Chronologicky (Stránka 3 z 31)

Nieže by som chcel rýpať, ale nieje náhodou dióda aktívny prvok??

Dioda samozřejmě aktivní prvek není.

Spíš - více na hraně je to s tím tranzistorem T2. To není čistokrevný tranzistor, ale darlington, čili uvnitř pouzdra jsou tranzistory dva. Ale budiž, z uživatelského hlediska je to jeden tranzistor.

Jak může být dioda či tyristor aktivní polovodičový prvek? Zesiluje snad ? Filtrujte informace hustým sítem..

no asi bysteto meli prodavat v aldaxu jako stavebnici. pro ty nejmensi.  ale tusim ze to lazeni nebude jen tak. podle ucha)

Záleží na definici, kterou si kdo zvolí, ale já jsem si vždycky myslel a pořád jsem přesvědčený, že aktivní polovodičový prvek je ten, který umí zesilovat. Tedy minimálně tranzistor a výš...

To je težký, dioda je polovodič, tak je to tam šmahem jako všechno ostatní.
Třeba elektronky to samý, přeci nebudeš ríkat, že usměrňovacka jen usměrňuje a všechno ostatní je aktivní. A kdyz tu "usměrňovačku" strčíš do vlnovodu, tak je z toho permaktron a ten pěkně zesiluje, když tam přiděláš do anody rezonanční dutiny, tak je z toho magnetotron co máš v mikrovlnce.

Pro Sinclaira: Skvělé - ano, to je samozřejmě správná odpověď

Potvrdilo mi to, že máš obrovský přehled (a také archív). Smekám před tebou, máš moji úctu...

Chtěl bych současně upozornit na chybu, kterou jsem udělal při překreslování zapojení. Všiml jsem si, že jsem vynechal odpor mezi B a E u tranzistoru T2. Pokud si ještě matně vzpomínám, bylo to asi 2K2. Prosím, pokud můžeš, oprav to schéma v odkazu výše. Kdyby náhodou měl nějaký mladý elektronik zájem a chtěl to testovat, ať si nenaběhne. Bez odporu by to bylo asi dost zkreslené.

A kdo jsem? To není až tak podstatné. Snad bych mohl poznamenat, že jsem jeden z těch bláznů, kteří si ještě myslí, že se u nás dá vyrábět elektronika. Nedělám však do nf a zesilovačů, ale do oblasti měření neelektrických veličin (hodně fyzika a chemie) a aplikací jednočipových počítačů.

A jsem +/- 2 roky tvůj ročník.

Pro Danharda: Bravo! Tvůj odhad je naprosto přesný. Uvedené zapojení má opravdu malé zkreslení při vyšších kmitočtech na náběžné hraně. Zkreslení se ale projevuje pouze za dodržení dvou předpokladů.

1. Zátěž musí být čistý rezistor. Pokud má zátěž charakter již trochu podobný cívce (stačila dokonce "cívka" školního reostatu), pak se zkreslení na výstupu neobjeví.

2. Také záleží na typu tranzistoru. Např. s dvojicí KD605, KD367 se zkreslení neobjevilo ani s rezistorovou zátěží.

Přesto to pouze potvrdilo tvé úžasné zkušenosti a vědomosti. Tleskám...

Pro všechny ostatní, kteří dočetli až sem: Pánové (nebo dámy), v knížkách podobných té, ze které jsem čerpal, je spousta výborných věcí i když jsou trochu starší. V době jejího vzniku se knihy opravdu psaly a také informace se ověřovaly nezávislým lektorem. Dnes jde především o zisk, takže řada knížek je narychlo poskládaná z neověřených zdrojů stylem Ctrl-C + Ctrl-V. Doporučuji vám proto - nebojte se číst i starší knížky. Polovina dotazů by pak tady v diskuzi nezazněla a Sinclair a další by se tu nemuseli zbytečně rozčilovat

A pokud je začnete studovat (Pozor! Studium čehokoliv je nepříjemné a bolí - varování ministerstva zdravotnictví), pak se máte šanci dostat přinejmenším na úroveň inteligentně položeného dotazu. A to je také velké umění...

Sinclaire díky moc! To LMko jak jsem psal není přímo pro mě ale pro začínajícího bastlíře. Třeba z něj něco bude. Bude tě kontaktovat a domluvíte se. Děkuju.

S0X54...:
Chybu jsi sice udělal /vynechaný odpor E-B T2/ ale to, že jsi použil darlington, Ti zachránil život.
On je ten odpor totiž vestavěnej v tom darlingtonu
Schválně si najdi vnitřní zapojení těch BDXů.