premek_k (TVM ARN-226-07/8, ARX-150-23/8 a Tonsil GTC 11/100,8) (Stránka 1 z 2)

Úvod
Celý tento projekt vznikl vlastně souhrou náhod. K novému roku jsem si chtěl pořídit nějaké slušné reprosoustavy za rozumnou cenu. Doma jsem měl poděděné třípásmové reprosoustavy po svém otci, které již vykazovaly známky stáří a i naprostým laikům (tudíž i mě) bylo při jejich poslechu jasné, že něco nehraje. Tyto soustavy byly osazeny Tesla měniči ARN 6608, ARZ 4608 a ARV 3608.

Hledáním na internetu jsem narazil na stránky audioweb a trochu jsem se začetl. A po nějaké době mi bylo jasné, že se pustím do úpravy právě těchto starých reprosoustav. I když jsem byl od tohoto záměru odrazován, pustil jsem, jak jsem později zjistil, do boje s větrnými mlýny.

Reproduktory, ozvučnice
Po diskuzi na audiowebu jsem měl po chvíli jasno, jaké osazení použiji. Vycházel jsem ze skutečnosti, že se jedná o můj první projekt, že budu v budoucnu chtít postavit další reprosoustavy a že tyto stávající předělané budou sloužit, tak jako doposud, mimo jiného i k hraní na různých rodinných sešlostech a gardenparty. Proto jsem volil finančně nenáročné, avšak poměrně kvalitní osazení TVM na basech a středech a Tonsil na výškách. Později se tato volba ukázala jako správná.

Ozvučnice byla daná. Sestavená je z dřevotřísky tloušťky 2cm, spojovaná vruty natupo. Abych byl schopen porovnat výsledek s originálem, začal jsem předělávat prvně jen jednu reprosoustavu. Začal jsem odstrojením původní reprosoustavy a odstraněním tlumení a čalounění. Původně jsem měl v plánu pouze výměnu měničů a konstrukci nové výhybky. A zde jsem poprvé narazil. I když jsem použil repro stejných průměru (jen výškový měnič měl menší průměr oproti původnímu), uchycení těchto repro do původních děr bylo pofiderní. Nedala se zaručit těsnost (jako těsnění jsem použil mirelon na plastové trubky) a šrouby v původních dírách nedržely, jak jsem chtěl. Nicméně jsem takto osazené soustavy vyzkoušel a byl jsem velice zklamán. Zvuk byl opravdu hrozný, příčinou bylo dle mého názoru kromě nerozehraných měničů také nesprávná vzdálenost středů výškového a středového repro a také cca 2cm zapuštěná přední deska soustavy.

Pustil jsem se tedy do kompletního předělání čelní desky ozvučnice. Původní jsem odstranil, z celé ozvučnice tedy zůstaly jen obvodové stěny. Odřízl jsem 2cm po obvodu, čímž jsem zrušil původní zapuštění přední desky, našrouboval po celém obvodu hranol a na tento jsem našrouboval novou čelní desku. Do ní jsem vyřezal díry pro měniče a to tak, že středový reproduktor překrývá výškový, který je zapuštěn o tloušťku příruby tohoto repro. Vzdálenost mezi středy jsem zvolil 12cm, což bylo minimum, které šlo realizovat. Pozdějším výpočtem této vzdálenosti mi vyšlo 11cm. Horní a boční hrany čelní desky jsem srazil rašplí a začistil smirkovým papírem.

Pro středový reproduktor jsem musel realizovat oddělený kastlík. Ten jsem vyřešil tak, že je v něm umístěn i výškový reproduktor. Takto jsem minimalizoval i případné netěsnosti, kterými by mohl proudit vzduch tlačený basovým reproduktorem a navíc tento kastlík plní funkci výztuhy přední desky. Všechny spoje jsem utěsnil silikonem.

Při předělávání přední stěny reprosoustavy jsem nabýval čím dál víc pocitu, že by bylo rozhodně lepší postavit celou ozvučnici novou. Takto jsem musel přistoupit na danou sílu stěny, způsob spojeni stěn vruty, škaredé provedení. Materiál, který jsem použitím původního korpusu ušetřil, ve výsledku nestál za řeč a já jsem zjistil, že jsem měl původní soustavy nechat být a začít stavět nové celé znovu.

Výhybka
Původní výhybka byla poctivě vypočtena a použité součástky byly pečlivě měřeny. To jsem pochopil hned, když jsem viděl na kondenzátorech fixem psané hodnoty. Konstrukce výhybek však byla děsivá a podepsalo se na nich stáří a nešetrné převozy na akce. Nožky součástek byly vyviklané a uvolněné. Jeden z kondenzátorů ve středové větvi byl zcela mimo provoz, jeho nožka byla úplně vytržena.

Původní výhybky jsem opatrně rozebral, kondenzátory putovaly ihned do koše, ale cívky jsem nechal. Jelikož se jednalo o poctivé ručně motané vzduchové cívky s průměrem drátu 1.25mm a s uvedenou hodnotou indukčnosti, snažil jsem se je použít v nově navržené výhybce. Toto se mi povedlo, ladem zůstala jen jedna cívka, celý návrh nových vyhybek jsem postavil na těchto předem daných hodnotách cívek, kondenzátory jsem koupil MTK, rezistory jsou na 10W. Dělení jsem zvolil trochu nezvyklé. Pro basovou sekci jsem použil dolní propust do 250Hz, pro výškovou sekci horní propust od 3550Hz. Pásmová propust pro středové pásmo pracuje v oblasti 400-1800Hz. Všechny tyto tři filtry mají strmost 12dB/okt. Ve výškové sekci jsem vzhledem k citlivosti výškového měniče oproti ostatním aplikoval tlumení odporovým děličem.

Vyhybku jsem postavil na desce plošných spojů, cívky uchytil pomocí instalačních stahovacích pásek a všechny součástky přilepil pomocí tavné pistole. Činnost výhybky jsem si odzkoušel pomocí generátoru a osciloskopu, dělení odpovídalo oproti návrhu skoro přesně.

Tlumení, povrchová úprava
Po osazení měničů do nové čelní desky jsem byl samozřejmě zvědavý na zvuk. Proto jsem celou soustavu provizorně poskládal bez zatlumení, pouze kastlík pro středový a výškový měnič jsem vyplnil vatou použitou na původní tlumení. Výhybku jsem zapojil zatím externě.

Takto jsem soustavu provozoval asi týden a můžu říct, že zvuk se rapidně měnil. Ale hned mi bylo jasné, že nové řešení přední desky má na výsledný zvuk kladný vliv. Asi po týdnu zahrání měničů jsem začal přemýšlet na vytlumením prostoru pro basový repro. Jelikož už soustava hrála moc pěkně a poměrně nízko, měl jsem strach, abych výsledný zvuk nezkazil. Celý zbytek sestavy jsem vytlumil jednou vrstvou tlumícího rouna z Dexonu, které jsem nalepil na všechny stěny. Na středový kastlík jsem přišrouboval výhybku, kterou jsem podložil polystyrénem o tloušťce 1cm. Na vnitřní rozvody jsem použil repro dvoulinku o průřezu žíly 2.5mm. Nakonec jsem ještě vyrobil novou zadní stěnu (původní se mi zdála netěsná) a na tu jsem také přilepil rouno. Namísto terminálu jsem použil XRG konektor provedení ON na panel.

Nad povrchovou úpravou jsem si hlavu dlouho nelámal, neboť po odstranění původní staré koženky mi bylo jasné, že toto už se prostě zachránit nedá. Proto jsem se rozhodl potáhnout tyto reprosoustavy kobercem, což je v tomto případě nejlepší řešení. Navíc je toto řešení vhodné pro takové použití soustav, pro které budou sloužit.

V současné době není povrchová úprava ještě realizována, soustavy potáhnu obě najednou v momentě, kdy budu mít hotovou i druhou soustavu.

Výsledek
Jak jsem již výše uvedl, předělal jsem prvně jednu soustavu, abych mohl porovnat výsledek oproti původnímu stavu. Po zahrání soustavy, kdy se opravdu zvuk měnil každým okamžikem (což jsem opravdu nečekal) jsem začal podrobněji porovnávat a testovat.

Připojil jsem soustavu na generátor a snažil jsem se zjistit poslechem chování této soustavy při různých frekvencích, zejména v oblasti dělících kmitočtů výhybky. Po několika hodinách jsem zjistil, že soustava se chová lépe než manželka - testování probíhalo v obývacím pokoji za plného provozu. Proto jsem byl nucen od takovýchto testů upustit. Nicméně jsem zjistil, že se soustava chová dobře - nezaznamenal jsem žádné rušivé zvuky ani vibrace skříně. Bohužel chování v oblasti dělících kmitočtů jsem neměl možnost vyhodnotit.

Při poslechu hudby jsem si musel na předělanou soustavu zvyknout. Původní soustava hrála "prezenčně" - měla slyšitelný hrb v oblasti středních kmitočtů, basová a výšková sekce zaostávala. Tato nová soustava hraje celé frekvenční pásmo vyrovnaně, resp. není žádný slyšitelný nárůst hladiny zvuku v závislosti na přenášeném kmitočtu.

Basová složka hraje pevně, přesně a poměrně "nízko". Toto jsem nečekal a myslím, že volba basového měniče byla správná, stejně jako nízké dělení tohoto pásma. Středová složka je čistá a přesná, začal jsem ve starých skladbách objevovat nové nástroje, což mě potěšilo. Je pravdou, že jsem po upozornění Michalem začal vnímat skutečnost, že TVM repro hraje jakoby na hranici svých možností, nicméně není patrné zkreslení ani při vyšších hlasitostech. Co se týče výškové větve, myslím, že volba měniče byla správná. Na výšky si také nemohu stěžovat, snad jen jsem je zatlumil o fous víc, než bych chtěl. Tuto skutečnost slyším vždy prvních několik okamžiků poslechu, poté mi již připadají v pořádku.

S výsledkem jsem velmi spokojen. Již nyní však vím, že předělávat starou soustavu není to pravé ořechové. Vždy je lepší postavit vše nové, není potom třeba dělat kompromisy v konstrukci.