Objednáno. Snad mi příjde mail s číslem účtu. Nikde jsem na stránkách Aldaxu tenhle údaj nenašel.
sinclair napsal:...Tak se to řešilo za bolševika, že se na místa 2W odporů dávaly schválně jednowattové...
To ty servisáci, se kterými jsem měl já co do činění až takhle rafinovaný nebyli. Spíš to byli diletanti.
Tři příklady:
Přivezl jsem televizi z autorizovaného servisu (D+D Hradec Králové) po provedené záruční opravě (tuším to tenkrát bylo VN trafo). Po zapnutí jsem doma zjistil, že jsou v obraze modré šmouhy plápolající od kontrastních hran. Zjištěná závada po reklamaci záruční opravy: nepřipojené stínění (předávající servismen se prořekl...že asi zapoměli ). Sice jsem nic neplatil, televize byla v záruce, ale stálo mě to čtyři stovky za benzín (dvakrát do Hradce a zpět) a den dovolený.
Další věc bylo video (opět autorizovaný servis - tentokrát Panasonic). Problém - přístroj mačkal a zamotával kazety. Na opravence stálo: "vyčištění, seřízení", cena 700,-. K tomu zase dvakrát do Hradce a zpět. Když mi to doma sežvejkalo další kazetu, rozebral jsem video a zjistil příčinu: z pásku brzdícího unašeč byl odlepený čtvereček filcu. Kapička vteřiňáku, a video slouží od té doby nějakých 7 let bez problémů.
Do třetice autorizovaný servis Minolta - Prostějov. Foťák neostřil (po pádu s vysunutým objektivem). ze servisu se mi vrátil jako neopravitelný - absence náhradních dílů, značka Minolta již neexistuje. (to bych samozřejmě pochopil). Zaplatil jsem poplatek za identifikaci závady a byla mi nabídnuta ekologická likvidace fotoaparátu - zdarma. Byl jsem trochu zklamaný, že mi foťák za třináct tisíc po čtyřech letech nikdo neopraví. Smířen se ztrátou a vědomím, že už nemám co zkazit, jsem se pustil do pitvy. Po zazoomování rozkrytovaného přístroje jsem po chvíli pozorování mechanizmu optiky přišel na závadu: Jak to popsat - součástka pohybující se po šroubovici vedená v kolejničce protikusu při nárazu z té kolejničky vyskočila. Jsem si jistý, že se v tý opravně do foťáku vůbec nepodívali. Trošku je dokonce podezřívám, že počítali s tím, že ho nebudu chtít zpátky - no nevím, je to možná jenom moje konstrukce.
Snad jsem měl štěstí, že to vždycky byla taková kravina, ale jen to dokládá, jak servisy fungují. Mám dva švagry - servisáky (pračky, manipulační technika), takže se občas u píva dozvím, co by zákazník vůbec vědět neměl (nejvíc, když se sejdou spolu oba dva ). O tom se radši zmiňovat nebudu. To že mají servisy největší zisk z prodeje náhradních dílů je asi věc všeobecně známá. U těch vozíků, tam je to docela o velkých penězích. Vždycky je výhodnější vyměnit celou kartu za třicet tisíc, než kondík na ní za třicet kaček (i kdyby si servis účtoval pětistovku na hodinu). Ten kondík se na dílně vymění a karta jde znovu do oběhu, v tom lepším případě jako repasovaná, v horším dokonce jako nová.
Ne, nemám v servisy moc důvěru. Neříkám, že jsou všechny stejné, ale těch seriózních je u nás jako šafránu.