Nejsi přihlášen. Přihlas se nebo se zaregistruj.
Audioweb.cz » Projekty sloupových reprosoustav » mirulu (Seas L21RNX/P, Tangband W4-1337SA a Seas 25TAC/D)
Já jsem to schválně nakreslil pro případ který byl požadován. Je jasné, že vertikálně to je podstatně horší, což je ale také změřeno. Další věc je, že, od poslechové vzdálenosti optimisticky řekněme 1metr a dál, má dominantní vliv místnost a rozhoduje spíš celková vyzářená energie.
A tak se můžeme bavit dál a dál, až se zase začnem hádat o koncepci beden 
.
ale vůbec ne , když se o tom budeme bavit, tak zjistíš, že se veskrze shodneme... (aspoň my)
To je síla, kde jste vyhrabali konkrétní hodnoty? Já nic takové nikde neuváděl. Celý problém vznikl, když jsem poukázal na to, že ony křivky, co předvedl mistr "mirulu", nestačí k posouzení kvality. Ten ale okamžitě zaujal obranný postoj. Mimochodem, kde to opravdu má cenu sledovat jsou přechody střed/výška...já psal obecně, takhle velké vlnové délky, co tu uvádíte, mne netrápí. Zkuste si posadit poslechovou osu na střed bassového reproduktoru (při klasické koncepci a rozumných odstupech), což je výška poslechového bodu, která odpovídá větším sloupům při sezení na průměrném kanapi. Pak můžete soudit, co má a co nemá na vyšších kmitočtech (přechod střed/výška) vliv. Ano, vertikálně je to opravdu oser! U mne to bylo až 80° na dělícím kmitočtu při vzdálenosti 1m. Na 10m už to sedělo perfektně a v nekonečnu (rozdíl v dráze a tím ve fázy limitně nula, vliv na fázy mají jen přenosové funkce podsystémů) to sedělo excelentně (skoro jako "mirulu"). Když jsem osu posadil na výškáč, žádné fázové rozdíly se nekonaly. Takže prostě jde o to, jak se k tomu člověk postaví, popř. posadí resp. stanoví poslechovou osu, posléze bod a výhybku jim přizpůsobí. Check díky za tvůj čas, jsem rád že nad tím někdo přemýšlí... Já ale ten čas nemám, takže prdim na vaše domácí úkoly 
Ale vždyť my tomu tady rozumíme . Ty jenom pořád nechápeš, že má veritkály změřeny právě z toho metru a všechno posunuté dál od bedny vypadá jenom lépe. Díra ve vertikálních směrových charkách se posová dál od osy, až nakonec zmizí a měniče se ideálně sečtou.
Stáhni si prográmek Xdir z http://www.tolvan.com/ a můžeš si hrát. Je to ale pouze pro teoretický případ dokonalých bodových měničů. V praxi se musí měřit, protože se do toho letou nedokonalosti měničů, směrovost, difrakce, a vypadá to pak trochu jinak.
junglik: "při sezení na průměrném kanapi" mám uši vo výške 95 cm a stred basáku mojich bední (a nazval by som ich "většími sloupy") je vo výške 45 cm. V meraní sa veľmi nevyznám, ale posluchová výška býva väčšinou niekde inde ako v osi basáku....
Větším sloupům: http://www.visaton.com/en/bauvorschlaeg … itung.html
Jo to jsem špatně odhadl, ale řídím se svými zájmy a já budu mít basák skutečně vysoko. Dělám rekonstrukci středních sloupů, ale budou na kovových podstavcích 60 cm. Osvědčilo se mi to s nábytkem který mám.. To byl můj poslední příspěvek, už od začátku se vezu v jednom nedorozumění za druhým. Check ...thnx
Ale vždyť my tomu tady rozumíme
Nevypadá, protože nezmizí. Metr je málo a na měření to je dobře vidět. Jak mirulu sám píše - DF níž a měniče blíž sobě. IMO vše ostatní je podružné.
Nechtěl by někdo založit slovník místního slangu? Co je to breakup ...něco jako jeden z módů na membráně?
Že bychom s "naším slangem" pronikli už i do datasheetů SEAS?
Jsme větší, než si myslíme, a brzy budeme úplně největší
Zaujalo mě použití lepení nosné desky reproduktorů ke skříni. Když se nebude dýhovat, je pak možné pěkně zaoblit hrany a kontrast lak/dýha vypadá dobře. Mezera pro lepidlo je jen o tlouštce dýhy, nebo je do korpusu ještě frézováno http://audioweb.cz/vase/mirulu5-07.jpg ? Lepené to je Purexem/Soudalem 66A?
Nevím, čím je to lepeno, ozvučnice jsou dělané na zakázku panem Quisem.
Myslel jsem jen lepení čela s reproduktory ke skříni. Předpokládám, že to si tam po nástřiku černou dával ty.
Nene, nedával. Původní záměr byl takový, že černé čelo bude na šrouby a odjímatelné, aby se dalo vyrobit nové v případě změny reproduktorů. Proto to frézování zapuštění v ozvučnici. Přímý protikus byl na čelní desce, kde je 12mm zaoblení a 6mm zapuštěno. Jenže pan Quis to nějak nepochopil, myslel, že ty tvary jsou kvůli pevnosti a přilepil to.
Tak to jó, tomu rozumím. Dík za odpověď .
Čau, moc by mne zajímalo, nepřehřívá se ti R19, R11, když to necháš delší dobu na plný koule?
Dovolil bych si znova otevřít tohle téma. Měl bych několik dotazů na použitej vejškáč, taky ho mám a hraju si s ním už asi měsíc. Neni to s ním žádná sranda... Mám ho do dvoupásma se 6" středobasem 18-sound. Dělím na 2,5kHz 3. řádem, výš to kvůli díře mimo osu prostě nejde (6" tam už dost směruje). Vejška by chtěla dělit výš, při hodně velké hlasitosti je znát výchylka a vyšší zkreslení. Ale s tím teď nic neudělám...
Mám na vejšce celkem 3 kompenzace - rovnám impedanční hrb na 1,5k (druhou rezonanci) kvůli nízkému dělení, pak hrbík kousek pod 4kHz a hrbík na cca 6,7kHz. Ale zarazilo mě, že ty jsi nepoužil ani jednu z nich, jak je možné že tam ty hrbíky nemáš? Ty moje kompenzace vycházejí z měření amplitudy + fáze v holmu a hlavně waterfallu (burst decay) ve steps. Kompenzoval jsi breakup na 25kHz, k čemu je to dobré? Případně porovnával jsi poslechově stav s tou kompenzací a bez ní?
Hodně by mě zajímal waterfall tvojích beden
V době, kdy jsem toto dělal jsem si hodně hrál. Kompenzace na 25kHz ani smysl moc nemá. Snad jedině, že mimoosově se ten breakup posouvá do slyšitelného pásma. Ale je to zbytečné. Během poslechu se chára upravovala, aby nebyl na 2,5kHz takovej výkonovej kopec. Hrbíky tam nemam no, pravděpodobně souhra difrakcí. Bouhužel vodopády ti neposkytnu, protože nemam uloženou ani jednu impulsku. Nový směrovky vypadají asi takto:
Nějak jsem to pak už neřešil, hrálo mi to dobře.
Jo tak ten hrbík na 4kHz tam fakt nevidím, u mě byl v ose i mimo osu. Je to zvláštní, možná se to liší série od série, já mám přesné označení 25TAC/D-IT. Ten druhý mezi 6 a 7kHz tam máš Na waterfallu bys to viděl líp. Zvukově tam je po kompenzacích podstatný rozdíl - zklidnění projevu, zmizí ostrost "nahoře" zvlášť při velkých hlasitostech. I na fázi se příznivě projeví, průběh se hezky vyhladí.
Jinak tu směrovku máš moc pěknou, já tam mám trochu díru nad děličkou, no prostě dvoupásmo... Potěšilo mě, že (až na tu kompenzaci) máš cháru hoodně podobnou té mojí Cháry z dřívějška byly až podezřele rovné
Audioweb.cz » Projekty sloupových reprosoustav » mirulu (Seas L21RNX/P, Tangband W4-1337SA a Seas 25TAC/D)
Nahrát obrázek