Téma: Peerless 831858 + Magnat Classic 2000 » Monacor SPH-200TC
Určení: Subwoofer do auta
Datum realizace: Říjen 2007
Orientační cena: 3500 Kč
Technická data: Uzavřená ozvučnice, (šxvxh) 304x304x294 mm, Objem 15 l, Příkon 100 W, Impedance 4 Ω, DTD 19 mm
Úvod
Tento projekt vznikl jako spousta jiných - absence slušných spodků, tedy basů. Původní osazení mé Felicie 1.3 MPi, tedy TVM ARX-130-00/4 ve dveřích, toho dole moc nenabízelo a tak byla nutnost se kouknout po něčem, co by vzadu nezabralo moc místa a nebyla to klasická autohifi leštenka. Zrovna probíhala druhá hromadka z amerického Madisoundu, tam jsem si vybral.
Reproduktor
Peerless 831858 (jiným značením CCS-220/8/8), v doprodeji skoro za polovic, $32. Dvoucívkový osmipalec s velmi slušnou Xmax, silným feritovým magnetem s hliníkovým zkratovacím prstencem, zpředu větranou cívkou díky prodyšnému textilnímu vrchlíku a polypropylenovou membránou. Nevím, jak starý je konkrétně zrovna můj kousek, ale první se začaly vyrábět k tomuto roku snad před dvaceti lety! U leckterých měničů dojde k prověšení a ztuhnutí závěsů, nic takového se ale v mém případě nestalo, reproduktor jakoby vyjel zrovna z linky. A ani těch 20 let oproti dnešním lepším měničům není na ničem poznat. Mimo nízké a časem nepodepsané fs a Qes, vyniká dobrou citlivostí a neslyšitelným chodem - žádné šelesty při výchylce, neobyčejně rychle se také zahřívá - to znamená, že teplo z 39mm cívky se rychle odvádí do pólových nástavců a účinněji se tak chladí. Má jen jednu vadu na kráse a byla mi jasná hned co jsem ho vybalil, spodní okraj membrány naráží při velmi vysoké výchylce o sloupky koše - trochu nedomyšlené, ale dochází k tomu až v limitu výchylky, takže měnič v podstatě samý klad. TS parametry po proměření nesedí s údaji výrobce, Re a Qes je o dost nižší, naštěstí nižší, zpravidla tomu bývá naopak.
Qms=3,27; Qes=0,25; Qts=0,232; fs=25 Hz; Mms=45 g; Cms=0,901 mm/N; Rms=2,16 kg/s
Dd=172 mm; Sd=232,35 cm^2; Vas=69,05 l; Re=2,7 Ohm; Bl=8,74 N/A; Rme=28,27 kg/s
SPL=88,24 dB/W/m; Hc=23 mm; Hg=8 mm; Xmax=7,5 mm; Pe=100 W; Le=0,79 mH
Ozvučnice
Subwoofer měl "nepozorovatelně" doplňovat předek, tím odpadla bassreflexová ozvučnice, která by vytvořila na charakteristice nehezký hrb. Navíc nacpat do ní vhodně dimenzovaný poslouchatelný nátrubek by byl nereálný úkol, leda ho celý vytáhnout ven. Na band-pass nebylo ani pomyšlení. Vyšla z toho ozvučnice uzavřená, vatelínem plně vytlumená a s ohledem na dobrou výchylku (to znamená neomezenou až k nejnižšímu kmitočtu, ovšem ještě efektně tlumenou poddajností objemu) mezi 10 a 15 l. Budka se zdála prťavá, k zajištění nižšího fc jsem zvolil horní hranici.
Řekl jsem si, že ozvučnici udělám z toho, co dům a šopa dá. Našla se 19 mm DTD, různě staré zbytky, jako náhodou a zázrakem po nařezání nezbylo skoro nic. Díly spojeny na tupo, lepeny Ponalem na dřevo, po chvíli vrutováno a těsněno směsí piliny-lepidlo-voda-tmel. Nerovnosti byly zakitovány jakýmsi řeckým, moc dobrým, bílým tmelem (Aquaxyl Stokos). Po přebroušení jsem box oblepil žlutou látkou z Dexonu (stejným lepidlem, nic neprosáklo a drží), tahle barviška je mi sympatická a navíc byla neodolatelně levná oproti ostatním. Výsledek je velmi pevná nerezonující budka i přestože postrádá jakoukoli vzpěru, v takovém objemu a tvarem se zkosenou stěnou, byť mírně, by asi ani neměla smysl. Spojení vně i venku obstarává 2,5mm² repro-dvoulinka skrz šroubovací typ plastového terminálu. Po objevení narážecích kovových konektorů se už jakýmkoli vaničkám vyhýbám, ne žeby terminál dělal neplechu, ale proč se s přímočarkou potit o další otvor, když stačí vyvrtat dvě dírky... Pravda, ale takové konektory můžou v autě i zavazet.
Občas to řežu, to mělo kdysi za následek nečekaný výpadek subu a jakýsi rany vzadu, kolikrát jsem se snažil sub dobře přichytit, častokrát to takhle dopadlo. Sub se urval z napájení a těch salt, co tam kolikrát předváděl... Vyřešila to absolutní prkotina, od které bych to nečekal - protiskluzová podložka pojištěná o ze spodu přes gumu navrtané špunty od vína. Drží.
Zesilovač
Původní plán byl koupit mono zesilovač, pak přišel sinclair s nabídkou tuněného dvoukanálového Magnat Classic 2000. Měněny byly koncáky, fety a elyty v měniči, diody v usměrňovačích a konce jsou posunuté z Bčka do ABčka. Údajně je toho ještě víc, tohle jsou ty hlavní zásahy. Zesilovač je tedy hnaný do můstku, s originální specifikací 150 W/4 Ω. Subsonic má pevný, na 20 Hz. Momentálně má vyvedeny signálové konektory, uklepaly se a dělalo to neskutečný bordel, měnič dostával občas takový rány, že kdyby byl v bassreflexu, už mám na něj jen vzpomínku. Autorádio Alpine CDE-9871R, spokojenost.
Zvuk, závěr
Leckdo by řekl, že to dole hrát moc nebude, ono ale hraje a simulace zhruba říká jak, basy jsou měkké a hluboké a pokud se to dobře nastaví, příjemně doplňují zbytek spektra. Osmička je ale omezena maximálním SPL, byť je na tom citlivostně sama o sobě dobře a napíchnuta na slušný zes, někomu zcela jistě nepostačí - mluvím o velmi hlasitém poslechu. Na subwoofer hraji něco přes dva roky a nemám potřebu ještě měnit.
Projekt jsem sem hodil aby kovářova kobyla už konečně nechodila bosa.
Modifikace - 1. 2. 2011
Protože jsem Peerless prodal (v domnění, že sub již nebudu používat a to byla hrubá chyba), musel jsem se kouknout po náhradě, opět to mělo být něco v podobném stylu - nízké fs, vyšší Mms, tedy použitelnost v původních 15 l. Náhrada se našla a to Monacor SPH-200TC - polypropylenová membrána, 50 mm cívka na kaptonu, tichý chod. Zaměnil jsem i zesilovač za US Blaster USB 1384 ve výprodeji, jde o čtyřkanál, takže aktuálně běží jen jedna jeho zmůstkovaná větev. Tato kombinace je co do pevnosti i příkonu znatelně lepší a to jsem si myslel, že dřívější Magnat byla klasa...