Téma: džihád (TVM ARN-150-03/4 a Tonsil GTC 11/100,8)
Určení: 2pásmové stojanové reprosoustavy
Datum realizace: Únor 2004
Orientační cena: 3500Kč
Technická data: Bassreflexová ozvučnice, (šxvxh) 200x505x256mm, Objem 17l, Impedance 8Ω, Bassreflex Ø57x110mm, DTD 18mm, Hmotnost 10kg
Autor: Jaromír Marek, džihád, desl@seznam.cz, esojam.wz.cz
Konstrukce
Ozvučnice je vyrobena z potahované dřevotřísky o tloušťce 18mm (lamino buk). Kamarád, stolař, přesně nařezal všechny desky, včetně té přední, u které srazil boční hrany. Zbytek jsem potom dělal doma sám. Napřed jsem slepil dvě boční desky dohromady s horní a spodní podstavou. Důležité bylo pořádně korpus zatěžkat. K tomu posloužily jako základ tři prastaré žehličky a potom halda jiných, na pohled těžkých, věcí, co jsem doma našel.
Dovnitř, do zadní části skříně, jsem nalepil dřevěné hranolky (v řezu cca 15x15mm) tak, aby na ně mohla dosednout zadní stěna, která je do těchto hranolků přišroubovaná. Zadní stěna je tedy vyjímatelná. To stejné jsem provedl i v přední části skříně. Přední stěna ale není vsazená dovnitř ozvučnice, tak jako ta zadní, takže hranolky byly v jedné rovině s hranou skříně. Na ně jsem potom nalepil přední stěnu. V té byly samozřejmě už vyřezané otvory pro reproduktory. A zase "fest" zatěžkat. Lepidlo drželo tak pevně, že jsem ani přední stěnu nemusel šroubovat, jak jsem původně zamýšlel. Jistota je ale jistota, takže jsem přece jenom přední desku přišrouboval. Ne zvenku, ale zevnitř. Ze zbylých hranolů jsem ještě udělal na boční stěny něco jako žebrování. To kvůli tuhosti skříně. Všude, kde byly spoje jsem nacpal tmel. Potom přišlo na řadu připevnění výhybky a vytlumení 3-4 cm molitanem. To snad už popisovat nemusím.
Výhybka
Po několika posleších a srovnávání s kupovanými reprosoustavami, a nakonec na základě simulace podle náhradního schématu reproduktoru v programu Pspice, jsem došel k výslednému schématu výhybky. Nemilé bylo, že kvůli nedostatku parametrů jsem nemohl sestavit náhradní schéma výškového reproduktoru, takže jsem chování výhybky sledoval s odporovou zátěží ve výškové sekci. Tím byl výsledek simulace zkreslený. Otázkou ale je, jak přesné jsou udávané parametry ARN-150ky. Rozhodující je ale zvuk. A ten je teď o dost lepší, než původně.
Bylo potřeba zatlumit výškový reproduktor zhruba o 3-4dB. Jinak podle Thomsonova vzorce fd=1/(2*π*√LC) je dělící kmitočet na basech cca 2.6kHz a pro výškový reproduktor cca 3kHz. Tomu by měla odpovídat vzdálenost středů basového a výškového reproduktoru - u d'Appolita je to vzdálenost odpovídající vlnové délce na dělící frekvenci. V mém případě je jejich vzdálenost zhruba 135mm. Není to ideální, ale lepší než drátem do oka.
Zvuk
Se zvukem na nízkých kmitočtech jsem velice spokojený. Takže návrh v LspCADu a WinISD přinesl svoje ovoce. Bez zatlumeného výškového reproduktoru hrála celá sestava celkově divně. Hlasy byly nepřirozeně posazené vysoko. To jsem spravil zatlumením výškáče. Při nedoladěné výhybce byl v oblasti dělícího kmitočtu asi 3dB "hrb". S finální výhybkou tento nárůst zmizel, takže středy už zní přirozeněji (mluvím samozřejmě o simulaci, měření by určitě tak ideálně nedopadlo). Jinak bych se ke zvuku víc nevyjadřoval. Přece jenom se jedná o subjektivní vjem. Já osobně jsem spokojen.
Závěr
Závěrem bych řekl jenom to, že to jsou moje první bedny, které jsem stavěl doma bez nějakého speciálního nářadí. Takže je vidět, že když se chce, tak to jde. Cena obou kusů mě přišla na necelé 3500Kč. To jde, ne?