Re: Co je to DF? (Damping Factor)
Pozor, v reálu je nutné započítat vliv ss odporu výhybky (tlumivky) a kabeláže mezi svorkami repra a zesilovače! Ten potom může poslat stovkové hodnoty DF i o řád níže.
Nejsi přihlášen. Přihlas se nebo se zaregistruj.
Audioweb.cz » Zesilovače, receivery » Co je to DF? (Damping Factor)
Pozor, v reálu je nutné započítat vliv ss odporu výhybky (tlumivky) a kabeláže mezi svorkami repra a zesilovače! Ten potom může poslat stovkové hodnoty DF i o řád níže.
Což paradoxně podporuje snahu udělat u zesilovače DF co nejvyšší. Nicméně si myslím že cokoliv nad 50 je OK, koneckonců lampáče mívají i méně než 10 a nikdo se na ně proto nezlobí
opamp, potom si k nim kupujú PA reproduktory s nízkym Cms
No jasně, lampáč a čvachtavej gumák by moc parády neudělaly
parády jo, skákal by jak zběsilý ale hudby by moc neudlali
On tzv. DF zesilovače je trochu zavádějící. Pokud se tzv. DF zesilovače zvýší z 10 na 100 tak se pochopitelně tlumení reproduktoru nezvýší 10 x ale jen cca o 10%. Pokud se tzv. DF zesilovače zvýší z 100 na 10000 nebo víc tak se pochopitelně tlumení reproduktoru nezvýší 100 x ale jen cca o 1%.
Pokud je tlumení větší než kritické, což u účinných reproduktorů a tzv. DF zesilovače okolo 10 většinou je, tak další zvyšování tzv. DF zesilovače je víceméně zbytečné. Zpravidla u tlumení reproduktoru záleží spíš na "síle magnetu", než natom jestli tzv. DF zesilovače je 10 nebo 1000.
kedže DF ovplyvní spodný okraj pásma basového reproduktoru, tak je dobré nejak určiť výsledok v spojení s konkretnym reproduktorom, výslednú frevenčnú charakteristiku, dokonca sú simulačné programy v ktorých sa dá DF zahrnuť no bohužial WinISD to neni, keby to bral každý takto tak by sa nemuselo písať o super pevných basoch po pripojení nejakeho HiFi na DPA a tiež o pripojení PA reproduktorov k elektronkáču, proste korekcie už neletia tak si spodný okraj každý doladuje aspon pomocou DF napríklad mne pri ladení BR asi aj pod 3db trochu horšie DF vadiť určite nebude
DF by mělo fungovat jako přídavný odpor k repráku, který lze snadno nasimulovat: DF=10 jako desetina z Re (6R » +0.6R), což je vlastně vnitřní odpor zesilovače, DF=100 pak setina (+0.06R). K tomu se ale ještě přičtou odpory kabelů, cívek... takže se běžně pohybujeme kolem celkového DF=10 a nikomu to nevadí.
2 #27
Pro kritické tlumení reproduktoru má být zhruba
(Stejnosměrný_odpor_kmitačky + výstupní_odpor_zesilovače) = (B*l)**2 / (4* pí*f*m)
Pokud je levá strana menší než pravá je reproduktor přetlumen.
Např. u Eminence Delta-12A je stejnosměrný odpor kmitačky 6,3 Ohmů, mechanické tlumení je cca 10% elektrického, takže pokud se výstupní odpor zvýší zhruba z 0 na 10% Rz, tlumení se zhorší cca o 10%. Protože Eminence Delta-12A je normálně přetlumen je při DF 10 tlumení zhruba kritické.
Viz Jaroslav Lukeš: Věrný zvuk str. 231 - 235
DF je zcela parametr o ničem,ale jak koukám nadále zde na sopl fóru velmi populární = vypovídá jen o tom jak je utažená celková ZV a jaká je impedance mezi výstupem zesu a jeho svorkama,nic víc a nic méně. Mnohem víc je důležitej parametr umět dodat dostatečně vysokej výstupní proud (optimálně v desítkách A) v co nejširším pásmu a bez zhroucení vlastností (dimenzování zdrojů,konců,budičů,koncepce s více páry na konci) což je nutnost pro buzení jalovin a nízkých impedancí v debilně udělanejch bednách (kterejch je drtivá většina) to má vliv na zvuk a to takovej kerej se připisuje mylně právě diskutovanýmu DF, což je jen hříčka výrobců páč jaksi chlapci neudávaj za jakých podmínek a vesměs jen do čisté R zátěže protože už asi nevědí na co zákazníka utáhnout ,když jejich zes jinak stojí za houby... . když vezmu příklad 15 letej pepík vocásek si postaví zes s broukem s tím že bude mět DF=300 "a ultrozní supwolfer basi" ale,ale? pročpak nám to hraje jak z prdele? No inu proto že ten brouk limituje na 2-3A a zabíraj SOA nebo tepelný ochrany uvnitř,prostě nestíhá vlastní sraní a parametry se v dynamickým režimu hroutěj jak domečky z karet, naproti tomu může dát obyč parní řádně doimenzovanej diskrétní zes byť s na pohled mizerným DF=10 např konstrukce bez celkový NFB ale jen s lokálníma, naprosto bohatej plnotučnej spodek s perfektní kontrolou dole.... PB305 to napsal přesně = vždy jde o optimální tlumení,žádný čím víc pruhů tím víc adidas
Hádanka pro mládež
Proč se u hifi repráků poslední dobou dělaj převážně reproně s nízkým Q? hmm? a proč s nima moc lidí neumí zacházet a brečí že BR je nahovno hmm? Proč každej shání cívky za každou cenu s co nejnižším Rdc hmm? Kdo zná odpovědi nepotřebuje to číst netýká se ho to tu... Toliko k tíématu odemne.
Přikládám reálný příklad měření vnitřního odporu dvou zesilovačů, použil jsem tuto metodu, 20 W odpory 3,3 Ohm a bylo měřeno na frekvenci 50 Hz.
Domácí Sony TA-AV590
Levý kanál naprázdno: 5,34 Vrms
5,04 Vrms do 3,3 Ohm = Rs: 0,196 Ohm (DF: 16,8)
5,19 Vrms do 6,6 Ohm = Rs: 0,191 Ohm (DF: 34,6)
Pravý kanál naprázdno: 5,46 Vrms
5,19 Vrms do 3,3 Ohm = Rs: 0,172 Ohm (DF: 19,2)
5,32 Vrms do 6,6 Ohm = Rs: 0,174 Ohm (DF: 38)
Autozes US Blaster USB 1384 (druhý můstek jsem neměřil)
První můstek naprázdno: 9,88 Vrms
9,67 Vrms do 3,3 Ohm = Rs: 0,072 Ohm (DF: 46,1)
9,77 Vrms do 6,6 Ohm = Rs: 0,074 Ohm (DF: 88,8)
Tak pre zaujímavosť som zmeral aj ja.
Odpor 3,3 ohm, 10W, signál 50Hz.
Oba zosilňovače s tlmivkou a relé na výstupe:
DPA 380:
6,02 Vrms naprázdno
6 Vrms do 3,3 ohm: Z = 0,011 ohm, DF = 300
Denon PMA 920:
6,02 Vrms naprázdno
5,68 Vrms do 3,3 ohm: Z = 0,198 ohm, DF = 16,7
Tady je třeba rozlišit tyto věci :
- vlastní vliv na basový reproduktor (změna tlumení) - většinou pro DF nad 20 zanedbatelné
- průběh DF v závislosti na okamžitém výstupním napětí, na kmitočtu a podobně - to je velmi podstatné a dost o tom je třeba ve firemní literatuře od Studera.
Tak jak je DF běžně udáván moc smysl nemá.
Sendy:
Přesně tak,jak píšeš ale to si moc nikdo neuvědomuje,
All:
Chce to víc dělat a míň číst pikačoviny z netu... Svýho času na to byly v nějakým hifi periodiku takový pěkný 3D grafy .... top zesák měl graf rovnej ,neboli schopnost držet napětí při současným měření THD a proměnnou výstupní napě´tovou úrovní,a kmitočtem asi ve třech bodech (tím není myšlen přeceňovanej nesmysl typu vlivu výst cívky na DF nad 10k, ale spíše zkreslení a problémy byly velký spíše dole pod 100Hz kde se vokáže zdroj a brutalita konce a tam komerce hořela jak papír) ty grafy byly v určených mezích od cca 1,5R do 20R impedance zátěže.... nejlépe vyšlo 100W áčko dali gravity s mraky páry na konci a baterií kondenzátorů a trafem jak prase... ten byl imunní od 1R od počátku až k limitaci... vše ostatní bylo vždy nějak pokřivený a zkreslením + výst úrovňovní hodně závislý. O tom to je! ne o žádným podělaným bezrozměrným DF měřeným na jedný úrovni a jedný ferekvenci.
PS: na změnu DF tak jak ho vnímáte má význam,nejvíc vliv to kde je utažená celková ZV, kousek kablíku z PCB ke svorkám, kontakty relé, píčoviny typu přepínače speaker A+B v cestě,drátařina od zdroje a pod.... Na smetení ze stolu uvedu paradoxní a pěknej příklad: třeba taková sračka Au/Ra (vylepšenej transiwatt) měla DF sice 1000 i měřenej ale impedančně do 8 čistě rezistivních a při 1W tzn jen do úrovně co ustály KDčka na konci, nelinearita kondu v cestě při větších I a grec + trafo + kýbl ve zdroji...žádná sláva to teda rozhodně nebyla (ale mělo to parametr DF=1000 v celým pásmu - a to jen díky absenci ochran relé a výstupnímu konektoru odkud byla tažená záporná ZV!!! Proto taková šílená hodnota.... ale kýbl na výstupu zkreslení na basech nemístně velký a basy jak když boucháš hovnem o stan... měřit je sice pěkný ale to je málo... nejde totiž v praxi o absolutní hodnotu ale o stálost v celým pracovním rozsahu.Vesměs tohle kritérium splňujou stroje s řádně dimenzovanými zdroji a dobře navrženým koncem... vše ostatní je v podstatě jedno vliv DF tak jak je definován obecně na zvuk vzhledem k očekávání tohodle parametru nemá vliv spíš než malej tak žádnej.
Obecně se vliv DF zesilovače dost přeceňuje. Když si uvědomíte, kolik přechodových odporů je v cestě k cívce reproduktoru /svorky na zesilovači, svorky na bednách, nezanedbatelná délka kabelu, plošný spoj výhybky, vnitřní spoje v bedně a nakonec ty tenoučká lanka, která vedou proud ze svorkovnice reproduktoru k cívce/, tak je hodnota DF zesilovače /pokud se ji podaří dotáhnout aspoň na svorky reprosoustavy/ alespoň 100 vynikající hodnota.
Ono totiž už ve vlastním zesilovači dochází ke značnému poklesu DF díky kontaktům výstupního relé /každý slušný zesilovač b měl ochranu obsahovat/, díky výstupní tlumivce, pokud není plošák dělaný na 105um fólii, tak se uplatňuje i odpor spojů, dále pak přechodový odpor na výstupních fastonech modulu /to se týká zesilovačů až tak nad 200W/, takže nahánět DF desítkou kabelem k reprosoustavě a čtyřkami dráty vevnitř reprosoustavy je zhola zbytečná věc a pouhé vyhazování peněz.
DF1000 u AuRy byla pěkná píčovina, mně se u Z1 nikdy nepodařilo naměřit při výkonu 30W hodnotu větší než 80. Je jasný, že na vině je tam ten výstupní kýbl, i když je obtažený celkovou nfb. Mně se podařilo zkreslení na basech poměrně dosti zmenšit montáží výstupních elytů 4.700uF/40V Vishay zároveň s montáží zpožděného připojení zátěže, protože ta rána byla hrozná, možná díky tomu, že jsem do zdroje té AuRy namontoval kondenzátor 15.000uF/80V.
Audioweb.cz » Zesilovače, receivery » Co je to DF? (Damping Factor)