Re: Pasiv versus aktiv-klady a zápory
Nemyslel sem poloaktivní bedny. Těch se prodáva určitě dost. Myslím, že třeba Adam Audio v serii Gama dělá jen Poloaktivní bedny. Zajímalo mě jestli se něco pro tento účel dá koupit.
Nejsi přihlášen. Přihlas se nebo se zaregistruj.
Audioweb.cz » Reproduktorové výhybky » Pasiv versus aktiv-klady a zápory
Nemyslel sem poloaktivní bedny. Těch se prodáva určitě dost. Myslím, že třeba Adam Audio v serii Gama dělá jen Poloaktivní bedny. Zajímalo mě jestli se něco pro tento účel dá koupit.
Já mám pořád pocit, že si myslíte, že je aktiv snad nějaké východisko z měření, že se to zkrátka nakroutí a je to... omyl. Měřit a navrhovat+dolaďovat se musí aktiv i pasiv. Hlavně prosím zapomeňte na univerzální aktivní výhybky, to je asi něco jako univerzální pasiv, no o fous lepší. Zkrátka podle bedny je potřeba jakási přenosová fce filtrů, která se nějak musí realizovat. Kontrola membrány, nebo případně výběr zesilovače pro samostatná pásma je dost sporný. Aktiv, respektive poloaktiv začíná být zajímavý od 12" basáku a většího a stejně si umím představit, že udělím 15" pasivně, jen to nesmí být slaboučké hifi. 12" nebo 15" basáci už bývají podobně citliví jako střeďáci, takže slabší zesilovač na středy se stejně použít nedá (špičky).
Poloaktiv má smysl - s nějakým 12-15" málo citlivým basákem a extrémně citlivým hořeškem, respektive EQ silného basáku v menší bedně - jako to má třeba F3B.
A když už nic, tak poslední dobou je móda operáčů z cesty pryč .
PS: EQ silného basáku se dá udělat i s pasivní výhybkou, jenom se ta EQ část hodí před koncáky jako tajná černá krabička, co dá víc basů.
Napsal jsi to mooc dobře Tak tak !
check: s tím poloaktivem to není tak striktní. Funguje to výborně i u 11" s 90dB citlivostí. Rozdíl mezi pasivem a poloaktivem je slyšet na první poslech. Je to spíš o kontrole basového reproduktoru než o ekvalizaci.
Vcelku souhlasím, ale mě to zaujalo spíš z hlediska zvuku. Věřím, že basy budou živější než u pasivního dělení.
Milan: nejsou živější. Subjektivně jich spíš ubylo, zmizelo dunění v místnosti a taky se dá poslouchat víc nahlas
Aj v aktívnej výhybke ide spraviť kompenzácia, pozri sa na CLC1.
Odkaz by byl?
Dík.
Edit: Měli jsme zjevně každý na mysli něco jiného.
Víc, než je v tomhle asi nikde napsaný nebude.. http://www.czechaudio.com/Projects/AV01/Popis_CLC.pdf
- Osobně si pod aktivní výhybkou představuju to, co dělá Linkwitz, resp. jak to dělá.
... a mohl by jsi stručně objasnit, jak to dělá Linkwitz ?
Tady máš LinkwitzLab na stránce Crossover/EQ: http://www.linkwitzlab.com/xo_eq.htm
Linkwitz to hlavně dělá "in situ", podle konkrétní situace a do značný míry z aktivního řešení od začátku vychází, dává mu to úplně jiný možnosti. Třeba u bedny jako Orion, ale i Pluto, je to na tom hodně postavený a každá má taky svojí výhybku přesně na míru, nic navíc a zároveň je tam všechno, co je potřeba. Neumím ale teď říct, jestli a jak snadno by šlo to samé nastavit nastavit třeba s CLC-1, do té míry jsem to nezkoumal. Pokud ano, tak pak už to zvládne asi všechno.
Doplnit Linkwitze možností delay na středech a basech (třeba delay destičkou z CLC1) a máme perfektní náhradu za Behringerův DCX2496 (nejen) pro OB a v analogu. Pokusil by se o to někdo ?
Třeba ten Acon co používám ty zpožďovací články má. A když se to pak změří a sladí se jednotlivé fáze a jsou k tomu i slušný měniče, tak se z toho dá udělat dost slušná bedna. Poloaktiv je podle mě ale taky dobrá cesta vzhledem k eliminaci vlivu operáků ve výhybce a relativní jednoduchosti pasivního dělení vršku (tj. dvoupásma)
DCX má delay i all-pass. Linkwitz, CLC, Acon mají pouze all-pass.
Delay jako digitální ?
ACON používá sallen key topologii?
Jo digitální.
Acon má zpožďovací články na středy a výšky, přesnou topologii zapojení neznám, stručný popis je dole na stránce na: http://www.acon.sk/aconweb/data/produkt … moduly.htm
Nazývej si to jak chceš, bude to all-pass. Někdo tomu říká fázovací článek, někdo kompenzace skupinového spoždění. Není to nic jinýho než 1 a více článků, které akorát umí fázový posuv max. o 180°.
Audioweb.cz » Reproduktorové výhybky » Pasiv versus aktiv-klady a zápory