Re: Hříčka s trojúhelníkem
no, ono záporné hodnoty sú matematický abstrakt, v skutočnosti sa moc nevyskytujú, ak vôbec 
- redyuri
- člen | offline
#162 2. 3. 2009 16:24 (upravil MaBat 2. 3. 2009 16:24)
- MaBat
- nežádoucí | offline
Re: Hříčka s trojúhelníkem
Ne? Co třeba -10°C? 
Jistě, je to abstrakt, stejně jako třeba zlomky.
Re: Hříčka s trojúhelníkem
2MaBat
-10°C je přece +263,15K
- redyuri
- člen | offline
Re: Hříčka s trojúhelníkem
tak tak, záporná teplota neexistuje 
Re: Hříčka s trojúhelníkem
Crash, zopakuj si slovenčinu a potom si prečítaj ešte raz, čo som tam napísal ja...
#166 2. 3. 2009 17:40 (upravil MaBat 2. 3. 2009 17:42)
- MaBat
- nežádoucí | offline
Re: Hříčka s trojúhelníkem
Ale i záporný čísla mají svůj význam, i ve fyzice - a vůbec všude, kde se např. něco vůči něčemu obrací polaritou, apod. V optice, elektroince,... to mínus jednoduše řeší něco, co by se jinak muselo uvádět odděleně (směr, apod.). Je to jen věc představivosti a daného modelu, jako všechno.
- redyuri
- člen | offline
Re: Hříčka s trojúhelníkem
ja nehovorím že nemajú význam. ja len že v realite nič ako záporno (menej ako nič) neexistuje.
#168 2. 3. 2009 19:35 (upravil MaBat 2. 3. 2009 19:40)
- MaBat
- nežádoucí | offline
Re: Hříčka s trojúhelníkem
To je trochu zavádějící. Menej ako nič asi neexistuje, to ale neznamená, že měření nějaké fyzikální veličiny nemůže dát zápornou hodnotu. Třeba takové zrychlení, tj. změna rychlosti v čase, a vůbec každá veličina, daná jako derivace jiné. Je to jen o modelu, jaký si uděláme. Ty čísla sami o sobě smysl nemají tak jako tak.
I když, svým způsobem máš asi pravdu, vždycky se měří "něco", čemu se teprve dá nějaká prezentace, třeba záporná. Tohle by asi chtělo nějakýho fyzika.
Re: Hříčka s trojúhelníkem
V drtivé většině případů to funguje tak, že si matematici hrají na vlastním abstraktním písečku a teprve po nějaké době někdo objeví praktické využití. Jen málokdy je to naopak, byť diferenciální počet a kupa teorií kolem informatiky jsou pěkné příklady, kdy naopak praxe vynutila rozvoj matematiky. Pokud se tu někdo zabývá informatikou poněkud hlouběji, než jen o píchání kabelů do síťovek, mohl by nejspíš povyprávět. Teorie složitosti, formální jazyky, teorie grafů apod. Je ale až s podivem, jak prapodivné oblasti matematiky občas opravdu využití najdou. Někde jsem třeba zachytil, že se v počítačové grafice občas používá kvaternionový počet. Sám jsem si myslel, že tahle část matematiky upadla v zapomnění někdy po vymyšlení vektorů. Fraktály taky byly jen topologická kuriozita.
No a záporná čísla? To je akorát způsob jak ohodnotit škálu, která nemá začátek. Prostě si ho zvolíte někde "uprostřed" a pak číslujete s tím, že nějak musíte odlišit ty dva směry, kterými se můžete ubírat. Ne všechno se dá převést na kupecké počty v přirozených číslech. Mimochodem, i to odvěké "má dáti - dal" vlastně není nic jiného, než znaménko, i když svého času se to tak neznačilo. Číslo je zkrátka symbol s nějakým obecným významem, "počet kusů" je jen jeden, ten nejprimitivnější, ale opravdu nikoliv jediný.
Nahrát obrázek