staraudio (Seas L18RNX/P a 27TFFC)

Úvod
K rozhodnutí poskládat si doma první reprosoustavy jsem došel asi před 15 lety. Doba se změnila, ale důvody pro DIY stavbu přetrvávají - postavit si něco kvalitního za pokud možno malé peníze a radost z výsledku. A pro tyhle poslední reprosoustavy jsem se vlastně rozhodl ještě i z rodinných důvodů (krásná výmluva pro manželku).

Regálovky na stojanech a děti - to se u nás doma nesneslo. Tak přišel na řadu nynější projekt.

Osazení
Pro reproduktory Seas jsem se rozhodl již před lety - jsou snadno dostupné a za danou cenu nabízejí vynikající parametry. Nejprve jsem se rozhodl použít osazení z předchozích reprosoustav, tedy Seas G17REX/P a 27TFFC. Pak mi ovšem bylo líto nevyužít daného vnitřního objemu korpusů a přišla změna v osazení. G17REX/P se v objemu trochu ztrácely, vytratila se razance projevu a zvuk byl až příliš měkký. Se slzou v oku jsem se s nimi rozloučil a pořídil si L18RNX/P. Přece jen se mi dle simulace v LSP zdálo, že si s větším objemem poradí lépe.

Konstrukce
Pro výrobu korpusů jsem využil klasické, kolíkované a lepené kontrukce. Základními materiály byla surová DTD o síle 18mm a pásy dubové dýhy o síle 0.7mm. Vnitřní prostor je pro větší tuhost vyztužen třemi příčnými výztuhami o průřezu 3.6x12cm. Po slepení všech dílců a výztuh jsem čelní hrany rašplí zaoblil do požadovaného tvaru, vyřezal přímočarou pilou otvory pro reproduktory a bassreflex. Poté již zbývalo jen reprosoustavy odýhovat, což se v mých domácích podmínkách ukázalo jako největší oříšek. Naštěstí jsem našel doma jednu starší knihu, kde je popis dýhování bez použití profesionální techniky. Takže mi nakonec kromě dýhy stačil štětec, žehlička, větší plechovka chemoprénu a spousta smirkového plátna. Po nanesení chemoprénu a po 20 minutovém zavadnutí lepidla jsem jednotlivé části dýhy nažehloval. Pak už přišlo na řadu broušení nahrubo, finální přebroušení a 4x nátěr bezbarvým lakem na parkety Sokrates.

Výhybka
Je druhého řádu a pro konstrukci jsem využil s drobnou úpravou výhybku z původních reprosoustav Besie I. Před L18RNX/P jsem nakonec použil cívku 1mH (namísto původního návrhu 1.2mH) a kondenzátor 12µF. Před 27TFFC je použit kondenzátor 6.8µF a cívka 0.39mH. U výškáče jsem ještě upravil jeho citlivost rezistory 4.7 a 15Ω. I když ještě stále uvažuji o snížení citlivosti o 1dB, protože v některých pasážích se mi zdají výšky trochu agresivní. S touto úpravou však ještě nějaký čas počkám, než se zcela nové středobasové reproduktory řádně rozehrají.

Reproduktory od Seasu vynikají přesnou výrobou a umí skvěle podat prostor. Je však potřeba tuhle vlastnost nezazdít příliš vysokými tolerancemi součástek ve výhybce, já si nechal všechno vyrobit na zakázku v toleranci 1% a mohu to vřele doporučit.

Zvuk
Po prvním zvukovém testu (Pink Floyd - The Wall, Dead Can Dance - Spiritchaser, Jan Garbarek - Rites) jsem byl nadšen razancí středobasu, takže změna na tomto postu byla určitě k lepšímu. Po delším poslechu jsem však ještě musel doplnit další tlumící rouno, protože se mi zdálo, že té razance je až příliš. Zvuk byl unavující a chvílemi jsem měl pocit, ze bicí jsou hlavní motiv a hudba a text někde v pozadí. Po doplnění tlumení se zvuk dostal do požadovaných mezí. Reprosoustavy znějí velmi razantně, středy jsou vyvážené, jen v oblasti výšek jsem ještě trochu na vážkách se snížením citlivosti. U J. Garbarka byl vynikající saxík, tak jsem jej ještě neslyšel. Tenhle nástroj reprosoustavám vyloženě "chutná".

Popisovat dále zvuk nehodlám, protože je mnoho dalších faktorů, které výsledný zvuk ovlivňují (aparatura, mítnost, vkus posluchače, atd). Kdybych měl tyto soustavy zvukově hodnotit, jeví se hlavně jako univerzální. Dokáží velice příjemně zahrát různé žánry a vzhledem k pořizovacím nákladům bych jejich stavbu určitě doporučil.