Projekt LEVEX (Stránka 8 z 11)

Co je divný, že je tam maximálně pár mV na 10kHz a že na 1kHz vidíš nelinearitu zbytku, kterej jede na plněj rozkmit, ale rozkmit vstupu je jen pár set uV ?

Jj, taky se mi stalo, že jsem vylepšoval, vylepšoval a pak to porovnal s tím, co jsem začal a nebylo to zas tak výrazně lepší. Nakonec to skončilo tak, že jsem změnil topologii, odstranil tím dva aktivní prvky a celý se to ještě  zrychlilo a zkreslení šlo dolů..

Co se týče rozkmitu na diferáku, tak je jasné, že čím je menší rozkmit na aktivním prvku (vždy trochu nelineárním), tak tím se míň zkresluje zesilovaný signál. Hnát to však do minimálního rozkmitu na diferáku a dohánět to VAS asi nebude to pravé ořechové, ne? Proto se dává degenerace do diferáku.. já tedy nezkoumal přesně pozadí toho, proč se tam cpou, ale asi to kvůli něčemu bude. Pominu-li, že to někdo udělal poprvý a pak se to opisuje a nepřemejšlí (jako spousta věcí u elektronek).

Když bychom vyhrotili rozkmit na diferáku do malých hodnot, nebude tam dělat rutiku šum těch tranzistorů v diferáku?

Věřit bych tomu i chtěl, takže se ještě pokusím s tím něco udělat.
Jen tak jsem si to zkusil u DPA220 a Symasymu.
DPA220: 480uV/1kHz, 600uV/10kHz a průběh signálu byl téměř jako čistá sinusovka v obou případech.
Symasym: 700uV/1kHz, 1100uV/10kHz. Průběh na 1kHz téměř jako čistá sinusovka, na 10kHz už to byl docela velký hnus.

Ještě jsem rozdílové napětí zkusil změřit jen při zapojheném VAS (bez budiču a koncáků), zpětná vazba také ze spojeného středu VAS a zatížené odporem 22k. Poté průběh napětí ideální sinusovka s rozdílem napětí 17mV/1kHz a 17mV/10kHz.

Wow, nějakou dobu něco podobného nosím v hlavě Napadlo mě to při běhání. Jsem rád, že nemám uplně scestný myšlenky. Jen si říkám, že je škoda nevyužít signálu z diferáku v opačné fázi.. Tj.: Signálem z emitoru Q17 budit VAS do emitoru Q7 - a to samé v druhé půlce. Nezkoušel jsi to simulovat?

Jo a měl bych ještě otázku: Proč se pere Q8 buzený vasem se zdrojem napětí Q14? (To samé v druhé půlce.) Pokud je myšlenkou korekce chyby VAS, nešlo by to udělat nějak sofistikovaněji např s odporem a neznásilňovat k tomu i troch nelineární vstupní admitanci emitoru Q14? Pokud jsem uplně mimo, srry.

Jinak skvělý výsledky! Škoda že teď kvůli škole nemám čas to nacpat do simulátoru..  Pokud to bude mít příliš velké OLG, na což to vypadá, tak bych se toho nebál, degenerace to zkrotí.. a stejně tam nakonec nacpeš fety..

A což dát do emitoru Q17 další sledovač, který by valil emitorem do R11? tím by se to oddělilo a symetrie zůstane zachována (ba se ještě zlepší).

Po nějakých těch simulacích do kapacitních zátěží při vyšším slew rate ti můžu říct, že budeš rád za nadproud z VAS, který bude schopen dodat do budičů -> pro buzení/odbuzování koncáků Já bych se na limitaci osobně uplně vyprdl, dodnes jsem nepochopil proč ji tam Leach dal a jako ochranu kvůli destrukci VAS to neberu.

Můžeš se mnou počítat, ale tak po vánocích. Jinak mám nasimulované/potuněné DPA110/220. Co se týče naježděných hodin, jsem na tom uplně stejně. A to nepočítám ten svůj lampáč..

Tak mi to nedalo a jsem se hecnul a upravil jsem narychlo jedno moje kaskódový schéma na to tvoje. Jen se mi ještě nelíbil dělič pro kaskodu v diferáku opřený o emitory diferáku a zdroj proudu. Snižuješ si tak vnitřní odpor zdroje proudu. Ikdyž tu by snad stačily i ty odpory.. Jo a tu limitaci proudu jsem tam pro jednoduchost nedal. A protože nerad simuluju zesáky nekompletní (kvůli stabilitě), nacpal jsem tam klasický bipolar konec se sledovači a kliďákem 55mA. OLG nakonec s tou degenerací 100R není vůbec velký.

Vyšlo to takhle (pro větší klikni na obrázek):

Buzení kaskody z diferáku jednoduše:

THD:
Uzavřená smyčka:
OLG:

Buzení kaskody z diferáku symetricky:

THD:
Uzavřená smyčka:
OLG:

Jo a kompenzace jsou pro obě varianty stejný. Oceňuji jak jsi je vyřešil, fungují parádně (A konečně se neserou do diferáku).
Ta druhá varianta mi přijde rychlejší.
Záhadou mi je, proč je u obou variant stejné THD...
Trochu tápu ohledně vzniku poklesu OLG na nízkých kmitočtech..

Ohledně vylepšení diferáku si myslím, že už nic lepšího než jsi ty vymyslel nebude.
S tou linearizací VASu by to muselo být něco na způsob lokální error corection. Napěťová záporná zpětná vazba ne, protože ta snižuje výstupní odpor, což u VAS snižuje zisk, že.

Do celkovýho zkreslení kecá hlavně přechodový zkreslení koncovyho stupně, jestli máš do toho konce vymyšleno něco lepšího, co tak nezkresluje (myslim si že jo), tak super. Asi bych se soustředil na to. (Což takhle mosfet konec s error corection ) Jinak mi to pro obyčejný bipolární konec jak to mám já přijde pomalu jak s kanónem na vrabce

hranatybraska: díky moc za tvůj čas a zájem Není kam spěchat, já se to stejně budu minimálně do Vánoc pokoušet vylepšit.

Na to, že to je i s EF koncáky to vypadá poměrně dobře, čekal jsem to horší.
Jinak, jako konec obvykle používám zapojení takové jak máš i ty ve schématu, nic lepšího vymyšleno bohužel nemám. Ale docela jsi se strefil a tím, že jako druhá varianta se nabízí MOSFET s EC, ale s tím jsem ještě neměl tu čest

Co se toho diferáku týče, tak ještě existují různá zlepšení pro linearizaci, zkusím pohledat a aplikovat, ale už si nemyslím, že to nějak výrazně pomůže.

A co se toho stejného zisku týče, tak abych pravdu řekl, tak moc netuším, že by těmi odpory R12, R23 (v mém případě)?

Danhard: Jistě myslíš tu verzi z dvojitým buzením diferáku, že?

Vasi:
Tím, jak se zavede signál v protifázi do emitoru VAS, se mu sice zdvojnásobí signál, ale taky 2x zmenší výstupní odpor -> pofackuje se to a zisk je v podstatě stejný.

No.. já už vím, že ten dvojitý VAS je naprd. Tak mě to trochu sejří.

Ježišmarjá, takhle né, to není zrcadlo, to jenom budíš jednotranzistorový VAS do emitoru i báze..
to chce navázat trochu jinak!

A nastuduj si teorii operačních zesilovačů - Punčocháře - stačí obrázky, ať víš, co máš simulovat

Edit: Myslel jsem to ve vsi ucte, nechci te ani v nejmensim nasrat. Koukni na OLG, kriterium stability, atd..

Update 7.12.: Ještě jsem zkusil jiný přístup. Simuloval jsem samotný předek. Zmenšil jsem zsv celého předku 100x a stejně jsem zmenšil i budící signál, aby se víc projevila vlastní nelinearita předku. Na vstupu 10mV, na výstupu 64Vp-p. Jednoduchá varianta VAS měla THD 0.000027% a ta dvojitě buzená 0.000007% -  Což by všechno odpovídalo. Mám tu dvojitě buzenou kaskódu udělanou ještě trochu jinak. ALE jak to jsem to uzavřel tou celkovou zsv jak ji máš, na vstupu 1V a výstup 64V p-p, tak obě dvě varianty mají 0.000054% nezávisle na čemkoli. Pro uplnost dodávám, že zátěž VAS zůstala u obou variant 22k. Podezíral jsem, že je to kvůli velkému timestep, ale vůbec to na něm nezávisí, můžu ho snížit 100x a nic se nezmění. Na FFT vyleze druhá a třetí harmonická.

Zkus to u sebe, já se vzdávám. Hrotit to na takovýhle parametry je zbytečný, ale nejde mi to do hlavy. Třeba místní myslitelé budou vědět..
Ještě pořemýšlej nad ochranou tranzistorů proti saturaci..