezasvěceného to musí být španělská vesnice. Ale složité to není, naopak je to IMHO na praktické použití jeden z těch jednodušších a pohodlných. Hlavně se ale zdá být spolehlivý, především v měření fáze. Zkus ale postupovat tak, jak jsem psal nahoře

Možná bude časem ten návod. Jo a aby bylo úplně jasno (i pro ostatní), a už je to tu taky někde napsaný - Arta není úplně spolehlivá (!).

Může se inspirovat tady: http://www.check.wz.cz/download/mikrofo … ovnani.jpg
Když dá tu vm4530 do umělohmotného brčka, tak to bude mít řekněme do 12kHz rovné a do těch 20kHz si může udělat kalibračku - nárůst až k těm +3dB na 20k.
K tomu operák, dvě baterky a má docela slušné měření, rovnocené s tím, co lze do 3k koupit v obchodech.