Hříčka s trojúhelníkem (Stránka 2 z 9)

Frogggu, psal jsi něco o lásce k logice. Tak co třeba toto?:

Doporučujeme napsat si na papír čísla 1,2,.. 10 a k nim přiřazovat odpovědi ANO - NE.
Následující test, který vypracoval psycholog Allan Gintel, by měl ukázat vaši schopnost
vyvodit správné řešení, které vyplývá z určitých výroků a zároveň by měl prověřit
rychlost vašeho uvažování.
Následující výroky jsou ve skutečnosti nesmyslné, avšak je třeba vycházet z toho, že
první dva výroky z každé úlohy jsou správné. Závěr z nich však může, anebo též nemusí
být správný.
Pokud se vám zdá závěr třetího výroku správný, označte ho slovem ANO, v opačném
případě NE. Na vypracování každé z úloh máte k dispozici jen 20 sekund.

1. Všechny žáby jsou modré. Tento kůň je modrý. Proto tento kůň je žába.
2. Všichni žáci jsou ryby. Někteří žáci jsou mloci. Proto někteří mloci jsou ryby.
3. Některé mraky mají černé body. Černé body mají všechny domy. Proto některé
mraky jsou domy.
4. Všechny myši jsou hranaté. Všechno hranaté je modré. Proto všechny myši jsou
modré.
5. Všechny ovce jsou sloni. Někteří sloni jsou čápi. Proto všechny ovce jsou čápi.
6. Někteří lidé, kteří mají rádi Alici, nemají rádi Roberta. Proto lidé, kteří mají rádi
Roberta, nemají rádi Alici.
7. Někteří psi rádi recitují básně. Všichni psi jsou laviny. Proto některé laviny rády
recitují básně.
8. Nikdo s červeným nosem nemůže být premiérem. Všichni muži mají červené
nosy. Proto žádný muž nemůže být premiérem.
9. Všichni jezevci jsou sběratelé umění. Někteří sběratelé umění žijí v norách. Proto
někteří jezevci žijí v norách.
10. Nikdo s fialovými vlasy není mladý. Někteří lidé, kteří mají fialové vlasy, pijí
mléko. Proto někteří lidé, kteří pijí mléko, nejsou mladí.

Vyhodnocení:
Za každu odpověď ANO při otázkách 2, 4, 7, 8, 9, 10 máte 1 bod.
Za každu odpověď NE při otázkách 1, 3, 5, 6 si též připočtěte 1 bod.
7-10 bodů: Vynikající. Těžko může být někdo lepší než vy. Vaše logika je
přímo železná.
5-6 bodů: Logické uvažování patří k vašim silným stránkám.
3-4 body: Zlatá střední cesta, žádný génius, ale hlupák rovněž ne.
2-0 body: Vaše silné stránky se neprojevují právě v logice.

s těma trojuhelníkam to je tak, že zelený a červený mají jiné zkosení, což v reálu po přeskládání hodí jeden čtvereček do mínusu. podle mě jsou ty přepony trojuhelníků myšleny jako rovné. pořádně koukněte na stoupání těch trojuhelníků.

Crash tak potom ja mám krivé pravítko aj lcd monitor, na ktorom som to kontroloval

jean: ukaž mi prosimtě ten čtvrtej úhel. stačí se kouknout, do jaké výšky sáhá trojuhelník na pravé straně za osmým čtverečkem (konec červeného trojuhelníka) , a do jaké výšky sahá celý trojuhelník v téže vzdálenosti od vrcholu na druhém obrázku. JE TAM JINÉ STOUPÁNÍ!

// aua, už jsem pochopil co jste tím čtyřúhelníkem chtěli vyjádřit. blik....  já jen, že ty dva (zelený a červený) jsou trojuhelníky...

S touhle hádankou jsem se setkal už na základce, řešení není problém. Pokud se pamatuji, vlastnosti se dají přiřazovat jednoznačně, kromě snad jedné či dvou, kdy je nutné vyzkoušet dílčí varianty. Tenkrát mi to mohlo trvat taky asi tu půlhodinku. Nakonec jsem byl překvapený, jak je to jednoduché, když to na první pohled vypadalo tak zašmodrchaně.

Tak v tej hádance od Jaroba jsem měl 6 bodů, což se mi ale zdá relativně málo na to, že už jsem pár takových testů dělal, jen si myslím, že spíš, než na logiku, to je na argumentaci a na vyvozování závěrů, což s logikou ale souvisí. Tu Einsteinovu hádanku znám, na ZŠ jsem tomu věnoval kolem hodiny a dalo mi to pěkně zabrat.
Já přihazuji taky jednu, která se dá řešit buď úvahou, pokud na to má někdo řepu, a nebo matematicky, pokud to někdo umí

Sto měr zrní je třeba rozdělit pěti dělníkům tak, aby druhý dělník dostal o tolik měr více než první, o kolik třetí dostal více než druhý, čtvrtý než třetí a pátý než čtvrtý. Kromě toho mají první dva dělníci dostat sedmkrát méně měr zrní, než ostatní tři.

Tak schválně, kdo první a správně

Froggu, takovou řepu bych chtěl mít... nevím, jestli jsem to pochopil správně, ale to řešení není ani celočíslné. Tu úvahu bych tedy chtěl vidět.

Vidím to takhle : První má nejmíň, řekněme "x" a každý další o nějaké "d" víc než ten předchozí.
Takže první x, druhý x+d, třetí x+2d, čtvrtý x+3d a pátý x+4d, dohromady 5x+10d a to má být 100.
Pak první a druhý dohromady (2x+d) mají mít sedminu toho co kolegové (3x+9d) takže máš rovnice:

7*(2x+d)=3x+9d
5x+10d=100

no a řešení je : x = 10/6 a d=55/6

takže mají 10/6, 65/6, 120/6, 175/6, 230/6 což v součtu dává 600/6, tedy OK a 525 je 7*75, taky OK.

Tohle tedy z řepy kdekdo nedá. Jediná úvaha, kterou v tom vidím zní : Zdalipak dají první dva tomu poslednímu pohubě? Jináč to vypadá na příklad ze základky přiznej se, že tys z toho tenkrát chytil kuli a doteď z toho nespíš?

Protože v šestinách tam máš celá čísla a ověřit, že 10+65+120+175+230=600 je určitě jednodušší, než sčítat 1,6666666666.... + 10,83333333333.... + fuj

No, k výpočtu stačí umět vyřešit dvě rovnice o dvou neznámých, což je základka. Tedy minimálně před těmi jedenácti lety to tak bylo. Jak teď, netuším. O aritmetické posloupnosti nemusíš vědět ani prd, když u toho alespoň trošku myslíš. Je fakt, že na základce by to těžko někdo dal, byť na to teoreticky má, ale u středoškoláků je to tedy průser.

Na těch prastarých úlohách je krásně vidět lidský vývoj. Tisíce let pokroku a průměrný občan nejvyspělejší civilizace všech dob to nezvládá. O matematice na úrovni osmnáctého století běžný člověk dokonce ani jakživ neslyšel. Holt poznatků přibývá ale lidská mentalita prakticky stagnuje.

Edit : Potkají se koncem 19. dne? A jestli tohle uměli číňani taky jinak, než tím otrockým rozepsáním, tak hluboce smeknu.