respect (Seas L12RCY/P a 27TBF/G) (Stránka 1 z 2)

Úvod
Cesta k těmto reproduktorům byla poměrně dosti dlouhá. Začala tím, že jsem si jen tak ze zvědavosti koupil knihu Reproduktory a reprosoustavy. Poté přišla chuť zkusit něco postavit. Pro začátek jsem si říkal, že něco menšího k počítači by nebylo vůbec špatné. Z pochopitelných důvodů jsem si vybral odzkoušený projekt, abych nemusel zbytečně tápat v neznámu (v obvodařině a podobných věcech se vyznám asi tak, že určím kterým kabelem teče proud - na dotyk . Díky checkovi se mi povedlo získat za docela rozumný peníz měniče. Jak se později ukázalo bez checka bych 27TBF/G nikdy neměl, nechal mi je v podstatě vyrobit. Měniče Seas jsem si vybral protože mi přijde rozumný kompromis mezi poměrem cena výkon.

Poslední co mě při přednáškách ve škole napadlo, co takhle postavit nějaký trochu jiný tvar. Začínal jsem u jehlanu a zkončil u "vejcete".

Konstrukce
Základní parametry, jako je rozmístění měničů, objem a basreflexový nátrubek, jsem zachoval podle projektu HATT-MkIII. Výhybku jsem také použil z uvedeného projektu. Cívky jsem navíjel sám z 1.5mm drátu (je to hrozná práce, ještěže jsem nesehnal 2mm drát). Kondenzátory a odpory jsem použil Bennic. Nejzajímavější na celé konstrukci jsou samotné boxy, které jsem odlil z betonu (původně jsem chtěl keramiku, ale výroba by byla podstatně složitější). Nejhorší práce byla výroba forem. Potřebný vnitřní objem jsem si pěkně odmeřil na "kyblíky" hlíny a pustil se do díla.

Hlínu jsem olaminoval, po zaschnutí rozřízl a tím jsem získal vnitřní díl formy. Podobným způsobem jsem vytvořil i vnější část formy. U přední části jsem si musel pomoci MDF deskou a horní frézou, protože jinak jsem nebyl schopen dodržet přesné rozměry pro šrouby a zapuštění výškáče. Kvůli velikosti cívek ve výhybce jsem musel bednu odlít ze dvou částí (protáhnout výhybku skrz otvor pro středobas a ještě jí připevnit není dost dobře možné). Dvě odlité části jsem po nainstalování výhybky slepil lepidlem na dlaždice. Po slepení následovalo nekonečné kytování a broušení a bylo to mnohokrát dokola. Jako konečnou povrchovou úpravu jsem zvolil autolak. Autolak trochu zvláštní, jako základ klasickou černou, ale do laku jsem si nechal dát červenou perleť. Výsledný efekt je takový, že na přímém světle je vidět červený odlesk, jinak jsou bedny normálně černé (musím se přiznat, že finální lak jsem trochu pohnojil a neudělal si pořádnou bezprašnou místnost a samozdřejmě mám lak kropenatý od prachu).

Zvuk
Jsou to moje první postavené bedny, takže jsem očekával všechno možné, ale to, že to bude hrát na první šlápnutí, byla asi ta nejmíň očekávaná varianta. Byl jsem velmi příjemně překvapen kulturou projevu a hlavně velmi věrným středovýškovým pásmem. Bas je bych řekl na velikost měničů slušný, žádné basové orgie se ale nekonají, ale myslím si, že ani nijak neurazí. Vlastním ještě Canton LE190 a musím říct, že nová vajíčka jsou na tom zvukově mnohem lépe, rozlišení a věrnost jednotlivých nástrojů a vokálu je výrazně lepší. Z čehož vyplývá, že jako repro k počítači jsou plně dostačující.